|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
|
|
Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky
Zábrodská, Kristina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent) ; Burešová, Jana (oponent)
Dizertační práce Gastronomie jako součást životního stylu na stránkách českých celostátních tištěných médií v období první Československé republiky představuje výsledky osmiletého výzkumu gastronomické žurnalistiky v prvorepublikovém tisku. První republika bývá nahlížena idealisticky přes filtr pozitivního sentimentu jako moderní, demokratický a prosperující státní útvar. Realita tomuto pohledu však zcela neodpovídá. Tato práce představuje úzký výsek prvorepublikového životního stylu na příkladu gastronomie, která odráží ekonomickou a sociální úroveň společnosti, a kriticky ji konfrontuje s historickými fakty. Vychází přitom z předpokladu, že gastronomii jakožto nedílné součásti života se média pravidelně věnovala. Obsahová analýza prokázala, že gastronomická žurnalistika měla své pravidelné rubriky ve sledovaných denících, ačkoliv se tak tehdy nenazývala. Analýza zahrnuje pět celostátních deníků vycházejících po celé období první republiky - Lidové noviny, Národní politiku, České slovo, Právo lidu a Venkov - a Rudé právo vzniklé v roce 1920. Svým obsahem listy postihují celé společensko-politické spektrum publika a lze se tak domnívat, že představují téměř kompletní pluralitu názorů. Do analýzy jsou zahrnuta pouze víkendová vydání ve vybraných letech signifikantních pro vývoj mladé republiky - od...
|
|
| |
|
|
Reakce na Marshallův plán ve vybraných periodikách československého tisku v roce 1947
Zima, Michal ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Šírová, Tereza (oponent)
Marshallův plán znamenal pro poválečnou Evropu zásadní hospodářskou pomoc, která zúčastněním zemím znatelně usnadnila jejich poválečnou obnovu. Práce si klade za cíl popsat charakteristiky Hospodářské obnovy Evropy známé též jako Marshallův plán a uvést jej do historického kontextu poválečného Československa. Hlavní důraz je v této souvislosti kladen na analýzu dobového tisku, konkrétně periodik Rudé právo, Svobodné slovo a Právo lidu. Autor se zaměří na reakce ze strany tisku jak na samotnou existenci Marshallova plánu, tak na faktické odmítnutí tohoto programu. Cílem práce je zodpovědět si na otázku, jak se tento postup projevoval v tisku a potažmo ve společnosti a jak byl vnímán.
|
|
|
Vznik Organizace spojených národů a jeho reflexe v českém dobovém tisku
Jelínková, Vladislava ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Práce se zabývá otázkou vzniku Organizace Spojených národů v roce 1945 a jeho reflexí v československém dobovém tisku. Nejprve seznámí s fakty o předchůdcích OSN, popíše proces vzniku nové organizace a průběh její zakládající konference v San Francisku (25. 4. - 26. 6. 1945). Diskutuje postoj československého ministra zahraničí Jana Masaryka, který před druhou světovou válkou a během ní vystupoval jako velmi prozápadní politik, na konferenci však často vystupoval v rozporu se svými dřívějšími názory a postavil se za zájmy Sovětského svazu (např. v otázce uznání polské vlády). Práce také nastíní vnitropolitickou situaci, která ovlivňovala vystupování J. Masaryka a ostatních československých zástupců na konferenci. V první části textu je taktéž zahrnut text preambule Charty Spojených národů. Druhá část práce se věnuje článkům v dobovém československém tisku, které se vzniku OSN týkaly. Vybrala jsem si tyto deníky: Lidová demokracie, Mladá fronta, Právo lidu, Rudé právo a Svobodné slovo, protože tyto deníky byly celostátní, česky psané, vycházely v období červen-prosinec 1945 a byly vydávány stranami zastoupenými v Národní frontě (kromě deníku Mladá fronta, který vydával Svaz české mládeže, velmi levicová, prokomunisticky orientovaná organizace).
|
|
|
Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku
Červenková, Kateřina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku" se zabývá způsobem, jakým vybrané deníky, konkrétně Rudé právo (ústřední orgán Komunistické strany Československa), Mladá fronta (list Československého svazu mládeže), Lidová demokracie (orgán Československé strany lidové), Svobodné noviny (list Sdružení kulturních organizací) a Právo lidu (ústřední orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické), informovala v období od června do září 1945 postupimské konferenci, která výrazně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se tisk vyrovnal se značně omezeným přístupem k informacím o průběhu konference a projednávaných tématech. Zajímá se rovněž o kontext postupimské konference a její dopad na svět a Československo.
|
|
|
Deník Právo lidu v letech 1945-1948: Naděje, cíle a zmařené ideály
Plívová, Viktorie ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Deník Právo lidu, list vydávaný Československou stranou sociálnědemokratickou, začal vycházet po vynucené přestávce v průběhu druhé světové války, ihned v květnu 1945, konkrétně 12. 5. 1945. Jeho obnovené vydávání ovšem nemělo trvání o mnoho delší než tři roky. Po sloučení strany sociálnědemokratické s KSČ byl deník zrušen, resp. "převeden" pod Rudé právo, ústřední orgán komunistické strany. Mým záměrem při psaní diplomové práce je studium této doby jako takové, její prezentace na stránkách Práva lidu, resp. prezentace některých zásadních historických událostí na stránkách deníku, a podoba listu jako takového. Práce je proto koncipována do dvou základních částí. První je teoretický úvod popisující stěžejní momenty poválečného vývoje Československa, zaměřuji se na popis aspektů, které formovaly sledované období, utvářely vnitropolitickou situaci a směřovaly tehdejší Československo pod sféru vlivu Sovětského svazu. Druhou část diplomové práce věnuji samotnému rozboru listu v letech 1945-1948, jeho podobě, způsobu informování a popisu některých politických momentů, ukotvení deníku ve stranických strukturách a součástí této kapitoly je také popis situace uvnitř ČSSD, která ve sledované době sváděla vnitřní boj o svůj další vývoj. Jednou ze zásadních událostí bylo i odmítnutí Marshallova plánu hospodářské pomoci...
|
|
|
Reprezentace nacionalismu ve vybraných médiích druhé republiky (1938-1939)
BOŠKOVÁ, Gabriela
Diplomová práce sleduje vybraná dobová periodika v období druhé republiky a jejich přístup k palčivým dobovým tématům především skrze bezprostřední názory a vyjádření jejich nejvlivnější či nejvýraznější osobnosti. V úvodu práce je krátce shrnuté dobové společensko-politické klima a nejdůležitější témata, jimiž se práce zabývá v další části. Práce je rozdělena na několik částí, přičemž nejzásadnější je část střední, v níž se objevuje analýza několika vybraných médií a jejich pohled na dobu, její vývoj a její největší události, témata a osobnosti. V závěru jsou jednotlivá periodika porovnána a zhodnocena.
|
host ::
RSS.