|
|
Analýza distančního vzdělávání během nouzového stavu na 2. stupni vybrané ZŠ
Poluhová, Adéla ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Fiala, Miloš (oponent)
Autor: Bc. Adéla Poluhová Název: Analýza distančního vzdělávání během nouzového stavu na 2. stupni vybrané ZŠ Cíle: Cílem diplomové práce je analýza implementace distančního vzdělávání během nouzového stavu na druhém stupni vybrané základní školy a zjištění rozdílů využití aplikací při realizaci prezenční výuky a v průběhu mimořádného opatření. Metody: Ve výzkumné části je použita kvalitativní metoda ve formě analýzy, která popisuje implementaci distančního vzdělávání na druhém stupni základní školy během mimořádného opatření a kvantitativní metoda ve formě dotazníkového šetření konaného mezi pedagogy. Výsledky: Výsledkem diplomové práce je souhrnný přehled průběhu distančního vzdělávání na vybrané základní škole a vyhodnocení dotazníkového šetření, které je zpracováno do tabulek a grafů, které jsou popsány, zhodnoceny a porovnány. Klíčová slova:distanční vzdělávání, nouzový stav, mimořádné opatření, on-line komunikační nástroje
|
|
|
Zajišťování bezpečnosti a mimořádné stavy v ústavním pořádku ČR
Baumruková, Lucie ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o problematice zabezpečování bezpečnosti státu, s důrazem na institut tzv. mimořádných stavů v ústavním pořádku České republiky. Úvodem jsou zkoumány základní zásady úpravy, historický vývoj, obecný bezpečnostní kontext či mezinárodní aspekty. Práce se podrobně věnuje jednotlivým mimořádným stavům - stavu nebezpečí, nouzovému stavu, stavu ohrožení stavu a válečnému stavu. Každý z výše uvedených stavů je podrobně popsán co do jeho specifik, způsobů vyhlašování či pravomocí jednotlivých orgánů státu. Rozsáhlá kapitola je věnována i společným institutům. Poslední část práce pojednává o dalších způsobech zajišťování bezpečnosti, a to v konotaci na čl. 43 Ústavy ČR. Jde např. o problematiku vysílání ozbrojených sil mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil cizích států na území České republiky či bližší úprava přejezdů a průletů přes území České republiky. Ze závěru práce pak vyplývá, že současná úprava mimořádných stavů není vhodně aplikovatelná v praxi a obsahuje řadu nejasností. Vzhledem k povaze situací, za kterých k jejich aplikaci dochází, se toto jeví značně nebezpečně a nabízí se úvaha o vhodnosti novelizace. Klíčová slova: mimořádné stavy, zajišťování bezpečnosti, nouzový stav, stav ohrožení státu, válečný stav
|
|
|
Mimořádné stavy v právním řádu ČR
Stejskal, Jakub ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Cílem této práce je shrnout právní úpravu mimořádných stavů v českém právním řádu, upozornit na její nedostatky a navrhnout možná řešení. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. V první kapitole je nejprve přiblíženo obecné pojetí mimořádných stavů, jak je definuje právní teorie. V druhé části je nastíněno, jakým způsobem byly mimořádné stavy pojaty v antickém Římě, novodobé Anglii a jakým způsobem byla problematika upravena ve Francii a Německu v průběhu posledních 150 let. Druhá kapitola je zaměřena na mimořádné právní stavy, které znaly právní řády předchůdců dnešní České republiky. Pozornost je věnována zejména válečnému stavu a vyhlášení války. V následující části jsou rozebrány další mimořádné stavy od původně rakouského zákona o výjimečných opatřeních, až po legislativní návrhy, které předcházely současnému ústavnímu zákonu o bezpečnosti ČR. Třetí kapitola nejprve vymezuje pojmy, se kterými operuje současná právní úprava a analyzuje mimořádné právní stavy, které jsou v ní obsažené. Výklad začíná u stavu nebezpečí a pokračuje přes nouzový stav, stav ohrožení státu až k válečnému stavu. U každého stavu je popsáno kdo, jakým způsobem a za jakých podmínek jej vyhlašuje a jaké je postavení orgánů krizového řízení. Ve čtvrté kapitole je rozebírán vztah mimořádných právních stavů k lidským...
