Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Je Taylorovo pravidlo příliš jednoduché pro praktické využití v malé otevřené ekonomice jako je Česká republika?
Juračka, Tomáš ; Mičúch, Marek (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Taylorovo pravidlo a jeho varianty hrály významnou roli v diskuzi o monetární politice v posledních téměř dvaceti letech. Účelem této práce je vyhodnotit použitelnost jednoduchých pravidel měnové politiky, jako například klasické Taylorovo pravidlo, pro české ekonomické prostředí, které je charakterizováno jako malá otevřená ekonomika s bankovním trhem specificky ovlivněným přebytkem likvidity. Použitelnost je vyhodnocena na základě modelů různých variant Taylorova pravidla a jejich úspěšnosti při popisování monetární politiky centrální banky. Výsledky modelů představených v této práci jsou nejednoznačné. Klasické Taylorovo pravidlo je zjevně neúspěšné při popisování chování České národní banky. Nicméně při použití tzv. historických variant modelů, které pracují pouze s informacemi dostupnými v době rozhodování, se robustnost a vysvětlující schopnost modelů značně zvýší. Zohlednění vyhlazování úrokové míry a zahrnutí směnného kurzu do modelu dále vylepší vlastnosti modelu. Ze závěrů práce plyne, že nejlépe měnově-politické chování České národní banky popisuje historický model s prognózou inflace, produkční mezerou, směnným kurzem a zpožděnou cílovou úrokovou mírou jako vysvětlujícími proměnnými. Jedním ze zajímavých výsledků tohoto modelu je, že mezera výstupu není významnou veličinou pro měnově-politické rozhodování České národní banky, což je konzistentní s názory vyjádřenými ve zprávách z jednání bankovní rady České národní banky.
Comparation of Alterantive Policy Rules in a Structural Model of the Czech Republic
Hledík, Tibor ; Tomšík, Vladimír (vedoucí práce) ; Kodera, Jan (oponent) ; Komárek, Luboš (oponent)
Disertační práce ve své úvodní části podá přehled o vývoji makroekonomických modelů ve významných centrálních bankách světa z pohledu jejich vyspělosti v oblasti aplikovaného makroekonomického modelování a s důrazem na jednotlivé vývojové etapy samotných makro-ekonomických modelů. Pozornost je též věnována vývoji a významu specifikace úrokových pravidel v praxi centrálních bank. V další části práce se specifikuje a řádně popíše model malé otevřené ekonomiky, vysvětlit hlavní kanály implikovaného transmisního mechanismu a tento model implementovat na českých datech. Úspěšnost kalibrace je ověřena pomocí (i) posouzení predikčních schopností modelu na již známých datech z ekonomické historie ČR; (ii) dynamických vlastností vyhodnocených na základě impulsních odezev a (iii) dekompozice vývoje vlivu hlavních makroekonomických veličin na jednotlivé šoky. V závěrečné části práce se definují alternativní měnová pravidla pro cílování spotřebitelské inflace a domácí inflace, vyspecifikují se alternativní ztrátové funkce pro centrální autority a určí se optimální koeficienty těchto alternativních pravidel na dostatečně širokém parametrickém prostoru. Jinými slovy, dojde k identifikaci optimálních jednoduchých pravidel v rámci zvažované třídy reakčních funkcí a k vyhodnocení toho, zda cílování spotřebitelské inflace ve srovnání s cílováním domácí inflace povede či nepovede k nižším ztrátám, měřeno alternativními ztrátovými funkcemi.
Měnová politika a ECB
Strejc, Daniel ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Coniglio, Nicola (oponent)
Práce hodnotí měnovou politiku ECB použitím úrokových pravidel a srovnává vhodnost měnové politiky vzhledem k jednotlivým členům Eurozóny v průběhu poslední dekády. Zabývá se reakční funkcí centrální banky, která je vyjádřena produktem a inflací a je rozdělena na dvě hlavní části. Část teoretická uvádí měnovou politiku a hodnocení Eurozóny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Druhá empirická část obsahuje ekonometrický model reakční funkce ECB. Použitím OLS metod a srovnáním dvou modelů není možné jednoznačně určit, zda ECB reagovala více na změny v produktu či inflaci. Modely s vysokou statistickou významností lišící se použitými daty (HDP či průmyslová výroba) vykazují odlišné výsledky. Dále výsledky ukázaly, že úroková politika ECB vyhovuje největším ekonomikám Eurozóny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.