Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Domov pro seniory
Kučerová, Nikola ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Maceková, Věra (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je Domov pro seniory Objekt je umístěn na pozemku s rovinným terénem. Obvodové zdivo je z vápenopískových tvárnic, založeno na základových pasech z prostého betonu. Stropy jsou z prefabrikovaných předpjatých panelů SPIROLL . Střecha je sedlová s betonovou střešní krytinou. Nad částí domu je provozní terasa s vegetační střechou. První patro objektu zajišťuje více funkcí. Nachází se zde zejména zajištění stravování a zázemí pro obyvatele domu. Dále kotelna a další provozní části. Samostatnou část tvoří ordinace lékaře a provozovna – kadeřnictví. V prvním patře se také nachází čtyři bezbariérové byty. Druhé patro objektu je čistě obytné, s celkem 18 byty o velikosti 1+kk. Dokumentace je zpracována jako Dokumentace pro provedení stavby.
Dokumentární fotografie: Život s Alzheimerovou chorobou
Arltová, Martina ; Géla, František (vedoucí práce) ; Silverio, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na život Domova se zvláštním režimem v Břevnici pro klienty s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí v průběhu jednoho roku, zaznamenaný pomocí dokumentární fotografie. Zařízení sídlí v malé vesnici na Havlíčkobrodsku. Žije v něm okolo dvaceti klientů v různých stupních demence a Alzheimerovy choroby. Stará se o ně tým pečovatelek doplněný o aktivizační pracovnici. Teoretická část práce se zabývá vývojem a etickými otázkami sociální fotografie, do které dokument z prostředí ústavu spadá. Představuje vybrané světové a české autory sociálního dokumentu. V další kapitole práce klade otázku, za jakých podmínek je fotografování duševně nemocných etické. Nakonec se zabývá využitím fotografie v souvislosti s mentálními poruchami. Popisuje tvorbu fotografů, trpících duševním onemocněním, využití fotografie při diagnostice pacientů v psychiatrické léčebně a fotografii jako metodu arteterapie. Hlavní, praktickou část práce představuje fotokniha. Obsahuje soubor dokumentárních fotografií, které zobrazují život klientů a personálu v Domově se zvláštním režimem. Tyto fotografie jsou doplněny o snímky, které pořídil jeden z břevnických seniorů.
Typologie klientů Domova pro seniory Bechyně
DUŠKOVÁ, Barbora
Tématem bakalářské práce je Typologie klientů Domova pro seniory Bechyně. Hlavním cílem bylo zjistit, jací klienti z pohledu zdravotně sociálních aspektů jsou v Domově pro seniory Bechyně nejtypičtější. Práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a výzkumné. Teoretická část by měla ukázat, jaký je nejtypičtější model klienta v Domově pro seniory Bechyně, a že adaptace seniora v domově pro seniory je velmi důležitá a neměla by se podceňovat. Poukazuje také na významnost spolupráce s rodinou, důležitost komunikace, saturování potřeb, péče a aktivizačních činností, které seniorovi mohou pomoci v tomto životním období. Výzkumná část byla zvolena metodou kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru. Komunikační partneři byli vybráni z Domova pro seniory Bechyně. Jednalo se o 10 seniorů, jejichž kognitivní funkce byly zachovány natolik, aby byli schopni odpovídat v rámci rozhovoru. Jako doplňkovou metodu pro ucelení pohledu na vybranou problematiku byly realizovány rozhovory s 8 členy jak zdravotního, tak sociálního personálu. Výzkum proběhl ve dvou fázích. Nejdříve byl proveden předvýzkum, a poté samotný výzkum. Rozhovory byly nahrány na diktafon a doslovně přepsány. Získaná data byla vyhodnocena prostřednictvím metody vytváření trsů. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že typickým klientem Domova pro seniory Bechyně je většinou senior, kterému je 60 let a více, jenž má diabetes a trpí demencí. Většinou tito klienti přicházejí z rodinného prostředí, přičemž je důležité dbát na jejich adaptaci v novém prostředí, která by se neměla podceňovat. Získané poznatky a závěry bakalářské práce budou využity jako zpětná vazba pro Domov pro seniory Bechyně, kde byl výzkum realizován. Dále mohou být využity jako potencionální podklad pro další zkoumání nebo jako doplnění výukového materiálu při péči o seniora z pohledu zdravotně sociálních aspektů.
