|
|
Staronové spojenectví: Analýza americko-filipínské bezpečnostní spolupráce za Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy americkými a Filipínskou republikou v letech 2001 až 2016, která během zkoumaného období prošla výraznými proměnami. Americko-filipínské spojenectví stalo základním stavebním kamenem pro stabilizaci turbulentního regionu jihovýchodní Asie. Hlavním cílem této práce je analyzovat, v čem vzájemná americko-filipínská spolupráce spočívala, jaké byly důvody sbližování obou zemí a také jaký vliv měla na formování tohoto vztahu Čínská lidová republika. První kapitola práce popisuje historický kontext spolupráce, který je nutný k hlubšímu porozumění tématu. Druhá část práce zkoumá bezpečnostní hrozby, které se výraznou měrou podílely na formování bezpečnostní spolupráce mezi Washingtonem a Manilou. Třetí kapitola se soustřeďuje na vývoj americko-filipínských bezpečnostních vztahů během vlády prezidenta GeorgeW. Bushe. Vyhlášení války teroru Bushovou administrativou mělo výrazný dopad na zlepšení americko-filipínských vztahů. Poslední kapitola zkoumá, jak se Obamovo "návrat do Asie" tzv. "pivot" a narůstající čínská vojenská aktivita v Jihočínském moři promítly do vztahů mezi Washingtonem a Manilou. Práce dochází k závěru, že Bushova i Obamova administrativa se zasloužily o prohloubení americko-filipínské bezpečnostní spolupráce a...
|
|
|
Staronové spojenectví: Analýza americko-filipínské bezpečnostní spolupráce za Bushovy a Obamovy administrativy
Kryl, Šimon ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy americkými a Filipínskou republikou v letech 2001 až 2016, která během zkoumaného období prošla výraznými proměnami. Americko-filipínské spojenectví stalo základním stavebním kamenem pro stabilizaci turbulentního regionu jihovýchodní Asie. Hlavním cílem této práce je analyzovat, v čem vzájemná americko-filipínská spolupráce spočívala, jaké byly důvody sbližování obou zemí a také jaký vliv měla na formování tohoto vztahu Čínská lidová republika. První kapitola práce popisuje historický kontext spolupráce, který je nutný k hlubšímu porozumění tématu. Druhá část práce zkoumá bezpečnostní hrozby, které se výraznou měrou podílely na formování bezpečnostní spolupráce mezi Washingtonem a Manilou. Třetí kapitola se soustřeďuje na vývoj americko-filipínských bezpečnostních vztahů během vlády prezidenta GeorgeW. Bushe. Vyhlášení války teroru Bushovou administrativou mělo výrazný dopad na zlepšení americko-filipínských vztahů. Poslední kapitola zkoumá, jak se Obamovo "návrat do Asie" tzv. "pivot" a narůstající čínská vojenská aktivita v Jihočínském moři promítly do vztahů mezi Washingtonem a Manilou. Práce dochází k závěru, že Bushova i Obamova administrativa se zasloužily o prohloubení americko-filipínské bezpečnostní spolupráce a...
|
|
|
Ovlivnil vstup Finska do EU finsko-ruské vztahy?
Pajskr, David ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent)
Finsko muselo vzhledem ke komplikované poloze mezi Východem a Západem ve své historii čelit řadě komplikovaných situací. Po získání své nezávislosti v roce 1917 se Finsko rozhodlo zavázat k politice neutrality, aby předešlo možným komplikacím. Po druhé světové válce se Finsko ocitlo de facto v pozici poraženého státu. Finsko bylo spojencem Německa, a proto se se (mimo jiné) stalo poraženým státem. Finsko tedy bylo de facto donuceno podepsat Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci se SSSR. Pro Finsko nastalo období tzv. finlandizace, kdy SSSR intervenoval především do finské zahraniční politiky, a to ve velké míře uzavřelo Finsku spolupráci se Západem. Finsko se v tomto období snažilo fungovat jako "prostředník" mezi Východem a Západem. Po pádu Sovětského svazu a následném vstupu Finska do EU nastala zcela nová situace. Finsko bylo až do roku 2004 jediným státem EU, který měl společné hranice s Ruskem. Práce si klade za cíl zjistit, zda se vstupem Finska do EU vzhledem k výše zmiňovaným skutečnostem změnil charakter finsko-ruských vztahů.
