|
| |
|
|
Dobro v etickém myšlení Platóna a Aristotela
TOMÁŠKOVÁ, Kateřina
Předložená diplomová práce se zabývá otázkou dobra v etickém myšlení Platóna a Aristotela. Práce si klade za cíl odpovědět na 2 výzkumné otázky: Jakým způsobem vnímali Platón a Aristotelés podstatu dobra v lidském životě? Jakým způsobem lze podle nich tohoto lidského dobra dosáhnout? První kapitola obsahuje stručné shrnutí etických myšlenek obou filosofů. V následujících kapitolách je rozebíráno a následně komparováno pojetí areté, duše a dobra. Z dané komparace vyplývá, že Platón i Aristotelés se v zásadě shodují na podstatě lidského dobra. Považují ho za jediné kritérium lidského štěstí, spojují ho s morálními hodnotami a zastávají názor, že dosáhnout ho lze pouze pomocí života, který je veden v souladu se ctnostmi. Liší se však ve způsobu, jakým způsobem tohoto lidského dobra dosáhnout. Aristotelovy názory zkoumány etickým pohledem však nemohou být vnímány jako naprosto odlišné od těch Platónových, nýbrž spíše jako další rozpracování a doplnění jeho myšlenek a názorů.
|
|
|
The Philosophy of Purposeless Time
Hauser, Michael
The article addresses the issue of leisure in the sense of ancient schole. It strives to uncover the relationship between Aristotelian concept of theoretical activity and schole as vacuity. It shows a paradoxical character of schole as purposeless time that forms condition for a meaningful activity. How, then, to restore schole as vacuity today, when colonization of time expands?
|
|
|
Srovnání Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti
TISCHLEROVÁ, Monika
Tato práce se zabývá srovnáním Platónova a Aristotelova pojetí etiky ctnosti. V první části popisuji Platónův pohled na tuto oblast filosofie. Platón staví svou etiku na základě analogie mezi obcí a duší. Platón operuje také s idejí dobra. V druhé části pak přibližuji Aristotelův pohled. Nejdříve pojednávám o cíli jeho filosofie, což je dobro a posléze blaženost. Pak dochází k rozdělení ctností na mravní a rozumové. Následně popisuji každou z Aristotelových ctností. Třetí, stěžejní část je složena ze dvou podkapitol, přičemž v první obecně srovnávám obě koncepce, kdy nacházím první rozdíly v celkovém pojetí obou autorů. V druhé podkapitole pak na základě Aristotelovy kritiky několika pasáží Platónova díla porovnávám další body jejich učení, především pak obec, přátelství a dobro.
|
|
|
Výchova ke ctnosti jako odkaz antických filosofů
BUDÍNOVÁ, Soňa
Práce se zabývá výchovou ke ctnosti v antickém Řecku a Římě a hledá společné prvky, které lze vysledovat v současné pedagogické praxi jako odkaz této výchovy. Zaměřuje se na několik významných antických filosofů: Sókrata, Platóna, Aristotela, Cicerona, Seneku a Quintiliana. Zkoumá, které ctnosti povaţovali za nejdůleţitější a jakým způsobem jich můţe člověk dosáhnout, jestli a jak se dají naučit. Závěrečná kapitola popisuje, jaké ovlivnění antickou výchovou ke ctnosti můţeme nalézt v současném českém školství, zejména v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia.
|
|
|
Kulturní a duchovní krize Evropy
ARBET, Petr
Základním rysem práce je prřipomenutí kulturních a duchovních kořenů Evropy, neboť je na čase, aby si Evropa uvědomila své dědictví v pozici, kdy se nachází v hluboké kulturní, ekonomické a zejména duchovní krizi. Evropa stojí na jedinečném odkazu archaického Řecka, křesťanství a vědecko-technické revoluci. Práce hledá širší psychologická hlediska. V závěru se snaží najít východisko pro nasměrování jedinečné lidské energie.
|
|
|
Aristotelovo pojetí přátelství v Etice Nikomachově
TISCHLEROVÁ, Monika
Práce se zabývá Aristotelovým pojetím přátelství. Okrajově je zařazeno pojetí Platónovo, právě jako základ pro teorii přátelství Aristotelovu. V první části je obsažena základní charakteristika přátel a jejich rozdělení. Později je do této antické koncepce zařazen i stát, který je vlastně tvořen přáteli. Druhá část práce pak zahrnuje pohled na možná řešení neshod, které se v přátelství vyskytují a jsou detailněji řešeny dílčí otázky v problematice přátelství.
|
|
|
Platonovo pojetí spravedlnosti v Ústavě
HUŠEK, Jakub
Primárním cílem této práce je Platonovo pojetí spravedlnosti představené v dialogu Ústava, který je zároveň jeho nejznámějším dílem. První kapitola je věnována historickému pozadí otázek po spravedlnosti. Zařazena byla z důvodu uvedení do dané problematiky, a také proto, že tyto prvotní myšlenky měly vliv na formování Platonových názorů. Druhá kapitola se soustředí na hlavní cíl práce a popisuje Platonovo postupné odhalování spravedlnosti. Závěrečná třetí část je zaměřena na problémové prvky jeho teze a zároveň je v ní provedeno srovnání s pojetím Aristotelovým.
|
|
|
Láska a poznání u Schelera a jeho předchůdců
PROKOPIUSOVÁ, Veronika
Práce se zabývá vztahem lásky a poznání ve filosofii, především v platónsko-augustinské tradici, kde láska funduje poznání. Dílčí kapitoly jsou věnovány jednotlivým autorům v dějinách filosofie, ale i v současnosti. Celá práce je vedena v duchu dialogu mezi filosofy, ale také jako konfrontace se Schelerovou knihou Řád lásky
|
|
|
Příspěvek k výchově a vzdělávání ve starověku. Platón a jeho pojetí výchovy
STIBOROVÁ, Pavla
Práce se zabývá Platónovou teorií výchovy. Je rozdělena do tří částí. První část zahrnuje výklad Platónova života, přehled jeho dialogů a vliv Sokrata na Platónův život a filosofii. Druhá část se zabývá samotnou teorií výchovy a zahrnuje kapitoly o vnímání dítěte ve starověku, smyslu výchovy, tělesné a musické výchově a vlivu společnosti na výchovu dítěte v době Platónově. Třetí část práce se věnuje odkazu Platónových myšlenek v dílech budoucích pedagogů. Tato část zahrnuje Platónovy zastánce i jeho odpůrce. Cílem práce je vyložit zásadní aspekty Platónova života a jeho výchovné koncepce. Platónova výchovná koncepce je jedním z důležitých článků v dějinách výchovy.
|
host ::
RSS.