|
|
Přímá volba prezidenta v České republice
Chmelíková, Tereza ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou přímé volby prezidenta v České republice. První část práce je zaměřena na popis ústavních změn souvisejících s jejím zavedením a na způsob argumentace proponentů i odpůrců z politické i odborné sféry. Autorka v práci odpovídá na otázku, zda popisovaná institucionální změna může vést k významnému posunu logiky fungování českého politického systému. Jádrem práce je pojednání o semiprezidencialismu. Tato stěžejní část textu je postavena jednak na studiu klasické politologické literatury (Duverger, Elgie, Sartori, Shugart), jednak na zvolené metodě měření prezidentských pravomocí. Součástí hodnocení je analýza činnosti nového prezidenta v prvním roce po jeho zvolení. Klíčová slova: Semiprezidencialismus; přímá volba prezidenta; pravomoci prezidenta; česká politika Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postavení francouzského prezidenta v kontextu V. republiky
Kajtman, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Současný francouzský prezident má v rámci politického systému V. republiky více možností pro posílení svého postavení než jeho předchůdci před rokem 2000. Takový závěr přináší tato studie. Díky tomu, že Francouzi na přelomu tisíciletí schválili v referendu zkrácení prezidentského mandátu z pěti na sedm let a také díky tehdejší úpravě volebního kalendáře se totiž výrazně snížila pravděpodobnost, že nastane období kohabitace - tedy situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora než většina v Národním shromáždění zastoupená premiérem. Tato studie proto zkoumá, do jaké míry se role hlavy státu díky této změně posílila a jak s upraveným rozložením sil zacházeli tři poslední francouzští prezidenti - Chirac, Sarkozy a Hollande. Z výsledků vyplývá, že prezident získal širší možnosti zejména pro praktický výkon svého mandátu. Má totiž mnohem větší jistotu v tom, že za ním po celé volební období bude stát parlamentní většina. Ústavní reforma z roku 2000 (a následné revize v letech 2007 a 2008) tak systém zpřehlednila a oproti předchozímu vývoji stabilizovala volební kalendář. Pokud se navíc do čela Francie dostane ambiciózní politik s cílem koncentrovat velkou část moci výhradně do své osoby, potom může prezidentský úřad zejména svým neformálním vlivem několikanásobně předčít ostatní politické aktéry....
|
|
|
Miloš Zeman premiér a prezident: názorová proměna či kontinuita?
Hnízdil, Ivo ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat názorová stanoviska Miloše Zemana jako premiéra a jako prezidenta v analogických politických situacích ve třech okruzích, přičemž vybraná problematika se úzce dotýkala úřadů předsedy vlády, respektive prezidenta republiky. Srovnáním těchto názorových stanovisek práce dospěla k závěru, že Miloš Zeman není ve svých názorech příliš konzistentní. Jako pravděpodobné se jeví, že změna jeho názorů je motivována aktuálním politickým profitem a snahou maximalizovat vliv zastávané ústavní funkce. Teoreticky je práce podložena charakteristikou politického systému České republiky s důrazem na nutnou kooperaci dotčených složek státní moci. Tím umožní čtenáři vhled a zařazení jednotlivých názorových stanovisek Miloše Zeman do reálií praktického fungování systému. Na tomto teoretickém podkladu pak zřetelněji vynikne motivace Miloše Zemana ke změně či setrvání na dřívějším názorovém stanovisku.
|
|
|
Přímá volba prezidenta v České republice
Chmelíková, Tereza ; Štefek, Martin (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou přímé volby prezidenta v České republice. První část práce je zaměřena na popis ústavních změn souvisejících s jejím zavedením a na způsob argumentace proponentů i odpůrců z politické i odborné sféry. Autorka v práci odpovídá na otázku, zda popisovaná institucionální změna může vést k významnému posunu logiky fungování českého politického systému. Jádrem práce je pojednání o semiprezidencialismu. Tato stěžejní část textu je postavena jednak na studiu klasické politologické literatury (Duverger, Elgie, Sartori, Shugart), jednak na zvolené metodě měření prezidentských pravomocí. Součástí hodnocení je analýza činnosti nového prezidenta v prvním roce po jeho zvolení. Klíčová slova: Semiprezidencialismus; přímá volba prezidenta; pravomoci prezidenta; česká politika Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Postavení francouzského prezidenta v kontextu V. republiky
Kajtman, Jakub ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Současný francouzský prezident má v rámci politického systému V. republiky více možností pro posílení svého postavení než jeho předchůdci před rokem 2000. Takový závěr přináší tato studie. Díky tomu, že Francouzi na přelomu tisíciletí schválili v referendu zkrácení prezidentského mandátu z pěti na sedm let a také díky tehdejší úpravě volebního kalendáře se totiž výrazně snížila pravděpodobnost, že nastane období kohabitace - tedy situace, kdy prezident pochází z jiného politického tábora než většina v Národním shromáždění zastoupená premiérem. Tato studie proto zkoumá, do jaké míry se role hlavy státu díky této změně posílila a jak s upraveným rozložením sil zacházeli tři poslední francouzští prezidenti - Chirac, Sarkozy a Hollande. Z výsledků vyplývá, že prezident získal širší možnosti zejména pro praktický výkon svého mandátu. Má totiž mnohem větší jistotu v tom, že za ním po celé volební období bude stát parlamentní většina. Ústavní reforma z roku 2000 (a následné revize v letech 2007 a 2008) tak systém zpřehlednila a oproti předchozímu vývoji stabilizovala volební kalendář. Pokud se navíc do čela Francie dostane ambiciózní politik s cílem koncentrovat velkou část moci výhradně do své osoby, potom může prezidentský úřad zejména svým neformálním vlivem několikanásobně předčít ostatní politické aktéry....
|
host ::
RSS.