|
|
Postoj společnosti k dětem a mladistvým s poruchami chování
ŠÍMOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá postojem společnosti k dětem a mladistvým s poruchami chování. Práce je členěna na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části je uvedena charakteristika poruch chování, jejich klasifikace, projevy poruch chování dětí a mladistvých v současnosti. Dále byla věnována pozornost rizikovému chování, antisociálnímu chování, faktorům ovlivňujícím poruchy chování, etiologii a prevenci poruch chování a je zde zmíněn také systém péče o děti a mladistvé s poruchami chování. Poslední kapitola se již věnuje postoji společnosti. Praktická část byla provedena pomocí kvantitativního šetření, metodou dotazníku. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 160 respondentů. Pro bakalářskou práci byly zvoleny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak dnešní společnost vnímá děti a mladistvé s poruchami chování, příp. klientelu zařízení ústavní výchovy. Druhým cílem bylo zjistit, jak se k těmto jedincům staví, tudíž jestli jsou vnímáni jako problematičtí či nebezpeční, nebo zdali je společnost vnímá i v jiném světle. Třetím cílem bylo zjistit, zda společnost vidí také příčiny jejich potíží a dokáže je vnímat pozitivně. Na základě výsledků bylo zjištěno, že společnost vnímá děti a mladistvé s poruchami chování nejčastěji jako někoho, kdo často a ve velkém množství konzumuje alkohol a kouří cigarety. Většina dotazovaných jedince s poruchami chování vnímá tak, že je lze napravit a více než polovina je vnímá jako někoho, kdo za svou poruchu nese vinu. Myšlenky na jedince s poruchami chování ve společnosti vyvolávají ve většině smíšené pocity. Více než polovina dotazovaných vnímá tyto jedince jako problematické, ale ne nebezpečné. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že si společnost myslí, že největší vliv na vznik poruchového chování má nevyhovující rodinné prostředí a vztahy s vrstevníky. Společnost se ve velkém počtu shodla na tom, že nejvýznamnějším faktorem pro předcházení vzniku poruch chování je vhodné rodinné prostředí. Převážná většina dotazovaných se také domnívá, že děti a mladiství s poruchami chování u nás nedostávají dostatek péče a není o ně postaráno.
|
|
| |
|
|
Diagnostika mravně vadné mládeže a náprava poruch chování v českých zemích na přelomu 19. a 20. století
Mezeiová, Zdenka ; Tirpák, Jan (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomové práce se zabývá problematikou vývoje diagnostiky mravně vadné mládeže používané na přelomu 19. a 20. století ve vychovatelnách a polepšovnách. Diagnostika mravně vadné mládeže úzce souvisela s otázkou nápravy a převýchovy těchto osob. Samotné důsledky poruch chování měly vždy vážný dopad na samotnou společnost. Zřízením polepšoven a následnou diagnostikou chovanců společnost přijala odpovědnost za převýchovu těchto osob. Diplomová práce má komparativní charakter s cílem identifikovat společné, nebo naopak odlišných znaky v diagnostice mládeže. Teoretická část vymezuje diagnostiku v etopedické praxi tak, jak ji známe dnes. Jsou zde popsány klasifikace poruch chování užívané v současnosti i na přelomu 19. a 20. století. Podrobně jsou zde charakterizovány metody a techniky užívané ve speciální pedagogice - etopedii. Dále je zde popsán systém poradenské péče pro děti a mládež s poruchami chování a nejdůležitější právní normy vztahující se k výchově, vzdělávání a podpoře dětí s poruchou chování. Empirická část práce je zaměřena na ucelený historický přehled péče o mravně vadnou mládež. Je zde popsána diagnostika mravně vadné mládeže na přelomu 19. a 20. století v Čechách i ve světe. Samotná diagnostika mravně vadné mládeže a zkoušky mravního smýšlení byly prováděny v polepšovnách, kde...
