|
|
Redefinice identity Slovinska po roce 1989 na příkladu vnější prezentace země
Fišar, Jan ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Národní identita je důležitou součástí identifikace každého, nejen nově vzniklého, státu a promítá se také do jeho zahraniční politiky. Diplomová práce pojednává o vnější (re)konstrukci slovinské národní identity v rámci politického diskurzu od roku 1991, kdy Slovinsko získalo samostatnost, do roku 2004, kdy vstoupilo do EU. Předmětem zájmu jsou projevy a texty vrcholných politických představitelů země, prezidentů, předsedů vlád a ministrů zahraničních věcí, kteří se největší měrou podíleli na prezentaci Slovinska v zahraničí, a dokumenty zahraniční politiky. Hlavním cílem práce je na základě kritické diskurzivní analýzy zmíněných pramenů odpovědět na otázku, jakým způsobem byla ve vztahu k vnějšímu světu konstruována slovinská národní identita a co mělo být cílem této konstrukce. Slovinci získali na začátku 90. let 20. století poprvé v historii svůj nezávislý stát a museli se vypořádat s řadou problémů, mezi které patřila mnoholetá historická přítomnost v jugoslávské federaci spojená s existencí v rámci Východního bloku, geografická poloha na křižovatce evropských regionů nebo těsné sousedství neklidného a negativně nahlíženého Balkánského poloostrova. Výhodou byla široká shoda v rámci slovinského politického prostředí na budoucí podobě země. Složité situaci nového státu museli jeho političtí...
|
|
| |
|
|
Osmanský dům v Anatolii a na Balkáně
Vytejčková, Kateřina ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Dagmar (oponent)
OSMANSKÝ DŮM V ANATOLII A NA BALKÁNĚ Osmanské domy se vyskytují v Anatolii a na Balkáně v oblastech, na nichž byl uplatňován osmanský centralizovaný správní systém a byly po několik staletí součástí Osmanské říše. Tyto domy si nechali stavět muslimové i křesťané. Byli to státní úředníci, lokální feudálové, obchodníci a řemeslníci. Vzhled těchto domů reflektuje jejich statut a životní styl. Většina dochovaných domů pochází ze 17. až přelomu 19. a 20. století. Jsou to domy vícepatrové, které mají některé charakteristické vnější i vnitřní znaky. Jsou pro ně typická do stran přesahující horní patra, které podpírají dřevěné vzpěry. Nejčastěji mají přízemí zděné z kamene a patro hrázděné s výplní z nepálených cihel. V přízemí se nachází technické zázemí a v patrech obytné místnosti, které byly rozděleny na mužskou a ženskou/rodinnou zónu, nebo dle ročního období na místnosti pro zimní a letní bydlení. Specifická je jejich multifunkčnost.
|
|
|
Islám a komunistické režimy na Balkáně
Šimek, Petr ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Účelem této bakalářské práce je popsat a pochopit existenci muslimských komunit v rámci komunistických států na Balkáně. Tři státy jsou předmětem výzkumu: Jugoslávie, Bulharsko a Albánie. Všechny tyto země mají významné muslimské populace a islám hraje důležitou roli v jejich historii. Na základě studia pramenů a relevantní literatury, tento papír odpovídá na pět základních otázek: 1. Jak přistupovali jednotlivé státy k muslimům a jejich náboženství a jaké bylo jejich postavení v zemi? 2. Jaký vliv měl vývoj jednotlivých zemí v rámci světového komunistického hnutí na osud jejich muslimských menšin? 3. Jaký vliv měl vývoj jednotlivých režimů na muslimské obyvatelstvo? 4. Existoval nějaký vliv islámu na politiku jednotlivých režimů 5. Lze vysledovat vliv vnitřní náboženské politiky Albánie, Jugoslávie či Bulharska na vztahy se třetími státy a naopak? Došel jsem k následujícím závěrům: 1. Nejlepší kvalita pro vyznavače islámu bychom nalezli v komunistické Jugoslávii. V Bulharsku se situace muslimské menšiny v průběhu komunistického období neustále zhoršovala. Vývoj v Albánii byl velmi specifický, protože od roku 1967 bylo zakázáno náboženství v zemi úplně. 2. Vztahy v rámci mezinárodního komunistického hnutí výrazně ovlivnil islám především v Albánii, ta se cítila jako jediná opravdu socialistická...
