|
|
Kriticky ohrožený okáč stříbrooký na Šumavě: stav, trend a příčiny ohrožení
JANDOVÁ, Kateřina
Hlavním cílem této práce bylo zmapovat výskyt okáče stříbrookého (Coenonympha tullia) z čeledi babočkovití (Nymphalidae) v národním parku Šumava. Tento druh se v České republice v současnosti vyskytuje pouze na šumavských rašeliništích do nadmořské výšky 900 m n. m. a velmi vzácně v oblasti Třeboňska (Hanč et al., 2019). Monitoring probíhal v červnu 2023 na šumavských rašeliništích ve vltavském luhu. Především tam, kde se vyskytoval suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) nebo suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium). Došlo i k vytipování nových lokalit a ověření, zda se zde okáč stříbrooký (Coenonympha tullia) vyskytuje či nikoliv. Celkem bylo navštíveno 51 lokalit a okáč stříbrooký (Coenonympha tullia) se vyskytoval na 11 z nich. Následné statistické porovnání jednotlivých ukazatelů na lokalitách z roku 2023 s monitoringem v roce 2021 (Fric a Walter, 2022) ukázalo, že opravdu dochází k vysychání šumavských rašelinišť. A po porovnání počtu jedinců okáče stříbrookého (Coenonympha tullia) se ukázalo, že množství jedinců bylo v roce 2023 vyšší než v roce 2021.
|
|
|
Boletice - nová destinace cestovního ruchu a její udržitelný rozvoj
ŠOTOLA, František
Bakalářská práce na téma Boletice - nová destinace cestovního ruchu a její udržitelný rozvoj popisuje oblast v prstenci okolo Vojenského újezdu Boletice. V teoretické části přibližuje čtenáři historii území, stejně jako podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a jeho současný vývoj z hlediska měnící se velikosti újezdu, tak i z pohledu ekonomické a vzdělanostní báze, na které může cestovní ruch a regionální rozvoj stavět. Prostřednictvím metodiky hloubkových rozhovorů s místními stakeholdery vytváří prostor k diskuzi klíčových témat, která jsou fokusována nejen místními obyvateli, ale často i turisty či veřejností sledující tuto oblast jižních Čech. V rámci komparace jednotlivých názorů nachází průnik zájmu mezi respondenty, který ale často není názorem mainstreamovým a ukazuje nám sílu místních aktérů. V další části práce nabízí vytvoření nového udržitelného produktu cestovního ruchu, a to rekonstrukce bývalé úzkokolejné železnice, která byla vybudována na trase Spálenec - Arnoštov - Knížecí stolec pro potřeby likvidace následků větrné kalamity počátkem minulého století. Tento produkt odkazuje nejen na historii místa, konkrétně na významnou událost, která toto místo formovala, ale představuje uživatelům CR i technickou památku. Stejně tak nabízí ojedinělý zážitek, který nadměrně nezatěžuje místní krajinu.
|
|
| |
|
|
Kolísání hladiny podzemní vody v horském vrchovišti Rokytka
Lencová, Kateřina ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Rašeliniště jsou celosvětově rozšířené ekosystémy mající zásadní vliv na hydrologické poměry povodí. Zvláštní význam pak mají právě horská vrchoviště, pro něž je charakteristický výskyt v pramenných oblastech vodních toků. I přes nesporný význam horských vrchovišť z hlediska odtokových poměrů však nebyl jejich vliv doposud jednoznačně objasněn. Obzvláště důležitým tématem jsou pak horská vrchoviště pro území Šumavy, kde představují zcela zásadní prvek krajiny. Zájmová lokalita této práce je tudíž situována do jedné z šumavských pramenných oblastí, a to konkrétně do povodí Rokytky. V rámci této práce bylo na problematiku hydrologické funkce sledovaného vrchoviště pohlíženo zejména prostřednictvím rozdílů v kolísání hladiny podzemní vody v různých částech horského vrchoviště. Zároveň byl sledován vliv příčinné srážky na změnu hladiny podzemní vody ve vrchovišti i na odtokovou odezvu Rokytky. Srážky jsou totiž pro vrchoviště jediným zdrojem vody a jejich vliv je tak zcela klíčový. Přestože se řada předešlých studií věnovala vlivu tohoto vrchoviště na odtokové poměry Rokytky, nebyly dosud analyzovány výšky hladiny podzemní vody z manuálně měřených vrtů. A právě tato data umožnila hodnotit velikost a charakter kolísání hladiny podzemní vod v různých hloubkách rašeliny, což je jedním z klíčových kroků...
