|
|
Projevy algoritmu TikToku a interakce uživatelů na politické preference
Rejchrtová, Karina ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Rosenfeldová, Jana (oponent)
V dne ní digitální dob jsou sociální média st~ejním nástrojem politick{ch kampaní. S nar stajícím v{znamem sociálních médií v politice je nezbytné pochopit, jak algoritmy tchto platforem mohou ovlivnit voliské preference. Zvlá t platformy jako TikTok p itahují mlad í volie, co~ politické strany vyu~ívají k í ení sv{ch poselství. Téma zkoumání projev algoritm sociálních médií na politické kampan je nyní velmi d le~ité, zejména s ohledem na to, jak mohou algoritmy up ednost渃ఀovat urité typy obsahu a ovlivnit tak voliské chování. Dosavadní zpracování tohoto tématu ukázalo, ~e i kdy~ algoritmy sociálních médií byly navr~eny s cílem zv{ it interakci u~ivatel , mohou mít vedlej í 甃Āinky, jako je polarizace názor nebo nespravedlivé zastoupení. Eli Pariser v knize "The Filter Bubble" upozornil na potenciální nebezpeí takov{ch algoritm ve vytvá ení uzav en{ch informaních bublin. Tarleton Gillespie v knize "Custodians of the Internet" se pak vnuje roli platforem v moderování obsahu a rozhodování o tom, co se stane virálním. V kontextu nadcházejících evropsk{ch voleb 2023 se v práci zam ím práv na problematiku projevu algoritmu TikToku a interakce u~ivatel na politické preference. Práce bude zkoumat, jaký politick{ obsah je na TikToku up ednost渃ఀován, zejména v kontextu mo~ného...
|
|
|
Jaký vliv má nezaměstnanost na politické preference?
Kufnerová, Eva ; Lahvička, Jiří (vedoucí práce) ; Brožová, Dagmar (oponent)
V této práci je analyzován vliv nezaměstnanosti na politické preference občanů České republiky. Jsou k tomu použita individuální data z mezinárodního výzkumu ISSP pro roky 1994-2010. Pomocí metody probit je potvrzena hypotéza o tom, že nezaměstnaní lidé preferují více levici a naopak méně pravici. Pravděpodobnost preference levice je pro podnikatele o 14,1 procentních bodů nižší než pro nezaměstnaného. Pro ekonomicky neaktivní osobu je tato pravděpodobnost nižší o 4 procentní body. V doplňkových modelech je ověřen předpoklad, že pozitivní vliv na preferenci levice platí primárně pro nedobrovolnou nezaměstnanost. Dobrovolně nezaměstnaní preferují levici s pravděpodobností nižší o 16,1 procentních bodů než nedobrovolně nezaměstnaní. Z kontrolních proměnných se podařilo potvrdit například pozitivní vliv věku na preferenci levice, dále pak pozitivní vliv náboženství na preferenci středu. S vyšší společenskou třídou či s růstem velikosti obce roste naopak preference pravice.
|
host ::
RSS.