|
|
Vliv dialýzy na aktivity denního života
Kolaříková, Jaroslava ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bibliografický záznam KOLAŘÍKOVÁ, Jaroslava. Vliv dialýzy na aktivity denního života. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2015. 64 s., přílohy. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Hana Nikodemová. Abstrakt Záměrem bakalářské práce na téma "Vliv dialýzy na aktivity denního života" je přinést stručný přehled základních relevantních poznatků o hemodialýze a peritoneální dialýze zmapováním dosavadní, již publikované, odborné literatury a pokusit se zjistit jaký vliv má dialýza na aktivity denního života. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na onemocnění ledvin, hemodialýzu a peritoneální dialýzu, principy dialyzační léčby, jejich rozdíly, komplikace, dietní opatření a dialyzační přístupy. Dále je věnována pozornost porovnání výhod a nevýhod obou dialyzačních metod mezi sebou. Část práce se zabývá potřebami člověka a aktivitami denního života. Empirickou část tvoří průzkumné dotazníkové šetření, které bylo aplikováno u pacientů dialyzovaných v Dialyzačních centrech Fresenius Medical Care Praha 5 - Motol, Praha 10 - Královské Vinohrady, Praha 4 - Krč, Praha 9 - Vysočany, Slaný, Louny, Chomutov, Most a v Dialyzačním středisku Interního oddělení Strahov Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získaná data jsou prezentována v tabelárních a v...
|
|
|
Infekční komplikace při chronickém selhání ledvin
Kielberger, Lukáš ; Eiselt, Jaromír (vedoucí práce) ; Dusilová Sulková, Sylvie (oponent) ; Matoušovic, Karel (oponent)
INFEKČNÍ KOMPLIKACE PŘI CHRONICKÉM SELHÁNÍ LEDVIN Infekce představují významný problém v populaci s chronickým onemocněním ledvin, jsou asociovány s vysokou morbiditou i mortalitou. Dizertační práce vznikla na nefrologickém pracovišti I. Interní kliniky LF a FN Plzeň, které se dlouhodobě věnuje studiu souvislostí mezi renální dysfunkcí, infekcí, inflamací a imunitou. Obecná část podává přehled nejčastějších infekčních problémů v kohortě nemocných s postižením ledvin. Praktická část má dva oddíly. První studie obsahuje rozbor problematiky cytomegalovirové (CMV) infekce po transplantaci ledviny, a to z hlediska jejích farmakoekonomických dopadů. Druhá práce se věnuje imunitní odpovědi dialyzovaných osob na chřipkovou vakcínu. Cílem první práce bylo posouzení ekonomických aspektů 4 různých přístupů k CMV infekci u pacientů v prvním roce po transplantaci ledviny. Provedli jsme post-hoc analýzu 2 randomizovaných studií z našeho pracoviště s výpočtem přímých nákladů vynaložených v souvislosti s CMV infekcí při profylaxi valacyklovirem, ganciklovirem, preemptivní léčbě a zcela bez profylaxe (wait and treat). V analýze senzitivity jsou pak modelovány situace při změně cen farmakoterapie či diagnostiky CMV. Dle výsledné analýzy je profylaxe valacyklovirem v současných podmínkách ekonomicky nejvýhodnější léčbou ve...
|
|
|
Improvement of risk adjustment for health insurance companies in the Czech Republic - compensation of costs of patients with renal failure
Škodová, Magdalena ; Votápková, Jana (vedoucí práce) ; Bryndová, Lucie (oponent)
Model pro rizikovou úpravu predikuje náklady na zdravotní péči pojištěnců a představuje jednu z nejdůležitějších součástí mechanismu přerozdělení financí mezi zdravotními pojišťovnami. V roce 2018 byl v České republice zaveden tzv. PCG model, který kromě věku a pohlaví bere v potaz také náklady na chronická onemocnění. Tato diplomová práce ověřuje uvedený model z pohledu nejdražší chronické nemoci - renálního selhání. Za použití vzorku pojištěnců VZP, kteří měli vykázanou spotřebu zdravotní péče typickou pro onemocnění ledvin v letech 2015-2018, jsme testovali současnou verzi modelu a dodatečně stanovili další klasifikační kritéria pro zařazení pojištěnců do PCG "renální selhání". Klasifikace, která používá pro zařazení výkony dialýzy, se ukázala jako lepší indikátor budoucích nákladů oproti doposud používané spotřebě typických léčiv. Použití přístupu založeného na výkonech dialýzy zlepšilo koeficient determinace z 26 % na 49 % a schopnost predikce nákladů se rovněž významně zlepšila. Předkládaná studie tak může napomoci ke zlepšení rizikové úpravy nákladů v ČR a přispět ke spravedlivějšímu přerozdělení financí mezi zdravotními pojišťovnami, přičemž veškerá potřebná data jsou k dispozici.
