Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Motivace drogově závislých k léčbě v souvislosti s vyhledanou pomocí
SUCHELOVÁ, Markéta
Tato práce se zabývá problematikou uživatelů drog v návaznosti na vyhledávané služby, prostřednictvím kterých se stanovovala motivace ke změně a následně k léčbě. Práce je rozdělena na praktickou část a praktickou část, ve které jsou shrnuty výsledky výzkumu. V teoretické části jsou zpracována vybrané kapitoly vztahující se k tématu, protože je velmi obtížné celou problematiku drogových závislostí obsáhnout v potřebné formě do omezené teoretické části. Nejdříve je popisován současný stav užívání ilegálních drog v České republice, na něž navazuje kapitola zabývající se léčbou osob závislých na drogách, a to i ve spojení s výskytem infekčních chorob v drogové subkultuře. Samozřejmou součástí teoretické části jsou rizikové faktory vedoucí k užívání drog a současně jsou vymezeny základní pojmy. Následující kapitola se zabývá vybranými modely vzniku drogové závislosti a je rozšířena o problematiku mezioborového přístupu. Dále je popsán systém záchytu a léčebné péče pro osoby závislé na nealkoholových drogách, kde vstupní program tvoří terénní program. Na to navazuje popis činnosti a poslání kontaktních center a tím je uzavřena kapitola tzv. nízkoprahových zařízení. Navazující složkou péče jsou programy již s vyšším prahem dostupnosti jako jsou denní stacionáře a ambulantní péče. Stejnou měrou jsou popsána další zařízení návazné a to již léčebné péče, jako je detoxifikační jednotka a vlastní ústavní léčba. Závěr teoretické části tvoří teoretická východiska u modelů léčby drogové závislosti. Vlastní výzkum probíhal v regionu Jižních Čech, byl prováděn šetřením v terénu, kde byli respondenti vybíráni na základě kvótního výběru. Vlastní výzkum byl proveden polořízenými rozhovory s uživateli nealkoholových drog a to drog s vysokou mírou společenské nebezpečnosti. Zároveň respondenti museli aplikovat drogu injekčně. Základní výzkumný soubor tvořilo 60 respondentů a jejich výpovědi byly dále statisticky zpracovány za účelem potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Jak z výše uvedeného vyplývá, byl proveden výzkum kvantitativní. V diskuzi jsou souborně zpracovány výsledky s diskuzí s autory uvedenými v teoretické části. Vlastní práce je dále zpracována v závěru, kde jsou stanovena určitá doporučení na základě zjištěných výsledků.
Vybrané rizikové chování a společensky nežádoucí jevy u dětí základních škol
SUCHELOVÁ, Markéta
Práce se zabývá vybraným rizikovým chováním a společensky nežádoucími jevy u dětí základních škol. Data pro tuto práci byla sbírána v devátých třídách základních škol v Jihočeském, Středočeském a Ústeckém kraji. Pro zjištění dat byl použit kvantitativní výzkum, metoda dotazování, technika anonymního dotazníku, na základě jehož vyhodnocení jsou verifikovány či falzifikovány předem stanovené hypotézy. Respondenti vyplňovali dotazníky ve školním prostředí, ovšem s vyloučením jim blízké autority z důvodu získání co nejvyšší validitu dat. Práce obsahuje teoretickou část, která popisuje jednotlivé vybrané jevy, předchozí statistiky jejich výskytu, stejně jako období života, ve kterém se respondenti nacházejí. V praktické části jsou vytyčené cíle a je zde popsán vlastní výzkum a diskuze s autory, z nichž jsem čerpala. Cílem práce bylo zmapovat výskyt a rozsah vybraných jevů u žáků devátých tříd základních škol. Dílčími cíli bylo porovnání jevů mezi jednotlivými regiony a komparace dat s realizovanou prevencí. Z výzkumu vyplývá, že vybrané jevy se vyskytují ve všech regionech, žádný z jevů neabsentuje v žádném kraji. Nejvíce je zastoupeno užívání legálních, společensky tolerovaných látek, tedy alkoholu a tabáku. Každý z vybraných krajů je ohroženější v jiné formě rizikového chování než ostatní regiony. Jako nejrizikovější se ukazuje kraj Jihočeský s nejvyššími zkušenostmi žáků s nelegálními drogami, a to jak v počtu zkušeností, tak ve frekvenci užívání. Z výzkumu dále vyplývá, že realizace primární prevence přichází téměř u všech forem vybraného rizikového chování pozdě, a to často až po vlastním zapojení žáka či jen krátce před ním. Výsledky práce je možné využít praxi, např. lektory primární prevence, školními metodiky prevence k sestavení Minimálních preventivních programů a v neposlední řadě k výuce a pro potřeby dalších výzkumům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.