|
|
On the Relationship Between Metaphor and Technology: a Comparative Study on Nanotechnology
Kotlík, Pavel ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Vincent, Bernadette Bensaude (oponent) ; Konrad, Kornelia (oponent)
Na přelomu tisíciletí dochází ve většině vyspělých zemí k intenzivnímu vývoji nanotechnologií, tj. technologií, které mají precizně definovanou funkčnost na úrovni nanometrů, a od které se odvíjí podstatné, uskutečněné i očekávané změny v průmyslu i medicíně. Na úrovni Evropské politiky se nanotechnologie stávají součástí nadnárodního principu vládnutí (governance), který je nicméně doprovázen malou obeznámeností veřejnosti s přínosy a riziky. Dochází k postupným, ačkoliv právě z těchto důvodů vždy kontroverzním transformacím, kdy aktéři využívají a jsou vystaveni různým komunikačním strategiím. Disertační práce se zaměřuje na analýzu vztahu mezi nanotechnologií a metaforou na rozhraní vědy, politiky a veřejnosti. Ani metafora, ani nanotechnologie nejsou neutrálním zdrojem, ale obě mají významné souvislosti a dopady na strategické úsilí aktérů, kteří je používají. Studie zkoumá reprezentace nanotechnologií v různých (kulturních) kontextech jejich medializace a také poukazuje na izomorfismus, který existuje mezi metaforickou strukturou a vývojem kontroverzí. Teoretická část se zabývá rolí metafor jako sociálních reprezentací nanotechnologií, které jsou výsledkem mnohoúrovňových překladů mezi "tam a tehdy" (there and then) a "tady a teď" (here and now). Tyto reprezentace a transformace závisí na...
|
|
|
On the Relationship Between Metaphor and Technology: a Comparative Study on Nanotechnology
Kotlík, Pavel ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Vincent, Bernadette Bensaude (oponent) ; Konrad, Kornelia (oponent)
Na přelomu tisíciletí dochází ve většině vyspělých zemí k intenzivnímu vývoji nanotechnologií, tj. technologií, které mají precizně definovanou funkčnost na úrovni nanometrů, a od které se odvíjí podstatné, uskutečněné i očekávané změny v průmyslu i medicíně. Na úrovni Evropské politiky se nanotechnologie stávají součástí nadnárodního principu vládnutí (governance), který je nicméně doprovázen malou obeznámeností veřejnosti s přínosy a riziky. Dochází k postupným, ačkoliv právě z těchto důvodů vždy kontroverzním transformacím, kdy aktéři využívají a jsou vystaveni různým komunikačním strategiím. Disertační práce se zaměřuje na analýzu vztahu mezi nanotechnologií a metaforou na rozhraní vědy, politiky a veřejnosti. Ani metafora, ani nanotechnologie nejsou neutrálním zdrojem, ale obě mají významné souvislosti a dopady na strategické úsilí aktérů, kteří je používají. Studie zkoumá reprezentace nanotechnologií v různých (kulturních) kontextech jejich medializace a také poukazuje na izomorfismus, který existuje mezi metaforickou strukturou a vývojem kontroverzí. Teoretická část se zabývá rolí metafor jako sociálních reprezentací nanotechnologií, které jsou výsledkem mnohoúrovňových překladů mezi "tam a tehdy" (there and then) a "tady a teď" (here and now). Tyto reprezentace a transformace závisí na...
|
|
|
The Birth of Cyber as a National Security Agenda
Schmidt, Nikola ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Stevens, Timothy Charles (oponent) ; Polčák, Radim (oponent)
Tato dizertace studuje, jak se z kybernetické bezpečnosti stala agenda národní bezpečnosti a diskutuje implikace těchto procesů na mezinárodní bezpečnost. Práce je rozdělena do tří částí. První část rozebírá teoretickýa metodologickýpřístup.Druhá částrozebírá třirůzné diskurzyspojenés kybernetickou bezpečností, diskurz technologických nadšenců (techno-geek), diskurz kybernetické kriminality a špionáže a diskurz kybernetické národní obrany za pomocí metody známé z díla Michela Foucaulta Archeologie vědění. Třetí část následně diskutuje implikace zjištěné v empirické části za pomocí několika teoretických přístupů. Konkrétně z pohledu disciplíny studující vědu a technologii z perspektivy společenských věd (Science and Technology Studies - STS), z pohledu teorie ANT (actor-network theory) a síťových asambláží. Kritická část výzkumu se orientuje na různé pohledy konstitutivních funkcí jednotlivých diskurzů. Zatímco technologičtí nadšenci jsou vnímáni jako zdroj použitého jazyka tvořícího významové znaky (semiosis), následně kryptoanarchistickou ideologii ovlivněnou kyberpunkovou subkulturou, diskurz kriminality a špionáže je studován jako zdroj empirické evidence dovedností technologických nadšenců (geeks). Když jsou tyto dva světy zkombinovány, vzniká přehnaná imaginace na straně národních států, které...
|
|
|
Motivace dívek ke studiu vědeckotechnických oborů vysokých škol
Bašusová, Martina ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Cidlinská, Kateřina (oponent)
Práce Motivace dívek ke studiu vědeckotechnických oborů vysokých škol se věnuje problému nízkého počtu dívek na školách vědeckotechnického zaměření. Zkoumá, jak jsou dívky ke studiu motivovány, jaké vlivy na ně při výběru školy působí a jaké faktory je nejvíce ovlivňují. Práce se snaží určit míru vlivu socializace a to tedy vliv rodiny, poté školy a učitelů, kamarádů a spolužáků a také jiných možných vlivů jako například možnosti budoucího uplatnění. Dále se zaměřuje i na možné vlivy společnosti a stereotypů a rozdílů ve vrozených vlastnostech chlapců a dívek. Výzkum byl rozdělen do dvou částí, nejprve byly provedeny rozhovory s dívkami, které v současné době vědeckotechnické obory studují a poté bylo uskutečněno dotazníkové šetření s dívkami v posledních ročnících středních škol. Po provedení analýzy dat a sepsání zjištění došlo ke konečné diskuzi a interpretaci. Dívky ve výběru školy ovlivňují rodiče především svou podporou, dalším silným vlivem jsou učitelé, kteří svými pedagogickými schopnosti a podporou dokáží silně na dívky působit. Důležitá je záliba v matematice, jelikož oblíbenost předmětu koreluje s výběrem vysoké školy, dále také dobrá možnost budoucího uplatnění. Chlapci jsou stále bráni jako lépe přizpůsobeni pro vědeckotechnické obory, dívkám je zas přisuzována píle a pečlivost....
|
host ::
RSS.