|
|
|
Zajišťování bezpečnosti a mimořádné stavy v ústavním pořádku ČR
Baumruková, Lucie ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato práce pojednává o problematice zabezpe ování bezpe nosti státu, s d razem na institut tzv. mimo ádných stav v ústavním po ádku eské republiky. Úvodem jsou zkoumány základní zásady úpravy, historický vývoj, obecný bezpe nostní kontext i mezinárodní aspekty. Práce se podrobn v nuje jednotlivým mimo ádným stav m - stavu nebezpe í, nouzovému stavu, stavu ohrožení stavu a vále nému stavu. Každý z výše uvedených stav je podrobn popsán co do jeho specifik, zp sob vyhlašování i pravomocí jednotlivých orgán státu. Rozsáhlá kapitola je v nována i spole ným institut m. Poslední ást práce pojednává o dalších zp sobech zajiš ování bezpe nosti, a to v konotaci na l. 43 Ústavy R. Jde nap . o problematiku vysílání ozbrojených sil mimo území eské republiky a o pobytu ozbrojených sil cizích stát na území eské republiky i bližší úprava p ejezd a pr let p es území eské republiky. Ze záv ru práce pak vyplývá, že sou asná úprava mimo ádných stav není vhodn aplikovatelná v praxi a obsahuje adu nejasností. Vzhledem k povaze situací, za kterých k jejich aplikaci dochází, se toto jeví zna n nebezpe n a nabízí se úvaha o vhodnosti novelizace. Klí ová slova: mimo ádné stavy, zajiš ování bezpe nosti, nouzový stav, stav ohrožení státu, vále ný stav
|
|
|
Britská koloniální správa v Keni a povstání Mau Mau
Tauchmanová, Barbora ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce Britská koloniální správa v Keni a povstání Mau Mau si klade za cíl popsat nejdůležitější kroky koloniální správy v britské kolonii během mimořádného stavu v letech 1952 až 1960, nastínit pohled Britů na Keňany v tomto období a na několika příkladech ukázat, zda a nakolik byla v 50. letech britská administrativa v Keni autonomní na centrální vládě v Londýně. Mimořádný stav vyhlášený v roce 1952 měl přispět k rychlému potlačení povstání protikoloniálního militantního hnutí Mau Mau, jehož většinu tvořil kmen Kikujů, a k ochraně evropských osadníků v Keni. Spor, který byl dříve vnímán jako rasový boj Afričanů proti bílým Evropanům, byl však ve skutečnosti vnitřním sporem v kmeni Kikujů, jehož katalyzátorem byly kroky britské koloniální správy. Tato práce se událostem 50. let v Keni věnuje ve čtyřech hlavních kapitolách. První kapitola nastiňuje vývoj kolonie do roku 1952 a historický úvod úzce navazuje na druhou kapitolu, která odpovídá na otázku, jaké kroky podnikli Britové proti Mau Mau. Tato druhá kapitola se věnuje nejdůležitějším operacím a programům Britů, které ovlivnily průběh mimořádného stavu. Třetí kapitola nabídne stručný exkurs v podobě rozboru britského pohledu na Mau Mau, s důrazem na jeden z fenoménů povstání a na pohled britského tisku a akademiků na celé hnutí....