Domov pro seniory
Kučerová, Nikola ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Maceková, Věra (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je Domov pro seniory Objekt je umístěn na pozemku s rovinným terénem. Obvodové zdivo je z vápenopískových tvárnic, založeno na základových pasech z prostého betonu. Stropy jsou z prefabrikovaných předpjatých panelů SPIROLL . Střecha je sedlová s betonovou střešní krytinou. Nad částí domu je provozní terasa s vegetační střechou. První patro objektu zajišťuje více funkcí. Nachází se zde zejména zajištění stravování a zázemí pro obyvatele domu. Dále kotelna a další provozní části. Samostatnou část tvoří ordinace lékaře a provozovna – kadeřnictví. V prvním patře se také nachází čtyři bezbariérové byty. Druhé patro objektu je čistě obytné, s celkem 18 byty o velikosti 1+kk. Dokumentace je zpracována jako Dokumentace pro provedení stavby.
Spektrum ošetřovatelské péče o závislé seniory u vybraných poskytovatelů
PFLEGEROVÁ, Monika
Senioři a stárnoucí populace jsou aktuálním tématem dnešní doby, stejně jako otázka kdo, kdy a jakým způsobem uspokojí potřeby této stále početnější části obyvatelstva. V pokročilém věku potřebuje člověk stále více pomoci při běžných denních činnostech. Cílem práce bylo zmapování spektra ošetřovatelské péče a dostupnosti péče o seniory závislých na pomoci druhé osoby poskytované domovem pro seniory, agenturou domácí péče a ordinací praktického lékaře ve spolupráci s rodinou. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jak jsou uspokojovány fyziologické potřeby seniora u vybraných poskytovatelů péče? Jak jsou uspokojovány psycho-sociální potřeby seniora u vybraných poskytovatelů péče? Jak je zajištěna edukace seniora u vybraných poskytovatelů? Jaká je dostupnost zdravotní péče pro seniora u vybraných poskytovatelů péče? Pro zpracování bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. K získání informací byla použita technika hloubkového rozhovoru pomocí otevřených otázek metodou dotazování. Rozhovory byly se svolením respondentů nahrávány na diktafon a poté doslovně přepsány. Získaná data z jednotlivých rozhovorů byla analyzována pomocí metody kódování v ruce, neboli metodou papír a tužka. Výzkumný soubor tvořilo 12 respondentů ve věku od 65 do 94 let. Průměrný věk respondentů byl 87 let. Výzkumný vzorek se skládal z 8 žen a 4 mužů. Respondenti byli rozděleny dle vybraných poskytovatelů péče a dle uznaného stupně závislosti. Výběr respondentů byl záměrný. V každé skupině poskytovatelů péče byli pro homogennost výzkumného souboru zastoupeny všechny stupně závislosti. Z výzkumu vyplynulo, že respondenti prvního a druhého stupně závislosti, s ohledem na poskytovatele péče, nemají zásadní problémy v uspokojování potřeb a poskytované služby jsou dostačující. Zásadní rozdíly jsou však u respondentů s vyšším stupněm závislosti a to s negativním dopadem na seniory využívající terénních služeb.Výstupem z této bakalářské práce bude publikace odborného článku v časopise Medicína pro praxi
Postavení a funkce všeobecných sester v domovech pro seniory
HYNKOVÁ, Miroslava
Sociální pobytová zařízení jsou povinna osobám v nich žijícím zajistit ošetřovatelskou a rehabilitační péči. Nejsou však povinna ji poskytovat vlastními odborně způsobilými zdravotnickými zaměstnanci. Proto poskytování ošetřovatelské péče uživatelům v domovech pro seniory všeobecnými sestrami je stále diskutovaným tématem, a to především z důvodu financování a úhrady zdravotní péče. Stále častěji zřizovatelé pobytových sociálních služeb snižují počet zdravotnických pracovníků a nahrazují je levnější pracovní silou, pracovníky v sociálních službách. Ale jak uvádí Malíková (2011), bez kvalitní odborné ošetřovatelské péče by jistě nebyla tato sociální služba komplexní a ucelená. Všeobecná sestra v domově pro seniory může poskytovat zdravotní péči pouze v rozsahu indikujícího ošetřujícího lékaře, který řádně a úplně vyplní požadovanou péči do zvláštního tiskopisu. Důvodem k indikaci zdravotních výkonů musí být pouze zdravotní důvody. Vzhledem k současné skladbě uživatelů v mnoha domovech pro seniory a jejich zdravotnímu stavu, často odpovídajícímu spíše léčebně dlouhodobě nemocných, by si tyto domovy spíše zasloužily statut zdravotnického zařízení. Práce sestry v těchto zařízeních je velmi zodpovědná a náročná, neboť v domově pro seniory není trvale přítomen lékař, který by změnu zdravotního stavu uživatele posoudil a řešil akutní změny. V průběhu služby sestra bývá jediným a nejvýše postaveným pracovníkem. Avšak v kompetenci sestry bez indikace lékaře má sestra možnost pouze samostatně změřit FF a provést základní vyšetření uživatele. Na tomto základě posoudí situaci a musí rozhodnout o dalším postupu. Za svá rozhodnutí nese odpovědnost. Rozpoznání příznaků a posouzení situace vyžaduje hodně znalostí a zkušeností. Cílem práce bylo zjistit, jak postavení