|
|
Sylvia Plath a její dílo z pohledu psychobiografie
Zachová, Jana ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je za pomoci východisek stanovených principy psychografie provést analýzu vztahu mezi biografií Sylvie Plathové a jejím dílem, se zaměřením na tzv. confidence poems, a to zejména v otázce jejího vztahu k otci. První část práce se zabývá koncepty psychobiografie, jak ji pojímá William T. Schultz, a psychologií umělecké literatury. Součástí práce je dále stručná biografie Sylvie Plathové, představení konfesní poezie a stručný přehled díla autorky. Primárními zdroji, jež v práci využiji, je Plathové umělecké dílo a její deníky. V práci rovněž představuji tři různé studie, které se již dříve dílem Sylvie Plathové a jejím životem zabývaly. Pro účel této práce jsem si zvolila báseň Daddy, jednu z nejznámějších básní Sylvie Plathové, kterou v práci podrobně rozeberu a zanalyzuji. Zjištěná data psychologicky interpretuji, primárně za pomoci psychoanalytického přístupu. Svá zjištění nakonec porovnávám s přístupy ostatních autorů a životopisem zkoumaného subjektu. KLÍČOVÁ SLOVA psychobiografie; psychoanalýza; sebevražda; Sylvia Plathová; vztah k otci; poezie
|
|
|
Coming-of-Age in American Fiction
ŠOJDELOVÁ, Jana
Diplomová práce Coming-of-age in American Fiction se zabývá motivem dospívání v americké literatuře. Předmětem teoretické části je nastínění a vymezení termínu a následné zkoumání narativních strategií a témat typických pro tento specifický žánr. Blíže se zaměříme především na tři klíčová témata, kterými jsou identita, sexualita a smrt. V praktické části práce budou tato hlavní témata a jejich užití následně zkoumána ve vybraných dílech americké literatury, a to v románu Sylvia Plath The Bell Jar a románu Jeffrey Eugenidese The Virgin Suicides.
|
|
|
Unbinding the Female Prometheus: L'Écriture féminine in Selected Poetry of Sylvia Plath
Piňosová, Michaela ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Otázky ohledně definice ženskosti a její odraz v básnickém jazyce se často objevují v diskuzích současných feministických kritiček. Ty často zpochybňují názor, že pravá poezie vychází z per mužů, a že pojem "básnířka" je méněcenným protějškem pojmu "básník." Sylvii Plathovou, jejíž poezie je předmětem této diplomové práce, lze jen těžko považovat za méněcennou básnířku. Přestože kariéru této autorky předčasně ukončila smrt, její básně bývají zmiňovány v souvislosti se snahou o definování žánru americké ženské poezie, jež prochází neustálým vývojem již od dob Anne Bradstreetové a Emily Dickinsonové. Verše Plathové údajně poukazují na fakt, že ženská poezie má nejen svou historii, ale i jazyk. Tato skutečnost odkrývá zajímavé paralely mezi básněmi Plathové a konceptem "l'écriture féminine." Podle čelních představitelek hnutí "l'écriture féminine" Hélène Cixousové, Luce Irigarayové a Julie Kristevy je západní kultura falocentrická a zároveň logocentrická, tedy založená na statutu falusu jakožto privilegovaného signifikantu. Za účelem přetvoření tradičního (tedy převážně maskulinního) diskursu se tyto kritičky zaměřují na nové způsoby myšlení a psaní o ženách. Mimo jiné vzbuzují autorky k přehodnocení zavedených námětů a taktéž obracejí jejich pozornost ke způsobům, jakými využívají jazyk ke skládání...
|
|
|
The poetic form of Sylvia Plath's early poems
Arutyunyan, Veronika ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Armand, Louis (oponent)
Anotace: Tato práce se zabývá analýzou vybrané rané poezie Sylvie Plath na základě období, ve kterém se básnířka často spoléhala na tradiční formy a byla inspirována mnoha básnickými vlivy. Počáteční poezie Sylvie Plath se vyznačuje experimentální fází, ze které se vyvinula zralá, mocná poezie s řízeným rytmem. V úvodní kapitole se zabýváme objasněním hlavních básnických forem, které Plath opakovaně používá, a které budeme analyzovat na příkladech několika básní, jež Plath napsala ve svých raných dvacátých letech, včetně básní ze sbírky The Colossus. Pozdější básně, které zde budou analyzovány, projevují úsilí pro volnější strukturu a pružnost. Druhá kapitola je zaměřena na analýzu různých poetických vlivů. Plath byla značně inspirována jak svými předchůdci, tak i současníky, což dokládá její použití různých básnických prostředků, dikce a dokonce i témat. V její rané tvorbě můžeme pozorovat pečlivé cvičení a učení se různým tradičním formám poezie - např. aliteračnímu verši staré anglické poezie. Tyto tradiční básnické formy musí být přezkoumány s cílem prokázat význam této praxe, která později vedla k poezii vysokého pokroku. Třetí kapitola poskytuje přehled o elegii a její hlavní funkci v historickém vývoji, a analýzu počátečních elegií Plath s odkazy na knihu Petera Sackse "The English Elegy" a esej...
|
host ::
RSS.