|
|
Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933-1945
Bělohlávková, Alice ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kofroň, Václav (oponent)
Diplomová práce "Československá kinematografie v německých filmových periodikách v letech 1933 - 1945" pojednává o dobovém filmovém průmyslu tak, jak byl zachycen v německém odborném tisku s cílem zaznamenat změny v jeho percepci, které nastaly po vzniku protektorátu. Sledovaný úsek je rozdělen na dvě období - rok 1933 až 15. březen 1939 včetně a 16. březen 1939 až květen 1945, kdy došlo k osvobození Československa. Pro každé období jsou uvedeny historické události, které rozhodujícím způsobem determinovaly vývoj československé a později protektorátní kinematografie, a popis filmového průmyslu z hlediska domácí i zahraniční produkce, distribuce, filmařů a organizací. Vzhledem k těsným vazbám mezi československou a německou kinematografií, jež byly po vzniku protektorátu ještě výraznější, byly mnohé události z českých zemí zachyceny také na stránkách německého odborného tisku. Analytická část diplomové práce se pak věnuje přímo historickému komparativnímu rozboru textů z deníku Der Film-Kurier, týdeníku Der Film a měsíčníku Der deutsche Film, jež byly rozděleny podle témat do kategorií a ve sledovaných obdobích vzájemně porovnány. Vlivem historických událostí se povaha i naplnění všech kategorií významně proměnila, do textů byla promítnuta nacistická a protižidovská propaganda a tematicky se zaměřily téměř...
|
|
|
Řízené přesuny zaměstnanců v koncernu Baťa v letech 1938-1941
Stromšík, Jakub ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Řízené přesuny zaměstnanců v letech 1938--1941 byly významnou kapitolou v historii koncernu Baťa. Díky nim se podařilo přes válečný konflikt zachovat civilní charakter výroby prostřednictvím zakládání zahraničních poboček. Organizace samotných přesunů nebyla jednoduchých procesem a bylo nutné sladit postupy několika organizačních složek. Výběr konkrétních zaměstnanců vhodných pro přesun do zahraničí podléhal podrobně propracované metodice, ovšem přesto ze strany vedení podniku padlo několik kontroverzních rozhodnutí. Předně se to týká přesunu židovských zaměstnanců, neboť Jan Antonín Baťa, tehdejší předse-da správní rady koncernu, se stavěl do role jakéhosi zachránce Židů, nicméně i v této otázce postupovalo vedení podniku navýsost pragmaticky a nelze zcela jednoznačně říci, že jedním z cílů řízených přesunů byla právě ochrana této národnostní menšiny. Racionální byl rovněž přístup k zaměstnancům německého původu, zajímavý je také vztah samotného Jana Antonína Bati k prominentům nacistického režimu. Všemi těmito otázkami se v mé diplomové práci zabývám a pokouším se přinést některá nová fakta, která by mohla alespoň částečně přispět do současné diskuze ohledně aktivit koncernu Baťa během druhé světové války.
|
|
|
Ztvárnění tématu války v české próze let 1948 - 1956
NOSKOVÁ, Miloslava
Diplomová práce je zaměřena na českou prózu s tématem války v rozmezí let 1948 - 1956. Po významné proměně po roce 1948 vzniklo několik tematicky válečných podob české prózy, které jsou analyzovány. Po roce 1948 válka začala být interpretována jako předstupeň budoucí socialistické revoluce, kde bylo zapotřebí volby "správných" příběhů - zde jsou využity knihy M. Pujmanové - Život proti smrti (1952) a B. Březovského - Lidé v květnu (1954). Ty jsou komparovány s dilogií A. Branalda, Severní nádraží (1949) a Lazaretní vlak (1950). Další oddíl bude věnován próze od roku 1954, kdy se v uměleckém zpracování tématu války projevily vlastní zkušenosti z války, koncentračních táborů a života v protektorátu - K. Ptáčník - Ročník jedenadvacet (1954), F. Burian - Osm odtamtud (1954), N. Frýd - Krabice živých (1956), E. Valenta - Jdi za zeleným světlem (1956). Cílem diplomové práce je analyzování válečných motivů v dílech uvedených autorů ve vymezené době.
|
|
|
Uprostřed noci. Kamil Bednář a skupina kolem něho v 2. půli 30. a na začátku 40. let 20. století
BRDEK, Zdeněk
Předkládaná disertační práce se soustředí na básníka Kamila Bednáře a skupinu mladých literátů kolem něho mezi lety 1936 ? 1941. Pozornost je věnována jednak Bednářově poezii vzniklé v uvedeném období, jednak jeho aktivitám směřujícím ke konstituci nové básnické generace na přelomu 30. a 40. let 20. století. Prostřednictvím rétorické analýzy a interpretace Bednářovy básnické řeči jsou identifikovány její proměny, dominantní figury a textové strategie; zvláštní akcent je kladen na komparaci básnických diskurzů Bednáře a jeho kolegy Jiřího Ortena. Zkoumáním příspěvků v dobových periodikách a ostatních relevantních materiálech je pak rekonstruována světonázorová orientace skupiny a její vztah k soudobým diskurzivním útvarům. Kromě samotných aktivit skupiny kolem Bednáře jsou zmapovány i další faktory podílející se na vzniku nové literární generace, zejména myšlení a činnost kritika Václava Černého.
