|
| |
|
|
Rozlišení zástupců rodu Capsicum pomocí metody založené na PCR
Sobotková, Renata
Diplomová práce je zaměřena na použití metody ISSR a SSR, za účelem genetické analýzy 9 odrůd papriky roční (Capsicum annuum). V literárním přehledu je popsána základní charakteristika papriky roční. Další část práce je zaměřena na popis molekulárních metod. Cílem bylo najít vhodné ISSR primery a SSR markery, které dokáží rozlišit jednotlivé odrůdy papriky. Na základě výsledků byly vytvořeny dendrogramy genetické příbuznosti sledovaných odrůd.
|
|
|
Rozlišení zástupců rodu Daucus pomocí metody založené na PCR
Křemenová, Ludmila
Závěrečná práce je zaměřena na použití metody ISSR a SSR, se záměrem genetického rozlišení 7 odrůd mrkve obecné seté (Daucus carota L., subsp. sativus (HOFFM.) SCHÜBL & MART.) Literární přehled je věnován základní charakteristice a historii mrkve obecné seté. Následující část diplomové práce je zaměřena na popis molekulárních metod založených na PCR, kterými jsou RAPD, AFLP, ISSR a SSR, a také je zde popis samotné PCR. Cílem bylo nalézt vyhovující ISSR primery a SSR markery, které by dokázaly rozlišit jednotlivé odrůdy mrkve. Na základě analýz a jejich výsledků byly vytvořeny dendrogramy genetické příbuznosti pozorovaných odrůd.
|
|
|
Využití SSR analýzy ke stanovení rodičů odrůdy révy vinné Vesna
Buchtová, Simona
Cílem práce bylo ověřit správnost deklarovaného křížení odrůdy Vesna pomocí metody SSR. Byly získány SSR profily odrůdy Vesna a třech odrůd, které se dle předpokladů podílí na jejím rodokmenu a porovnány s dostupnými výsledky ze zahraničí. Bylo prokázáno, že deklarované křížení (Merlan x Rakiš) pravděpodobně odpovídá realitě. Srovnání SSR profilů analyzovaných odrůd ukázalo, že jedna z nich byla ve vinohradu označena nesprávným jménem, nicméně profil získaný z literatury odpovídá deklarovanému křížení.
|
|
|
Testování genetické čistoty hybridního osiva zelí hlávkového pomocí molekulárních metod
O'Shea, Denisa
Tato diplomová práce se zabývá testováním genetické čistoty hybridního osiva tří odrůd zelí hlávkového (Brassica oleracea var. capitata L.). Byla testována vhodnost SSR primerů vybraných dle předešlého skríninku provedeného v rámci výzkumného projektu na pracovišti Mendeleum a genetická čistota hybridnío osiva zelí hlávkového pomocí molekulární metody SSR. Z celkového množství osmi použitých primerů, jen pět produkovalo oba specifické rodičovské markery, a byly tak schopny rozlišit hybridní potomstvo a jejich odpovídající rodičovské linie, jejichž křížením vznikly. U každé odrůdy bylo testováno 70 vzorků hybridního potomstva a dva vzorky rodičovských linií vždy ve dvou sadách. Za použití těchto primerů byla stanovena genetická čistota odrůdy D - F1 na 100 % a odrůd H - F1 a T - F1 na 98,57 %. Výsledky této práce mají potenciál využití v praxi komerční firmou, která poskytla vzorky osiva pro testování.
|
|
| |
|
|
Populačně genetické aspekty rostlinných invazí: studie genetické a cytotypové variability u invazních a nativních populací \kur{Phalaris arundinacea} L. a \kur{Myriophyllum} sp.
KÁVOVÁ, Tereza
Jedna z hypotéz o příčinách invazního šíření chrastice rákosovité v USA je, že podobně jako u rákosu obecného, došlo k opakovaným introdukcím druhu z Evropy anebo hybridizaci introdukovaných genotypů s původními. Část tohoto mezikontinentálního genového toku je zesílen produkcí kultivarů Phalaris v Minnesotě. Důsledky těchto výměn mají významný dopad na management invazních plodin pocházejících z obou kontinentů. Předchozí studie potvrzují jen minimální morfologickou heterogenitu mezi pěstovanými a původními (divokými) formami chrastice rákosovité. U Phalaris arundinacea jsme analyzovali genetické podobnosti a rozdíly mezi populacemi v USA (Minnesota) a v České republice. Pomocí ISSR markerů byl porovnán rozsah genetické variability v nativních a invazních populacích. Ukázalo se, že komerční genotypy se vyskytují napříč celým spektrem invazivních genotypů, což poukazuje na poměrně častou výměnu genů mezi pícninářskými, okrasnými a původními populacemi v USA. Rod Myriophyllum je významný hlavně kvůli svým invazním druhům, které měly vždy zvláštní postavení, protože na nich mohl být v reálném čase sledován průběh ekologických a evolučních změn. Ve střední Evropě je zastoupen třemi původními druhy (M. spicatum L., M. alterniflorum a M. verticillatum) a dvěma nepůvodními druhy severoamerickým M. heterophyllum a jihoamerickým M. aquaticum. M. spicatum spolu s M. heterophyllum a M. aquaticum patří mezi významné invazní rostliny, které svým agresivním růstem způsobují mnoho problémů především v Severní Americe. Disertační práce se zabývá hodnocením role polyploidizace v procesech vedoucích k invaznímu charakteru některý druhů rodu stolístků (Myriophyllum) na území USA, cytologickým a populačně-genetickým srovnáním nativních (Eurasie) a invazních populací (USA) stolístku klasnatého (M. spicatum) a stanovením možných ?poolů? genetické a cytotypové variability invazních populací a zhodnocením využitelnosti jednoduchého stanovení velikosti genomu při taxonomickém určování klasickým morfologickým postupem nezařaditelných rostlin, čímž by došlo k výraznému zlevnění a zefektivnění biomonitoringu invazních stolístků a tedy i nároků na management jeho invazních populací.
