|
|
Mezinárodní insolvenční právo
Čermák, Jan ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Tématem této diplomové práce je mezinárodní insolvenční právo, konkrétně pak popis vybraných institutů evropského úpadkového práva, a to s důrazem na mezinárodní příslušnost k zahájení hlavního a sekundárního insolvenčního řízení a mezinárodní příslušnost k projednání žalob z těchto řízení vyplývajících. Dále se tato práce zaměřuje na zhodnocení právní úpravy přeshraničních insolvenčních řízení v českém právním řádu. Právní úprava evropského úpadkového práva je od roku 2002 obsažena v Insolvenčním nařízení. Kvůli neshodám členských států Evropské unie ohledně některých důležitých institutů přeshraničních insolvencí se Insolvenční nařízení často uchyluje k velice vágní úpravě. Zůstalo tak na Soudním dvoru Evropské unie, aby těmto vágním ustanovením postupně poskytl jednotný výklad. V roce 2012 Evropská komise vytvořila zprávu o uplatňování Insolvenčního nařízení, v němž shrnula jeho nejzásadnější problémy, a zároveň předložila do legislativního procesu dlouho očekávaný návrh modernizace evropského úpadkového práva v podobě Nového insolvenčního nařízení. Nové insolvenční nařízení si klade za cíl posílit spolupráci členských států ve věcech přeshraničních insolvenčních řízení. Zároveň kodifikuje značnou část relevantní judikatury SDEU a adresuje připomínky odborné veřejnosti. Menších či větších změn...
|
|
|
Změny evropského insolvenčního práva v souvislosti s nařízením EU 2015/848.
Hrdý, Bohuslav ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Insolvenční řízení bylo historicky záležitostí jednotlivých národních států a jejich vlastních úprav. S postupnou evropskou integrací se však podnikatelské aktivity dostávají na nadnárodní úroveň. Taktéž, s přibývajícími případy úpadku společností, působících ve vícero jurisdikcích Evropské unie, přichází taktéž požadavek na předpis, který by stanovil jasná pravidla pro vedení příhraničních insolvenčních řízení. Na začátku dvacátého prvního století se tímto předpisem stalo Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ("Nařízení"), o insolvenčním řízení. Toto Nařízení, které mimo jiné zůstalo v platnosti i během největší ekonomické krize, se kterou se Evropská unie potýkala, se nyní stává kvalitním základem, na který se Evropský parlament snaží navázat jeho novelou označovanou jako Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ("Novela") o insolvenčním řízení. K výkladu ustanovení původního Nařízení, se při několika příležitostech dostal i Soudní dvůr Evropské unie, který tak pomohl k jeho zdárné aplikaci. Vycházeje především z rozhodovací praxe Soudního dvora EU a doporučení právních teoretiků zabývajících se insolvenčním právem s mezinárodním prvkem, byla připravena zmíněná Novela. Dochází tak k značnému rozšíření úpravy Nařízení a taktéž ke zpřesnění mnohých doposud sporných pojmů. Obecným trendem, který je...
|
|
|
Mezinárodní insolvenční právo
Čermák, Jan ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Tématem této diplomové práce je mezinárodní insolvenční právo, konkrétně pak popis vybraných institutů evropského úpadkového práva, a to s důrazem na mezinárodní příslušnost k zahájení hlavního a sekundárního insolvenčního řízení a mezinárodní příslušnost k projednání žalob z těchto řízení vyplývajících. Dále se tato práce zaměřuje na zhodnocení právní úpravy přeshraničních insolvenčních řízení v českém právním řádu. Právní úprava evropského úpadkového práva je od roku 2002 obsažena v Insolvenčním nařízení. Kvůli neshodám členských států Evropské unie ohledně některých důležitých institutů přeshraničních insolvencí se Insolvenční nařízení často uchyluje k velice vágní úpravě. Zůstalo tak na Soudním dvoru Evropské unie, aby těmto vágním ustanovením postupně poskytl jednotný výklad. V roce 2012 Evropská komise vytvořila zprávu o uplatňování Insolvenčního nařízení, v němž shrnula jeho nejzásadnější problémy, a zároveň předložila do legislativního procesu dlouho očekávaný návrh modernizace evropského úpadkového práva v podobě Nového insolvenčního nařízení. Nové insolvenční nařízení si klade za cíl posílit spolupráci členských států ve věcech přeshraničních insolvenčních řízení. Zároveň kodifikuje značnou část relevantní judikatury SDEU a adresuje připomínky odborné veřejnosti. Menších či větších změn...
|
|
|
Problematika nedokonalé subjektivity v obchodním právu
Pelikán, Robert ; Štenglová, Ivanka (vedoucí práce) ; Černá, Stanislava (oponent) ; Dědič, Jan (oponent)
Problematika nedokonalé subjektivity v obchodním právu Robert Pelikán Abstrakt Právní subjektivita je v teorii práva obyčejně považována za jednoduchou vlastnost nabývající pouze hodnot pravda/nepravda. Dosavadní teorie právní subjektivity se proto pokoušely nalézt takové znaky právní subjektivity, které budou bezezbytku popisovat všechny právní subjekty v praxi pozorované. Taková snaha nemohla vést k úspěchu či přesněji musela vést k tomu, že v procesu hledání takového společného jmenovatele postupně odpadly téměř všechny znaky, které jsou pro pochopení fenoménu právní subjektivity klíčové. Na počátku zkoumání právní subjektivity musí tedy stát konstatování, že právní subjektivita je vlastností, jež nenabývá hodnot pravda/nepravda, ale celé škály hodnot od naprosté neexistence subjektivity až po málokdy dosahovanou dokonalou právní subjektivitu, a to navíc v mnoha rozměrech. Aby pak teorie tento fenomén řádně vysvětlila, musí namísto hledání společného jmenovatele všech subjektů popsat onu dokonalou právní subjektivitu a zároveň osvětlit, jaké důsledky má, pokud se konkrétnímu subjektu toho či onoho znaku nedostává nebo se mu ho nedostává v plné míře. Tyto požadavky ovšem nelze splnit obvyklým empirickým postupem, kdy jsou nejprve pozorovány existující subjekty a poté metodou abstrakce vyvozovány klíčové...
|
host ::
RSS.