|
|
Vliv temporomandibulární dysfunkce na pozici hlavy
Veselá, Nikola ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Dysfunkce v temporomandibulárním kloubu se v různém rozsahu objevuje, dle zvolených kritérií, přinejmenším u poloviny světové populace. Pozměněná aferentace z orofaciální oblasti (například v důsledku dysfunkce v temporomandibulárním kloubu) může mít dle výzkumů vliv na postavení hlavy, krční páteře i posturální stabilitu. Avšak problematika vlivu temporomandibulární dysfunkce na pozici hlavy, nebo posturální stabilitu není stále dostatečně probádána a v literatuře se objevují protichůdné názory. Cílem této diplomové práce je odhalit korelaci mezi dysfunkcí v temporomandibulární oblasti a změnami v posturální stabilitě, postavení hlavy a ve vnímání subjektivní zrakové vertikály. V teoretické části budou pomocí rešerše představeny dosavadní poznatky vlivu temporomandibulární oblasti na okolní struktury a držení těla. Cílem praktické části bude zkoumat, jakou měrou a za jaký čas se modulovaná aferentace z orofaciální oblastí projeví na postuře, postavení hlavy a případně i na subjektivním vnímání vertikály. Měření budou probíhat na stabilometrické plošině, pomocí Bucket method a dále pomocí QR kódů a počítačového programu. Výsledky budou statisticky zpracovány, porovnány s výsledky z jiných studií a bude prodiskutováno, zda existuje klinická významnost mezi temporomandibulární dysfunkcí a jejím...
|
|
|
Vestibulární funkce u pacientů po kochleární implantaci
Matějková, Michaela ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Koutná, Sára (oponent)
Ztráta sluchu je nejčastějším smyslovým postižením. Více než 5 % světové populace trpí invalidizující ztrátou sluchu, která postihuje přibližně jednu třetinu osob starších 65 let. V těch případech, kdy naslouchadla nejsou dostatečným řešením těchto potíží, je standardním postupem léčby kochleární implantace. Ta, alespoň zčásti, nahrazuje funkci vláskových buněk, které již nejsou schopny stimulovat primární sluchové neurony. V souvislosti s kochleární implantací však existují obavy týkající se potenciálního rizika poškození funkce vestibulárního aparátu i vzniku či zhoršení nevestibulárních problémů jako je tinnitus, závrať a poruchy orofaciální oblasti. Cíle: Teoretické shrnutí zásadních informací k vestibulárnímu systému a kochleární implantaci a hodnocení vestibulárních i nevestibulárních funkcí po kochleární implantaci a vlivu případných abnormit na kvalitu života pacientů. Metodika: Do výzkumu bylo zařazeno 20 osob ve věku 28-64 let, které byly minimálně 6 měsíců po kochleární implantaci. Všechny tyto osoby absolvovaly vyšetření subjektivní zrakové vertikály, statickou posturografii a vyplnily pět dotazníků - Dizziness Handicap Inventory, Tinnitus Handicap Inventory, Facial Disability Index, Beck's Anxiety Inventory a Beck's Depression Inventory. Celkové i dílčí výsledky z vyšetření statické...
|
|
|
Subjektivní percepce zrakové vertikály
Radvanská, Edita ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Rovnovážný systém je multisenzoricky organizovaný celek využívající aferentace z exteroreceprotů, enteroreceptorů a proprioceptorů, zraku a vestibulárního systému. Součástí vestibulárního labyrintu jsou otolitové orgány v utriculu a saculu, které jsou schopné určit směr působení gravitačního vektoru. Tato funkce je velice důležitá k zajištění stabilní postury při stoji a chůzi. Schopnost správně vnímat geofyzikální vertikálu se ztrácí ve chvíli, kdy je vestibulární systém poškozený. U člověka můžeme vyšetřovat subjektivní haptickou, posturální a zrakovou vertikálu. V naší práci se budeme zabývat pouze subjektivní zrakovou vertikálou (SVV). Práce se skládá z rešerše článků o patofyziologii SVV a jejího měření. V rámci experimentu porovnáme přesnost vyšetření metodou Bucket method a mobilní aplikací Visual Vertical na zdravých probandech.
