|
|
Katedrála v současnosti
Král, David ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je stavba, která je považována za jeden z nejkrásnějších příkladů francouzské gotické architektury. Jedná se o katedrálu Notre-Dame stojící na východní polovině pařížského ostrova Île de la Cité na řece Seině v Paříži. Střechu této katedrály zachvátil 15. dubna roku 2019 požár a celou ji i včetně sanktusníku zničil. Diplomová práce se zabývá otázkou, jak tuto střechu obnovit a také tím, co může nový návrh celé katedrále přinést. Základem celého návrhu je obohacení komunity katedrály Notre-Dame o nové útočiště, ve kterém budou nacházet místo jak pro vnitřní růst, tak pro samotnou duchovní praxi. Návrh poskytne prostory, které v sobě skrývají cestu k Bohu. Samotnou cestu k Bohu vnímám jako hlubokou práci na sobě samých. Do návrhu nové střechy proto vkládám 36 kontemplačních kabin a dalších 8 kabin, kterým je pro rozšířené vnímání vědomí odebráno světlo. Prostory pro jednotlivce pak doplní 3 kaple pro skupinovou praxi. Každá kaple má svoji typickou náplň. Jedná se o společnou kontemplační kapli, kapli uctívání trnové koruny Ježíše Krista a kapli komunitní s variabilním uspořádáním.
|
|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
|
Vybrané památky pozdně gotické sakrální architektury jižní Moravy v uměleckohistorických souvislostech
MALÍKOVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Vybrané památky pozdně gotické sakrální architektury jižní Moravy v uměleckohistorických souvislostech vychází z bakalářské práce autorky. Zabývá se historií, architekturou a souvislostmi pozdně gotického poutního kostela sv. Wolfganga v Hnanicích u Znojma. Diplomová práce se snaží o zařazení stavby hnanického chrámu do kontextu dalších stylově podobných kostelních staveb jižní Moravy a Dolního Rakouska. Uvádí tři příklady možných analogií z moravského Podunají a tři příklady z Podunají rakouského. Stavby jsou popisovány a dále srovnávány. Práce se pokusí také zodpovědět otázku, kudy mohly vlivy proudit a co všechno mohlo mít vliv na vznik a rozmach sakrálního stavitelství pozdní gotiky.
|
|
|
Secesní sakrální architektura v Čechách
Pešlová, Jana ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bibliografická citace Secesní sakrální architektura v Čechách [rukopis]: diplomová práce / Jana Pešlová; vedoucí práce: PhDr. Milan Pech, Ph.D. Praha, 2013. 237 s. Anotace Secesní sakrální architektura v Čechách Diplomová práce se zabývá secesní sakrální architekturou v Čechách. Představuje kulturní a umělecké dění mezi léty 1890 - 1920, které zahrnuje architekturu pozdního historismu, secese a moderny. V první části se práce zabývá inspiračními vlivy, které působily na vývoj secesní sakrální architektury v Čechách, její stavitele a architekty. Předkládá také vybrané architektonické prvky, které jsou pro zdejší secesní sakrální architekturu charakteristické. Druhá část práce představuje konkrétní sakrální realizace v jednotlivých regionech Čech a následně v chronologicky uspořádaném katalogu. Klíčová slova Secese, sakrální architektura, katolická církev, evangelická církev, Čechy, 19. a 20. století, 1890-1920
|
|
|
Katedrála v současnosti
Král, David ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je stavba, která je považována za jeden z nejkrásnějších příkladů francouzské gotické architektury. Jedná se o katedrálu Notre-Dame stojící na východní polovině pařížského ostrova Île de la Cité na řece Seině v Paříži. Střechu této katedrály zachvátil 15. dubna roku 2019 požár a celou ji i včetně sanktusníku zničil. Diplomová práce se zabývá otázkou, jak tuto střechu obnovit a také tím, co může nový návrh celé katedrále přinést. Základem celého návrhu je obohacení komunity katedrály Notre-Dame o nové útočiště, ve kterém budou nacházet místo jak pro vnitřní růst, tak pro samotnou duchovní praxi. Návrh poskytne prostory, které v sobě skrývají cestu k Bohu. Samotnou cestu k Bohu vnímám jako hlubokou práci na sobě samých. Do návrhu nové střechy proto vkládám 36 kontemplačních kabin a dalších 8 kabin, kterým je pro rozšířené vnímání vědomí odebráno světlo. Prostory pro jednotlivce pak doplní 3 kaple pro skupinovou praxi. Každá kaple má svoji typickou náplň. Jedná se o společnou kontemplační kapli, kapli uctívání trnové koruny Ježíše Krista a kapli komunitní s variabilním uspořádáním.
|
|
|
Temple Architecture of the Amarna Period in Egypt
Petrášová, Elena ; Krejčí, Jaromír (vedoucí práce) ; Vachala, Břetislav (oponent)
Táto práca sa zaoberá chrámovou architektúrou v období vlády novoríšskeho panovníka Amenhotepa IV./Achnatona, ktoré nesie i označenie amarnská doba. V úvode predstavuje vývoj staroegyptského slnečného kultu do doby Achnatonovej vlády, keďže práve s ním súvisia architektonické zmeny v tomto období. V ďalších kapitolách popisuje chrámové stavby v Karnaku z počiatku vlády panovníka i neskoršie chrámové a kultovné stavby v novom hlavnom meste. V závere tiež poukazuje na význam a symboliku staroegyptskej chrámovej architektúry a na špecifiká, ktorými sa Achnatonove stavby odlišovali. Práca charakterizuje i zmeny novoríšskej sakrálnej architektúry po konci amarnského obdobia. Kľúčové slová staroveký Egypt, sakrálna architektúra, Amarna, Karnak, amarnská doba, chrámy, slnečný kult, náboženstvo
|
|
|
Secesní sakrální architektura v Čechách
Pešlová, Jana ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bibliografická citace Secesní sakrální architektura v Čechách [rukopis]: diplomová práce / Jana Pešlová; vedoucí práce: PhDr. Milan Pech, Ph.D. Praha, 2013. 237 s. Anotace Secesní sakrální architektura v Čechách Diplomová práce se zabývá secesní sakrální architekturou v Čechách. Představuje kulturní a umělecké dění mezi léty 1890 - 1920, které zahrnuje architekturu pozdního historismu, secese a moderny. V první části se práce zabývá inspiračními vlivy, které působily na vývoj secesní sakrální architektury v Čechách, její stavitele a architekty. Předkládá také vybrané architektonické prvky, které jsou pro zdejší secesní sakrální architekturu charakteristické. Druhá část práce představuje konkrétní sakrální realizace v jednotlivých regionech Čech a následně v chronologicky uspořádaném katalogu. Klíčová slova Secese, sakrální architektura, katolická církev, evangelická církev, Čechy, 19. a 20. století, 1890-1920
|
|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
| |
host ::
RSS.