|
|
Středověká kulturní střediska Sahary
Buchtyar, Petr ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Jiroušková, Jana (oponent)
1 Abstrakt Bakalářská práce se zaměřuje na rozmanitá etnika v oblasti Sahary, především pak v průběhu období zlatého věku středověkých říší. Práce také klade důraz na význam a vliv islámu v celé této oblasti a jeho roli v rámci klíčových etnických skupin. V geografickém rámci je práce zasazena do oblasti od dnešní Mauritánie až k oblasti jezera Čad. Sahara je zde vnímána v širším geografickém kontextu, neboť zahrnuje i oblasti, které jsou vnímány jako součástí Sahelu. Vzhledem rovněž k značnému historickému rozsahu práce, se práce zaměří i na interakci rozmanitých etnických skupin. Stěžejním cílem práce je však podrobná analýza intelektuálních center jako byly Timbuktu či Walata a současný stav bádání v oblasti rukopisů na území Mali a Mauritánie. Nesčetněkrát je v práci uveden vliv významných etnických skupin na karavanním obchodu, stejně jako jejich vzájemné vztahy a soupeření, jejichž pochopení je klíčové i pro současné dění v této neklidné oblasti. Klíčová slova: etnické skupiny, Sahara, Rukopisy, Timbuktu, Tuaregové
|
|
|
Populace afrického sahelu pohledem fylogeografie euroasijských mtDNA haploskupin
Kulichová, Iva ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá dvě mtDNA haploskupiny eurasijského původu, jež se vyskytují v převážné míře u Fulbů, pastevců afrického sahelu. Na prvotní analýzu bylo využito 544 vzorků nepříbuzných fulbských jedinců. Tyto vzorky byly klasifikovány na základě hypervariabilního segmentu I (HVS-I) mtDNA do haploskupin a následně byly pro celogenomové sekvenování mtDNA vybrány konkrétní eurasijské haplotypy. Obdržené mito- genomy byly zařazeny do fylogenetických stromů a datovány. Ukázalo se, že patří do haploskupin U5b1b1b a H1ca1a s pravděpodobným původem na Pyrenejském poloostrově, zřejmě ve frankokantaberském refugiu, kde vznikli jejich předkové v pozdním glaciálu až v první polovině holocénu. Ti následně migrovali přes Gibraltarskou úžinu do severní Afriky a na Saharu, kde se utvářela proto-fulbská pastevecká populace. Lze také předpokládat, že jedna její část přišla do Afriky z Blízkého východu společně s hovězím dobytkem. V druhé polovině holocénu migrovala tato pastevecká populace z vysychající Sahary do sahelu. Patrně kvůli malému počtu migrujících žen byly do ní přijaty i ženy z lokálních subsaharských populací, což vysvětluje majoritní zastoupení západoafrických mtDNA haploskupin u dnešních Fulbů. Haploskupiny U5b1b1b a H1ca1a ale již zůstaly izolovány v jejich populaci.
|
|
|
Holocénní vlhká fáze v severní Africe: Geoarcheologická studie vztahu klimatu a lidského osídlení
PARVONIČOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce rešeršním způsobem seskupuje informace o paleoenvironmentalní a archeologické situaci na Sahaře v raném a středním holocénu. Období s výrazně vlhkými podmínkami se nazývá holocenní klimatické optimum a trvalo přibližně do cca 5500 cal. BP. Na archeologických lokalitách práce sleduje vývoj lidského osídlení reflektující tyto klimatické změny. Lidská populace reagovala na příznivé klima rozšířením osídlení po téměř celém území dnešní pouště. Na základě dochovaných artefaktů a ekofaktů lze tyto skupiny identifikovat jako lovce a sběrače, kteří se postupně proměňují v pasteveckou a zemědělskou společnost. Studie se soustředí na východní Saharu a obecný přehled vychází z analýz konkrétních lokalit nacházejících se v Egyptě, Súdánu, Libyi a Čadu.
|
host ::
RSS.