|
|
Užívání Nových Syntetických Drog (NSD) mezi problémovými uživateli - distribuce NSD na otevřené drogové scéně ČR a jejich identifikace
Beranová, Kateřina ; Běláčková, Vendula (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Nové syntetické drogy jsou novým fenoménem, který expanduje v mnoha zemích. Nové syntetické látky napodobují fenomenologické účinky tradičních drog, avšak si zachovávají punc legálních látek. Legální statut NSD je zapříčiněn tím, že tyto nové látky nejsou kontrolovány Jednotnou úmluvou OSN o omamných látkách z roku 1961 ani Úmluvou OSN o psychotropních látkách z roku 1971. Do České republiky se tento trend dostal o něco později než v okolních zemích a to především v roce 2010, kdy prodej NSD byl převážně v kamenných obchodech. Tento prodej byl ukončen v dubnu 2011, z důvodu zapsání 33 nových látek na seznam psychotropních a omamných látek a přesunul se převážně na internet. Složení NSD se velmi často mění, z důvodu zakázání přípravné látky, z toho vyplývá, že rizika spojená s užíváním NSD jsou nepředvídatelná. Cílem výzkumu této práce je zjistit získávání a distribuci NSD mezi problémovými uživateli a zároveň zmapovat nejužívanější NSD mezi touto populací. Hlavním smyslem výzkumu je přinést poznatky, co je NSD za výrobek (jak se jmenuje, jak vypadá, co obsahuje, kde a od koho se získává, kolik stojí). Výzkum byl tvořen polostrukturovanými rozhovory (kvalitativní část) a strukturovanými dotazníky (kvantitativní část). Respondenti byli klienty vybraných kontaktních center a terénních programů....
|
|
|
Užívání Nových Syntetických Drog (NSD) mezi problémovými uživateli - distribuce NSD na otevřené drogové scéně ČR a jejich identifikace
Beranová, Kateřina ; Běláčková, Vendula (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Nové syntetické drogy jsou novým fenoménem, který expanduje v mnoha zemích. Nové syntetické látky napodobují fenomenologické účinky tradičních drog, avšak si zachovávají punc legálních látek. Legální statut NSD je zapříčiněn tím, že tyto nové látky nejsou kontrolovány Jednotnou úmluvou OSN o omamných látkách z roku 1961 ani Úmluvou OSN o psychotropních látkách z roku 1971. Do České republiky se tento trend dostal o něco později než v okolních zemích a to především v roce 2010, kdy prodej NSD byl převážně v kamenných obchodech. Tento prodej byl ukončen v dubnu 2011, z důvodu zapsání 33 nových látek na seznam psychotropních a omamných látek a přesunul se převážně na internet. Složení NSD se velmi často mění, z důvodu zakázání přípravné látky, z toho vyplývá, že rizika spojená s užíváním NSD jsou nepředvídatelná. Cílem výzkumu této práce je zjistit získávání a distribuci NSD mezi problémovými uživateli a zároveň zmapovat nejužívanější NSD mezi touto populací. Hlavním smyslem výzkumu je přinést poznatky, co je NSD za výrobek (jak se jmenuje, jak vypadá, co obsahuje, kde a od koho se získává, kolik stojí). Výzkum byl tvořen polostrukturovanými rozhovory (kvalitativní část) a strukturovanými dotazníky (kvantitativní část). Respondenti byli klienty vybraných kontaktních center a terénních programů....
|
|
|
Motivace drogově závislých k léčbě v souvislosti s vyhledanou pomocí
SUCHELOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá problematikou uživatelů drog v návaznosti na vyhledávané služby, prostřednictvím kterých se stanovovala motivace ke změně a následně k léčbě. Práce je rozdělena na praktickou část a praktickou část, ve které jsou shrnuty výsledky výzkumu. V teoretické části jsou zpracována vybrané kapitoly vztahující se k tématu, protože je velmi obtížné celou problematiku drogových závislostí obsáhnout v potřebné formě do omezené teoretické části. Nejdříve je popisován současný stav užívání ilegálních drog v České republice, na něž navazuje kapitola zabývající se léčbou osob závislých na drogách, a to i ve spojení s výskytem infekčních chorob v drogové subkultuře. Samozřejmou součástí teoretické části jsou rizikové faktory vedoucí k užívání drog a současně jsou vymezeny základní pojmy. Následující kapitola se zabývá vybranými modely vzniku drogové závislosti a je rozšířena o problematiku mezioborového přístupu. Dále je popsán systém záchytu a léčebné péče pro osoby závislé na nealkoholových drogách, kde vstupní program tvoří terénní program. Na to navazuje popis činnosti a poslání kontaktních center a tím je uzavřena kapitola tzv. nízkoprahových zařízení. Navazující složkou péče jsou programy již s vyšším prahem dostupnosti jako jsou denní stacionáře a ambulantní péče. Stejnou měrou jsou popsána další zařízení návazné a to již léčebné péče, jako je detoxifikační jednotka a vlastní ústavní léčba. Závěr teoretické části tvoří teoretická východiska u modelů léčby drogové závislosti. Vlastní výzkum probíhal v regionu Jižních Čech, byl prováděn šetřením v terénu, kde byli respondenti vybíráni na základě kvótního výběru. Vlastní výzkum byl proveden polořízenými rozhovory s uživateli nealkoholových drog a to drog s vysokou mírou společenské nebezpečnosti. Zároveň respondenti museli aplikovat drogu injekčně. Základní výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů a jejich výpovědi byly dále statisticky zpracovány za účelem potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Jak z výše uvedeného vyplývá, byl proveden výzkum kvantitativní. V diskuzi jsou souborně zpracovány výsledky s diskuzí s autory uvedenými v teoretické části. Vlastní práce je dále zpracována v závěru, kde jsou stanovena určitá doporučení na základě zjištěných výsledků.
|
|
|
Hlavní město Praha a protidrogová prevence
Kašpárková, Barbora ; Písař, Pavel (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Práce se zaměřuje na financování protidrogové prevence na území hlavního města Prahy. Bude se snažit najít odpovědi na otázky typu, odkud a kam plynou peníze, co znamená práce "streetworkerů", kdo za tuto práci platí, jak se samotné město angažuje v boji proti drogám a jak se jednotlivé městské části samy za sebe snaží o protidrogovou prevenci? Účelem práce by tak mělo být ukázání rozdílů mezi celorepublikovou prevencí, na státní úrovni, a městskou prevencí, a to především z hlediska finančního. V práci se konkrétně zaměřím na vývoj výdajů na protidrogovou prevenci, jak se měnily v jednotlivých letech (1999-2009) výdaje neziskových organizací, ale i státního sektoru. Snahou bude zjistit, jak efektivní byla tato opatření, co se týče změn v počtu uživatelů drog a v ovlivnění celkové drogové scény v Praze, dále také, na jakou formu prevence je vydáváno největší množství peněz a jak jsou tato opatření efektivní.
|
host ::
RSS.