Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krajina pro chov koní jako nové dědictví UNESCO
Lohrová, Zuzana ; Jelen, Jakub (vedoucí práce) ; Nekolný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením dopadů zápisu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO z pohledu aktérů veřejné, soukromé a neziskové sféry. Tento zápis proběhl v červenci 2019 a nyní je tedy možné studovat jeho další vývoj. První část práce je věnována představení organizace UNESCO a hodnocení možných dopadů zápisu statku na Seznam UNESCO dle odborné literatury. Dále je práce zaměřena na analýzu Krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. V druhé části je následně představena výzkumná část práce, která byla zaměřena na hodnocení dopadů zápisu na Seznam UNESCO pomocí polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými zmiňovanými aktéry. Jedním z hlavních zjištění je například to, že jako největší přínos považují respondenti zvýšenou míru odborné péče o statek. Naopak za negativum může být považováno narušování každodenního života místních obyvatel. Klíčová slova UNESCO, Seznam světového kulturního a přírodního dědictví, Kladruby nad Labem, Národní hřebčín, starokladrubský kůň, kulturní krajina
Výkonnost a uplatnění starokladrubských koní
JEŽKOVÁ, Miroslava
Starokladrubský kůň je jedním z nejstarších plemen koní. Je zařazen mezi genetické živočišné zdroje ČR. Je také uznán jako Národní kulturní památka spolu s hřebčínem Kladruby nad Labem. Cílem práce bylo zpracovat přehled o historii vývoje, charakteristických vlastnostech a možnostech pracovního využití, zpracovat informace o vývoji a případných změnách zevnějšku za posledních 20 let, kdy bylo sledováno 5 tělesných měr. Úkolem bylo také zpracovat údaje o průběhu a výsledcích výkonnostních zkoušek. A v neposlední řadě zjistit informace o uplatnění v rámci České jezdecké federace. Veškeré hodnoty byly zpracovány jak statisticky, tak graficky a následně vyhodnoceny. Z výsledků vyplynulo, že kohoutkové výšky páskové i hůlkové, postupně narůstají u všech sledovaných kategorií koní. Obvod hrudníku se u hřebců snižuje, ale u klisen je tomu přesně naopak. U bílých klisen se hodnota zastavila na průměrné hodnotě 201,97 cm, což je o 5 cm více než průměrná hodnota hřebců. Obvod holeně se nijak rapidně neměnil. U vraných variant, avšak mírné změny byly zaznamenány. U hřebců se jednalo o snížení obvodu o 0,5 cm a u klisen zase narůst o 0,5 cm. Příčinou je zřejmě nárůst hmotnosti u klisen a zároveň výskyt silnějších končetin. U hmotnosti je viditelný pokles u hřebců jak bílých, tak u vraných. U běloušů dokonce průměrná hodnota spadla pod 600 kg a to na 598,43 kg. Jelikož u hřebců je zřejmý vyšší tělesný rámec, ale zároveň se snižuje hmotnost, je jisté, že plemeno se pomalu uchyluje spíše ke sportovnímu typu. Hmotnost klisen ve sledovaných letech se výrazně zvyšovala z počátečních průměrných 585 kg v obou kategorií. U bílých klisen se zvýšila na průměrnou hodnotu 619,4 kg a u vraných na hodnotu 609,45 kg. Ve výsledcích za posledních 20 let se bodové hodnocení všech částí výkonnostních zkoušek snižuje. Nejvyšší zaznamenané průměrné hodnocení je v disciplíně maraton, které má tendenci se postupně zvyšovat. Nejvyšší výsledky za sledované období jsou vidět v letech 2000-2004 kdy průměrné bodové hodnocení dosahovalo vyšších hodnot než u ostatních let. V rámci České jezdecké federace bylo zjištěno, že největší zastoupení mají starokladrubští koně v soutěžích spřežení, a to hlavně hřebci v bílé variantě. Zástupce plemene i ve skokových soutěžích, kde ale číslo je zanedbatelné.
Chov starokladrubských koní v národním hřebčíně Kladruby nad Labem
Jeník, David
Bakalářská práce se v první části zaměřuje na historii Národního hřebčínu Kladruby nad Labem a popis regeneračního procesu vedeného profesorem Bílkem. Druhá část práce se zaměřuje na kmeny a rodiny starokladrubských koní s popisem vzniku jednotlivých kmenů jak běloušů, tak vraníků. Je zde také zařazen chovný cíl s plemennými znaky. Ve třetí části je rozebrán odchov hříbat v hřebčínu od porodu po odchov mladých koní. Součástí této části jsou také popisy jednotlivých ustájení v daných fázích odchovu hříbat a mladých koní. Poslední část je zaměřena na historické a současné početní stavy, jak starokladrubských koní od roku 1990, tak porovnání s ostatními plemeny od roku 2003 do současnosti. V závěru bakalářské práce jsou v grafech vyobrazeny současné početní stavy kmenu a rodin Starokladrubského koně.
Analýza využití starokladrubských, lipických a fríských koní ve sportu v České republice
Mlčochová, Věra
Diplomová práce se zabývá statistickým vyhodnocením vlivu faktoru pohlaví, plemene, věku a roku startu na výkonnost a počet PPB v soutěžích spřežení a drezury. Na výkonnost v soutěžích spřežení měl statisticky vysoce průkazný vliv faktor plemene, pohlaví, věku a rok startu. Co se týče počtu PPB v drezuře, tak měl vysoce průkazný vliv faktor pohlaví, věku, roku startu a statisticky byl zjištěn průkazný vliv faktoru plemene. Tato plemena startují mnohem více v soutěžích spřežení oproti soutěžím drezurním, kromě koně fríského, který více startuje v drezuře. Počet startujících koní ve spřežení byl 777, v drezuře 180. Rovněž bylo zjištěno, že průměrná výkonnost těchto plemen v soutěžích spřežení je mezi ST a T, přičemž této výkonnosti dosáhlo 635 koní. Soutěží drezury se nejvíce účastní fríský kůň s 53 % zastoupení, následován koněm starokladrubským s 44 %, lipický kůň s 3 %. Jedinci fríského koně dosahovali průměrného počtu 1,40 PPB, kdežto starokladrubští 2,78 PPB, lipičtí koně 0,50 PPB. Bylo zjištěno, že starokladrubští koně v soutěžích spřežení dosahují nejčastěji výkonnosti T, v drezuře pak L. Hřebci tohoto plemene dosahují 3,77 PPB v drezuře.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.