|
|
Antisemitismus v Protektorátu Čechy a Morava
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce na téma Antisemitismus v Protektorátu se na základě historických událostí zabývá vývojem řešení židovské otázky v okupovaných českých zemích v průběhu druhé světové války. V první kapitole se autorka věnuje hlavním událostem a předělům v životě židovské menšiny za protektorátu. Židé ztratili všechna práva a diskriminace v tomto ohledu byla téměř nesnesitelná. Německý nacismus vypracoval a zároveň uskutečnil "konečné řešení" židovské otázky. Tento termín byl eufemistickým označením pro fyzickou likvidaci židovského národa. Druhá kapitola se věnuje analýze dobového tisku. Tato nejdůležitější část celé diplomové práce pokládá vedle sebe tři autorkou vybraná kolaborantská periodika vycházející v období Protektorátu Čechy a Morava. Jsou jimi časopisy Zteč, Árijský boj a poslední Národní politika. Výstavbou koncentračního tábora Terezín a následný život v něm popisuje poslední, a to třetí kapitola. Toto ghetto je důležitou součástí celé židovské otázky a jejího řešení. Přestože odsud probíhaly transporty do východních oblastí, kde docházelo k vyhlazování v plynových komorách, i tak si někteří židé pomocí kulturního vyžití a ilegálních vzdělávacích aktivit zařídili lepší život. Jedním ze specifik Terezína byla také role, které toto město sehrálo v nacistické propagandě.
|
|
|
Uprostřed noci. Kamil Bednář a skupina kolem něho v 2. půli 30. a na začátku 40. let 20. století
BRDEK, Zdeněk
Předkládaná disertační práce se soustředí na básníka Kamila Bednáře a skupinu mladých literátů kolem něho mezi lety 1936 ? 1941. Pozornost je věnována jednak Bednářově poezii vzniklé v uvedeném období, jednak jeho aktivitám směřujícím ke konstituci nové básnické generace na přelomu 30. a 40. let 20. století. Prostřednictvím rétorické analýzy a interpretace Bednářovy básnické řeči jsou identifikovány její proměny, dominantní figury a textové strategie; zvláštní akcent je kladen na komparaci básnických diskurzů Bednáře a jeho kolegy Jiřího Ortena. Zkoumáním příspěvků v dobových periodikách a ostatních relevantních materiálech je pak rekonstruována světonázorová orientace skupiny a její vztah k soudobým diskurzivním útvarům. Kromě samotných aktivit skupiny kolem Bednáře jsou zmapovány i další faktory podílející se na vzniku nové literární generace, zejména myšlení a činnost kritika Václava Černého.
|
|
|
Válečná ekonomika v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939-1941
Weber, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem analýzy této práce bude jedno z nejčernějších období historie českých zemí za posledních několik desítek let. Tato práce je vymezena roky 1939 a 1941. Okupace a aplikace válečné ekonomiky německým diktátorským režimem na zabraném území českých zemí je zásadním mezníkem ve vývoji českého hospodářského systému. Práce popisuje v první části politicko-hospodářské pozadí a důsledky Mnichovské dohody pro tehdejší Československo. Výklad kontinuálně navazuje popisem vzniku Protektorátu Čechy a Morava se zaměřením na hospodářské důsledky. V další části je hlavním cílem popis konkrétních změn procesu transformace českého hospodářství z mírového na příkazové, kde se uplatňují nároky na podporu německého válečného tažení v druhé světové válce.
|
|
|
Český odboj a Alois Eliáš
Vopat, Martin ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na osobu generála Eliáše. Cílem práce je blíže popsat vztah Aloise Eliáše a odbojových organizací během období 1939-1942. Je charakterizována Eliášova odbojová činnost, její utajené i veřejné projevy. V této souvislosti je blíže analyzována existence Schmoranzovy skupiny tiskových důvěrníků, dále bude zmíněna tzv. chlebíčková aféra a také retardační politika. Blíže jsou rozebrány nejrůznější formy české kolaborace, se zaměřením na aktivistické novináře. Část práce je věnována také ekonomickému přínosu protektorátní ekonomiky pro německé válečné hospodářství.
