|
|
Analýza ropných velmocí: Případová studie Ruska a Ázerbájdžánu
Tomanec, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou ropných velmocí, Ruska a Ázerbájdžánu na základě teorie prokletí přírodních zdrojů, která je základním konceptuálním rámcem této práce. Teorie popisuje státy bohaté na suroviny jako více náchylné autoritativní vládě, což bude následně zkoumáno na základě případové studie Ázerbájdžánu a Ruské federace skrze komparativní analýzu vybraných faktorů a příjmů státního rozpočtu z ropy a zemního plynu. V první kapitole tak bude představena metodologie, analýza důležité literatury a také samotná teorie prokletí přírodních zdrojů a krátce i holandská nemoc, která s tímto fenoménem rovněž souvisí. Následně se tato práce bude zabývat ve druhé a třetí kapitole analýzou Ruské federace a Ázerbájdžánu skrze vybrané faktory represe, války, korupce a svobody médií, což představuje hlavní výzkum této práce. Základním východiskem této práce je exportní struktura obou států, které jsou na vývozu převážně fosilních paliv závislé. Na základě tohoto vztahu bude rovněž testována hypotéza, která následně teorii prokletí přírodních zdrojů potvrdí anebo vyvrátí. Nashromážděná data budou zároveň komparována s vybranými evropskými státy a Spojenými státy americkými, což výzkumu dodá kýženou hodnotu. Čtvrtá a zároveň poslední kapitola se bude věnovat výsledku zkoumání Ruské federace a...
|
|
|
Prokletí přírodních zdrojů: nerostné bohatství v Latinské Americe
Dulovcová, Iva ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce - abstrakt Dulovcová Iva DULOVCOVÁ, Iva. Prokletí přírodních zdrojů: nerostné bohatství v Latinské Americe. Praha, 2017. 105 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra mezinárodních vztahů. Vedoucí diplomové práce PhDr. Irah Kučerová, Ph.D. Abstrakt Hlavním cílem diplomové práce je testovat hypotézu, že ekonomická závislost na exportu minerálů umožňuje monopolizaci moci, a tím pádem snižuje možnost demokratického zřízení. Hypotéza bude testována na případech minerálních ekonomik Peru, Bolívie a Chile. Hypotéza vychází teorie prokletí přírodních zdrojů, která předpokládá negativní vztah mezi přítomností přírodních zdrojů a jejich exportu a úrovní demokracie. Teorie je zde rozšířena o faktor minerálních ekonomik, rozšiřujeme ji tedy mimo rámec čistě ropných zemí. Další rozšíření teorie je o mezinárodní dimenzi, která silně ovlivňuje dění ve vybraných zemích. V diplomové práci budou analyzovány případy Peru, Bolívie a Chile, zejména role přírodních zdrojů v těchto zemích, ale také ekonomické výsledky zemí a demokratizace. V této práci bude využito propojení kvalitativních a kvantitativních prvků. Ekonomický a politický vývoj vybraných případů bude analyzován na základě metody rozboru procesu a závislosti na předchozím vývoji....
|
|
|
Teorie prokletí přírodních zdrojů na případu Venezuely
Hruška, Pavel ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Hlavním cílem naší rigorózní práce je testovat tezi, že ekonomická závislost na exportu ropy brání trvalému prosazení demokracie na příkladu Venezuely v letech 1970-2010. Tento předpoklad je založený na teorii prokletí přírodních zdrojů, která vysvětluje negativní politické, ekonomické a sociální důsledky závislosti na vývozu cenných surovin. Hypotézou je, že exogenní faktory mohou prohloubit tyto nežádoucí důsledky. V naší práci analyzujeme, jakou roli hrály nadnárodní ropné korporace ve venezuelském ropném sektoru a jaké důsledky mělo jejich znárodnění a zřízení státní ropné společnosti PDVSA, která byla zodpovědná za další rozvoj těžby. Předpokládáme, že znárodnění ropného průmyslu vyvolalo hlubokou restrukturalizaci institucionálních a mocenských vztahů, která měla neblahý dopad na ekonomickou prosperitu a stabilitu demokratického režimu. Brzy po svém zřízení se státem vlastněná ropná společnost stala autonomním kolosem, který dokázal prosazovat své vlastní politické a ekonomické zájmy a dále polarizoval již rozdělenou společnost. Historický vývoj uvnitř venezuelského ropného sektoru budeme analyzovat metodou závislosti na předchozím vývoji. Dále budeme testovat tři efekty bránící demokratizaci navržené Rossem na základě kvantitativního výzkumu teorie prokletí přírodních zdrojů. Venezuela byla vybrána...
|
|
|
Teorie prokletí přírodních zdrojů na případu Venezuely
Hruška, Pavel ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Hlavním cílem naší diplomové práce je testovat tezi, že ekonomická závislost na exportu ropy brání trvalému prosazení demokracie na příkladu Venezuely v letech 1970-2010. Tento předpoklad je založený na teorii prokletí přírodních zdrojů, která vysvětluje negativní politické, ekonomické a sociální důsledky závislosti na vývozu cenných surovin. Hypotézou je, že exogenní faktory mohou prohloubit tyto nežádoucí důsledky. V naší práci analyzujeme, jakou roli hrály nadnárodní ropné korporace ve venezuelském ropném sektoru a jaké důsledky mělo jejich znárodnění a zřízení státní ropné společnosti PDVSA, která byla zodpovědná za další rozvoj těžby. Předpokládáme, že znárodnění ropného průmyslu vyvolalo hlubokou restrukturalizaci institucionálních a mocenských vztahů, která měla neblahý dopad na ekonomickou prosperitu a stabilitu demokratického režimu. Brzy po svém zřízení se státem vlastněná ropná společnost stala autonomním kolosem, který dokázal prosazovat své vlastní politické a ekonomické zájmy a dále polarizoval již rozdělenou společnost. Historický vývoj uvnitř venezuelského ropného sektoru budeme analyzovat metodou závislosti na předchozím vývoji. Dále budeme testovat tři efekty bránící demokratizaci navržené Rossem na základě kvantitativního výzkumu teorie prokletí přírodních zdrojů. Venezuela byla...
|
|
|
Vliv ropných příjmů na ekonomiky Spojených arabských emirátů a Alžírska v letech 2000-2015
Weiss, Tomáš ; Pikhart, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pekárek, Štěpán (oponent)
V práci se zabýváme vlivem ropných příjmů na ekonomiky Alžírska a Spojených arabských emirátů v letech 2000-2015. Téma je uchopeno z pohledu teorie prokletí přírodních zdrojů, která je vymezena jako protikladný vztah mezi hojností nerostného zdroje a hospodářskou výkonností. Vedle negativního ekonomického růstu odborníci definovali další indikátory související s prokletím zdrojů. Metodou práce je analýza těchto faktorů v Alžírsku a SAE, kterou identifikujeme přítomnost rizika prokletí zdrojů. Definované faktory poté vzájemně porovnáváme a hodnotíme ekonomický a institucionální vývoj ve dvou exportně založených ropných ekonomikách arabského regionu. V závěru práce konstatujeme výrazné diverzifikační úsilí SAE v ekonomické oblasti a relativní bezpečnost hospodářského vývoje také v Alžírsku. V institucionální oblasti lépe prosperuje také SAE, ale zlepšení ukazatelů vykazují obě země.
|
host ::
RSS.