|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Nymburská registra z let 1629-1634 jako pramen k dějinám pobělohorské emigrace
Ďurčanský, Marek
Ve studii jsou na základě nymburských register z let 1629-1634 opraveny a doplněny starší výzkumy k dějinám pobělohorské emigrace. Dosud byl přebírán údaj Tomáše V. Bílka (150 nymburských sousedů), který vycházel pouze ze dvou seznamů z let 1626 a 16227. Z register ale vyplývá, že na začátku 30. let se minimálně 22 z nich zdržovalo znovu v Nymburce, někteří přitom zastávali důležité funkce v městské správě. Dalších 8 osob z Bílkova seznamu se prokazatelně po r. 1629 zdržovalo v Čechách.
|
|
|
Dvojí kněžská generace v Holečkových Našich
Pechar, Jiří
Rozbor Holečkova stanoviska k náboženství, demostrovaný na vylíčení protikladu mezi dvěma generacemi jihočeských kněží. Starší z nich reprezentuje v knize děkan Pospíšil, věrný obrozenským ideálům a mající pochopení pro duchovní život lidu, mladší pak kněží, kteří nastupují v padesátých letech a kteří toto pochopení postrádají. Holeček ukazuje zároveň, jak se konflikt mezi tímto dvojím chápáním katolicismu obráží v duševním životě dětských hrdinů.
|
|
|
Vliv sociálních a jiných faktorů na veřejné výdaje subcentrálních vládních úrovní v ČR
Dejnožka, Petr ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Pavel, Jan (oponent)
Veřejné výdaje a veřejné rozpočty jsou ovlivněny celou řadou faktorů geografických, sociálních, politických, technologických i demografických. V této práci je statisticky zkoumán vliv evangelického vyznání na výdaje a celkový rozpočet obcí. Hypotéza, založena na výzkumech Maxe Webera, byla taková, že obce s vyšším podílem protestantského obyvatelstva budou tendovat k přebytkovému rozpočtu a obce s vyšší religiozitou budou mít více vyrovnané rozpočty než obce ateistické. Pro potřeby statistiky byly zvoleny obce z Pardubického kraje s počtem obyvatel mezi 300 a 1500. Hypotéza o vlivu evangelictví nebyla potvrzena, ale vyšší celková religiozita opravdu souvisí s vyrovnaným rozpočtem. V dalším výzkumu nad náhodným souborem obcí z celé ČR byla zjištěna relativně vysoká korelace mezi podílem obyvatel s vysokoškolským vzděláním a běžných výdajů a záporná korelace mezi indexem stáří a kapitálovými výdaji.
|
|
|
Vliv náboženství na občanskou válku v Libanonu
Michelová, Hana ; Kratochvíl, Petr (vedoucí práce) ; Šabacká, Yvona (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá, jakými způsoby ovlivnilo náboženství občanskou válku v Libanonu. Výchozím bodem pro analýzu jsou závěry teoretických publikací o obecném vlivu náboženství na politiku a mezinárodní vztahy. Na základě těchto teorií práce zkoumá vliv náboženství na libanonskou občanskou válku ve třech směrech. Za prvé popisuje vliv náboženství na identitu aktérů konfliktu. Za druhé ukazuje, do jaké míry bylo náboženství využíváno těmito aktéry k legitimizaci jejich pozic. Za třetí zjišťuje, zda náboženství podpořilo zahraniční intervence do občanské války. V závěru práce je náboženství srovnáno s ostatními faktory, které vysvětlují vznik, průběh a charakter občanské války v Libanonu.
|
|
|
Komparace přístupu k trhu s církevními statky "tradičních církví" a "tzv. nových náboženských hnutí"
Gabriel, Jan ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Práce je rozdělena do dvou částí. V první části jsou vysvětleny různé přístupy ke zkoumání vztahu náboženství a státu. Zabývá se vlivy (pozitivními i negativními) náboženství na jednotlivce a přeneseně i na celou společnost. V tomto oddílu jsou využity teorie významných osobností. Jmenujme například G.S. Beckera a jeho teorie preferencí, F.A. Hayeka s teorií spontánního řádu, filozofii H. Bergsona, či sociologii náboženství M. Webera. Analytická část je zaměřena na vztah církve a státu. Nejprve je pospána situace v ČR, která je dále porovnávána se situací v Rakousku a Švédsku. Práce obsahuje i dodatky, které otvírají nová témata pro případné budoucí analýzy.
|
host ::
RSS.