|
|
|
Geny rezistence obilnin proti houbovým chorobám a metody pro jejich detekci
Stuchlíková, Šárka ; Dumalasová, Veronika (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Práce se zabývá možnostmi detekce genů rezistence k houbovým chorobám u původních evropských obilnin, jako jsou pšenice, ječmen, žito a oves. Podává přehled o nejdůležitějších genech rezistence pro šlechtění. Význam genů rezistence hodnotí na základě škodlivosti jednotlivých houbových chorob obilnin a také významu jednotlivých druhů obilnin. Popisuje možnosti detekce genů rezistence pomocí molekulárních markerů a srovnává různé typy molekulárních markerů. Hledá odpověď na otázku, ve kterých případech šlechtění na rezistenci a tedy i využití molekulárních markerů přináší největší užitek.
|
|
|
Ohrožení jabloně lesní hybridizací s jabloní domácí
Portl, Jiří ; Fér, Tomáš (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce má za úkol shrnout všechny známé informace o hybridizaci (antropohybridizaci) jabloně lesní s jabloní domácí. Práce se dále zabývá převážné genetickými a morfometrickými metodami, které zatím byly při studiu hybridizace použity. Jabloň lesní (Malus sylvestris) je jediný původní druh rodu Malus v Evropě. Nicméně v posledních několika desítkách let jsou její populace ohroženy jabloní domácí (Malus ×domestica), jež pochází původně ze střední Asie. Často se ovšem dostává také do volné přírody, a tím i do užšího kontaktu s jabloní domácí, což umožňuje snazší hybridizaci těchto dvou dřevin. Tento proces vede k ubývání geneticky čistých jedinců jabloně lesní a pomalému šíření hybridních rostlin. Tento trend, který byl nazván antropohybridizací, lze pozorovat také například u rodu Prunus, kde dochází k hybridizaci mezi třešní křovitou Prunus fruticosa s třešní višní Prunus cerasus. Poslední studie však poukazují na další genetické aspekty jabloně domácí, a sice její vznik trojitou hybridizací. V posledních několika letech bylo prozkoumáno a analyzováno několik lokalit jabloně lesní v Evropě, aby se zjistilo jaký je stupeň antropohybridizace s jabloní domácí. Na těchto lokalitách byli pozorováni hybridi společně s geneticky potvrzenou jabloní lesní. Klíčová slova: jabloň lesní, jabloň...
|
|
|
Pohlavní dvojtvárnost velikosti a související jevy u kopytníků
Polák, Jakub ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent) ; Sedláček, František (oponent)
Pohlavní dvojtvárnost velikosti (SSD) definovaná rozdílnými tělesnými rozměry samce a samice stejného druhu je široce rozšířeným jevem v živočišné říši a kopytníci patří mezi nejdimorfnější savce. U naprosté většiny druhů jsou samci větším pohlavím, což se často vysvětluje pomocí rozdílných reprodukčních rolí obou pohlaví. Rodičovská investice je zcela přenechána samicím, které jsou proto selektivnějším pohlavím, zatímco samci musejí o přístup k receptivním samicím bojovat ve vzájemných soubojích, kde tělesná velikost, síla a kondice jsou rozhodující. Vztah mezi tělesnou velikostí a reprodukčním úspěchem samce je navíc ovlivněn typem reprodukčního systému a související mírou polygynie, kdy největšího SSD dosahují harémové a promiskuitní druhy. Ačkoliv existují souhrnné studie SSD na kopytnících, systematický výzkum zaměřený na homogenní, specializovanou skupinu s detailní znalostí life-history znaků byl spíše ojedinělý. Já jsem se věnoval podčeledi koz a ovcí (Caprinae) a turů (Bovinae) s cílem detailní analýzy SSD a jeho evolučních pochodů. Pomocí fylogenetických metod se mi podařilo zrekonstruovat ancestrální stav u divokých koz a ovcí, jejichž předek byl charakteristický střední úrovní SSD, ten se dále plasticky vyvíjel v závislosti na typu habitatu a reprodukčním systému daného potomka. Nejvíce...
|
host ::
RSS.