|
|
|
Hodnocení kompenzace vestibulospinálního a vestibulookulárního reflexu u pacientů v raném pooperačním období po resekci vestibulárního schwannomu
Markvartová, Anna ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch rovnováhy u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Cílem práce je zhodnotit vliv cílené rehabilitace s biofeedbackem na kompenzaci poruch stability stoje a subjektivní zrakové vertikály. Po dobu jednoho roku bylo na FN v Motole vyšetřeno a rehabilitováno 20 pacientů s vestibulárním schwannomem. Kompenzace vestibulookulárního reflexu byla hodnocena náklonem subjektivní zrakové vertikály. Míra vestibulospinální kompenzace byla stanovena dle skóre dotazníku Activities-Specific Balance Confidence. Pacienti byli vyšetřeni před operací, po operaci a po rehabilitaci. Pro terapii s využitím vizuálního biofeedbacku byl použit systém Homebalance, vyvinutý Centrem podpory aplikačních výstupů a spin-off firem na 1. LF UK v Kladně. Dalším cílem práce bylo sledovat efekt vestibulární prehabituace pomocí aplikace ototoxického gentamicinu dva měsíce před operací. Statistická analýza dat prokázala v případě náklonu subjektivní zrakové vertikály signifikantní zvýšení odchylky po operaci a snížení po rehabilitaci. Dle dotazníku ABC se po operaci sebejistota balance signifikatně zhoršila a po rehabilitaci zlepšila. Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl v kompenzaci mezi pacienty s gentamicinem a bez něj.
|
|
|
Zhodnocení postavení hlavy u dětí s idiopatickou skoliózou
Dvořáčková, Štěpánka ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Šafářová, Marcela (oponent)
Idiopatická skolióza (IS) patří mezi nejčastější strukturální deformity páteře. Pacienti s idiopatickou skoliózou mají vlivem skoliózy změněné držení těla a hlavy. Cílem této studie bylo zhodnotit postavení hlavy u dětí s IS a porovnat výsledky s kontrolní skupinou zdravých dětí. Postavení hlavy bylo hodnoceno metodou kinematické analýzy z digitálních fotografií, kde jsme porovnávali úklon hlavy a sklon ramen mezi oběma skupinami. Dále bylo provedeno měření subjektivní zrakové vertikály pomocí Bucket metod. Obě tato měření byla provedena u 10 dětí s IS (věk 12,2 ± 2,4, průměr ± SD; Cobbův úhel 14,9˚± 8,8˚ SD) a u kontrolní skupiny 10 zdravých dětí (věk 13,9 ± 2,5). Na základě těchto měření jsme vyhodnocovali tři hypotézy. Došli jsme k závěru, že obě skupiny mají srovnatelné průměrné odchylky od neutrálního postavení hlavy a ramen, u skupiny s IS se však vyskytl vyšší rozptyl hodnot. U skupiny s IS se u sedmi pacientů neshoduje strana náklonu SVV a úklonu hlavy.
|
|
|
Vliv kochleárního implantátu na vestibulární funkce u dospělých pacientů
Ištoková, Lucie ; Kučerová, Klára (vedoucí práce) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Bibliografický záznam IŠTOKOVÁ, Lucie. Vliv kochleárního implantátu na vestibulární funkce u dospělých pacientů. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2020. 58 s., přílohy. Vedoucí diplomové práce Mgr. Klára Kučerová. Abstrakt Těžká sluchová porucha je standardně léčena kochleární implantací. Vzhledem k anatomické blízkosti a propojenosti vestibulokochleárního nervu je možné ovlivnění vestibulárních funkcí. Cílem diplomové práce je zhodnotit vliv jednostranné kochleární implantace na posturální stabilitu a vestibulární funkce u dospělých pacientů s těžkou sluchovou ztrátou vzniklou postlingválně. 11 pacientů ve věku 28-72 let bylo vyšetřeno den před operací, den po operaci a s odstupem průměrně 25 dní od operace. Hodnocení bylo složené ze zkrácené formy dotazníku Dizziness Handicap Inventory (DHI), testu Timed Up and Go (TUG), statické stabilometrie a percepce subjektivní zrakové vertikály (SVV) statické i dynamické. Signifikantní zhoršení TUG a SVV bylo zaznamenáno zejména těsně po operaci, v dynamické SVV především při rotaci zorného pole doleva. Ve stabilometrii byl signifikantní nález pouze při stoji na tvrdé podložce se zavřenýma očima. S odstupem od operace došlo ke zlepšení v TUG, SVV a stabilometrii, signifikantní rozdíly přetrvaly v...
|
|
|
Subjektivní percepce zrakové vertikály
Radvanská, Edita ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Kučerová, Klára (oponent)
Rovnovážný systém je multisenzoricky organizovaný celek využívající aferentace z exteroreceprotů, enteroreceptorů a proprioceptorů, zraku a vestibulárního systému. Součástí vestibulárního labyrintu jsou otolitové orgány v utriculu a saculu, které jsou schopné určit směr působení gravitačního vektoru. Tato funkce je velice důležitá k zajištění stabilní postury při stoji a chůzi. Schopnost správně vnímat geofyzikální vertikálu se ztrácí ve chvíli, kdy je vestibulární systém poškozený. U člověka můžeme vyšetřovat subjektivní haptickou, posturální a zrakovou vertikálu. V naší práci se budeme zabývat pouze subjektivní zrakovou vertikálou (SVV). Práce se skládá z rešerše článků o patofyziologii SVV a jejího měření. V rámci experimentu porovnáme přesnost vyšetření metodou Bucket method a mobilní aplikací Visual Vertical na zdravých probandech.