|
|
|
Nursing process hemodialysed patient
Šmajda, Dávid ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Chronické zlyhanie obličiek je často bezpríznakové a bezbolestivé. Veľa chorých ľudí si až príliš neskoro uvedomí, že sa s ich telom, respektíve funkciou obličiek niečo deje. Pri obličkovom zlyhaní vzniká komplexná metabolická porucha a dochádza k vodnej a elektrolytovej nerovnováhe. Tejto jav je bohužiaľ ireverzibilný a veľký počet chorých musí následne podstúpiť hemodialyzačnú liečbu, ktorá nahradzuje iba prácu obličiek, ale samotné obličky nevylieči. Hemodialýza je v súčasnosti jednou z najrozšírenejších metód náhrady funkcie obličiek. Vďaka neustálemu technologickému vývoji predlžuje život pacientov aj o niekoľko desaťročí a skvalitňuje im tak život s chronickým ochorením obličiek. Bakalárska práca približuje problematiku ošetrovateľskej starostlivosti u pacientov, zaradených do hemodialyzačného programu. V teoretickej časti práce približujem problematiku chronickej renálnej insuficientie. Ďalej sa zameriavam na eliminačné metódy pri tomto ochorení a nevyhnutné cievne prístupy pre hemodialýzu u týchto pacientov. Vo svojej práce popisujem aj špecifiká ošetrovateľskej starostlivosti o pacientov v hemodialyzačnom programe. Prácu som vypracoval na základe vyhľadávania relevantných zdrojov k danej problematike. Zdroje som čerpal z Národnej lekárskej knižnice, kde my boli vyhotovené rešerše...
|
|
| |
|
|
Transplantace ledvin od žijícího dárce
Stöcklová, Lucie ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Transplantace ledviny je stále nejúspěšnější metodou léčby selhání ledvin. Kromě možnosti získat orgán od zemřelého dárce se díky lepším výsledkům dostává opět do popředí transplantace od žijících dárců. Transplantace od žijícího dárce je možné naplánovat a má méně komplikací. Nespornou výhodou je možnost jejího provedení ještě před zahájením dialýzy-preemptivně, což zaručuje nemocnému až dvojnásobné přežití v porovnání s přežitím na dialýze. Empirická část práce je zpracována metodou případové studie charakterizující průběh hospitalizace o žijícího dárce ledviny, která popisuje pooperační a ošetřovatelskou péči o příjemce štěpu transplantované ledviny. Záměrem bakalářské práce je seznámení s ošetřovatelskými postupy v péči o pacienty po transplantaci ledviny od žijícího dárce a podaní uceleného přehledu o problematice transplantací ledvin. klíčová slova: Transplantace ledviny - predialýza - žijící dárce - ošetřovatelské postupy - intenzivní péče - péče o příjemce ledviny
|
|
|
Vliv dialýzy na aktivity denního života
Kolaříková, Jaroslava ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bibliografický záznam KOLAŘÍKOVÁ, Jaroslava. Vliv dialýzy na aktivity denního života. Praha: Univerzita Karlova, 2. Lékařská fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2015. 64 s., přílohy. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Hana Nikodemová. Abstrakt Záměrem bakalářské práce na téma "Vliv dialýzy na aktivity denního života" je přinést stručný přehled základních relevantních poznatků o hemodialýze a peritoneální dialýze zmapováním dosavadní, již publikované, odborné literatury a pokusit se zjistit jaký vliv má dialýza na aktivity denního života. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na onemocnění ledvin, hemodialýzu a peritoneální dialýzu, principy dialyzační léčby, jejich rozdíly, komplikace, dietní opatření a dialyzační přístupy. Dále je věnována pozornost porovnání výhod a nevýhod obou dialyzačních metod mezi sebou. Část práce se zabývá potřebami člověka a aktivitami denního života. Empirickou část tvoří průzkumné dotazníkové šetření, které bylo aplikováno u pacientů dialyzovaných v Dialyzačních centrech Fresenius Medical Care Praha 5 - Motol, Praha 10 - Královské Vinohrady, Praha 4 - Krč, Praha 9 - Vysočany, Slaný, Louny, Chomutov, Most a v Dialyzačním středisku Interního oddělení Strahov Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Získaná data jsou prezentována v tabelárních a v...