|
|
|
Jazyk a etnicita na Balkáně a v Británii
Blažek, Jan ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Brouček, Stanislav (oponent)
Cílem této práce je přispět k popisu etnického vědomí v oblasti Balkánu a Velké Británie, a to pomocí studia etnické inkluzivity (překračování etnických hranic) a etnické exkluzivity (posilování výše zmíněných hranic). Autor vycházel z klasické definice národa od Benedicta Andersona (národ = myšlené společenství), a proto si za vlastní předmět svého studia zvolil jazyk (respektive jazyky zkoumaných oblastí), jakožto oblast, v níž se manifestuje myšlení. Ve třech kapitolách se věnoval nejprve strukturálnímu a lexikologickému aspektu jazyka, potom aspektu terminologickému (studium významu a etymologie etnonym) a nakonec aspektu textologickému (studium národních mýtů a jazyka, v němž jsou předávány z generace na generaci). Výše popsané bádání vedlo k jasnému závěru, že zatímco angličtina (v nespolední řadě díky své gramatické přímočarosti a lexikologickému bohatství) je mluvčími jiných mateřských jazyků v Británií vnímána jako výrazně inkluzivní (ať už jde o příslušníky autochtonních menšin či imigranty), na Balkáně jsou naopak jazyky pojímány jako výlučný majetek té či oné etnické skupiny, což vede dokonce i k řízenému vytváření umělých rozdílů mezi nimi. Britský přístup přitom očividně podněcuje kvalitnější interetnické soužití. Tyto závěry potvrzuje i studium etnonym (nejinkluzivnějším ze všech...
|
|
|
Neolitický dům na Balkáně - geneze a etnoarcheologické studium
MAJEROVIČOVÁ, Tereza
Tato práce se zaměřuje na dům a jeho vývoj v období neolitu v oblasti Balkánu. Jak byl objekt konstruován a vnitřně uspořádán. Jakým způsobem byl používán tehdejší společností a nakolik ovlivňovaly jednotlivé architektonické typy strukturu tehdejších obyvatel. Na základě dostupných zdrojů zaměřujících se na neolitický dům v konkrétních oblastech Balkánu, jsou vypracovány jednotlivé kapitoly, jež poskytují obecný vhled do problematiky tohoto tématu.
|
|
|
Theory of a Clash of Civilizations: Case study Kosovo
Kodrazi, Suzan ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Príklad kosovského konfliktu a následnej intervencie NATO v roku 1999 slúži ako prostriedok pre testovanie platnosti teórie "Stretu civilizácií" Samuela Huntingtona. Vzhľadom k tomu, že bol Balkán a konkrétne Kosovo uvedené ako príklad konfliktu na zlomovej línií samotným Samuelom Huntingtonom, cieľom tejto práce je verifikácia jeho tvrdenia o tom, že konflikt v Kosove bol náboženského charakteru. Konflikt bude rekonštruovaný na základe hypotéz a výrokov Samuela Huntingtona a interpretovaný na základe troch hypotéz. Po prvé, Kosovo mohlo predstavovať konflikt na zlomovej línií, čo by znamenalo verifikáciu Huntingtonovej teórie. Po druhé, intervenciou NATO sa do konfliktu zapojila tretia civilizácia, inak povedané demokratický Západ (NATO) zasiahol proti pravoslávnej civilizácií (Srbsko) v mene islamskej (Kosovo). Potvrdenie tejto teórie by implikovalo, že konflikt v Kosove bol síce konfliktom na zlomovej línií, ale medzi Západnou civilizáciou (s Kosovom ako jej súčasťou) a pravoslávnou, čím by bolo pôvodné Huntingtonove tvrdenie vyvrátené. Tretia hypotéza je založená na predpoklade, že intervencia NATO by mohla byť interpretovaná ako vojna Civilizácie v mene jej hodnôt. Takýmto spôsobom by sa konflikt v Kosove na základe teórie "Stretu civilizácií" vysvetliť dal, no falzifikovalo by to pôvodné Huningtonove tvrdenie o náboženskej podstate problémov Kosova.
|
host ::
RSS.