|
|
|
Interspecific and intraspecific variation in gastrointestinal microbiota composition of parrots and its association with incidence of selected disorders
Černá, Kateřina ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Rychlík, Ivan (oponent)
Papoušci chovaní v zajetí mohou trpět různými poruchami trávení, metabolismu a chování. Výzkum posledních let ukázal, že tyto poruchy by mohly souviset se střevní mikrobiotou, buďto přímo, nebo přes osu mikrobiota-střevo-mozek. Přestože mnoho komerčních probiotických produktů určených papouškům inzeruje prospěšné vlivy na zažívání a duševní pohodu, tyto vlivy nejsou dostatečně podpořeny veřejně dostupnými vědeckými pracemi. Jejich existence je předpokládána spíše na základě znalostí o ose mikrobiota-střevo-mozek získaných ve studiích prováděných na drůbeži, myších a lidech. Papoušci se však od těchto modelových obratlovců významně liší morfologií trávicího traktu, i složením střevní mikrobioty. Tato práce měla za cíl popsat mezidruhovou a vnitrodruhovou variabilitu ve složení střevní mikrobioty papoušků, a propojit tuto variabilitu s incidencí osmi vybraných poruch chování a fyziologie. Složení střevní mikrobioty 491 jedinců 85 druhů papoušků bylo analyzováno pomocí 16S rRNA metabarcodingu. Druh hostitele, typ potravy, a prostředí chovného zařízení byly identifikovány jako hlavní faktory ovlivňující diverzitu a složení střevní mikrobioty papoušků. Silnější fylogenetický signál byl zaznamenán u orální mikrobioty než u mikrobioty trusu. Byly popsány některé bakterie vyskytující se u většiny jedinců...
|
|
|
Asistent pedagoga ve školní družině a děti s poruchami chování
ŠVANDOVÁ, Marie
Hlavním výzkumným cílem této diplomové práce je zjistit, jak asistenti pedagoga a vychovatelé ve školní družině uvažují o výchově dětí s poruchami chování a problémy v chování. První kapitola se snaží rozlišit poruchy chování a problémy v chování, vymezuje etopedii a definuje poruchy chování, jejich etiologii a diagnostiku. Druhá kapitola se zabývá inkluzivním vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a vymezením pozice asistenta pedagoga z hlediska legislativy České republiky. Třetí kapitola je věnována kvalitativnímu výzkumnému šetření, které se snaží za pomoci fenomenologického rozhovoru přiblížit, jaká je zkušenost asistentů pedagoga a vychovatelů ve školní družině s výchovou dětí s poruchami chování a problémy v chování. Poznatky z vlastního výzkumu jsou porovnávány s teorií uváděnou v odborné literatuře. V závěru jsou vyvozena doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Rizikové chování dospívajících se zkušeností náhradní rodinné péče
SPILKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou poruch chování zejména v kontextu problémového chování souvisejícího s hledáním individuální identity. Zaměřuje se na adolescenty, kteří byli přijati do náhradní rodinné péče a nemají přístup k informacím o své minulosti a biologických rodičích. Cílem teoretické části práce bylo stanovit souvislosti mezi umístěním dítěte do NRP a rozvojem problémového chování v období adolescence. Teorie dále směřovala k identifikaci specifik raného pobytu v ústavní péči a popisu následků chybějících informací o svém původu ve vztahu k poruchám chování v dospívání. Výzkumná část práce byla založena na sběru kvalitativních dat z hloubkových rozhovorů, které byly orientovány na kontext rozvoje poruch chování u dospívajícího muže, který vyrůstal v adoptivní rodině a neměl dostupné informace o svém původu a biologické rodině.
|
|
| |
|
|
Využití hudebního nástroje djembe u klientů Střediska výchovné péče
HAVLÍČKOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá využitím hudebního nástroje djembe u klientů Střediska výchovné péče. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo "Zpracovat návrh výchovného programu volnočasových aktivit s využitím hudebního nástroje djembe u klientů Střediska výchovné péče". Jako druhý cíl jsem si stanovila "Zmapovat možnosti využití hudebního nástroje djembe při tvorbě volnočasových programů pro klienty Střediska výchovné péče". Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje čtyři kapitoly. Kapitola první, kromě charakteristiky etopedie a jejího postavení ve speciální pedagogice, specifikuje poruchy chování a faktory, které jejich vznik ovlivňují. Nakonec popisuje Středisko výchovné péče. Druhá část je věnována charakteristice volnočasových aktivit obecně a jejich funkci při působení na klienty s poruchou chování. Tématem třetí kapitoly je muzikoterapie, včetně bubnování, a její využití u klientů s poruchami chování. Ve čtvrté kapitole jsou přiblíženy hudební nástroj djembe a zásady bubnování. V praktické části je popsána metodologie výzkumu, vlastní realizace a výsledky výzkumu. Jako výzkumné metody byly zvoleny metody kvalitativního výzkumu: pozorování, rozhovory a sekundární analýza dokumentů. Autorka připravila pro pilotní ověření 180minutový program, který realizovala se šesti klienty. Na základě tohoto ověření byl sestaven a odzkoušen 60minutový program se třemi různými skupinami klientů, kterých bylo celkem čtrnáct. Po zrealizování 60minutových programů bylo zjištěno, že časová dotace těchto programů je nedostačující. Proto byla připravena a odzkoušena výsledná 90minutová verze se skupinou pěti klientů. Součástí bakalářské práce je příloha, ve které jsou uvedeny návrhy pro relaxační části programu bubnování na djembe. Součástí kapitoly Výsledky jsou kromě výsledné 90minutové verze programu i závěry z rozhovorů s pracovníky Střediska výchovné péče o dalším využití hudebního nástroje djembe.