|
|
|
Infekční komplikace při chronickém selhání ledvin
Kielberger, Lukáš ; Eiselt, Jaromír (vedoucí práce) ; Dusilová Sulková, Sylvie (oponent) ; Matoušovic, Karel (oponent)
INFEKČNÍ KOMPLIKACE PŘI CHRONICKÉM SELHÁNÍ LEDVIN Infekce představují významný problém v populaci s chronickým onemocněním ledvin, jsou asociovány s vysokou morbiditou i mortalitou. Dizertační práce vznikla na nefrologickém pracovišti I. Interní kliniky LF a FN Plzeň, které se dlouhodobě věnuje studiu souvislostí mezi renální dysfunkcí, infekcí, inflamací a imunitou. Obecná část podává přehled nejčastějších infekčních problémů v kohortě nemocných s postižením ledvin. Praktická část má dva oddíly. První studie obsahuje rozbor problematiky cytomegalovirové (CMV) infekce po transplantaci ledviny, a to z hlediska jejích farmakoekonomických dopadů. Druhá práce se věnuje imunitní odpovědi dialyzovaných osob na chřipkovou vakcínu. Cílem první práce bylo posouzení ekonomických aspektů 4 různých přístupů k CMV infekci u pacientů v prvním roce po transplantaci ledviny. Provedli jsme post-hoc analýzu 2 randomizovaných studií z našeho pracoviště s výpočtem přímých nákladů vynaložených v souvislosti s CMV infekcí při profylaxi valacyklovirem, ganciklovirem, preemptivní léčbě a zcela bez profylaxe (wait and treat). V analýze senzitivity jsou pak modelovány situace při změně cen farmakoterapie či diagnostiky CMV. Dle výsledné analýzy je profylaxe valacyklovirem v současných podmínkách ekonomicky nejvýhodnější léčbou ve...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s arteriovenózní fistulí na standardním oddělení
NIEDERMEIEROVÁ, Michaela
Teoretická východiska: Tato bakalářská práce stručně popisuje důvod založení tohoto cévního přístupu, popisuje princip hemodialýzy a cévních přístupů obecně. Dále popisuje předoperační přípravu k našití fistule a rozebírá hemodialyzační proces včetně úlohy sestry v průběhu tohoto výkonu. V neposlední řadě je nastíněn život pacienta, který musí pravidelně docházet na dialýzu, a popsáno je i to, jak má správně pečovat o arteriovenózní fistuli v domácím prostředí. Při selhání ledvinných funkcí je tato cévní spojka jediným napojením nemocného na dialýzu, a proto vyžaduje specifickou ošetřovatelskou péči. Také sám pacient musí dodržovat zásady správné péče, aby funkčnost fistule byla zachována co nejdéle. Cíle práce: V empirické části bylo cílem zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí. K tomuto cíli byla stanovena výzkumná otázka: Jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají? Metodika: V empirické části této práce byla pro výzkum zvolena metoda kvalitativního šetření za pomoci polostrukturovaného rozhovoru. Respondenty tvořily všeobecné sestry z chirurgických a interních oddělení ve vybrané nemocnici Jihočeského kraje. Sběr dat se uskutečnil po domluvě s hlavní sestrou nemocnice a staničními sestrami v průběhu března tohoto roku. Před zahájením empirického šetření byl respondentkám vysvětlen důvod a záměr rozhovorů, které se uskutečnily na základě dobrovolného rozhodnutí a byly elektronicky zaznamenávány. Otázky v rozhovoru byly předem připravené. Získané údaje byly následně zpracovány do kategorizačních skupin, které byly dále analyzovány. Rozhovor byl rozdělen do 5 oblastí: identifikační otázky, předoperační příprava, pooperační péče, ošetřovatelská