|
|
|
Časové a korelační šetření nasazování vybraných záloh Armády České republiky v rámci nevojenských krizových stavů
DAŇHEL, Petr
Hlavním úkolem Integrovaného záchranného systému je zajistit bezpečnost osob a omezit vliv mimořádné události na občany, majetek a životní prostředí České republiky. V případě, že mimořádná událost přeroste svým rozsahem možnosti a efektivitu činnosti hlavních složek Integrovaného záchranného systému, kterými jsou Hasičský záchranný sbor, Policie České republiky a Zdravotnická záchranná služba, může být v souladu s platnou legislativou a ústředním poplachovým plánem využita i Armáda České republiky. Lze říci, že při vzniku mimořádné události může v případě potřeby Armáda České republiky a její předurčené síly a prostředky zajistit potřebnou podporu hlavním složkám Integrovaného záchranného systému. Ze zařazení Armády České republiky mezi ostatní složky vyplývá, že Armáda České republiky se účastní akcí Integrovaného záchranné systému pouze většího rozsahu a pouze v případě, kdy rozsah nebo doba trvání mimořádné události vede k vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. Například při posílení Integrovaného záchranného systému na záchranných pracích během živelných pohrom většího rozsahu. Podílí se v těchto případech zejména na záchraně lidských životů, evakuaci osob z postižených území, ale i na prvotní likvidaci následků v případech, kdy je to nezbytné. Výzkumný soubor při statistickém šetření v této práci je tedy tvořen příslušníky Aktivních záloh Armády České republiky. Základní data jsem čerpal z tabulek hlášení nadřízenému stupni o naplněnosti a obsazenosti tabulkových míst ve struktuře Aktivních záloh, dle jejich jednotlivých lokací. Dalším zdrojem byla elektronická databáze Informačního systému mobilizačního plánování Armády České republiky, V rámci funkcionalit podúlohy ZDROJE (nastavení filtru dat) lze získat údaje o rozdělení příslušníků Aktivních záloh dle jednotlivých vojenských odborností a jednotlivých funkcí. Z hlediska korelační regrese je toto rozdělení důležité, vzhledem k tomu, že ve statistické části práce jsou výzkumné soubory také rozděleny, dle funkcí, které by v případě využití příslušníků Aktivních záloh byli pro Integrovaný záchranný systém přínosné a využitelné. Hypotézou pro statistický výzkum této práce je: "Počet občanů České republiky v povinné záloze Armády České republiky využitelných při nasazení v rámci AČR při vyhlášení krizových stavů je nedostatečný". Tato zkoumaná hypotéza vyplynula z mé profesní zvědavosti a zároveň z mnoha diskuzí a polemik vedených s mými odbornými kolegy i s přáteli z řad laické veřejnosti i s příslušníky z řad Aktivních záloh. Smyslem práce s výše definovanou hypotézou bylo ověření, zdali je dostatečný počet občanů v povinné záloze Armády České republiky, kteří by byli využitelní při nasazení v rámci Armády České republiky při vyhlášení nevojenských krizových stavů. Vzhledem k platné legislativě a zejména postulátu, na kterém je postavena, tedy že činná služba v ozbrojených silách České republiky je v době míru zcela dobrovolná, jsou z občanů v tzv. povinné záloze nasaditelní pouze ti občané, kteří dobrovolně převzali výkon branné povinnosti, tudíž příslušníci Aktivní zálohy. Výzkumná hypotéza, udávající, že počet vybraných - aktivních záloh je nedostačující, vzhledem k tomu, že celková naplněnost se dlouhodobě pohybuje průměrně kolem 50 % naplněnosti plánovaných počtů, byla prostou znalostí dané problematiky (tedy legislativy, procesů a praxe) i statistickým výpočtem potvrzena. Vzhledem k tomu, že také výsledný korelační koeficient kxs ukazuje silně pozitivní korelaci, dochází k opětovnému potvrzení výše uvedené hypotézy. Dále mé závěry potvrzují i poněkud nečekané, ale vítané změny branné legislativy, jejíž novelizace platná od 1. 7. 2016 má za úkol zatraktivnění služby v Aktivních zálohách i rozšíření možností k nasazení a využitelnosti této zálohy ozbrojených sil, což dále přímo potvrzuje vnímání jistého personálního nedostatku a vyplývající reflexi vládou České republiky i větší částí poslanecké sněmovny.
