|
|
Výživa a sport vybrané skupiny žen v průběhu těhotenství
Čapková, Barbora ; Váchová, Alena (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výživu a sport v těhotenství u vybrané skupiny žen. Hlavním cílem této práce je zjistit, zda se u žen v těhotenství změnily stravovací návyky a jakým způsobem. Dále zjistit, zda těhotné ženy pokračují ve své fyzické aktivitě/sportu, kterou/který vykonávaly před otěhotněním. Předložená práce se skládá ze dvou hlavních částí. Z teoretické a praktické části. Teoretická část je rozdělena na dvě větší podkapitoly. První podkapitola se týká výživy v těhotenství. V této jsou popsány určité body, například vhodná a nevhodná strava, vhodná suplementace doplňků stravy, ovoce a zeleniny a vhodný pitný režim, na který těhotné ženy často zapomínají. Následuje druhá podkapitola, která se zabývá sportem v těhotenství. Zabývá se tématy jako je význam pohybové aktivity v průběhu těhotenství, vhodné a nevhodné pohybové aktivity/sport v průběhu gravidity, pohybová aktivita v jednotlivých trimestrech a vliv pohybové aktivity na psychiku těhotné ženy. V praktické části bakalářské práce je popsána příprava, realizace a výsledky dotazníkového šetření. Výzkumná část zjišťuje informovanost a znalost těhotných žen o správné výživě a sportu/pohybových aktivitách v těhotenství. V praktické části byl stanoven hlavní cíl a dílčí cíle. Hlavní cíl ,,Zjistit, zda se u žen (dle jejich názoru) v...
|
|
|
Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře
ŠEDIVÝ, Martin
Téma bakalářské práce je ,,Vliv cirkadiánního rytmu na práci zdravotnického záchranáře". Většina záchranářů si ani nemusí uvědomovat, jak velkou oběť přináší tím, že vykonávají toto náročné povolání. Jedná se o velice úctyhodnou práci, která je zatížena obrovskou dávkou stresu a náročným pracovním režimem. Kombinace těchto dvou nepříznivých faktorů může mít po delší době negativní dopad na zdraví záchranářů. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmu cirkadiánní rytmus, spánkem a jeho strukturou, výživou, pohybovými aktivitami, modrým světlem, kofeinem, zdravotními komplikacemi, které jsou výsledkem narušeného cirkadiánního rytmu a vlivem cirkadiánní rytmicity na efektivitu práce. Výzkumná část byla realizována pomocí polostrukturovaných rozhovorů a do výzkumného šetření bylo zahrnuto 12 informantů, kteří jsou zaměstnáni na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Každému informantovi byly položeny stejné otázky, které byly následně vyhodnoceny technikou kódování a byly rozděleny do několika kategorií a podkategorií. Hlavní témata pro zodpovězení cíle práce byly zdravotní komplikace směnného provozu, adaptace na směnný provoz, zásady správného stravování a spánkové návyky. Z výzkumu vyplynulo, že cirkadiánní rytmus práci zdravotnického záchranáře ovlivňuje, ale je to velice individuální a na každého záchranáře to působí odlišným způsobem. Na střídající se nepravidelné směny je obtížné si zvyknout a práce v noci není z fyziologického hlediska ideální. Většina záchranářů nám potvrdila v nočních hodinách nižší výkonnost při práci a delší reakční dobu. Dále noční směny negativně ovlivňují zdravotní stav pracovníků a po letech se mohou vyskytnout zdravotní komplikace, které záchranáři nemusí dovolit nadále vykonávat svou práci tak kvalitně jako dříve.
|
|
|
Problematika lidového tance z pohledu fyzioterapie
VALACHOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou lidových tanců. Z pohledu zdraví se jen zřídka pohlíží na lidové tance negativně. Obecně se považují spíše za zdraví prospěšnou všestrannou aktivitu, navzdory tomu však kladou poměrně velký nárok na klouby dolních končetin. V této práci jsou lidové tance rozebírány z pohledu fyzioterapie. Prvním cílem práce je zjistit, jaké nejčastější problémy s pohybovým aparátem trápí tanečníky a které části těla postihují. Druhý cíl je zaměřen na navržení kompenzačních cviků v rámci primární a sekundární prevence. V teoretické části práce jsou lidové tance popisovány jako takové. Dále je zde zmíněn zdravotní vliv lidových tanců na tělo a také jejich základní charakteristické znaky. Z důvodu výsledků kvantitativního výzkumu v praktické části se teoretická část zaobírá také anatomií a kineziologií kolenního kloubu společně s jeho vyšetřením. Praktická část práce je rozdělena do dvou částí. První část je vedena formou kvantitativního výzkumu, v rámci kterého byl rozeslán dotazník 130 amatérským i profesionálním folklorním souborům z Čech, Moravy a Slezska. Cílem dotazníku bylo zjistit, jaké problémy pohybového aparátu nejčastěji tanečníky trápí. Druhá část se zaměřuje na sedm strategicky vybraných probandů z folklorního souboru Rokytí z Rokycan. Podmínkou pro účast byly problémy s částí pohybového aparátu, který vyšel jako výsledek z předešlého dotazníku. Tito účastníci testovali účinnost navrženého kompenzačního cvičení k dané problematice. Dle výsledků dotazníku lze tvrdit, že problémy pohybového aparátu trpí velké množství folklorních tanečníků. Ale jen málo z nich využívá kompenzační cvičení a mnozí z nich bolest neřeší vůbec. Přitom kompenzační cvičení funguje jako primární prevence proti poranění kloubů, vazů, svalů a vyrovnává následky jednostranné zátěže. Tato práce může být v budoucnu využita fyzioterapeuty zabývajícími se problémy pohybového aparátu u tanečníků nebo samotnými členy folklorních souborů jako prevence poškození. Dále ji mohou využívat vyučující na pedagogických fakultách a konzervatořích jako edukační inspiraci.