|
|
|
FRANTIŠEK MACHNÍK - život agrárního politika a ministra národní obrany
KOPECKÝ, Lukáš
Předkládaná diplomová práce přibližuje životní osudy posledního politického ministra národní obrany první Československé republiky Františka Machníka. Jako představitel agrární strany byl jedním ze symbolů armády 30. let. V době celoevropské snahy o zoufalé udržení versailleského mírového systému včas pochopil, že možný nový vojenský konflikt je zcela reálný. Stal se propagátorem brannosti národa, zpopularizoval armádu před veřejností a nadchl pro ni tisícovky lidí. Armádě dal techniku i zákonnou oporu. Výrazně se podílel na finančním zajištění stavby pohraničního opevnění. Práce se vůbec poprvé snaží zmapovat Machníkův život od dob studií přes učitelskou a ředitelskou práci k činnosti poslanecké. Všímá si jeho brzkého vstupu do agrární strany a zapojení se do práce Agrárních akademiků. Tříletá ministerská kariéra akcentuje především dva výrazné momenty - Zákon na obranu státu a tzv. Machníkův výnos. Druhá světová válka pak přinesla Machníkovi první utrpení v podobě vyšetřování gestapem a následný rozsudek smrti, posléze změněný na doživotí. Dále se autor zabývá poválečným vyšetřováním a procesem u Národního soudu v roce 1947. Na něj navazuje komunistický proces z roku 1952 a pětiletý trest vězení. Nakonec si práce všímá smutného stáří Františka Machníka po amnestii z roku 1953.
|
|
|
Arizace v Protektorátu Čechy a Morava na příkladě Kolínska
Dudáš, Filip ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá procesem "arizace" v době Protektorátu Čechy a Morava s důrazem na region Kolínska. Práce je rozdělena na dvě části, v první teoretické části se zabývám mechanismem "arizace", kde popisuji, kým byla vykonávána, kdo z ní profitoval a jakou roli v tomto procesu sehrály banky. V druhé analytické části se zaměřuji na oblast Kolínska, kde charakterizuji nacistický správní aparát a s využitím archivních pramenů (Státní okresní archív v Plzni, Archív bezpečnostních složek Praha, Národní archív v Praze) zkoumám činnost kolínského vrchního zemského rady Eckoldta a jeho působení na místní "arizaci". Poté jsem vytvořil případovou studii na konkrétní subjekt postihnutý "arizací" (Velimskou továrnu na sladkosti). Kromě nevydaných pramenů práce vychází z nejnovější literatury převážně české provenience.
|
|
|
Persekuce Židů na našem území v letech 1935 - 1942
ČERNÁ, Tereza
Práce se zabývá persekucí Židů v letech 1935-1942 s ohledem na Protektorát Čechy a Morava, za jejíž symbol platí nechvalně proslulé norimberské rasové zákony z 15. září 1935, které odstavily židovské obyvatelstvo na samotný okraj společnosti, zprostily ho osobních práv a svobod, zbavily veškerého majetku a připravily tak nacistům půdu pro tzv. "konečné řešení" židovské otázky. V případě Protektorátu Čechy a Morava se práce věnuje konkrétním zákonům a nařízením, jež takto fatálně determinovaly život Židů ve vytyčeném období. Podstatnou součástí práce je přehled nejzásadnějších zdrojů antisemitismu napříč dějinami, jenž vrcholí pojednáním o rasové teorii, která se stala jádrem nacistické ideologie. Poslední kapitola o emigraci, jež představovala jedinou možnost, jak utéct nacistickému teroru a zachránit si tak život, práci uzavírá.