péče o fistule, informovanost pacientů. Výzkumná část bakalářské práce byla také konzultována se staniční sestrou hemodialyzačního střediska z vybrané nemocnice Jihočeského kraje. Výsledky: Výsledky empirického šetření vypovídají o tom, jaká specifika ošetřovatelské péče o pacienta s arteriovenózní fistulí sestry znají. Po analýze výzkumného šetření jsme zjistili, že sestry znají základní ošetřovatelskou péči o tento cévní přístup. Sestry vědí, že tento cévní přístup se užívá pouze k účelům hemodialýzy. Neměří na končetině s fistulí tlak, neodebírají krev ani na ní nezavádějí permanentní žilní katétr. Vědí, že o pokožku v okolí fistule je třeba dbát šetrně a každý den. Na končetině s fistulí nejčastěji sledují známky infekce a ischémie. V případě potřeby zajištění informací pacientovi v péči o arteriovenózní fistuli jsou sestry schopné doplnit chybějící informace, případně zajistí konzultaci s odborníkem. Zkoumání odhalilo i slabá místa. Sestry si nejsou jisté, jak dlouho fistule zraje, nijak zvlášť nepřipravují pacienty k hemodialýze a nevědí, kdy přesně odstranit pacientovi obvaz po dialýze. V případě krvácení z fistule nevědí, zda použít tlakový obvaz.
|
|
|
Spokojenost pacientů s peritoneální dialýzou v zajišťování ošetřovatelského procesu
JANSOVÁ, Miroslava
Peritoneální dialýza je metoda léčby chronického selhání ledvin. Principem metody je výměna látek mezi krví a dialyzačním roztokem napuštěným do dutiny břišní. Absolutní indikací je nemožnost zajištění cévního přístupu pro hemodialýzu. Dále je přednostně indikována u nemocných s kardiovaskulárními chorobami, které mohou při napojení na mimotělní oběh vést k hemodynamické instabilitě. Roli zde hraje i osobní preference nemocného. Kontraindikací jsou rozsáhlé srůsty v dutině břišní a zánětlivá střevní onemocnění. Tato metoda se v poslední době stává prakticky běžnou na většině dialyzačních pracovišť. Pacientům nabízí více volnosti, více nezávislosti na zdravotnickém středisku a jeho personálu. K výzkumnému šetření je použita technika kvalitativního sběru dat. Kvalitativní šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří šest pacientů z dialyzačních středisek nemocnice Tábor a České Budějovice. Cílem 1 je zjistit, zda peritoneální sestra poskytuje pacientům dostatek informací. Šetřením je zjištěno, že pacienti byli před zahájením léčby o metodě edukováni a že sestra edukuje pacienty i v průběhu jejich léčby. Cílem 2 je zjistit, jak sestra u pacientů s peritoneální dialýzou podporuje jejich sebepéči. Výzkumným šetřením je zjištěno, že sestra pravidelnou informovaností, kontrolou během výměny dialyzačního roztoku a reedukací, podporuje pacientovu sebepéči. Cílem 3 je zjistit, zda sestra u pacientů s peritoneální dialýzou přispívá k omezení sociální izolace návštěvní službou. Šetřením je zjištěno, že pacienti si tuto službu velmi chválí, jsou návštěvní službou motivováni k větší aktivitě. Práce sester pečujících o tyto nemocné je relativně samostatná a individualizovaná. Úspěch léčby ve značné míře závisí na vysoké kvalitě práce sestry, na jejích edukačních schopnostech a komunikačních dovednostech. Doufáme, že zjištěné výsledky budou příkladem pro ostatní zdravotníky pečující o tyto pacienty. Vypracovaná brožura by mohla pacientům se selháním ledvin pomoci v rozhodování při výběru metody léčby.
|
host ::
RSS.