|
|
|
Normalization of relations between Japan and the PRC and its implications for current Japan-Taiwan relations
Tomečková, Lenka ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Práce se zabývá vlivem normalizace vztahů Japonska s ČLR, faktory a událostmi, které s ní souviseli, na podobu japonsko-tchajwanských vztahů. Oblast zkoumání je zúžená na bezpečnostní a ekonomickou dimenzi. Ve snaze podchytit charakter změny v japonsko-tchajwanských vztazích práce analyzuje tyto dimenze ve třech časových úsecích: v období před normalizací, těsně po normalizaci a v současnosti t. j. na přelomu tisíciletí. Důraz je kladen na proces normalizace vztahů Japonska a ČLR a na analýzu vybraných aspektů, které Japonsko vedly ke změně jeho zahraniční politiky v otázce Číny. Práce si rovněž klade za cíl pojmenovat faktory, které ovlivňují současné japonsko-tchajwanské vztahy.
|
|
|
Soudobý vývoj států Perského zálivu
Cimpová, Jitka ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Volenec, Otakar (oponent)
Diplomová práce analyzuje zahraničně-politický vývoj států Perského zálivu a pozici regionu v mezinárodních vztazích pomocí kolektivní případové studie. V teoretické úrovni práce vychází z prvků (neo)realismu, (neo)liberalismu a sociálního konstruktivismu. Analýza regionu je zaměřena na bezpečnostní kontext a zkoumá výzvy jak vnitřní bezpečnosti (režim a způsob vládnutí, šíitskou expanzi, tzv. Arabské jaro, média), tak vnější bezpečnosti (izraelsko-palestinský konflikt, konflikt v Sýrii, terorismus, globalizaci a vývoj trhu s ropou). Do bezpečnostního komplexu Zálivu výrazně zasahují zájmy tří světových velmocí, USA, Ruska a Číny. Významná je i regionální spolupráce v rámci organizace GCC a vzájemné vztahy jednotlivých států Perského zálivu. Na základě zjištění lze tvrdit, že vývoj regionu je dynamický a závislý na ziscích z ropy.
|
|
|
The Russian- Chinese relations since the end of bipolar world
Bastova, Vita ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
[21:34:43] Uliana: Rusko-Čínské vzájemé vztahy se odlišují komplexními vztahy, které se rozvili po Studené Válce. Přechod v moci v mezinárodním systému stanovil směr Ruska a Číny na cestě blížší kooperaci, jejimž cílem je snížení vlivu Spojených Států. Uzávření deklaraci o přátelství se stálo první stupeňi na cestě k spolupráci, která se dneska považuje za nejstabilnější. Táto diplomová práce se bude opírat o teorie realizmu, který také pomůže ocenit Rusko-Čínské vztahy přes pragmatickou prizmu realistů. Pomocí analýzy vztahů ve světovém kontextu s následným přechodem do regionálního kontextu se snážím ohodnotit Rusko-Čínské vztahy s pomocí různých přístupů a hlavně se budu opírat o teorie balance moci. Popsání strategické spolupráce, která je podporována ideí multipolárního světa a mnohostránní diplomacií jako prostředku posunování nacionálních zájmů, výzkum přejde k analýzě bilateralních vztahů s orientací na otázky bezpečnosti, ekonomie a politiky. Na závěr bude návrhnuta prognóza dálšího možného rozvoje vztahů a budou popsány výsledky, ke kterým Rusko a Čína dospěly dnes.
|
|
|
Bezpečnostní systém východní Asie
Hojzáková, Věra ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Cílem diplomové je práce je charakterizovat a zhodnotit současný bezpečnostní systém východní Asie, ukázat bezpečnostní strategie aktérů a konfliktní body systému, a v neposlední řadě zhodnotit možnosti budoucího vývoje. Autor diplomové práce prvně definuje současný bezpečnostní systém ve východní Asii za pomoci koncepčních nástrojů tří teorií mezinárodních vztahů, a to neo-realismu, neo-liberalismu, a konstruktivismu. Další část práce rozebírá bezpečnostní strategie a problémy z pohledu dopadu na bezpečnostní vztahy. V poslední části jsou opět aplikovány vybrané teorie mezinárodních vztahů s cílem zhodnotit stabilitu a trvalost bezpečnostního systému a na konec jsou rozebrány možnosti budoucího vývoje.
|
host ::
RSS.