|
|
|
Vnímání vertikality u pacientů s vývojovou dyspraxií
Žídek, Radim ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Demeková, Júlia (oponent)
Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Bc. Radim Žídek Název diplomové práce: Vnímání vertikality u pacientů s vývojovou dyspraxií Pracoviště: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole Vedoucí diplomové práce: PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2017 Anotace: Vývojová dyspraxie je vývojovou poruchou motorického učení a motorické obratnosti, kterou nelze přisoudit neurologickému nebo psychickému onemocnění. Její příčina není dosud vysvětlena. Existují hypotézy, že porucha spolupráce jednotlivých aferentních systémů může být důvodem způsobující vývojovou dyspraxii. Skrze aferentaci lidský organismus vnímá různé modality. Jednou z modalit je vnímání vertikality. V této diplomové práci se zaměřujeme na testování subjektivní vertikály zrakové a haptické u dětí s predispozicí pro vývojovou dyspraxii. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o vývojové dyspraxii a rovnovážném systému. V experimentální části jsme testovali 35 žáků 8. a 9. ročníků základní školy. Dle testovací baterie MABC-2 jsme rozdělili soubor dětí na děti motoricky zdravé a děti s motorickou poruchou. Mezi těmito skupinami jsme poté porovnávali vnímání subjektivní zrakové a subjektivní haptické vertikály. Na základně statistického...
|
|
|
Vliv cílené rehabilitace na vestibulární kompenzaci u pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
Holá, Irena ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Čada, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením vlivu předoperační aplikace gentamicinu na vestibulární kompenzaci pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Studie se zúčastnilo 32 pacientů s vestibulárním schwannomem hospitalizovaných ve FN Motol, indikovaných k neurochirurgické resekci. U deseti pacientů byl dva měsíce před operací transtympanicky aplikován ototoxický gentamicin. Po operaci pacienti absolvovali rehabilitační program na principu vizuální zpětné vazby s využitím systému Homebalance. Ke zhodnocení průběhu vestibulární kompenzace bylo použito vyšetření subjektivní zrakové vertikály a standardizovaný test chůze Dynamic Gait Index. U každého pacienta byla provedena celkem tři vyšetření: před operací, po operaci a před ukončením hospitalizace. Statistická analýza naměřených dat prokázala statisticky významné zvýšení náklonu subjektivní zrakové vertikály a snížení celkového skóre Dynamic Gait Indexu po operaci. Snížení náklonu subjektivní zrakové vertikály a zvýšení celkového skóre Dynamic Gait Indexu po rehabilitaci jako statisticky významné zjištěno nebylo. Mezi skupinami pacientů s gentamicinem a bez gentamicinu nebyl shledán statisticky významný rozdíl. Vliv aplikace gentamicinu na vestibulární kompenzaci v raném pooperačním období se nepodařilo prokázat.
|
|
|
Hodnocení kompenzace vestibulospinálního a vestibulookulárního reflexu u pacientů v raném pooperačním období po resekci vestibulárního schwannomu
Markvartová, Anna ; Čakrt, Ondřej (vedoucí práce) ; Chovanec, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou poruch rovnováhy u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Cílem práce je zhodnotit vliv cílené rehabilitace s biofeedbackem na kompenzaci poruch stability stoje a subjektivní zrakové vertikály. Po dobu jednoho roku bylo na FN v Motole vyšetřeno a rehabilitováno 20 pacientů s vestibulárním schwannomem. Kompenzace vestibulookulárního reflexu byla hodnocena náklonem subjektivní zrakové vertikály. Míra vestibulospinální kompenzace byla stanovena dle skóre dotazníku Activities-Specific Balance Confidence. Pacienti byli vyšetřeni před operací, po operaci a po rehabilitaci. Pro terapii s využitím vizuálního biofeedbacku byl použit systém Homebalance, vyvinutý Centrem podpory aplikačních výstupů a spin-off firem na 1. LF UK v Kladně. Dalším cílem práce bylo sledovat efekt vestibulární prehabituace pomocí aplikace ototoxického gentamicinu dva měsíce před operací. Statistická analýza dat prokázala v případě náklonu subjektivní zrakové vertikály signifikantní zvýšení odchylky po operaci a snížení po rehabilitaci. Dle dotazníku ABC se po operaci sebejistota balance signifikatně zhoršila a po rehabilitaci zlepšila. Nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl v kompenzaci mezi pacienty s gentamicinem a bez něj.
|
host ::
RSS.