|
|
Využití metody QuEChERS pro analýzu fluorochinolonových antibiotik v půdě
Brabcová, Kristýna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je aplikace hojně využívaného extrakčního postupu QuEChERS na půdu, či na další matrice, jako je podestýlka nebo hnůj, obsahující fluorochinolonová antibiotika. V teoretické části práce jsou kapitoly věnované obecně léčivům, dále pak antibiotikům a antibiotické rezistenci. Fluorochinolony jsou popsány detailněji z hlediska jejich vlastností, výskytu a chování v životním prostředí. Poslední kapitola je zaměřena na analytické metody. V experimentální části práce je na základě dostupných publikací vyzkoušen a vybrán nejvhodnější extrakční postup pro půdní matrici, který je pak dále optimalizován. Optimalizovaný postup je aplikován na reálné vzorky půdy a drůbeží podestýlky za účelem stanovení obsahu ciprofloxacinu a enrofloxacinu. Extrakční postup je také vyzkoušen na dalších antibiotikách z řady fluorochinolonů (norfloxacinu, ofloxacinu, pefloxacinu, moxifloxacinu) v půdě. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí LC-MS.
|
|
|
Využití hmotnostní spektrometrie ke stanovení markerů oxidativního stresu a mykotoxinů
Čumová, Martina ; Večeřa, Zbyněk (oponent) ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Prvním tématem předkládané dizertační práce bylo stanovení isoprostanů – markerů oxidativního stresu a dalších látek, které mohou být přítomností oxidativního stresu ovlivňovány. Sledování isoprostanů iPF2-III, iPF2-VI, iPF2-VI, astaxanthinu a polynenasycených mastných kyselin (PUFA), zejména pak kyseliny arachidonové (AA) probíhalo v jikrách lososa obecného (Salmo salar). Byly vyvinuty a optimalizovány metody stanovení těchto látek pomocí chromatografických metod ve spojení s konvenční nebo hmotnostně spektrometrickou detekcí. Výsledné metodiky byly použity pro kvantifikaci sledovaných analytů v jikrách Salmo salar, lišících se svojí životaschopností a vývojovým stadiem. V nepřeživších jikrách bylo obsaženo větší množství sledovaných isoprostanů a kyseliny arachidonové a zároveň nižší množství astaxanthinu než v kontrolních vzorcích jiker (reprezentujících nezatížené jedince). Také relativní zastoupení PUFA bylo ve vzorcích nepřeživších jiker vyšší než v kontrolních vzorcích. Čerstvě nakladené jikry obsahovaly srovnatelnou hladinu sledovaných isoprostanů s kontrolními vzorky. Pouze isoprostan iPF2 IV byl obsažen v kontrolních vzorcích pod limitem stanovitelnosti, zatímco čerstvě nakladené jikry obsahovaly nízké, avšak kvantifikovatelné množství. Vyšší hladiny PUFA a kyseliny arachidonové ve srovnání s kontrolou byly pozorovány u čerstvě nakladených jiker. Nicméně statisticky významný byl pouze rozdíl v množství astaxanthinu. Rozdílná hladina PUFA a astaxanthinu v jikrách mohla souviset s jejich biochemickou spotřebou během vývoje. Životaschopnost jiker Salmo salar proto mohla být ovlivněna přítomností oxidativního stresu. Druhá část této práce se zabývá sledováním mykotoxinů v potravinách a krmivech. Mykotoxiny jsou sekundární metabolity produkované plísněni. Jsou to všudypřítomné nežádoucí přírodní kontaminanty, které mohou vážně poškodit zdraví lidí a zvířat. V současné době je známo více než 500 druhů mykotoxinů. Evropskou legislativou je však regulováno pouze velmi malé množství z nich. Evropská komise však žádá Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) o data vedoucí k zavedení regulačních limitů pro další mykotoxiny. V této studii byla vyvinuta multireziduální metoda pro stanovení 17 mykotoxinů v biotických materiálech. Metoda zahrnuje jak mykotoxiny regulované EU, tak i další mykotoxiny v souladu s požadavky EFSA (aatoxiny, deoxynivalenol, nivalenol, zearalenon, fumonisiny, ochratoxin A, T-2 toxin, HT-2 toxin, enniatiny a beauvericin). Analyty jsou z matrice izolovány pomocí modifikované metody QuEChERS a analyzovány s použitím ultraúčinné kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (UPLC-MS/MS). Metoda navíc umožňuje ze stejného extraktu stanovit i ergotové alkaloidy (ergokornin, ergosin, ergokryptin, ergokristin a jejich odpovídající epimery). Vyvinutá metoda byla použita pro monitoring mykotoxinů a ergotových alkaloidů v krmivech a surovinách pro jejich výrobu a v pivovarském ječmeni a sladu z něj připraveném.
