|
|
Dohody o ochraně investice mezi EU a Čínou
Zamrazil, Jakub ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá dohodami o ochraně a vzájemné podpoře investic mezi státy EU a Čínou. Otázka, která prochází skrze celou práci je, zda existuje opravdu homogenní vztah v oblasti přímých zahraničních investic mezi EU jako celkem a Čínou, anebo zda se spíše v praxi jedná o vztah jednotlivých členských států s EU s určitými společnými a odlišnými prvky. Téma této práce jsem si zvolil proto, že mě zajímají investiční vztahy a Čína je velmi atraktivní destinací pro realizaci investice, která má však z evropského pohledu svá specifika. Tato práce se skládá z šesti kapitol. V první kapitole metodou historického přístupu zkoumám potřeby a motivace, které daly podnět a ovlivnili vznik BIT programu mezi EU a Čínou. Z historického přístupu k vývoji FDI v Číně je zřejmé, že politika FDI v Číně kopíruje národní zájmy Číny. Z počátku přistupovala Čína k FDI jako k nechtěnému nástroji, který nekorespondoval s národní politikou, avšak který zajistil Číně nezbytný kapitál. Postupem času Čína nastavila důsledný legislativní rámec zajišťující, aby zahraniční investice směřovaly právě do takových hospodářských sektorů, na které se Čína zaměřuje ve své aktuální ekonomické politice. Hlavním přínosem, který Čína od FDI očekává jsou moderní technologie. Druhá kapitola poskytuje analytický pohled na současný právní...
|
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
|
Čínská energetická bezpečnost a politika vůči Africe
Harmašová, Natálie ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Karmazin, Aleš (oponent)
Cílem diplomové práce je objasnit, jakým způsobem si zajišťuje Čínská lidová republika svou energetickou bezpečnost a jak tomu napomáhají investice na africkém kontinentu. S ekonomickým růstem stoupají i energetická spotřeba. Ze soběstačné země se v roce 1993 stal z Číny dovozce ropy. Nové pojetí energetické bezpečnosti v Číně spočívá v posilování vztahů se zeměmi disponujícími značnými zásobami ropy. V některých oblastech, jako jsou průmysl, doprava a armáda, je prozatím ropa v takovém měřítku nenahraditelné palivo, proto se zaměřím na působení Číny ve vybraných zemích bohatých na naleziště ropy. Konkrétně se zaměřím na aktivity Čínské lidové republiky zaprvé v Súdánu a Jižním Súdánu a zadruhé v Libyi. Čínská lidová republika se oproti západním zemím jeví jako výhodný investiční partner, jelikož nezasahuje do vnitřních záležitostí druhých států a tvrdí, že každá země právo vybrat si svůj model vládnutí a rozvoje s přihlédnutím na podmínky v zemi, které jsou všude jedinečné. Dále vyzdvihuje vzájemné zisky spolupráce a nepodmiňuje investice změnami v politickém a bankovním systému jako západní státy. Čína si vybírá partnerské země s ohledem na jejich politickou a bezpečnostní situaci. Vzhledem k neúplnému probádání možných nalezišť skýtají Libye a Súdán/Jižní Súdán skýtají do budoucna velký ropný...
|
|
|
Posilování čínského IT sektoru jako možná cesta z pasti středního příjmu
Pitnerová, Kristýna ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku pasti středního příjmu, v souvislosti s vývojem čínské ekonomiky a sektoru informačních technologií od počátku 21. století. První kapitola definuje střední příjem a popisuje charakteristiky pasti středního příjmu. Druhá kapitola se zabývá již konkrétněji vývojem čínské ekonomiky, výzvami a popisuje roli čínské vlády v oblasti výzkumu a vývoje. Třetí kapitola věnuje pozornost čínským zahraničním fúzím a akvizicím, které jsou hlavním nástrojem pro získání chybějícího know-how a znalostí v oblasti high-tech technologií. Čtvrtá kapitola popisuje konkrétní případy vývoje vybraných čínských výrobců v IT oboru - Lenovo a Huawei. Na základě komparace provedení zahraničních akvizicí těchto dvou společností byla prokázána souvislost mezi přístupem k realizaci akvizice a vlivem dané značky na globálním trhu. Hlavním cílem práce je ověření teze o posilování čínského odvětví informačních technologií nejen na domácím trhu, ale i ve světě, kdy je demonstrováno, že zvýšená podpora vývoje v oblasti informačních technologií je jednou z možných cest z pasti středního příjmu.