|
|
|
Hostitelská péče u dětí s nařízenou ústavní výchovou
DEJOVÁ, Natálie
Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti pracovníků dětských domovů a dětských domovů se školou s hostitelskou péčí. Dílčími cíli byly zjistit přínosy a rizika realizace hostitelské péče pro děti s nařízenou ústavní výchovou. V teoretické části byl podrobně vysvětlen princip fungování sociálně právní ochrany dětí v rámci hostitelské péče, systém ústavní a náhradní rodinné výchovy, rozdíly života dítěte v dětském domově, dětském domově se školou a princip hostitelské péče. V praktické části byly přehledně zpracovány výsledky mého výzkumu a zodpovězena výzkumná otázka, která byla zaměřena na pohled pracovníků dětských domovů a dětských domovů se školou zaměřenou na hostitelskou péči. Dílčí výzkumné otázky zjišťovaly, jaká pozitiva a jaká negativa může hostitelská péče pro děti s nařízenou ústavní výchovou mít. Pro výzkum této práce byla vybrána kvalitativní výzkumná strategie a jako metoda bylo zvoleno dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla provedena metodou vytváření trsů a následně byla využita metoda prostého výčtu a metoda kontrastů a srovnávání. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru. Výzkumný soubor byl složen z 5 ředitelů, 3 sociálních pracovnic a 5 vychovatelů dětských domovů a dětských domovů se školou splňující kritéria výběru. Z mého výzkumu vyplývá, že zkušenost s hostitelskou péčí všech pracovníků je pozitivní i přesto, že všichni jsou si vědomi určitých rizik, jež hostitelská péče obnáší. Shodli se ale na tom, že pozitiva u hostitelské péče převládají. Jako hlavní přínos hostitelské péče z mého výzkumu lze považovat to, že je možnost dítěte vidět a zažít fungování běžné rodiny v rámci hostitelské péče. Mezi hlavní riziko hostitelské péče lze zařadit nepřiměřené upnutí dítěte na hostitele anebo hostitele na dítě a s tím spojené zklamání dítěte nebo hostitelů. Výsledky mého výzkumu poslouží jako poděkování všem pracovníkům ústavních zařízení, již se zapojili do mého výzkumu a brožurka, která bude vytvořena, též poslouží k rozšíření povědomí lidí, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Preventivně-výchovná péče pro děti, žáky a studenty s rizikem vzniku a vývoje poruch chování
STROHMEROVÁ, Kristýna
Ve své bakalářské práci se zabývám preventivně-výchovnou péčí pro děti, žáky a studenty s rizikem vzniku a vývoje poruch chování. Teoretická část práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole vysvětluji pojem speciální pedagogika. Na to navazuje kapitola, ve které se podrobněji věnuji poruchám chování, kterými se zabývá speciálně pedagogická disciplína etopedie. Ve třetí kapitole představuji jednotlivá zařízení, která se věnují preventivně výchovné péči. V závěrečné kapitole se dopodrobna věnuji střediskám výchovné péče. V praktické části jsem si zvolila dva cíle. Nejprve jsem zjistila, jakým způsobem jsou ve střediscích výchovné péče poskytovány diagnostické, preventivně výchovné a poradenské služby. Druhým cílem bylo zmapování moderních trendů v těchto službách. Pro své šetření jsem zvolila kvalitativní výzkum, metodu dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru. Pro vyhodnocení dat jsem zvolila myšlenkové mapy, z rozhovorů jsem vyčlenila celkem 8 jednotlivých kategorií, které jsem znázornila pomocí myšlenkových map a dále detailněji rozebrala. Výzkumným souborem byli zaměstnanci vybraných středisek. Práce nabízí ucelený pohled na způsob poskytování diagnostických, preventivně výchovných a poradenských služeb ve střediskách výchovné péče v Kraji Vysočina. Dále jsou v práci zmapovány moderní trendy v této oblasti a jejich aplikace ve střediskách. Bakalářská práce a její výsledky mohou přinést ucelený pohled na poskytování diagnostických, preventivně výchovných a poradenských služeb ve střediskách výchovné péče v kraji Vysočina. Tato práce je přínosná pro rodiče dětí, pedagogické pracovníky nebo pro dospívající. Dále může být přínosem pro další pracovníky středisek výchovné péče.
|
host ::
RSS.