|
|
|
Využití včelího pylu jako bioindikátoru stavu životního prostředí
Marečková, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Pesticidy a jejich nadměrné používání vede ke znečištění životního prostředí. Nedodržování pokynů pro jejich použití nesprávné postupy likvidace nevyužitých přípravků a obalů od nich vedou ke kontaminaci vod, půdy a také k otravě zvířat a užitečného hmyzů. Včela medonosná je nejužitečnější tvor na naší planetě. Bez opylování rostlin by nejen neexistovalo kvalitní zemědělství, ale byla by nepředstavitelná existence rostlinné říše tak, jak ji lidstvo zná a využívá. Proto byla vytvořena pravidla, která se snaží chránit tyto užitečné tvory před neuváženým používáním pesticidů. Cílem této práce bylo ověření možnosti využití včelích produktů jako bioindikátorů životního prostředí. V pylu a v medu bylo hledáno pět účinných látek, které byly obsaženy v pesticidech použitých při ošetření poli v Tasovicích. Vzorky pylu a medu byly zpracovány metodou QuEChERS a SPE, jako finální analytické metody bylo vyžito plynové chromatografie spojené s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Analýza pesticidů v životním prostředí s využitím metody QuEChERS
Vašinková, Alena ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice pesticidů v životním prostředí, přesněji v obilovinách. V rámci práce byly sledovány pesticidy v různých vzorcích obilovin (ječmen, žito, oves a pšenice). Sledované látky byly ve vybraných vzorcích izolovány a zakoncentrovány pomocí metody QuEChERS. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové a kapalinové chromatografie. V teoretické části podává přehled o používaných pesticidech a rozděluje je podle toho, jak se tyto látky dostávají do potravin a jaký mají vliv na člověka a jeho okolí. Zmiňuje taky platnou legislativu na ochranu zdraví a životního prostředí.
|
|
|
Analýza léčiv v žížalách hnojních s použitím metody QuEChERS
Navrkalová, Jitka ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je stanovení léčiv v žížalách hnojních prostřednictvím metody QuEChERS s následnou LC-MS/MS analýzou. Teoretická část je zaměřená na konkrétní skupiny použitých léčiv, jejich vlastnosti a využití. Dále se zaměřuje na výskyt léčiv v životním prostředí od jejich vstupu až po s tím spojené negativní následky, včetně dopadu na žížaly hnojní. Teoretická část také pojednává o metodě QuEChERS a kapalinové chromatografii s hmotnostní spektrometrií. V rámci experimentální části byla nejdříve optimalizovaná metoda QuEChERS (konkrétně její parametry jako organické rozpouštědlo, složení vodné fáze, množství EDTA a způsob přečištění) pro extrakci 31 léčiv z žížal s analytickou koncovkou LC MS/MS. Tato optimalizovaná a validovaná metoda je následně použita na extrakci léčiv z žížal hnojních, které byly podrobeny experimentům. Experimenty se zaměřují na vliv koncentrace léčiv v půdě a přítomnost biouhlu na příjem různých léčiv žížalami.
|
|
|
Study of drugs intake by lettuce
Amrichová, Anna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
The aim of this thesis is to analyze the content of selected groups of drugs in cultivated lettuce. The theoretical part includes a chapter dedicated to the drugs used, their use, physicochemical properties, and their impact on the environment. Other chapters focused on analytical methods for determining drugs, hydroponic cultivation of lettuce, and some parameters of ecotoxicological tests. The experimental part began with the optimization of the QuEChERS extraction procedure. The optimized procedure was then applied to hydroponically grown samples of roots and leaves of lettuce containing selected groups of drugs, which were subsequently analyzed using liquid chromatography – mass spectrometry. The experimental part also addressed the ecotoxicological impact of different drug concentrations on hydroponically grown lettuce.
|
|
|
Analýza pesticidů v životním prostředí s využitím metody QuEChERS
Vašinková, Alena ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice pesticidů v životním prostředí, přesněji v obilovinách. V rámci práce byly sledovány pesticidy v různých vzorcích obilovin (ječmen, žito, oves a pšenice). Sledované látky byly ve vybraných vzorcích izolovány a zakoncentrovány pomocí metody QuEChERS. K vlastnímu stanovení byla použita metoda plynové a kapalinové chromatografie. V teoretické části podává přehled o používaných pesticidech a rozděluje je podle toho, jak se tyto látky dostávají do potravin a jaký mají vliv na člověka a jeho okolí. Zmiňuje taky platnou legislativu na ochranu zdraví a životního prostředí.