|
|
|
Připravenost příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou událost v Jihočeském kraji
VLAS, Vlastimil
Zpracovat diplomovou práci na téma Připravenost příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou událost v jihočeském kraji jsem si vybral sám. Tento výběr byl zcela záměrný, jelikož tato složka je též začleněna do Integrovaného záchranného systému (dále jen IZS). Ovšem její nasazení na řešení mimořádné události může být velmi specifické. Vězeňská služba České republiky může být dle zákona č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému použita na řešení mimořádné události. Je začleněna mezi tzv. ostatní složky IZS. Všechny ostatní složky mohou být nasazeny na řešení mimořádné události, musí ovšem být splněna podmínka sepsané Dohody o poskytnutí pomoci. Musí být známy síly a prostředky, které může dotčený subjekt poskytnout. Na základě těchto skutečností byly stanoveny tyto cíle diplomové práce: ? analýza připravenosti příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky na mimořádnou v Jihočeském kraji, ? zjištění postupů, možností a podmínek využití Vězeňské služby v této problematice, ? návrh materiálů ke školení příslušníků a civilních zaměstnanců Vězeňské služby České republiky. Byly také prověřovány tyto dvě hypotézy: ? příslušníci a civilní zaměstnanci jsou dostatečně proškoleni a jsou připraveni na řešení mimořádné události, ? Vězeňská služba České republiky je plně využitelná k nasazení na řešení mimořádné události. Pokud se zaměřím na první cíl mé práce, abych dostatečně provedl analýzu připravenosti, připravil jsem anonymní dotazník, který obsahoval osm otázek. Tyto dotazníky byly rozdány všem příslušníkům a civilním zaměstnancům VS v Jihočeském kraji. Z dosažených informací jsem mohl vyhodnotit provedenou analýzu a vyjádřit se k první hypotéze. Maximální počet bodů v dotazníku byl stanoven na 24. Průměrné bodové hodnocení dosahuje mezi 19 ? 20 body. Z toho lze vyvodit závěr, že příslušníci a civilní zaměstnanci jsou dostatečně proškoleni, a první hypotéza byla potvrzena. Abych mohl vyhodnotit druhou hypotézu, musel jsem provést historickou analýzu a z této analýzy jsem dospěl k závěru, že druhou hypotézu lze potvrdit jen částečně. Hypotéza byla směřována na možnost nasazení příslušníků a zaměstnanců VS na mimořádnou událost. Z historické analýzy ovšem vyplývá, že v minulosti byla tato složka nasazována, ale její síly a prostředky nepředstavovali příslušníci či civilní osoby, ale pracovní čety z řad odsouzených osob. Toto využití se opakovalo a dalo by se říci, že nasazení pracovní čety je úspěšné, proto jsem vyvodil závěr, že druhá hypotéza byla potvrzena, ale jen částečně. Vězeňská služba je plně využitelná k řešení mimořádné události, ale její síly a prostředky budou tvořit zejména pracovní čety z řad odsouzených osob. Pokud se zaměřím na legislativu upravující nasazení, komunikaci či koordinaci této složky s orgány města, tak toto upravuje pouze Dohoda o poskytnutí pomoci. Snažil jsem se navrhnout určitý dokument, jak by taková Dohoda o poskytnutí pomoci mohla vypadat. V další kapitole byly nastíněny informace, které by mohly být použity jako určité vodítko, do jaké oblasti a hloubky příslušníky a civilní zaměstnance proškolovat. Příslušníci a civilní zaměstnanci jsou z této problematiky jednou ročně proškolováni příslušným zaměstnancem VS. Všechny cíle diplomové práce byly naplněny a jsou doplněny o vlastní názor autora.
|
|
|
Dlouhodobý výpadek elektrické energie v České republice
KADLECOVÁ, Zdeňka
Elektrická energie je jedním z klíčových produktů, bez nichž si jen těžko dokážeme představit fungování naší společnosti. Elektrizační soustava je vzájemně propojený systém skládající se z výrobní části produkující elektrickou energii z různých zdrojů, z přenosové soustavy vedení a zařízení, distribučních soustav vysokého a nízkého napětí a technických dispečinků uspořádaných k řízení celé soustavy. Energetická bezpečnost je zabezpečení kontinuity nezbytných dodávek energie a energetických služeb pro zajištění chráněných zájmů státu. Dlouhodobý výpadek elektrické energie může mít závažné následky na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu. Pro zachování jejich funkce za běžných podmínek i v mimořádných a krizových situacích je nezbytné zajistit především fungování kritické infrastruktury. Cílem diplomové práce je zjistit úroveň připravenosti subjektů kritické infrastruktury na dlouhodobé přerušení dodávek elektrické energie a vytvořit návrh plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury zaměřeného na dlouhodobý výpadek elektrické energie. Výzkumnou část diplomové práce tvoří dvě části. První část je tvořena zpracováním a analýzou dat, získaných dotazníkovým šetřením. Ve druhé je zpracován návrh plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. Výsledky dotazníkového šetření prokázaly dobrou připravenost kritické infrastruktury na dlouhodobý, rozsáhlý výpadek elektrické energie, čímž byla potvrzena stanovená hypotéza. Diplomová práce seznamuje veřejnost, zejména subjekty kritické infrastruktury, s možnostmi vzniku dlouhodobých, rozsáhlých výpadků elektrické energie, se způsoby předcházení této krizové situaci, s možnostmi jejich přípravy, plánování a řešení. Zpracovaný návrh plánu by měl pomoci s vlastním vypracováním plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury včetně nastínění způsobů řešení krizových situací vzniklých v souvislosti s výpadkem elektřiny a tím zlepšit ochranu prvků kritické infrastruktury.