|
|
|
Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech
Čuláková, Katarína ; Oliva, Martin (vedoucí práce) ; Pavlů, Ivan (oponent) ; Płonka, Tomáš (oponent)
ČULÁKOVÁ, KATARÍNA. Příspěvek k poznání mezolitického osídlení Čech. Praha: Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, 2015, 742 s. (včetně příloh a plánů) Dizertační práce. Předmětem této práce je zpracování souborů kamenné štípané industrie. Část z nich pochází z východní části východních Čech a část z prostoru Šumavy. Nejprve je popsán způsob, jakým byly získány nálezové celky. Většina materiálu pochází z povrchové prospekce, část z drobných sondáží. Majorita materiálu byla poprvé zpracovávána pro potřeby této práce, menšina informací byla čerpána z publikované literatury. Jedná se o soubor téměř 25 000 kusů štípané industrie z regionu východních Čech a asi 3 500 kusů z oblasti Šumavy. V pasáži věnované popisu souboru jsou nejprve charakterizovány nejpočetnější koncentrace z hlediska polohy v terénu a skladby nalezených artefaktů. Následuje pak souhrnný popis souboru z hlediska surovinového spektra, typologické skladby i způsobu, jakým byly artefakty vyrobeny. Následně jsou nově získané poznatky začleněny do znalostí o českém mezolitu. Surovinové spektrum představuje poměrně zajímavou charakteristiku obou souborů, zvláště ve východočeském regionu je velmi pestré. Z hlediska technologických postupů je snad nejzajímavější charakteristikou souborů zahřívání místní nekvalitní suroviny před štípáním,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy
Komárek, Matěj ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy Práce se zabývá vztahem mezi ochranou přírody a územním plánování na Šumavě. Na Šumavě se nachází náš největší národní park a celé území je chráněno dalšími nástroji územní ochrany přírody a krajiny. Zároveň se však na Šumavě nachází velké množství obcí a katastry některých z nich zasahují i do nejpřísněji chráněných území. V roce 2017 byla zákonem č. 123/2017 Sb., schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Práce vznikala na přelomu let 2019 a 2020, kdy se některé nástroje, jako jsou klidová území, zásady péče o národní park a především zonace podle novely nově vymezovaly. Tato novela významným způsobem změnila nástroje ochrany přírody a krajiny a na území národních parků jejich roli posílila. Proti této novele se otevřeně stavěli starostové některých šumavských obcí, kteří argumentovali tím, že v důsledku této novely bude omezen rozvoj šumavských obcí. Práce se zabývá specifiky koncepčních nástrojů územního plánování na Šumavě, tedy tím, jakým způsobem jsou obce při svém územním rozvoji omezeny existencí zvláště chráněných území a to i v souvislosti s možnými dopady předmětné novely. Dále se práce mimo jiné zabývá vztahem státní správy a samosprávy na úseku ochrany přírody nebo...
|
|
|
Vlk (Canis lupus) na Šumavě a v širším Pošumaví z pohledu místních obyvatel a návštěvníků
KOLÁŘ, Miroslav
V posledních letech lze v České republice pozorovat pozvolný návrat velkých šelem, mezi které patří i vlci. Tyto šelmy se převážně vyskytují v příhraničních oblastech republiky a nejinak je tomu i na Šumavě, kam se po letech ústupu vrátili v roce 2015 a dnes se zde pravidelně rozmnožují. Návrat vlků s sebou přináší mnohé pozitivní ohlasy ze strany ochránců přírody a široké veřejnosti. Nicméně pro některé lidi jsou vlci původcem obav a strachu. Cílem této práce bylo zjistit, jak přítomnost vlků vnímají místní obyvatelé Šumavy a širšího Pošumaví, a jaké názory mají návštěvníci neboli turisté. Data byla získávána za pomoci dotazníkového šetření prováděného terénním průzkumem i formou sdílení online dotazníku. Výstupem práce bylo grafické zpracování jednotlivých otázek dotazníku a porovnání výsledků s předchozími průzkumy veřejného mínění o velkých šelmách. Bylo zjištěno, že návštěvníci v průměru projevili k vlkům pozitivnější názory než místní obyvatelé. V závěru práce jsou zmíněna určitá doporučení, která by mohla pomoci zlepšit postoje k vlkům a jejich akceptaci v okolní krajině.
|
|
|
Strukturně-tektonická a morfometrická charakteristika povodí Roklanského a Modravského potoka
Burkytová, Šárka ; Hartvich, Filip (vedoucí práce) ; Coubal, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá strukturně-geomorfologickou charakteristikou a morfometrickou analýzou povodí Roklanského a Modravského potoka, které se nacházejí v rámci geomorfologického podcelku Šumavských plání. Úvodní rešeršní část je zaměřená na fyzicko- geografické charakteristiky území, druhá část se zabývá přehledem metod strukturně- geomorfologického výzkumu se zaměřením na morfostrukturní analýzu reliéfu. Geomorfologická analýza byla provedena pomocí puklinové analýzy vybraných lokalit, na kterých proběhlo měření směru puklinových ploch a jejich sklon. Byla provedena analýza morfolineamentů, zlomové tektoniky a analýza údolní soustavy. Z těchto analýz vyplývá, že reliéf zájmového území je tektonicky podmíněný. Klíčová slova Morfostrukturní analýza, strukturní měření, Šumavské pláně, morfolineamenty, podélné profily
|
host ::
RSS.