|
|
Vzdělávání dětí s odkladem školní docházky
Böhmová, Nikola ; Kropáčková, Jana (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou odkladů školní docházky v České republice. Reaguje na vysoké procento dětí s odkladem školní docházky v mateřských školách. V teoretické části chce autorka poskytnout všeobecné informace o odkladu školní docházky, a kdo o něm rozhoduje. Dále se zaměří na diagnostiku školní zralosti v pedagogicko-psychologické poradně a na pedagogickou diagnostiku realizovanou pedagogy v mateřských školách. Významná část bude věnována problematice vzdělávací práce v mateřské škole. V praktické části bude nastíněno vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně, vypracování individuálního vzdělávací plánu pro rozvoj nejčastějších oblastí, kvůli kterým se odklad školní docházky uděluje a hry pro děti s odkladem školní docházky. Dílčí kazuistiky budou doplněny rozhovory s rodiči na téma, jak probíhá rozhodovací proces o OŠD. Výzkumné šetření bude realizováno kombinací metod rozhovoru a pozorování. Klíčová slova Odklad školní docházky, školní zralost, školní připravenost, stimulační programy, oblasti školní zralosti, diagnostika školní zralosti, pedagogická diagnostika, individuální vzdělávací program, přípravné třídy, testy školní zralosti
|
|
|
Změna nároků na školní zralost z hlediska pedagogicko-psychologického poradenství v Plzeňském kraji za posledních 10 let
KOVÁŘOVÁ, Vladimíra
Problematika odkladu školní docházky je nyní aktuální otázkou, neboť se chystají změny školského zákona. Od ledna 2005, kdy začal platit nový školský zákon č. 561/2004 Sb. platí, že dítě, které dosáhne v příslušném školním roce šesti let, musí nastoupit povinnou školní docházku, pokud mu není povolen odklad. Dítě které dosáhne šestého roku věku od počátku školního roku do konce roku kalendářního, může být za určitých podmínek přijato k plnění školní docházky již v tomto školním roce. Existují různé tlaky společnosti, odborníků i politiků. O možnost přijetí dítěte do první třídy dříve nebo naopak umožnit dítěti s mentálním postižením pozdější nástup do školy. Od devadesátých let minulého století se výrazně zvýšil počet odkladů školní docházky, v praxi rodiče oproti minulosti žádají o odklad školní docházky častěji, až jedné pětině dětí příslušného ročníku bývá navrhován a také uskutečněn odklad školní docházky. Tyto tendence svědčí jednak o stoupajících nárocích, kterým je dítě na začátku školní docházky vystaveno, jednak o tom, že rodiče jsou si stále více vědomi své odpovědnosti za všestranný prospěch dítěte, a začátek školní docházky je velmi důležitým momentem v životě dítěte, proto není vhodné jej uspěchat. V rámci práce jsem se snažila zmapovat diagnostiku týkající se školní zralosti, používanou v české republice, především v pedagogicko psychologických poradnách a možnosti rozvoje nezralých funkcí, jak příručky a rady pro rodiče, tak i programy používané v poradenských zařízeních. V práci jsem se dále zabývala obecně problematikou vývoje dítěte předškolního věku a posouzení školní zralosti, jak už laického tak odborného v pedagogicko psychologické poradně, především jsem shrnula z každé oblasti základní schopnosti, které by dítě před nástupem do školy mělo ovládat a čeho by si rodiče měli všímat, ale i testové metody a materiály používané při vyšetření v pedagogicko psychologické poradně. Ve výzkumné části jsem se zaměřila na rodiny předškolních dětí, které žádají o odklad školní docházky.
|
host ::
RSS.