|
|
|
Dohody o ochraně investice mezi EU a Čínou
Zamrazil, Jakub ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá dohodami o ochraně a vzájemné podpoře investic mezi státy EU a Čínou. Otázka, která prochází skrze celou práci je, zda existuje opravdu homogenní vztah v oblasti přímých zahraničních investic mezi EU jako celkem a Čínou, anebo zda se spíše v praxi jedná o vztah jednotlivých členských států s EU s určitými společnými a odlišnými prvky. Téma této práce jsem si zvolil proto, že mě zajímají investiční vztahy a Čína je velmi atraktivní destinací pro realizaci investice, která má však z evropského pohledu svá specifika. Tato práce se skládá z šesti kapitol. V první kapitole metodou historického přístupu zkoumám potřeby a motivace, které daly podnět a ovlivnili vznik BIT programu mezi EU a Čínou. Z historického přístupu k vývoji FDI v Číně je zřejmé, že politika FDI v Číně kopíruje národní zájmy Číny. Z počátku přistupovala Čína k FDI jako k nechtěnému nástroji, který nekorespondoval s národní politikou, avšak který zajistil Číně nezbytný kapitál. Postupem času Čína nastavila důsledný legislativní rámec zajišťující, aby zahraniční investice směřovaly právě do takových hospodářských sektorů, na které se Čína zaměřuje ve své aktuální ekonomické politice. Hlavním přínosem, který Čína od FDI očekává jsou moderní technologie. Druhá kapitola poskytuje analytický pohled na současný právní...
|
|
|
Vybrané aspekty hospodářských vztahů Evropské unie a Čínské lidové republiky na prahu 21. století a jejich reálný dopad na světovou ekonomiku
Smola, Filip ; Bolotov, Ilya (vedoucí práce) ; Čajka, Radek (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je rozbor vybraných hospodářských vztahů a aktivit probíhajících mezi Evropskou unií a Čínskou lidovou republikou. Tato diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, které na sebe vzájemně navazují. První kapitola se zabývá historickým vývojem vzájemné spolupráce Evropy s Čínou s maximálním důrazem na nedávné události a aktuální dění. Nejobsáhlejší kapitola této práce, druhý oddíl, se věnuje klíčovým oblastem spolupráce mezi EU a Čínou. Nejvíce prostoru je věnováno zejména obchodním a ekonomickým vztahům, investičním vztahům a dalším oblastem. Současně jsou ve druhé kapitole také řešeny sporné oblasti v rámci vzájemných vztahů EU a Číny. Na rozdíl od druhé kapitoly, která nahlíží na vzájemné vztahy z pohledu celé EU, jsou ve třetí kapitole rozlišovány bilaterální vztahy dvou vybraných zemí EU s Čínou. Smyslem třetí kapitoly je tedy poukázat na odlišný přístup jednotlivých členských zemí EU ve vztazích s Čínou. V závěrečné kapitole se pak snažím o poukázání na rostoucí vliv EU a Číny v rámci světové ekonomiky a v samotném závěru pak o možný nástin budoucího vývoje.
|
|
|
Hospodářská diplomacie Tchaj-wanu
Šilhavík, Marek ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Specifické postavení Tchaj-wanu v mezinárodních vztazích způsobuje, že jednou mála oblastí, v níž je působení Tchaj-wanu ze strany pevninské Číny tolerováno je oblast ekonomická, a proto se v současnosti Tchaj-wan zaměřuje na tzv. pragmatickou a flexibilní (nevládní) diplomacii, která je založena na podpoře a rozvoji ekonomických vztahů. Diplomovou práci jsem rozdělil do čtyř částí. Práce se nejprve zabývá teoretickým vymezením hospodářské diplomacie. Základní charakteristice země je věnována druhá kapitola, ve třetí části se zabývám strukturou hospodářské diplomacie Tchaj-wanu a v poslední části jsou porovnávány bilaterální vztahy Tchaj-wanu s diplomatickým spojencem a se zemí bez oficiálních diplomatických styků.
|
|
|
Čína a USA: cesta ke světovému prvenství?
