Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nové frézovací nástroje z rychlořezné ocelí pro hrubovací operace
Jaroš, Aleš ; Janáč, Alexander (oponent) ; Chladil, Josef (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na návrh, konstrukci a výrobu nového frézovacího nástroje pro hrubovací operace. V prvních kapitolách je podrobně popsána problematika rychlořezných ocelí, povlakovacích metod a technologie frézování. Nosnou částí práce je návrh, konstrukce a výroba frézovacího nástroje, který byl navržen na základě simulace obrábění. Nástroj je konstruován jako tříbřitá válcová čelní stopková fréza vyrobená z rychlořezné oceli, opatřená tzv. kompenzačními břity. Úkolem kompenzačních břitů je snížit, v ideálním případě potlačit, tahovou napjatost v patě zubu. Nástroj byl vyroben pomocí technologie přesného lití, dále následovalo broušení funkčních ploch, tepelné zpracování a depozice PVD povlaků (např. (Al,Ti)N). Navržený nástroj byl porovnán s katalogovými nástroji od společnosti ZPS – Frézovací nástroje. Pro dlouhodobé řezné zkoušky byla použita ocel ČSN 41 2050, frézovalo se za pomocí procesní kapaliny. Měřenými parametry bylo silové zatížení a hřbetní opotřebení břitu nástrojů, dále byla na základě získaných dat provedena statická analýza napjatosti a deformace nástroje. Povlakované nástroje byly dále monitorovány pomocí elektronové mikroskopie.
Obrábění tenkostěnných součástí na CNC soustruhu
Veselský, Radim ; Kolomý, Štěpán (oponent) ; Slaný, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na návrh a výrobu upínacího přípravku pro upínání tenkostěnných kruhových obrobků na CNC soustružnickém centru. Pomocí dynamometru byly změřeny síly při obrábění. Z těchto sil byla odvozena nejvyšší síla. Byla vypočítána minimální upínací síla pro upnutí obrobku. Pomocí simulace byl určen nejvhodnější úhel rozestupu upínacích ploch. Na základě tohoto zjištění byly navrhnuty a vyrobeny čelisti. Bylo obrobeno 5 vzorků. Tři vzorky byly obrobeny v původních čelistech, dva vzorky byly obrobeny v nově vyrobených čelistech. Pro každý druh čelisti proběhla simulace upnutí obrobků při zatížení původním a nižším upínacích tlacích. Obrobené vzorky byly naskenovány optickým skenerem a změřeny v měřicím programu. Proběhla simulace upnutí při určených tlacích obou čelistí v simulačním programu. Z výpočtů a ověřovacího experimentu byly vyvozeny závěry.
Výzkum řezného nástroje s diamantovou aktivní částí
Trčka, Tomáš ; Mrkvica, Ivan (oponent) ; Chladil, Josef (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce je zaměřena na výzkum v oblasti frézovacích nástrojů s diamantovou aktivní částí při obrábění jednoho z těžkoobrobitelných materiálů (Ti-6Al-4V). První kapitoly jsou věnovány teoretickému rozboru daného materiálu obrobku a polykrystalického diamantu (PKD) jako super-řezného materiálu. Jedna z teoretických kapitol je zaměřena také na technologie ostření nástrojů, pro které již tvrdost diamantu není zásadním faktorem. Nosnou částí práce jsou návrhy, konstrukce a výroba nástrojů s uvážením technologičnosti jejich konstrukce spolu s aplikací moderních trendů a technologií umožňujících inovaci a progresivní provedení – to z pohledu makro/mikro nástrojové geometrie a technologie samotného ostření destiček. Výzkum byl zaměřen na aplikaci vlastních utvářečů na čele destičky a konkrétních technologií ostření EDMG, WEDM a LASER. Jedna modifikace čelní plochy PKD destičky pomocí laseru byla následně aplikována na prototypové soudečkové fréze. Podrobná analýza vyrobených nástrojů a materiálu obrobku byla provedena elektronovou, optickou a digitální mikroskopií. Měřenými parametry při následné analýze obráběcího procesu bylo silové zatížení, opotřebení nástrojů, měření teploty pomocí termovizní kamery i analýza obrobeného povrchu ve formě měření mikrotvrdosti a drsnosti.
Obrábění kalených ocelí
Veselý, Ondřej ; Osička, Karel (oponent) ; Jaroš, Aleš (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Obrábění kalených ocelí je zaměřena na analýzu podélného soustružení kalené oceli 14 109 pomocí nástroje z PKNB z hlediska měření silového zatížení pomocí dynamometru a následného vyhodnocení jakosti povrchu. Teoretická část se zabývá problematikou technologie soustružení, řeznými materiály a tepelným zpracováním oceli. V praktické části byl během experimentu posouzen vliv řezných podmínek na výsledné hodnoty. Testovalo se dvanáct kusů vzorků s různými kombinacemi řezných podmínek, přičemž byl vybrán ten vzorek, který splňoval kritérium kombinace minimálních hodnot řezných sil a jakosti povrchu. Z experimentu je patrné, že vhodnou kombinací řezných podmínek lze dosáhnout až dvojnásobně nižších hodnot silového zatížení.