|
|
|
Využití metody QuEChERS pro analýzu fluorochinolonových antibiotik v půdě
Brabcová, Kristýna ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je aplikace hojně využívaného extrakčního postupu QuEChERS na půdu, či na další matrice, jako je podestýlka nebo hnůj, obsahující fluorochinolonová antibiotika. V teoretické části práce jsou kapitoly věnované obecně léčivům, dále pak antibiotikům a antibiotické rezistenci. Fluorochinolony jsou popsány detailněji z hlediska jejich vlastností, výskytu a chování v životním prostředí. Poslední kapitola je zaměřena na analytické metody. V experimentální části práce je na základě dostupných publikací vyzkoušen a vybrán nejvhodnější extrakční postup pro půdní matrici, který je pak dále optimalizován. Optimalizovaný postup je aplikován na reálné vzorky půdy a drůbeží podestýlky za účelem stanovení obsahu ciprofloxacinu a enrofloxacinu. Extrakční postup je také vyzkoušen na dalších antibiotikách z řady fluorochinolonů (norfloxacinu, ofloxacinu, pefloxacinu, moxifloxacinu) v půdě. Všechny vzorky byly analyzovány pomocí LC-MS.
|
|
|
Rychlé metody analýzy migrantů z materiálů ve styku s potravinami
Vavrouš, Adam ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent) ; Bajerová, Petra (oponent)
Materiály ve styku s potravinami představují zdravotní riziko díky široké paletě škodlivin, které se z nich mohou uvolňovat do potravin. Mezi tyto látky, migranty, patří aromatické uhlovodíky, dialkyl-ftaláty, bisfenoly, fotoiniciátory tiskařských barev a perfluoralkylové sloučeniny. Stanovení všech těchto látek může být nákladné a časově náročné, protože v současné době chybí univerzálně použitelné analytické přístupy. Tato práce se pokusila vyvinout metody pro současné stanovení migrantů ze všech zmíněných skupin v materiálech ve styku s potravinami na bázi papíru a v tučných potravinách. V papírových výrobcích bylo studováno celkem 68 potenciálních škodlivin pomocí kapalinové chromatografie a plynové chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí. Všechny analyty se podařilo izolovat současně použitím modifikované metody "QuEChERS". Ve validační studii tato metoda prokázala přijatelnou výtěžnost a opakovatelnost pro většinu analytů; LOQ se pohybovaly v rozmezí 1,3-220 µg/kg. Analýza 132 reálných papírových výrobků potvrdila výskyt téměř všech studovaných analytů, které byly mnohdy přítomny v komplexních směsích a v koncentracích až 628 mg/kg. Celkem 41 potenciálních škodlivin bylo sledováno v tučných potravinách pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí. Hlavní úskalí...
|
|
|
Rychlé metody analýzy migrantů z materiálů ve styku s potravinami
Vavrouš, Adam ; Čabala, Radomír (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent) ; Bajerová, Petra (oponent)
Materiály ve styku s potravinami představují zdravotní riziko díky široké paletě škodlivin, které se z nich mohou uvolňovat do potravin. Mezi tyto látky, migranty, patří aromatické uhlovodíky, dialkyl-ftaláty, bisfenoly, fotoiniciátory tiskařských barev a perfluoralkylové sloučeniny. Stanovení všech těchto látek může být nákladné a časově náročné, protože v současné době chybí univerzálně použitelné analytické přístupy. Tato práce se pokusila vyvinout metody pro současné stanovení migrantů ze všech zmíněných skupin v materiálech ve styku s potravinami na bázi papíru a v tučných potravinách. V papírových výrobcích bylo studováno celkem 68 potenciálních škodlivin pomocí kapalinové chromatografie a plynové chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí. Všechny analyty se podařilo izolovat současně použitím modifikované metody "QuEChERS". Ve validační studii tato metoda prokázala přijatelnou výtěžnost a opakovatelnost pro většinu analytů; LOQ se pohybovaly v rozmezí 1,3-220 µg/kg. Analýza 132 reálných papírových výrobků potvrdila výskyt téměř všech studovaných analytů, které byly mnohdy přítomny v komplexních směsích a v koncentracích až 628 mg/kg. Celkem 41 potenciálních škodlivin bylo sledováno v tučných potravinách pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí. Hlavní úskalí...
|
host ::
RSS.