|
|
Věcná břemena
Blažková, Hana ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá právním institutem věcných břemen. Jedná se o věcná práva k věci cizí, která omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Věcná břemena slouží k prospěšnějšímu užívání nemovitosti nebo svědčí určité osobě. Práce se skládá z deseti kapitol. První kapitola popisuje v pěti podkapitolách historický vývoj věcných břemen. Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu a funkce věcných břemen. Ve třetí kapitole je ve dvou podkapitolách rozebráno jejich dělení. Čtvrtá kapitola se zabývá obsahem věcných břemen. Ve dvou podkapitolách pak přibližuje nejčastěji se vyskytující věcná břemena - právo cesty a právo užívání bytu či místnosti. Pátá kapitola se zabývá problematikou evidence věcných břemen v katastru nemovitostí. Nejrozsáhlejší šestá kapitola se v šesti podkapitolách postupně věnuje jednotlivým způsobům vzniku věcných břemen. Sedmá kapitola ve třech podkapitolách rozebírá změny věcných břemen: v subjektech, v obsahu a v předmětu. Osmá kapitola v šesti podkapitolách zkoumá jednotlivé způsoby zániku věcných břemen, samostatně, v deváté kapitole je zkoumáno promlčení věcných břemen. Závěrečná kapitola se věnuje úpravě věcných břemen v novém občanském zákoníku.
|
|
|
Věcná břemena
Brousilová, Gabriela ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Věcná břemena Tématem diplomové práce je institut věcných břemen, jeho historický vývoj a úprava účinná dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Věcná břemena jsou řazena mezi absolutní majetková práva, a dále věcná práva k věci cizí. Jejich podstata spočívá v povinnosti jedné strany, aby vůči druhé straně něco konala, dala, strpěla či se něčeho zdržela. Umožňuje tedy využití hodnoty věci více osobami, přičemž oprávněný z věcného břemene zpravidla není vlastníkem této služebné věci. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Na začátek je řazen úvod, ve kterém je popsán cíl práce a rovněž její členění. První kapitola se věnuje pojmu věcných břemen, zařazení tohoto institutu do systematiky občanského zákoníku a rovněž uvádí hlavní způsoby dělení věcných břemen. Zaměřuje se také na význam tohoto institutu v současném právu. Poté následuje druhá kapitola věnující se historickému vývoji tohoto institutu. Nejdříve se práce zabývá podobou služebností v římském právu, z něhož se v současnosti účinný občanský zákoník inspiroval. Dále je zde stručně nastíněna podoba věcných břemen na českém území za období feudalismu. Poté následuje právní úprava v rakouském obecném zákoníku občanském z roku 1811. Právě z tohoto zákoníku občanský zákoník č. 89/2012 Sb. vychází a inspiruje se jím. A konečně poslední podkapitola této...
|
|
|
Věcná břemena
Nožičková, Dora ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá institutem věcných břemen. Cílem této diplomové práce je komplexně analyzovat institut věcných břemen podle účinné úpravy dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Do práce je zakomponována bohatá judikatura, která se k tématu váže. V této práci jsou také rozebrány možné problémy, se kterými se můžeme v praxi setkat. Diplomová práce skládá z úvodní kapitoly, šesti hlavních kapitol a závěrečné kapitoly. Úvodní kapitola pojednává o institutu věcných břemen, aktuálnosti tohoto tématu, jeho roli ve společenských vztazích a vytyčuje cíl mé práce. První kapitola pojednává o teoretickém vymezení věcných břemen, které patří mezi absolutní majetková práva, věcná práva k věci cizí. V druhé kapitole se autorka zaměřila na historický vývoj věcných břemen. Tato kapitola nejprve popisuje vznik a význam služebností za dob římského práva. Následuje úprava služebností a reálných břemen v obecném zákoníku občanském z roku 1811. Třetí kapitola této práce je věnována úpravě věcných břemen podle tzv. středního občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. Tento zákoník byl z pohledu věcných břemen velmi významným, neboť zavedl pojem věcná břemena. Ve čtvrté kapitole autorka nastiňuje vývoj institutu v občanském zákoníku č. 1964/40 Sb. Tento zákoník obsahoval pouze dvě stručná ustanovení, jelikož na věcná...
