|
|
The Reflection of the Exclusion Crisis (1678-1683) in Contemporary Literature
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Reflexe vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře Kristýna Hoblová abstrakt Tato literárněhistorická práce se věnuje reflexi vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře napříč žánry na základě teorie vzniku veřejné sféry Jürgena Habermase a pochopení ideologie posledních Stuartovců jako poslední výspy aristokratické ideologie v koncepci Michaela McKeona. Vylučovací krize se ukazuje jako doba otřesená hledáním rovnováhy mezi ustupujícím stuartovským viděním světa a ideologií Whigů spojených s rostoucí merkantilní třídou. Interpretace vybraných textů daného období zkoumá tvůrčí proměny politického diskurzu nově vznikajících politických stran whigů a toryů s důrazem na vztahy mezi žánry, jednotlivými autory a politickými ideologiemi. První kapitola nabízí přehled sociálně-historického kontextu, Habermasovy teorie vzniku veřejné sféry a koncepce aristokratické ideologie Michaela McKeona. Představuje také politickou teorii toryů obhajující svaté právo na trůn Stuartovců za pomoci patriarchální teorie Roberta Filmera, jež se opírá o analogii mezi státem a domácností, a obranu Whigů proti absolutistickým tendencím Stuartovců prosazováním legislativy jako konceptu nadřazeného královským výsadám, stejně jako náboženské spory, které byly součástí těchto politických diskusí. Následující čtyři kapitoly...
|
|
|
Ústavní vývoj v Anglii v 17. století
Bartončíková, Renáta ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Ústavní vývoj v Anglii v 17. století Abstrakt v jazyce práce Tato diplomová práce si klade za cíl zevrubnou analýzu tohoto období a jeho kritické zhodnocení. Vychází z anglického ústavního vývoje od dob Viléma Dobyvatele a jeho shrnutí je její nedílnou součástí. Autorka práce považuje 17. století za jedno z nejvýznamnějších období, které definovalo moderní ústavnost a státní zřízení Anglie. Hlavním tématem práce je již zmíněná analýza, a to především vztahu mezi anglickými panovníky a anglickým parlamentem v průběhu 17. století. 17. století autorka definuje sporem mezi panovníkem a parlamentem založeným na základě rozdělení pravomocí, které se v čase rapidně změnilo. Důraz je kladem na fakt, že během této doby došlo k značnému omezení panovníka v jeho starobylých právech a přesunutí mnoha pravomocí do rukou parlamentu. Autorka v práci popisuje proměnu pravomocí krále i parlamentu, a to především v oblasti fiskální, v oblasti exekutivy a justice, v oblasti církevních záležitostí, zahraniční politiky a práva svolávat a rozpouštět parlament. Věnuje se také vývoji parlamentních privilegií, jako jsou svoboda projevu, dělba moci, imunita při hlasování o parlamentních návrzích zákona aj. Struktura práce se skládá z osmi kapitol, které jsou dále rozděleny do podkapitol. Rozdělení kapitol následuje logické členění...
|
|
|
The Reflection of the Exclusion Crisis (1678-1683) in Contemporary Literature
Hoblová, Kristýna ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Reflexe vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře Kristýna Hoblová abstrakt Tato literárněhistorická práce se věnuje reflexi vylučovací krize (1678-1683) v soudobé literatuře napříč žánry na základě teorie vzniku veřejné sféry Jürgena Habermase a pochopení ideologie posledních Stuartovců jako poslední výspy aristokratické ideologie v koncepci Michaela McKeona. Vylučovací krize se ukazuje jako doba otřesená hledáním rovnováhy mezi ustupujícím stuartovským viděním světa a ideologií Whigů spojených s rostoucí merkantilní třídou. Interpretace vybraných textů daného období zkoumá tvůrčí proměny politického diskurzu nově vznikajících politických stran whigů a toryů s důrazem na vztahy mezi žánry, jednotlivými autory a politickými ideologiemi. První kapitola nabízí přehled sociálně-historického kontextu, Habermasovy teorie vzniku veřejné sféry a koncepce aristokratické ideologie Michaela McKeona. Představuje také politickou teorii toryů obhajující svaté právo na trůn Stuartovců za pomoci patriarchální teorie Roberta Filmera, jež se opírá o analogii mezi státem a domácností, a obranu Whigů proti absolutistickým tendencím Stuartovců prosazováním legislativy jako konceptu nadřazeného královským výsadám, stejně jako náboženské spory, které byly součástí těchto politických diskusí. Následující čtyři kapitoly...
|
|
|
Příspěvek ke studiu dějin anglických kolonií v Severní Americe se zvláštním přihlédnutím ke způsobu jejich správy v 17. století
Přívozník, František ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Valkoun, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce klade důraz na vznik a uplatňování anglické koloniální politiky a autority ve Virginii v průběhu 17. století. Zabývá se vytvářením politické a administrativní struktury. Primárně se zaměřuje na charakter, činnost, důvody konfliktů a jejich následné řešení. Soustřeďuje se na vztahy mezi vedoucími institucemi; guvernér, guvernérská rada, shromáždění a Tajná rada, ale také na vztahy mezi Virginií a Anglií. Dále se zaměřuje na způsoby jmenování guvernérů, členů guvernérské rady a volbu členů shromáždění. Popisuje počátky a vývoj hrabského a místního uspořádání. Klíčová slova: Anglie, kolonie, koloniální administrativa, Severní Amerika, Stuartovci, 17. století,
|
|
|
Ústavní vývoj v Anglii v 17. století
Šulcová, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Císař, Jaromír (oponent)
Ústavní vývoj v Anglii v 17.století abstrakt Tato diplomová práce se zabývá významným obdobím anglické ústavní historie. Předmět této práce je zaměřen na postavení anglických panovníků a jejich spor s anglickým parlamentem o rozhodující moc ve státě. Tato práce se pokouší popsat hlavní změny v postavení anglického panovníka a zhodnotit význam 17. století především pro pozdější vývoj parlamentní formy vlády v Anglii. Tato práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola přibližuje systém anglického práva zahrnující obecné právo, soudcovské právo nebo právo ekvity a dále důležité královské pravomoci jako například právo svolat a rozpustit parlament, jmenovat soudce nejvyšších soudů a královské rádce a také okolnosti předcházejícího století, předně ustavení anglikánské církve za vlády Tudorovců v Anglii. Rovněž je stručně následován historický vývoj parlamentu a jeho pravomocí. Následující kapitoly jsou rozděleny dle tradiční periodizace tohoto století na roky 1600-1640, 1640-1660 a 1660-1700. Jednotlivé podkapitoly se soustředí na období vlády každého stuartovského panovníka. Hlavní pozornost je věnována dramatickému období vlády Karla I. vzhledem k občanské válce a popravě panovníka. Spor anglických panovníků a parlamentu je v prvé řadě zkoumán z hlediska financování, reformy církve, jmenování...
|
host ::
RSS.