a funkci všeobecné sestry v domově pro seniory vnímá lékař, všeobecné sestry, senioři a zástupci laické veřejnosti a zda je všeobecná sestra nezastupitelná v péči o seniory v pobytových sociálních službách. Pro tyto cíle byly zvoleny čtyři výzkumné otázky: Jak vnímá úlohu všeobecných sester v domově pro seniory lékař? Jak vnímají svou úlohu v domově pro seniory všeobecné sestry? Jak vnímají úlohu všeobecných sester v domově pro seniory zástupci laické veřejnosti? Jaký význam má všeobecná sestra pro seniory v poskytování ošetřovatelské péče? K získání potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum technikou polostrukturovaného rozhovoru. Před začátkem každého rozhovoru byli respondenti seznámeni s tím, že bude zachována jejich anonymita a veškeré získané informace budou použity pouze pro potřebu této bakalářské práce. Výzkumné šetření probíhalo v období březen ? duben 2013. Lékaři a sestry poskytující ošetřovatelskou péči uživatelům v domově pro seniory vidí pozici sestry v ošetřovatelském týmu jako nezbytnou a nenahraditelnou. Pro laickou veřejnost je ošetřovatelská a zdravotní péče v domově pro seniory samozřejmostí. V jejím podvědomí je stále zažitý model péče z dob, kdy v domově pro seniory o ně pečovaly všeobecné sestry a sanitářky. Pro klienty není důležité, kdo péči poskytuje, ale hlavně jak. Důvodem k nástupu seniorů do zařízení je zhoršený zdravotní stav a s tím související zhoršená soběstačnost. Před nástupem senioři nad tím, kdo o ně bude v domově pro seniory pečovat, moc nepřemýšlejí, ale předpokládají, že sestry a sanitáři. K všeobecným sestrám, které jim poskytují péči, mají důvěru a v jejich přítomnosti i pocit bezpečí a jistoty, že v případě náhlé změny zdravotního stavu jim bude poskytnuta odborná péče. Získané informace z této bakalářské práce by mohly být užitečné pro management poskytovatelů sociálních služeb a zástupce zdravotních pojišťoven při rozhodování, zda v této sféře sociálních služeb je zdravotnického personálu zapotřebí či nikoliv.
Ošetřovatelský proces a jeho význam pro seniora z pohledu sester v domovech seniorů
FRÜHAUFOVÁ, Hana
Moderní ošetřovatelství je charakterizováno vyhledáváním, plánováním a uspokojováním potřeb zdravého i nemocného člověka. To vše se uskutečňuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Ošetřovatelský proces je považován za základní vědeckou metodu vyspělého ošetřovatelství vedoucí k vyřešení problémů. Dnes je již neodmyslitelnou formou plánování individuální péče. Díky ošetřovatelskému procesu sestra na pacienta pohlíží holisticky a je schopna mu poskytnout kvalitní péči. V domovech pro seniory je poskytována ošetřovatelská péče v souladu se zásadami ošetřovatelského procesu s ohledem na specifika geriatrického ošetřovatelství. Sestra v domově seniorů zohledňuje specifika jednotlivých fází ošetřovatelského procesu u seniorů. Domovy pro seniory poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodu vyššího věku a těm, kteří potřebují pravidelnou pomoc v oblastech soběstačnosti a osobní péče. Těmto osobám nedovoluje jejich nepříznivá sociální situace žít ve svém domácím prostředí. V domovech pro seniory je poskytována komplexní péče a pobyt zde nahrazuje domácí prostředí. Seniorům je zde poskytována také zdravotní péče zprostředkovaná všeobecnými sestrami. Cílem práce bylo zjistit využití ošetřovatelského procesu v domově pro seniory a zjistit význam ošetřovatelského procesu z pohledu sester v domově seniorů. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Které fáze ošetřovatelského procesu využívají sestry v péči o seniora v domově seniorů? Jaký význam má podle sester v domově seniorů ošetřovatelský proces pro seniory? K zjištění potřebných informací byl zvolen kvalitativní výzkum, pomocí hloubkového rozhovoru a dotazování se sestrami ve vybraném domově seniorů v Jihočeském kraji. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a posléze doslovně přepsány. Přepsané rozhovory byly podrobeny podrobné analýze, pomocí metody papír a tužka otevřeným kódováním. Z analýzy dat vznikly celkem čtyři kategorie: Ošetřovatelský proces, Ošetřovatelský proces v praxi, Fáze ošetřovatelského procesu a Sestavení ošetřovatelské diagnózy a vedení ošetřovatelské dokumentace. K jednotlivým kategoriím jsou přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data, vše je znázorněno v přehledných schématech jednotlivých kategorií. Z výzkumu vyplývá, že dotazované sestry mají všeobecné znalosti o ošetřovatelském procesu. Dokázaly ošetřovatelský proces definovat, vyjmenovat jednotlivé fáze procesu a vyjádřit svůj postoj k této metodě. Aktivně s ním pracují, ale uvádějí, že je pro ně časově a administrativně náročný. Zarážejícím je fakt, že dotazované sestry mají velmi malé znalosti o tvorbě ošetřovatelských diagnóz. Vzhledem k malému povědomí o ošetřovatelských diagnózách navrhuji seminář s objasněním této problematiky.
