|
|
Porovnání změn nálad při pohybové aktivitě ve čtyřech různých prostředí
Valda, Antonín ; Bačáková, Radka (vedoucí práce) ; Baláš, Jiří (oponent)
Název: Porovnání změn nálad při pohybové aktivitě ve čtyřech různých prostředí Cíl: Cílem práce je pomocí dotazníkového šetření a použití Stroop testu pro navození kognitivního stresu během měření zjistit a analyzovat změny nálad při pohybové aktivitě ve čtyřech odlišných prostředích. Metody: Práce byla vytvořena na základě komparativní analýzy získaných dat z dotazníkovéhošetření. Dotazník Profile of mood states probandi vyplňovali během jednoho měření celkem 4x,a to před Stroop testem, ihned po něm, po 20 minutách chůze a po 40 minutách chůze. Sběr datproběhl v únoru a březnu roku 2024 a výzkumu se zúčastnilo 6 respondentů, resp. studentů Fakulty tělesné výchovy a sportu Karlovy University ve věku 21 až 25 let. Výsledky: Studie ukazuje, že přírodní prostředí, jako lesy a vodní toky, pozitivně ovlivňují psychickou pohodu, snižují negativní nálady, zlepšují kognitivní funkce a zvyšují vitalitu. Naopak urbanistické prostředí a laboratorní podmínky mohou vést ke zvýšení únavy a snížení mentální vitality. Závěr: Studie potvrzuje výrazné pozitivní účinky přírodního prostředí na psychickou pohodu a vitalitu, zatímco městské a laboratorní prostředí mohou zvyšovat únavu a snižovat mentální vitalitu. Tyto výsledky zdůrazňují důležitost integrace přírodních prvků do urbanistického plánování a zdravotních...
|
|
|
Současné metody měření kognitivní výkonnosti
Bílková, Kateřina ; Flegr, Jaroslav (vedoucí práce) ; Binter, Jakub (oponent)
Cílem této práce je představit výběr několika metod měření kognitivní výkonnosti u dospělých s důrazem na metody proveditelné online. Tyto metody jsou uvedeny v kontextu konceptů složení inteligence, na kterých se zakládají. Mezi zvolené metody patří několik IQ testů a několik metod měření kognitivní výkonnosti proveditelných online. IQ testy reprezentují měření obecné inteligence. IQ testy zmiňované v této práci jsou prováděny individuálně nebo skupinově. Online metody mají užší zaměření a jsou v práci zmíněny spolu s platformami, které tyto metody poskytují. Výběr online metod byl proveden podle rozšířenosti metod v literatuře s důrazem na ty častější a to tak, aby tyto metody společně pokryly širší škálu kognitivních schopností. Je diskutována reliabilita a validita metod.
|
|
|
Vliv facilitačních technik na kognitivní funkce u roztroušené sklerózy mozkomíšní
Kořínková, Markéta ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Poruchy kognitivních funkcí mají velký dopad na kvalitu života nemocného, jeho rodiny a blízkých. Ovlivňují pacientovo zaměstnání, sociální interakci i nezávislost. Tato diplomová práce se zaměřuje na možnost zlepšení kognitivních funkcí u roztroušené sklerózy mozkomíšní (RS) prostřednictvím facilitační fyzioterapie. Dvanáct nemocných dobrovolníků podstoupilo dvouměsíční fyzioterapeutický program (motorické programy aktivující terapie) v délce 1 hodiny, dvakrát týdně. Před začátkem a po skončení terapeutického programu bylo provedeno vyšetření klinickým testem PASAT a zobrazení funkční magnetickou rezonancí (fMRI). Výsledky fMRI byly dále porovnány se skupinou zdravých dobrovolníků. V klinickém testu došlo u nemocných po terapii ke zlepšení výkonu. V datech z fMRI byl po terapii vysledován dřívější nástup a změna průběhu křivky mozkové aktivace, které ukazují na zlepšení rychlosti zpracování informací u nemocných s RS.
|
|
|
Vliv facilitačních technik na kognitivní funkce u roztroušené sklerózy mozkomíšní
Kořínková, Markéta ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Poruchy kognitivních funkcí mají velký dopad na kvalitu života nemocného, jeho rodiny a blízkých. Ovlivňují pacientovo zaměstnání, sociální interakci i nezávislost. Tato diplomová práce se zaměřuje na možnost zlepšení kognitivních funkcí u roztroušené sklerózy mozkomíšní (RS) prostřednictvím facilitační fyzioterapie. Dvanáct nemocných dobrovolníků podstoupilo dvouměsíční fyzioterapeutický program (motorické programy aktivující terapie) v délce 1 hodiny, dvakrát týdně. Před začátkem a po skončení terapeutického programu bylo provedeno vyšetření klinickým testem PASAT a zobrazení funkční magnetickou rezonancí (fMRI). Výsledky fMRI byly dále porovnány se skupinou zdravých dobrovolníků. V klinickém testu došlo u nemocných po terapii ke zlepšení výkonu. V datech z fMRI byl po terapii vysledován dřívější nástup a změna průběhu křivky mozkové aktivace, které ukazují na zlepšení rychlosti zpracování informací u nemocných s RS.
|
host ::
RSS.