Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
Svatý Prokop v literárních pramenech
Dušek, Jan ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Svatý Prokop v literárních pramenech se věnuje osobě sv. Prokopa a Sázavskému klášteru v období 11.-14. století. Sleduje životní osudy tohoto světce a slovanského kláštera do roku 1097 na základě údajů středověkých prokopských legend. Práce též přináší stanoviska a názory historiků a slavistů na reálie, o nichž informují legendy; týkají se jednak samotného světce (např. jeho původ, slovanské vzdělání, vstup do kláštera), jednak Sázavského kláštera, proslulého jako centrum slovanské vzdělanosti (bohoslužebný ritus a jazyk), jednak s místem pobytu vyhnané sázavské mnišské komunity v letech 1055-1061. Pohled na Sázavský klášter do 14. století je doplněn informacemi o sázavské stavební a umělecké činnosti ve stylu románském a gotickém nabytými zvláště díky archeologickým výzkumům Květy Reichertové a Petra Sommera, které jsou včleněny do kontextu jiných uměleckých děl. V práci je též určeno místo sv. Prokopa, prvního českého světce svatořečeného v Římě papežem, mezi českými světci.
Postava svatého Prokopa v historiografických a hagiografických textech 16. a 17. století
Dušek, Jan ; Matějec, Tomáš (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce Postava svatého Prokopa v historiografických a hagiografických textech 16. a 17. století sleduje, jakým způsobem je pojednáno v raněnovověkých historiografických a hagiografických literárních památkách o pozemském životě tohoto světce i o jeho působení po smrti. Věnuje se také zázrakům, které se staly na přímluvu sv. Prokopa ve středověku, a osudu sázavské slovanské mnišské komunity do roku 1097. Zaměřuje se na proměny prokopské látky v jednotlivých dílech raného novověku. Bere také zřetel na středověké prokopské legendy. Přílohou práce je seznam prokopských motivů vyskytujících se v raněnovověkých historiografických a hagiografických pracích.
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
Svatý Prokop v literárních pramenech
Dušek, Jan ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Svatý Prokop v literárních pramenech se věnuje osobě sv. Prokopa a Sázavskému klášteru v období 11.-14. století. Sleduje životní osudy tohoto světce a slovanského kláštera do roku 1097 na základě údajů středověkých prokopských legend. Práce též přináší stanoviska a názory historiků a slavistů na reálie, o nichž informují legendy; týkají se jednak samotného světce (např. jeho původ, slovanské vzdělání, vstup do kláštera), jednak Sázavského kláštera, proslulého jako centrum slovanské vzdělanosti (bohoslužebný ritus a jazyk), jednak s místem pobytu vyhnané sázavské mnišské komunity v letech 1055-1061. Pohled na Sázavský klášter do 14. století je doplněn informacemi o sázavské stavební a umělecké činnosti ve stylu románském a gotickém nabytými zvláště díky archeologickým výzkumům Květy Reichertové a Petra Sommera, které jsou včleněny do kontextu jiných uměleckých děl. V práci je též určeno místo sv. Prokopa, prvního českého světce svatořečeného v Římě papežem, mezi českými světci.
Literární vztahy Sázavy a Kyjevské Rusi
Bláhová, Emilie
V článku se hodnotí styky Sázavského kláštera s Kyjevskou Rusí v 11. století: uložení ostatků s. Gleba do oltáře chrámu v r. 1095, dochované písemnictví, vzniklého na Sázavě, v rukopisech ruských a ruské rukopisy na Sázavě (cyrilská část Remešského evangeliáře a předloha Pražských zlomků hlaholských.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.