Možnosti volnočasových aktivit seniorů v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem v Plzni
ŠOTOVÁ PŘÍVĚTIVÁ, Tereza
Ve své bakalářské práci jsem zpracovávala současný stav aktivizačních činností nabízených v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem ve městě Plzni a měnící se trendy v průběhu pěti let. Především bylo v mém zájmu zjistit, nakolik se liší nabídka sociálně terapeutických a aktivizačních činností mezi domovy vzájemně, ale také jsem zkoumala, zda se liší oficiální nabídka každého konkrétního domova, která je uváděna ve veřejně dostupných dokumentech a zdrojích od skutečně poskytovaných volnočasových aktivit. Cílem práce bylo vzájemné srovnání nabídky volnočasových aktivit, které plzeňské domovy poskytují a zároveň zjištění zájmu o tyto aktivizační činnosti ze strany uživatelů sociálních služeb. Pro naplnění cíle práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Byla provedena analýza nabídky sociálně terapeutických a volnočasových činností a sekundární analýza podkladů o aktivitách. Informace byly sbírány od výzkumného souboru formou dotazování za využití předem připravených, řízených individuálních rozhovorů a vzápětí popsány v případových studiích.
Péče o seniory v terénní pečovatelské službě Oblastní charity Třeboň
BROŽOVÁ, Alena
Naše populace stárne, lidé se dožívají vyššího věku. Přibývá seniorů, kteří jsou z důvodu svého věku nesoběstační, potřebují pomoc druhých. Jelikož ne vždy se může nebo dokáže postarat rodina, potřebují tito lidé adekvátní sociální služby. Bakalářská práce se zabývá dvěma skupinami seniorů využívajícími dvě sociální služby na malém městě. První skupinou jsou senioři žijící ve svých domácnostech - klienti pečovatelské služby, druhou skupinou jsou obyvatelé Domova seniorů. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je členěna na čtyři okruhy, první se zabývá stárnutím populace v ČR, druhý péčí o seniory, třetí aspekty života seniorů a čtvrtý okruh definuje Pečovatelskou službu a Domov seniorů v Třeboni. Cílem práce bylo srovnat aspekty života uživatelů těchto dvou služeb. Ke sběru dat byla použita strategie kvalitativního výzkumu a zvoleny techniky: zúčastněné pozorování, polořízený rozhovor a analýza osobních dokumentů. V diskuzi autorka porovnává výsledky své práce s názory jiných autorů zabývajících se seniorskou problematikou. Práce může být využita jako informační materiál pro obě zmiňovaná pracoviště, dále pro studenty a v neposlední řadě pro seniory, kteří zvažují jakou sociální službu si zvolit.
Volnočasové aktivity jako důležitá forma aktivního života seniorů
JANDOVÁ, Pavla
Cílem bakalářské práce je analýza možnosti trávení volného času seniorů v přirozeném sociálním prostředí a v zařízeních sociální péče, domech s pečovatelskou službou, domech pro seniory. Okruhy se věnují faktorům, které umožňují, případně znemožňují seniorům aktivní trávení volného času, jak prožívání volného času ovlivňuje bydliště, věk, vzdělání, informovanost seniorů o možných volnočasových aktivitách. Teoretická část je věnována obecnému definování stárnutí a stáří z pohledu biologicko ? psychicko - sociálního, problematice aspektů stárnutí - zdravotní, fyzické a psychické, aktivnímu životu jako prevenci patologického stáří, možnostem aktivizace seniorů. Vlastní výzkum je zaměřen na kvantitativní dotazníkové šetření s analýzou a interpretací výsledků o způsobech a možnostech trávení volného času seniorů v přirozeném domácím prostředí a v zařízeních sociální péče.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.