Volba optimálního nástroje pro vybranou technologii obrábění
Podstata, Jan ; Jaroš, Aleš (oponent) ; Fiala, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce srovnává vlastnosti čtyř vyměnitelných břitových destiček od různých dodavatelů při frézování. Srovnávacími faktory jsou řezná síla, opotřebení destiček a drsnost výsledného povrchu. Diplomová práce je rozdělena na dvě části – rešerši a experiment. Rešerše rozebírá silové zatížení, možnost jeho měření, povrchové úpravy nástrojů, frézy a vyměnitelné břitové destičky. Experiment měl podobu měření silového zatížení při čelním frézování, změření drsnosti povrchu obrobeného materiálu a změření opotřebení destiček na optickém měřidle. Na základě měření byly vyměnitelné břitové destičky porovnány.
Silové zatížení frézovacích nástrojů při obrábění
Švec, Michal ; Trčka, Tomáš (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Tato práce srovnává silové zatížení dvou vyměnitelných břitových destiček při frézování. Je rozdělena na dvě části – rešerši a experiment. Rešerše rozebírá silové zatížení, možnosti jeho měření, frézy a vyměnitelné břitové destičky. Experiment měl podobu měření silového zatížení při frézování 14 drážek s každou destičkou za konstantních řezných podmínek. Vyhodnocení měření proběhlo na základě čtyřikrát opakovaného experimentu pro obě sady destiček. Cílem práce je rozhodnout, zda destičky obrábí se srovnatelným silovým zatížením. Výsledky ukazují, že jedny z destiček jsou během frézování zatíženy až o 85 % větší celkovou silou.
Silové zatížení frézovacích nástrojů při obrábění
Procházka, Luděk ; Slaný, Martin (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Práce se věnuje problematice silového zatížení při obrábění tenkostěnných součástí. V teoretické části je rozebráno silové zatížení působící při frézování a možnosti měření silového zatížení při frézování. Dále se práce zaměřuje na obrábění tenkostěnných součástí, problémy při obrábění těchto součástí a možnosti eliminace těchto problémů. Praktická část se zabývá návrhem a realizací měření silového zatížení na vybraných součástech. V práci je také uvedeno porovnání modelu simulace vychýlení tenkostěnných součástí s hodnotami naměřenými při reálném obrábění.
Volba vhodných řezných podmínek pro obrábění hlavňových ocelí
Beneš, Ondřej ; Fiala, Zdeněk (oponent) ; Jaroš, Aleš (vedoucí práce)
Práce se zabývá obráběním hlavňových ocelí a stanovení nejvhodnějších řezných podmínek pro tento proces. V teoretické části byl charakterizován řezný proces soustružení, vysvětlena problematika opotřebení VBD, tvorby třísky a drsnosti povrchu. Dále byly popsány nejpoužívanější řezné materiály a v poslední části byly popsány povlakovací metody CVD a PVD. V experimentální části bylo měřeno silové zatížení při soustružení. Bylo testováno osm břitových destiček ze slinutých karbidů od firmy SECO TOOLS. Během testování byly měřeny dodatečné hodnoty drsnosti povrchu a odebírány vzorky třísky. Z vyhodnocených dat silového zatížení byly tanoveny optimální řezné podmínky pro obrábění hlavňových ocelí a nejvhodnější typ břitové destičky.
Analýza silového zatížení stopkových fréz s PCD s ohledem na jejich ostření
Trčka, Tomáš ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Měření silového zatížení je ve strojírenství velmi důležitým typem měření, kterým se dokáží analyzovat důležité aspekty v procesu obrábění. Mimo stanovení specifických materiálových konstant, lze analyzovat například různé strategie obrábění, rozdílné geometrie nástrojů nebo stav opotřebení břitů řezných nástrojů. Zejména posledními dvěma aspekty se věnuje předkládaná diplomová práce, kde jsou předmětem experimentu stopkové frézy s PCD destičkami ostřené rozdílnou technologií. V úvodní časti jsou teoreticky rozebrány řezné síly, jejich možnosti měření a technologie výroby fréz včetně jejich ostření – WEDM a EDM–G. Jedna kapitola je také věnována frézování plastových materiálu, jelikož použitý materiál obrobku během experimentu byl PVC. První experimentální část je věnována analýze naostřených nástrojů. Následuje měření silového zatížení pomocí piezoelektrického dynamometru, kde je následně analyzován vliv rozdílné geometrie nástrojů. Poslední řešený experiment sleduje, jak se měnily celkové řezné síly jednotlivých fréz naostřených rozdílnou technologií po určitých časových úsecích frézování.
Technologie frézování tenkostěnných součástí pro letecký průmysl
Ohnišťová, Petra ; Polzer, Aleš (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rozborem a návrhem technologií obrábění součástí pro letecký průmysl, které se vyznačují vysokou štíhlostí, sníženou tuhostí a na které se vztahuje vysoký požadavek na únavové vlastnosti. Součástí práce je dále experimentální ověření technologických návrhů za použití CNC obráběcího centra, vyhodnocení struktury povrchu na optickém mikroskopu s vysokým rozlišením ALICONA, měření silového zatížení pomocí aparatury KISTLER a únavové testování s vyhodnocením lomových ploch.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.