|
|
|
Omezení vlastnického práva k nemovitostem v soukromém zájmu
Platil, Oldřich ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato práce se zabývá vymezením institutů zasahujících do nedotknutelnosti vlastnického práva. Teleologickým výkladem rozebírá věcná práva k věci cizí v rovině úpravy zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a souvisejících zákonů, jakými jsou především zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, včetně vyhlášek. Veřejnému seznamu se věnuje úvod práce, kdy autor vykládá známé či nově zavedené právní principy fungování veřejného seznamu. Hlavní část práce je věnována rozboru způsobů omezení vlastnického práva k nemovitostem v soukromém zájmu, tedy všem omezujícím institutům, jež podléhají zápisu do veřejného seznamu (intabulaci) a vznikají dvou a vícestranným konsensuálním jednáním. Kladen je důraz na staronové instituty, které se po více než padesáti letech vrátily do právního řádu, jakými jsou právo stavby, reálná břemena či problematika znovuobnovení zásady superficies solo cedit, ale také na nejvýznamnější změny v oblasti již známých zajišťovacích instrumentů, zástavního a předkupního práva včetně různorodé judikatury. Zejména pak vyhodnocení problematických otázek souvisejících s rekodifikací a jejich uvedení do praxe. Stranou pak nezůstaly ani jazykové nejasnosti či některá kolizní ustanovení, přičemž bylo nabídnuto možné řešení de lege ferenda. Zákon označován širokou veřejností za nový...
|
|
|
Věcná břemena
Brousilová, Gabriela ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Věcná břemena Tématem diplomové práce je institut věcných břemen, jeho historický vývoj a úprava účinná dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Věcná břemena jsou řazena mezi absolutní majetková práva, a dále věcná práva k věci cizí. Jejich podstata spočívá v povinnosti jedné strany, aby vůči druhé straně něco konala, dala, strpěla či se něčeho zdržela. Umožňuje tedy využití hodnoty věci více osobami, přičemž oprávněný z věcného břemene zpravidla není vlastníkem této služebné věci. Práce je rozdělena do pěti kapitol. Na začátek je řazen úvod, ve kterém je popsán cíl práce a rovněž její členění. První kapitola se věnuje pojmu věcných břemen, zařazení tohoto institutu do systematiky občanského zákoníku a rovněž uvádí hlavní způsoby dělení věcných břemen. Zaměřuje se také na význam tohoto institutu v současném právu. Poté následuje druhá kapitola věnující se historickému vývoji tohoto institutu. Nejdříve se práce zabývá podobou služebností v římském právu, z něhož se v současnosti účinný občanský zákoník inspiroval. Dále je zde stručně nastíněna podoba věcných břemen na českém území za období feudalismu. Poté následuje právní úprava v rakouském obecném zákoníku občanském z roku 1811. Právě z tohoto zákoníku občanský zákoník č. 89/2012 Sb. vychází a inspiruje se jím. A konečně poslední podkapitola této...
|
|
|
Věcná břemena
Blažková, Hana ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá právním institutem věcných břemen. Jedná se o věcná práva k věci cizí, která omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Věcná břemena slouží k prospěšnějšímu užívání nemovitosti nebo svědčí určité osobě. Práce se skládá z deseti kapitol. První kapitola popisuje v pěti podkapitolách historický vývoj věcných břemen. Druhá kapitola se zabývá vymezením pojmu a funkce věcných břemen. Ve třetí kapitole je ve dvou podkapitolách rozebráno jejich dělení. Čtvrtá kapitola se zabývá obsahem věcných břemen. Ve dvou podkapitolách pak přibližuje nejčastěji se vyskytující věcná břemena - právo cesty a právo užívání bytu či místnosti. Pátá kapitola se zabývá problematikou evidence věcných břemen v katastru nemovitostí. Nejrozsáhlejší šestá kapitola se v šesti podkapitolách postupně věnuje jednotlivým způsobům vzniku věcných břemen. Sedmá kapitola ve třech podkapitolách rozebírá změny věcných břemen: v subjektech, v obsahu a v předmětu. Osmá kapitola v šesti podkapitolách zkoumá jednotlivé způsoby zániku věcných břemen, samostatně, v deváté kapitole je zkoumáno promlčení věcných břemen. Závěrečná kapitola se věnuje úpravě věcných břemen v novém občanském zákoníku.
|
host ::
RSS.