|
|
Vývoj základních tělesných charakteristik dětí od narození do 3 let ve vztahu k typu výživy
MUŽÍKOVÁ, Markéta
Cíl této práce bylo shromáždění písemné i elektronické literatury týkající se dětí do 3 let věku a porovnání s nasbíraným souborem dat. Konkrétně byla studována témata: výživa, očkování, nemocnost a různá doporučení. V první části byla zpracována rešerše dostupné tuzemské i zahraniční literatury. Informace o vývoji byly zjišťovány pro batolecí období. Pozornost byla zaměřena také na výživu dětí mateřským mlékem, umělou výživou a postupné zavádění všech potravin do denního jídelníčku. Připomenuta byla důležitost některých složek jídelníčku. Dále byla detailněji rozepsána veškerá povinná očkování, nejčastější volitelná očkování a nemoci, se kterými se malé děti často setkávají. Druhá část byla praktická. Práce byla zaměřena na sběr informací z očkovacích průkazů dětí a výživu v prvním roce života. Rodiče dětí byli oslovovány přímo. Informace byly v některých případech předávány písemně, častěji prostřednictvím hovoru a videohovoru. Sběr byl zaměřen na shromáždění informací o dětech, které se narodily po 38. týdnu těhotenství s hmotností od 2 700 g výše. Do výzkumu bylo zahrnuto 81 dětí, z toho 44 chlapců a 37 dívek. Věk dětí při sběru dat byl mezi 3. až 7. rokem. Všechny děti absolvovaly povinná očkování a velké část z nich byla očkována i některou z volitelných vakcín. Kojených dětí bylo u obou pohlaví více. Průměrná hmotnost při narození kojených dívek byla 3 377 g u nekojených dívek 3 296 g. U kojených chlapců byla průměrná hmotnost 3 488 g a nekojených chlapců 3 305g. Průměrná tělesná délka po narození u dívek kojených byla 50,5cm a u nekojených dívek i nekojených chlapců 49,7cm a u chlapců kojených 50,3cm. Vybraná měřená data byla následně porovnána s daty nasbíranými prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. Tento soubor byl vytvořen z hodnot 18 584 dětí ve věku do 6 let.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
| |
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstevnatého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
|
Sociokulturní působení českého duchovenstva v 60. letech 19. století: sedlčanský vikariát pod vedením B. M. Kuldy 1860-1870
Zouzal, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem práce je role nižšího duchovenstva v české společnosti šedesátých let 19. století. Na pozadí širších společenskopolitických souvislostí je přiblížena situace v sedlčanském vikariátu, kde úřad vikáře v letech 1860-1870 zastával spisovatel a vlastenecký kněz Beneš Metod Kulda. Práce se zabývá identitou národnostně českého nižšího duchovenstva, jeho smýšlením a činností. Zvláštní důraz je kladen na vyrovnávání se s liberalizací společnosti, na působení ve školství a postoj k národním otázkám. Práce ukazuje smýšlení a činnost duchovenstva na konkrétních příkladech, které lze mnohdy nazvat typickými. Zároveň jsou přiblíženy i události, které se vymykaly průměru, a měly v některých případech ohlas i mimo vikariát. V konfliktních situacích je konfrontován pohled duchovenstva s pohledem názorových odpůrců. Analýza vztahů a smýšlení aktérů odkrývá pozadí mnohovrstev-natého společenského dění v letech, kdy se rozhodovalo o dalším směřování habsburské monarchie i katolické církve.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.