|
|
|
Činnost orgánů krizového řízení při zajištění připravenosti na řešení mimořádných událostí a finanční zabezpečení přípravy
PEŠEK, Jiří
V diplomové práci se zabývám rozborem současného bezpečnostního systému České republiky a jeho právního rámce, upravujícího zejména přípravu orgánů státu a územních samosprávných celků na řešení mimořádných událostí nevojenského charakteru. Studiem a metodou analýzy právních předpisů a následnou syntézou získaných poznatků, jsem uspořádal jednotlivé kapitoly tak, aby práce byla srozumitelně uspořádaným celkem. Popisuji práva a povinnosti orgánů krizového řízení při přípravě a řešení mimořádných událostí, systém bezpečnostních rad a krizových štábů, činnosti a rozsah oprávnění jednotlivých subjektů zajišťující přípravu a řešení mimořádných událostí, se zaměřením k působnostem a pravomocem orgánů kraje a obce. Přehledně posuzuji výši finančního zabezpečení, vynakládanou jednotlivými institucemi k přípravě na krizové situace. Navrhuji pro orgány obce vzor k uložení výzvy k poskytnutí věcného prostředku v době krizového stavu, jelikož mnoho starostů obcí vykonává tuto činnost vedle svého zaměstnání (souběžně se svým zaměstnáním) a v problematice se zcela neorientuje. Současný bezpečnostní systém České republiky je fungující a správnost jeho nastavení a zabezpečení byly v uplynulých letech ověřeny při různých krizových situacích bez podstatných nedostatků. Přesto je i nadále zapotřebí optimalizovat působnosti, metodiky a postupy činností jeho prvků v různých úrovních a oblastech a sjednocovat realizaci příslušné legislativy.
|
|
|
Krizová opatření při anonymním oznámení výbuchu bomby na přehradní hráz Římov
MIHALIČ, Petr
Bakalářská práce pojednává o postupu složek Integrovaného záchranného systému České republiky v případě anonymního oznámení výbuchu bomby na přehradní hráz vodního díla Římov a hodnotí připravenost a profesionalitu jednotlivých základních složek Integrovaného záchranného systému při této mimořádné události. Obsah práce vychází z poznatků získaných prostudováním dostupných materiálů a informací o postupech složek Integrovaného záchranného systému při jednotlivých oznámení z minulosti. Cílem práce je analýza problematiky anonymního oznámení hrozící výbuchem bomby, vyhodnocení připravenosti jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému zvládat situaci při anonymním oznámení výbuchu bomby na přehradní hráz vodního díla Římov a navržení možných postupů Integrovanému záchranného systému při této trestné činnosti. Vyhodnocení připravenosti složek Integrovaného záchranného systému je provedeno dotazníkovým výzkumem, jehož výsledky jsou pro názornost zpracovány i v grafické podobě. Dále je popsán možný scénář této mimořádné události a scénář odezvy, kterou je reakce složek Integrovaného záchranného systému, na úrovni řešení této mimořádné události s možným přechodem do krizového stavu. V závěru práce je zhodnocení připravenosti složek Integrovaného záchranného systému při této mimořádné události a poukázání na případné nedostatky, které by mohly nastat v reálu a které vyplynuly z analýzy.
|
host ::
RSS.