Smola, Filip ; Cihelková, Eva (vedoucí práce) ; Erbenová, Monika (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza ekonomického rozvoje Číny a USA. Práce je rozdě-lena do tří kapitol. První kapitola je zaměřena jen na Čínskou lidovou republiku. Zkoumá důvody současného ekonomického úspěchu a zhodnocuje snahy Komunistické strany Číny o přiblížení se světu zejména v hospodářských otázkách. Druhá kapitola je celá věnována hospodářskému vývoji Spojených států amerických. Pozornost je zaměřena obzvláště na ekonomický vývoj na přelomu tisíciletí, kdy byla úspěšná devadesátá léta minulého století vystřídána řadou krizí ve století jednadvacátém. Závěrečná kapitola hledá odpověď na otázku, který z těchto států jde po správné cestě k dosažení světového prvenství z ekonomického pohledu. Informace v této bakalářské práci pocházejí z českých a zahra-ničních tištěných i webových zdrojů.
|
|
|
Aktuální trendy v česko-čínských obchodních vztazích a perspektivy jejich dalšího vývoje
Krutiš, Martin ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Zapletal, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálními trendy v česko-čínských obchodních vztazích. První kapitola se věnuje vývoji čínské ekonomiky v novém miléniu od jejího vstupu do WTO, přes vypořádávání se s následky hospodářské krize až po čínské priority a cíle v rámci aktuálního 12. pětiletého plánu. Druhá kapitola popisuje vývoj vzájemné česko-čínské obchodní výměny zbožím a službami od počátku 21. století, včetně aktuální situace. Ve třetí části práce přináší informace pro potenciální české podnikatelské subjekty o podnikatelském prostředí Čínské lidové republiky, perspektivních oborech a regionech, české institucionální podpoře či možných formách vstupu na čínských trh. V praktické části diplomová práce analyzuje působení české firmy LINET na čínském trhu, jejíž zkušenosti jsou srovnány s teoretickými východisky práce. Závěr třetí kapitoly se zabývá perspektivami vzájemných obchodních vztahů České republiky a ČLR, které autor práce vidí především na úrovni EU či makroregionu zemí střední a východní Evropy.
|
|
|
Čínsko-americké diplomatické vztahy v postbipolárním světě
Čtvrtníček, Ondřej ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Má diplomová práce se zaměřuje na zachycení vývoje diplomatických vztahů mezi Čínskou lidovou republikou a Spojenými státy americkými. Pro komplexnější porozumění je nastíněn nejen historický vývoj vzájemných vztahů, ale i kulturní a politické odlišnosti obou zemí. Cílem mé práce je poukázat na to, jak historické a kulturní odlišnosti formovaly vývoj bilaterálních vztahů mezi těmito zeměmi. Dále se pak zaměřuji na dopad tohoto vývoje na obě země a na okolní svět a letmo nastíním možný vývoj do budoucna. Důraz je v práci kladen především na období po rozpadu sovětského bloku, protože právě v tomto období se objevila řada otázek a problémů, které jsou klíčovými i dnes. Kam se vzájemné vztahy ubíraly po zmizení sovětské hrozby? Co se stalo klíčovými tématy a jak k nim bylo přistupováno? Jak se budou vztahy vyvíjet do budoucna? Jaká je reakce Spojených států na rostoucí vliv Číny? Hrozí konflikt? S postupným přesunem ohniska mezinárodních vztahů do Tichomoří vyvstává podobných otázek celá řada. Má práce je členěna do 6 kapitol, které jsou s výjimkou první chronologicky uspořádány. Klíčová část práce se zaměřuje na události související s potlačením demonstrace na náměstí Nebeského klidu, zabývá se rolí Tchaj-wanu, KLDR a sílícího postavení Číny ve vzájemných vztazích, v neposlední řadě řeší také ekonomické a politické otázky.
|
host ::
RSS.