|
|
Mapování pivovarů v příhraničním regionu
NOVÁK, Jan
Historické pivovary nebyly jen neoddělitelnou součástí majetku právovárečníků, ale především majetkem šlechtických rodů. Práce se zabývá již zaniklými, historickými pivovary a pivovary současnými na území okresu Českých Budějovic. V jednotlivých kapitolách pivovarů práce pojednává především o majetkové struktuře, maximálních ročních výstavách piva, roku vzniku a roku zániku. Součástí jsou také dvě bodové mapy, vyznačující pivovary historické a současné, podle jejich původních majitelů, přehledná tabulka s těmi nejdůležitějšími informacemi pohromadě a seznam obrázků z této práce.
|
|
|
Podobizna Polyxeny z Lobkovic - haptický model pro osoby se zdravotním postižením
NOVOTNÁ, Petra
Bakalářská práce se skládá ze dvou částí - teoretické a praktické. První kapitola teoretické části se zabývá otázkou renesanční ženy ve společnosti. Nahlíží na ženu v roli panny, manželky a vdovy, popisuje výchovu, kterou si tehdejší žena procházela, a pohlíží na urozenou ženu stran šlechtické společnosti. Druhá kapitola teoretické části se věnuje konkrétní šlechtičně Polyxeně z Lobkovic, rozené z Pernštejna, a popisuje její životní cestu. Poslední kapitola této části se zaobírá problematikou vnímání osob se zrakovým postižením a zaměřuje se na metodiku kompenzačních pomůcek, výhradně haptických modelů pro zrakově znevýhodněné. Praktická část bakalářské práce má za cíl přetvoření portrétní malby Polyxeny z Lobkovic do haptického modelu v podobě reliéfu, jenž je primárně určený pro nevidomé a slabozraké.
|
|
|
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
|
|
|
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Lavička, Roman ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 - 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil...
|
|
|
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Lavička, Roman ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 - 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil...
|
|
|
Renesanční nástěnná malba a sgrafito na fasádách domů v Prachaticích
Žabková, Gabriela ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Práce zpracovává renesanční fasádní nástěnné malby a sgrafita v Prachaticích. Časově je práce vymezena 16. stoletím, kdy město vlastnili Rožmberkové. Největší rozkvět města je spojen s vládou Viléma z Rožmberka v 2. polovině 16. století, kdy ve městě také vnikly všechny výpravnější figurální výzdoby domů. Výzdoba jednotlivých domů odráží postupný majetkový vzestup prachatických měšťanů. Realizace z 50. a 60. let 16. století jsou spíše výtvarně a také technologicky skromnější. Největší vzepětí jak majetkové tak také umělecké lze sledovat od začátku 70. let. Hrdost měšťanů a jejich estetické nároky nejlépe dokládá výzdoba Staré radnice. Nesmírně zajímavá a kvalitní výzdoba prachatických domů otvírá jako celek řadu otázek. Vedle dílenských a uměleckých souvislostí s ostatními jihočeskými městy, je to problém autenticity památky. Na některých fasádách, které byly pokládány za renesanční, se již s renesanční malbou ve skutečnosti nesetkáme. Jedná se o barokní novotvary, které motivickými částmi navázaly na původní výzdobu. Výrazné jsou odkazy na Rožmberky, které připomíná téměř každá fasáda. To nelze vysvětlit jinak, než jako výraz subordinace majiteli panství a tamnímu panovníkovi. Rožmberky na počátku 17. století v této roli vystřídal český král a říšský císař. KLÍČOVÁ SLOVA - Prachatice - renesance -...
|
|
|
Historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji
VLASÁK, Vladimír
Tato bakalářská práce pojednává o prvotních úpravách pozemků a pozemkových reformách, které se udály na území dnešní České republiky. Podrobně je věnováno nejstarším úpravám pozemků v jižních Čechách. Práce se zabývá historickými úpravami pozemků za dob Rožmberků, kteří se zabývali rybníkářstvím. Rod Eggenbergů se věnoval úpravám krumlovského panství. Schwarzenbergové osidlovali nové pozemky a upravovali zemědělské pozemky. Buquoyové založili krajinný park Terezino Údolí. Po I. světové válce nastaly změny ve vlastnických právech k pozemkům. Po II. světové válce nastal zábor pozemků vlivem stavby železné opony. Po roce 1989 nastalo navrácení zabaveného majetku v předchozích letech a začaly se provádět pozemkové úpravy.
|
|
|
Historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji
MATUŠKA, Tomáš
V bakalářské práci jsou popsány historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji za doby: Rožmberků; Buquoyů, Eggenbergů a Schwarzenbergů; po I. světové válce; po II. světové válce; po roce 1989. Práce popisuje, jak se měnila krajina v jednotlivých obdobích a informuje o nejvýznamnějších úpravách, zejména v oborech: rybníkářství, lesnictví, vodohospodářství a zemědělství. Je zde rozebrána historie pozemkových úprav od počátku evidence užívání půdy po současnost. Práce obsahuje pojednání o kolonizaci, reformách, novodobých pozemkových úpravách a současných pozemkových úpravách na zájmovém území.
|
host ::
RSS.