|
|
|
Český antisemitismus a árijství ve 30. letech
Fabianová, Petra ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Háka, Antonín (oponent)
Bakalářská práce na téma České árijství a antisemitismus ve 30. letech se na pozadí historických událostí zabývá projevy nenávisti vůči židům v období liberální první a autoritářské druhé republiky. První kapitola této práce se věnuje aktivitám antisemitů v první republice a jednotlivým židovským proudům. Součástí je také autorkou zpracovaná analýza časopisu Vlajka, jež vydávala stejnojmenná fašistická organizace. Ve druhé kapitole jsou popsány fašistické akce proti židům za druhé republiky a také antisemitské projevy vládnoucí strany Národní jednoty. Mimo to se kapitola zabývá i protižidovským zákonodárstvím. Poslední, třetí kapitola pojednává o problematice českého árijství a vysvětluje jeho vznikající iluzi. Konec této kapitoly se věnuje i období Protektorátu Čechy a Morava z důvodu zachycení průběhu arizace židovského majetku v českých zemích. Cílem bakalářské práce je tedy přiblížení okolností, jakým způsobem se antisemitismus projevoval ve třicátých letech v českých zemích.
|
|
|
Reinhard Heydrich a konečné řešení české otázky
Vrabcová, Klára ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Osoba Reinharda Heydricha byla jednou z osudových postav Protektorátu Čechy a Morava. První kapitola bakalářské práce dokazuje, že Heydrichovo působení ve vztahu k české otázce je mnohem delší než jen osm měsíců, které strávil ve funkci zastupujícího říšského protektora. Jsou zde rozebrány různé pohledy na řešení české otázky v nacistických plánech a zejména pak ke konci této kapitoly také Heydrichův příklon k jednomu z těchto plánů -- memorandu státního sekretáře K. H. Franka. Toto memorandum pracovalo s dvěma předpoklady: s prozatímním zachováním protektorátu, asimilací rasově i smýšlením vhodné části obyvatel a vysídlením rasově nepřijatelných obyvatel a protiněmecké vrstvy. Tato bakalářská práce také dokazuje, že i když Reinhard Heydrich řešení české otázky stanovil jako dlouhodobý cíl, o jehož plnění je možné uvažovat až po vyhrané válce, jisté kroky provedl přesto již během války. Velká pozornost je věnována nejen jeho rasovému průzkumu obyvatel, ale též jeho politice vůči protektorátní mládeži, která se měla podchytit a být převychovávána v rámci Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Aby si zajistil klid v protektorátu a zdravý ekonomický vývoj, aplikoval na obyvatele svou politiku cukru a biče. Okupační politika měla skloubit dohromady okamžité a dlouhodobé cíle, ty okamžité využít co nejvíce pro následné uskutečnění těch dlouhodobých. Závěr odkrývá reakci československého zahraničního odboje na situaci v protektorátu -- atentát na Reinharda Heydricha. Tento čin měl posilnit české domácí podzemí a vylepšit postavení exilové vlády mezi spojenci. I když tato operace zahraničního odboje vyvolala v protektorátu vlnu zatýkání a poprav, upoutala především pozornost světové veřejnosti, médií a vyvolala uznání spojenců domácímu odboji.
|
|
|
Hospodářství Protektorátu Čechy a Morava pohledem Obzoru národohospodářského
Kučerová, Hana ; Doležalová, Antonie (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava 16. března 1939 došlo v hospodářské oblasti, v důsledku jeho začleňování do hospodářské sféry Německa, k výrazným změnám. Úkolem diplomové práce je analyzovat, jakým způsobem na tyto proměny reagovala tehdejší společnost, zejména publikující odborná veřejnost (ekonomové, právníci, politici), jak je hodnotila a jakým způsobem je přijímala. Zkoumání je provedeno na základě vybraných publikovaných článků časopisu "Obzor národohospodářský" z let 1938, 1939, 1940 a roku 1941, kdy bylo jeho vydávání přerušeno. Přínosem práce by mělo být vytvoření obrazu hospodářství Protektorátu Čechy a Morava tak, jak jej v té době subjektivně vnímali autoři ONH.
|
host ::
RSS.