|
|
|
Příbram a každodenní život jejích obyvatel v letech okupačních 1939 - 1945
ŠORFOVÁ, Petra
Úkolem této diplomové práce je zachytit události let 1939 ? 1945, které se odehrály nejen na území celého Protektorátu Čechy a Morava, ale měly své specifické dopady i na středočeské město Příbram. Práce vznikla na základě písemných pramenů uložených ve Státním okresním archivu Příbram, dostupné literatury a v neposlední řadě na základě vzpomínek pamětníků, kteří válku prožili jako děti. Ve své práci jsem se zaměřila na dopady války na životy obyčejných lidí, kteří prožívali nejen mnohé životní tragédie, ale i osudová setkání, která je ovlivnila někdy na celý život. Práce je rozdělena na sedm kapitol. První kapitola se věnuje historii Příbrami od pravěku po současnost a její součástí je i poznání Svaté Hory a Březových Hor, které jsou její nedílnou součástí. Druhá kapitola přibližuje situaci krátce před vypuknutím války i vyrovnání obyvatelstva s vyhlášením Protektorátu. Následující kapitola se věnuje dějinám Vysoké školy báňské, která se ve městě nacházela téměř sto let. Vysoká škola báňská byla, stejně jako ostatní vysoké školy v Protektorátu, postihnuta rozhodnutím o uzavření a několik jejích studentů byla následně zatčeno a deportováno do koncentračního tábora Sachsenhausen. Čtvrtá kapitola se věnuje židovské a romské problematice, v dnešní době velmi populárnímu tématu. V páté kapitole jsem se snažila zachytit atmosféru každodenního života během války převážně očima dětí, ovšem zaměřila jsem se i na kulturní život dětským očím vzdálený. Šestá kapitola je zaměřena na období největšího teroru po atentátu na Reinharda Heydricha, kterého nebylo ušetřeno ani příbramské obyvatelstvo. Poslední kapitola se snaží zachytit boj českého obyvatelstva za obnovu samostatného státu, do kterého se ve velké míře zapojili i občané Příbrami a okolí. V neposlední řadě se v kapitole věnuji poslednímu boji ve střední Evropě, který se odehrál nedaleko města Příbram. V diplomové práci jsou spojeny obecné souvislosti s konkrétními událostmi odehrávajícími se v Příbrami. Diplomová práce se snaží přiblížit období 2. světové války plné obav, útrap a naděje.
|
|
|
Konečné řešení české otázky za druhé světové války
Rachačová, Karolína ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Háka, Antonín (oponent)
V období Hitlerovy vlády se rasové teorie staly základním ideologickým pilířem politiky v Německu. Na základě toho se v nacistickém Německu vyvinul velmi silný rasismus, který vedl k vytvoření nesčetného množství plánů na likvidaci rasově méně hodnotných národů. Mezi takové byli zařazeni i Češi, jejichž území se také stalo jedním z prvních nacisty okupovaných území. Předmětem této práce je analýza plánů "konečného řešení české otázky", které bylo jedním z ideologických cílů Hitlerova nacistického Německa a spočívalo v úplné germanizaci "česko-moravského prostoru". Z jakých důvodů a jakým způsobem mělo být vyhubení Čechů v oblasti Čech a Moravy docíleno a jaké konkrétní postupy byly v tomto směru v období nacistické okupace podniknuty? Ve své práci jsem vycházela z dobových dokumentů a odborné literatury.
|
|
| |
|
|
Bechyňská židovská komunita
SKOUPÝ, Zdeněk
Práce se zabývá popisem bechyňské židovské komunity od šestnáctého století do konce první poloviny století dvacátého.V prvních kapitolách je nastíněna historie Židů v Čechách a na Moravě, přiblížení holocaustu a některých transportů. Druhá část práce se věnuje bechyňským Židům ve stoletích před druhou světovou válkou a jejich životu v Protektorátu, jsou zde zmíněny některé zákony týkající se Židů, seznamy Židů zde žijících a soupisy jejich majetku.Třetí část obsahuje informace o bechyňských památkách a zajímavých místech spojených s místní židovskou komunitou.
|
|
|
Hospodářská politika v protektorátu Čechy a Morava
Mazanec, Milan ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce je zaměřena na hospodářskou politiku v okupovaných Čechách a Moravě. Prvotně zkoumá německé vize ovládnutí českého kapitálu. Dále popisuje dlouhodobé cíle německé politiky a začlenění protektorátní ekonomiky do celoříšské. Práce nastiňuje způsob ovládnutí českých podniků německým kapitálem, určování výše produkce v jednotlivých odvětvích a přerozdělování surovin. Výkladem výše zmíněných jevů přibližuje práce celkový proces germanizace, který postihl oblast hospodářství. Stejně pak i popisuje rozložení politické moci mezi okupanty a protektorátní vládu i její vliv na nacistická rozhodnutí. Práce se dále věnuje i sociálním změnám ve společnosti důsledkem okupace. Prostor je poskytnut jak válečné propagandě z německé strany, radikalizaci společnosti a mocenského nacistického postavení, tak i snahám o destrukci německých záměrů z české strany, ať už na politické úrovni nebo českým odbojem. Abstract
|
|
| |
host ::
RSS.