|
|
Postpoliomyelitický syndrom - etiologie a možnosti rhb terapie
Mejsnarová, Alena ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Postpoliomyelitický syndrom - etiologie a možnosti RHB terapie" pojednává o problematice tohoto onemocnění, oficiálně uznaného za samostatnou diagnózu teprve před necelými třiceti lety. Postpoliomyelitický syndrom se může rozvinout u jedinců, kteří v dětství nebo mládí prodělali dětskou obrnu, poliomyelitidu, tedy infekční virové onemocnění postihující buňky předních rohů míšních. Nástup příznaků, mezi které patří zejména svalová slabost, zvýšená únava, bolesti svalů a kloubů a další, se obvykle projeví po období trvajícím minimálně 15 let od primární nákazy, během kterého je zdravotní stav těchto jedinců relativně stabilní. Práce předkládá širokou škálu patofyziologických procesů zodpovědných za etiologii těchto tzv. pozdních následků poliomyelitidy, dále se zabývá klinickým obrazem, diagnostikou a odrazem vzniklých obtíží v psychice postižených jedinců. Velká část je věnována terapii postpoliomyelitického syndromu, jejíž nedílnou součástí je komplexní rehabilitace, proto jsou zde možnosti RHB léčby podrobně popsány. Práce je zpracována formou rešerše dostupných, převážně zahraničních zdrojů, pojednávajících o tomto tématu. Teoretická část práce je doplněna kazuistikou, kde je uvedena anamnéza, vyšetření a terapie pacientky s PPS včetně fotografické dokumentace.
|
|
|
Rozvíjení jemné motoriky a grafomotoriky u osob se speciálními vzdělávacími potřebami
Chocholáčová, Dana ; Vodáková, Jitka (vedoucí práce) ; Hanková, Zdeňka (oponent)
NÁZEV: Rozvíjení jemné motoriky a grafomotoriky u osob se speciálními vzdělávacími potřebami AUTOR: Dana Chocholáčová KATEDRA (ÚSTAV) Katedra pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. Ing. Jitka Vodáková, CSc ABSTRAKT: Bakalářská práce si klade za cíl zjistit vliv vybraných praktických činností na rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky u osob s mentální retardací a osob s dětskou mozkovou obrnou. Teoretická část seznamuje čtenáře s vybranými druhy postižení, jejich příčinami a projevy. Popisuje vývoj jemné motoriky a grafomotoriky a jejich rozvoj při praktických činnostech, specifika osobnosti s mentální retardací důležitá pro pracovní výchovu a ergoterpii. Praktická část přibližuje čtenáři průběh výzkumu a hodnocení základní skupiny uživatelů služeb a případových studií, hodnocení kontrolních testů, zda vybrané praktické činnosti mají vliv na rozvoj jemné motoriky. KLÍČOVÁ SLOVA: Jemná motorika, grafomotorika, lateralita, mentální retardace, dětská mozková obrna, praktické činnosti.
|
|
|
Postpoliomyelitický syndrom - etiologie a možnosti rhb terapie
Mejsnarová, Alena ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Postpoliomyelitický syndrom - etiologie a možnosti RHB terapie" pojednává o problematice tohoto onemocnění, oficiálně uznaného za samostatnou diagnózu teprve před necelými třiceti lety. Postpoliomyelitický syndrom se může rozvinout u jedinců, kteří v dětství nebo mládí prodělali dětskou obrnu, poliomyelitidu, tedy infekční virové onemocnění postihující buňky předních rohů míšních. Nástup příznaků, mezi které patří zejména svalová slabost, zvýšená únava, bolesti svalů a kloubů a další, se obvykle projeví po období trvajícím minimálně 15 let od primární nákazy, během kterého je zdravotní stav těchto jedinců relativně stabilní. Práce předkládá širokou škálu patofyziologických procesů zodpovědných za etiologii těchto tzv. pozdních následků poliomyelitidy, dále se zabývá klinickým obrazem, diagnostikou a odrazem vzniklých obtíží v psychice postižených jedinců. Velká část je věnována terapii postpoliomyelitického syndromu, jejíž nedílnou součástí je komplexní rehabilitace, proto jsou zde možnosti RHB léčby podrobně popsány. Práce je zpracována formou rešerše dostupných, převážně zahraničních zdrojů, pojednávajících o tomto tématu. Teoretická část práce je doplněna kazuistikou, kde je uvedena anamnéza, vyšetření a terapie pacientky s PPS včetně fotografické dokumentace.
|
|
|
Přenosná dětská obrna a současné problémy její eradikace
PETRÁŇOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou přenosné dětské obrny a současných problémů její eradikace. Přenosná dětská obrna je vysoce infekční onemocnění, virového původu. Nejúčinnější formou ochrany před onemocněním je očkování. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaké jsou současné hlavní problémy surveillance přenosné dětské obrny v Plzeňském kraji. V závislosti na hlavním cíli byly stanoveny dílčí cíle: zjistit povědomí praktických dětských lékařů o principech surveillance poliomyelitidy s důrazem na diagnostiku a hlášení případů akutních chabých paréz a dále zjistit kvalitu spolupráce místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a praktických dětských lékařů v oblasti surveillance poliomyelitidy. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. Praktická část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s praktickými dětskými lékaři a s místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Výzkumu se zúčastnilo 9 praktických dětských lékařů a jeden pracovník orgánu ochrany veřejného zdraví z Plzeňského kraje s průměrnou délkou praxe 20 let. Výsledná data byla následně vyhodnocena metodou kódování a rozdělena do schémat podle Švaříčka a Šeďové (2007). Na základě stanovených cílů byly definovány tři výzkumné otázky: VO1: Jaké problémy surveillance přenosné dětské obrny staví praktičtí dětští lékaři na přední místa? VO2: Kolik případů akutních chabých paréz praktičtí dětští lékaři evidují a následně hlásí příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví? VO3: Jaká je kvalita spolupráce mezi praktickými dětskými lékaři a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví? Z výzkumu vyplynulo, že problémem surevillance poliomyelitidy je podle praktických dětských lékařů odmítání očkování a s ním spojená snižující se proočkovanost populace. Dalším nejčastěji uváděným problémem byla migrace obyvatelstva a související problémy v doočkování. Dále bylo zjištěno, že žádný praktický dětský lékař ve své ordinaci neeviduje ani nehlásí případy akutních chabých paréz. Pouze jeden dotazovaný pediatr se před 10 lety setkal s akutní chabou parézou (dále jen "ACHP"). Ze zjištěných informací také vyplývá odpověď na poslední výzkumnou otázku. Více než polovina dotazovaných se shodla, že spolupráce ohledně této problematiky zatím není. Ovšem čtyři dotazované tvrdí, že spolupráce je na vysoké úrovni a velmi kvalitní.
