|
|
Mediální obraz a prezentace Norimberských procesů v letech 1945-1949
CHALOUPKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zaměřuje na vojenské soudní procesy s válečnými zločinci vedené vítěznými mocnostmi před Mezinárodním vojenským tribunálem, které probíhaly v Norimberku v letech 1945-1949. Práce se zabývá Norimberskými procesy a jejich reflexí v Československém dobovém tisku. Práce přibližuje problematiku Norimberských procesů za pomoci odborné literatury. Tato část se zabývá komplexní charakteristikou procesů včetně jejich průběhu a výsledků. Následně se práce zaměří na ohlasy procesů v Československém tisku. V rámci analýzy se věnuje dobovému tisku, který zprostředkovával obraz postupu vůči válečným zločincům. V neposlední řadě se zaměřuje na otázku reality a jejího mediálního obrazu, přičemž zohledňuje strategie zobrazování procesů v médiích v systému Národní fronty v letech 1945-1949 (a možné odlišnosti podle politického zaměření daného periodika). Bakalářská práce slouží jako základní obraz názorového myšlení československého tisku na téma norimberských procesů.
|
|
|
Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku
Šatná, Barbora ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce Smrt Jana Masaryka v dobovém tisku se zabývá tím, jak vybraná média informovala o osobě a smrti Jana Masaryka v období od 25. února do 31. března 1948. Konkrétně se jedná o deníky Rudé právo a Svobodné noviny (známé jako Lidové noviny). Nejprve se ale zabývá osobou a důležitými událostmi v životě Jana Masaryka. Následně představuje stručnou historii obou deníků. Vzápětí se věnuje analýze článků v obou periodicích. Zkoumané texty by se daly rozdělit do dvou období, tím prvním je doba před Masarykovou smrtí, druhým dny po jeho smrti. Milníkem je tedy středa 10. března 1948, která se ale v tisku projevila až ve čtvrtek 11. března. V prvním období se deníky Janu Masarykovi příliš nevěnovaly. Psaly o něm jen zřídka, většinou v souvislosti se vznikem nové vlády, jejímž členem se stal. V druhém období množství textů, ve kterých bylo zmíněno jeho jméno, podstatně roste. Nejčastějším tématem byl Masarykův pohřeb, nejprve jeho organizace, následně jeho průběh a Masarykův rozhovor pro francouzský deník L'ordre, ze kterého oba deníky velice často citovaly. V Československu se jedná o přelomovou dobu, kdy nekomunističtí ministři podávají demisi a Klement Gottwald začíná sestavovat vládu, ve které mají komunisté převahu. Komunisté mají v té době pod kontrolou i vydávání tištěných médií. Ve...
|
|
|
Životopisná studie Jiřího Muchy a jeho žurnalistická tvorba v předválečných, válečných a poválečných letech
Bílá, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje životu a práci spisovatele a novináře Jiřího Muchy ve vybraných letech 1937-1948. Toto období je dále rozděleno na tři etapy, předválečné (1937-1939), válečné (1939-1945) a poválečné (1947-1948) období. Z každé éry jsou vyčleněny tři nejdůležitější periodika, která tvořila nejsilnější pilíř Muchovy práce. Jsou to Lidové noviny, časopis Čechoslovák a Svobodné noviny. V souvislostech životopisné studie se práce zmiňuje také o publikační činnosti Jiřího Muchy od roku 1929 až do jeho smrti v roce 1991. Každá kapitola obsahuje informace o společensko-historické situaci, o postavení médií v dané době a dále rozebírá konkrétní Muchovy příspěvky do výše zmíněných tiskovin. Cílem práce je zmapovat Muchův přínos zejména v oblasti žurnalistiky, přiblížit jeho osobnost a metodou komparativní analýzy porovnat jeho jednotlivá tvůrčí období. Zjistit, jak se od sebe odlišují, případně jaký vliv měly na jeho psaní společensko-historické události.
|
|
| |
|
|
Mediální obraz procesu s protektorátní vládou
Havelková, Lenka ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tento text se věnuje tématu mediální prezentace procesu s protektorátní vládou. Na příkladu tohoto procesu se pokouším přiblížit, jakým způsobem byl tento historický proces vykreslen na stránkách dobových periodik Rudé právo, Lidová demokracie a Svobodné noviny. Na pozadí této analýzy dobového tisku se také pokouším o vyobrazení charakteru poválečné doby, která se vyznačovala přelomovými změnami v československé společnosti a státu. Z toho důvodu se v tomto textu zaobírám otázkou dopadu války na plány exilové vlády v Londýně na rekonstrukci poválečného Československa. V této souvislosti přibližuji pozadí vzniku retribuce, a to jak z hlediska postoje spojeneckých velmocí, tak i z hlediska přístupu československé politické reprezentace. Vzhledem ke skutečnosti, že samotná retribuce byla určitým prostředkem k tomu, aby se poválečná společnost vyrovnala se svou minulostí a započala novou etapu své existence, zaobírám se v tomto textu také přiblížením politického pozadí procesu s protektorátní vládou. Zejména se v tomto případě zaměřuji na pokusy o ovlivňování tohoto procesu a diskuze, které se vedly ohledně viny a otázky potrestání obžalovaných. Se zájmy tehdejší politické scény souvisela také otázka médií, která se hojně věnovala podávání informací o průběhu tohoto procesu. V tomto textu se proto...
|
|
|
Životopisná studie Jiřího Muchy a jeho žurnalistická tvorba v předválečných, válečných a poválečných letech
Bílá, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Předložená bakalářská diplomová práce se věnuje životu a práci spisovatele a novináře Jiřího Muchy ve vybraných letech 1937-1948. Toto období je dále rozděleno na tři etapy, předválečné (1937-1939), válečné (1939-1945) a poválečné (1947-1948) období. Z každé éry jsou vyčleněny tři nejdůležitější periodika, která tvořila nejsilnější pilíř Muchovy práce. Jsou to Lidové noviny, časopis Čechoslovák a Svobodné noviny. V souvislostech životopisné studie se práce zmiňuje také o publikační činnosti Jiřího Muchy od roku 1929 až do jeho smrti v roce 1991. Každá kapitola obsahuje informace o společensko-historické situaci, o postavení médií v dané době a dále rozebírá konkrétní Muchovy příspěvky do výše zmíněných tiskovin. Cílem práce je zmapovat Muchův přínos zejména v oblasti žurnalistiky, přiblížit jeho osobnost a metodou komparativní analýzy porovnat jeho jednotlivá tvůrčí období. Zjistit, jak se od sebe odlišují, případně jaký vliv měly na jeho psaní společensko-historické události.
|
|
|
Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku
Červenková, Kateřina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku" se zabývá způsobem, jakým vybrané deníky, konkrétně Rudé právo (ústřední orgán Komunistické strany Československa), Mladá fronta (list Československého svazu mládeže), Lidová demokracie (orgán Československé strany lidové), Svobodné noviny (list Sdružení kulturních organizací) a Právo lidu (ústřední orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické), informovala v období od června do září 1945 postupimské konferenci, která výrazně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se tisk vyrovnal se značně omezeným přístupem k informacím o průběhu konference a projednávaných tématech. Zajímá se rovněž o kontext postupimské konference a její dopad na svět a Československo.
|
host ::
RSS.