|
|
|
Komplexní rehabilitace dětí s dětskou mozkovou obrnou do tří let věku
DANÍČKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá komplexním (uceleným) systémem rehabilitace v péči o děti s podezřením na diagnózu DMO nebo s již diagnostikovanou DMO do tří let věku. Práce má dvě základní části. První je teoretická a druhá praktická. První charakterizuje dětskou mozkovou obrnu a představuje DMO jako kombinované postižení včetně psychologické problematiky dětí s DMO. Dále teoreticky zpracovává jednotlivé prostředky rehabilitace jako uceleného systéme včetně nezbytné rané péče. Poukazuje na důležitost včasné intervence a propojení jednotlivých částí ucelené rehabilitace. Praktická část obsahuje analýzu podmínek komplexní rehabilitace v praxi rané péče včetně charakteristiky, cílů a služeb Střediska pro ranou péči Plzeň, o.p.s. Dále se tato část věnuje kasuistikám dětí s DMO. Obsahuje zúčastněné pozorování a hodnocení 3 chalpců a jedné dívky ve věkovém rozmezí od 3,5 měsíce do tří let , též na základě analýzy dokumentů, sekundární analýzy dat, polostandardizovaných rozhovorů s rodiči a zainteresovaných odborníků. Následuje reflexe na příběhy z mého pohledu a reflexe matek na problematiku péče o dítě s DMO z pohledu pečujícího laika versus odborné péče a postoje okolí. Průzkum v praktické části se věnuje problematice přínosu celkové pomoci a péče Střediska pro ranou péči. Cílem práce bylo popsat jednotlivé složky ucelené rehabilitace a jejich vliv na další vývoj jedince s DMO, charakteristiky přidružených postižení a systém komplexní rehabilitace demonstrovat na principu rané péče. Dílčím cílem bylo vyzdvyhnout přednosti a principy fungování rané péče a zmapovat situaci klientů v rámci rodiny. K demonstraci jsem si vybrala především Středisko pro ranou péči v Plzni a jejich klienty.
|
|
|
Sociální aspekty lidí s poliomyelitis
PODHORSKÁ, Jitka
Jak již ze samotného názvu vyplývá, tato diplomová práce se zabývá problematikou lidí postižených poliomyelitis ( dětskou obrnou ). Toto onemocnění se díky systematickému očkování od 60. let 20. století u nás nevyskytuje. Lidé, kteří úspěšně překonali obrnu po akutní poliomyelitidě, měli léta pocit jistoty. Návrat choroby, resp. jejích pozdních následků po několika desetiletích normálního života pro ně znamená přechod ze stavu plných, případně jen mírně snížených schopností do stavu doživotní invalidity. Lidé se zdravotním postižením musí překonávat řadu překážek a omezení, které částečně vyplývají z existence daného postižení, částečně jsou dány handicapy {--} omezeními, které jim v průběhu svého vývoje postavila do cesty organizace lidské společnosti. Česká republika se v posledních letech zařadila mezi státy, které si uvědomují zvýšenou odpovědnost za odstraňování bariér, bránících občanům se zdravotním postižením v plnohodnotné účasti na životě společnosti. Cílem práce bylo získat ucelený přehled na možnosti zachování sociálních potřeb lidí postižených poliomyelitis {--} dětskou obrnou, zhodnotit jaké bariéry musí tato skupina osob překonávat. Dále zjistit kvalitu života a spokojenost s realizací životních cílů lidí s poliomyelitis a porovnat ji s kvalitou života běžné populace. V souladu s tímto cílem byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: I přes stávající legislativu týkající se odstraňování architektonických bariér jsou osoby s tělesným postižením omezovány při účasti na veřejném životě. Hypotéza 2: S ohledem na závislost na pomoci druhé osoby lidé s postpoliomyelitickým syndromem nejvíce oceňují finanční garance plynoucí ze zákona o sociálních službách. Hypotéza 3: Kvalita života lidí s poliomyelitis je snížena oproti kvalitě života zdravých lidí. Hypotéza 1 a 2 byla mým výzkumem potvrzena, hypotéza 3 potvrzena nebyla. Podrobný rozbor uvedených hypotéz je uveden v diskusní části diplomové práce. Vzhledem k aktuálnosti dané problematiky se domnívám, že získané výsledky by mohly být přínosné pro organizace, které se problematikou zdravotně postižených zabývají. Práci je možné prezentovat na veřejné schůzi Asociace Polio, kde je přítomna odborná i laická veřejnost.
|
host ::
RSS.