|
|
|
Výživa a sport u žen s gestačním diabetem
Hodek, Lesana ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Koudelková, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o problematice gestačního diabetu a vlivu diagnózy na výživu a pohyb/sport u diagnostikovaných žen. V teoretické části je rozebrána patogeneze GDM, rizikové faktory a doporučené postupy pro screening a léčbu zahrnující výživová a pohybová doporučení. V praktické části jsou popsány výsledky dotazníkového šetření. Dotazník se zaměřoval na komplikace, kterými ženy s GDM prochází v souvislosti se změnou životního stylu po obdržení diagnózy GDM. Součástí šetření je standardizovaný dotazník na určení míry vnímaného stresu. Hlavním cílem práce bylo definovat faktory ve výživě a pohybu/sportu, které ženám po diagnostice GDM způsobují komplikace v managementu GDM. Vedlejším cílem práce bylo prokázat, že ženy s diagnózou GDM zažívají zvýšenou stresovou zátěž na základě standardizovaného dotazníku. Tyto cíle mají odhalit, zda je standardní péče o ženy s GDM dostačující, anebo jim ve zvládání změny životního stylu chybí odborná pomoc. Výsledky práce ukázaly, že současný systém péče o ženy s GDM není dostačující a tyto ženy jsou odkázané na hledání podpory a pomoci mimo zdravotnický systém, čímž se vystavují riziku, že jejich zdraví a zdraví dítěte bude ohroženo škodlivými a nedostatečnými informacemi.
|
|
|
Vliv konkrétních druhů potravin a pohybové aktivity na vznik a rozvoj karcinomu prsu u žen
Dvořáková, Tereza ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Šuta Kimle, Katarína (oponent)
Rakovinu prsu lze považovat za jedno z nejrozšířenějších nádorových onemocnění u žen na celém světě. Při vývoji preventivních strategií a intervencí hrají významnou roli modifikovatelné rizikové faktory, jako je strava a fyzická aktivita. Vliv stravy a fyzické aktivity na výskyt a rozvoj rakoviny prsu je předmětem probíhajícího výzkumu. Zdravý životní styl, který se vyznačuje vyváženou stravou a pravidelnou fyzickou aktivitou, má pozitivní vliv na prevenci vzniku rakoviny prsu. Tato bakalářská práce využívá ve své praktické části data 15 pacientek, které se zúčastnily tříměsíčního intervenčního programu ONKO-FIT a tento program dokončily. Cílem programu bylo zhodnotit účinky cílené výživové a pohybové terapie na fyzickou kondici pacientek s rakovinou prsu. Výsledky sice neprokázaly statisticky významné zlepšení vzhledem k relativně malému vzorku, nicméně byl zaznamenán nenulový pozitivní efekt, což naznačuje možný vliv terapie na fyzickou kondici pacientek. Tato první zjištění podtrhují potenciální přínos takových intervencí v oblasti životního stylu, které by mohly významně ovlivnit proces léčby a zotavování pacientek s rakovinou prsu. Tyto výsledky však také zdůrazňují potřebu dalších studií s většími vzorky, které by potvrdily potenciální přínosy intervencí v oblasti stravování a fyzické...
|
|
|
Význam pohybové aktivity pro pacienty s diabetem
Kozáková, Eva ; Škrha, Jan (vedoucí práce) ; Pehr, Martin (oponent)
Cíl práce: Hlavním cílem této studie bylo zhodnotit význam dlouhodobé pravidelné fyzické aktivity u pacientů s diabetem. Metody: K výzkumu bylo vybráno 53 pacientů s diagnostikovaným diabetem navštěvujících diabetologickou ambulanci III. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pro dosažení cíle práce byla použita kombinace sběru dat formou anonymního dotazníkového šetření vlastní konstrukce a laboratorních výsledků ze zdravotnické dokumentace nemocničního informačního systému Medea. V průběhu vyplňování byl dotazník s pacienty podrobně konzultován, a v případě zájmu měli možnost vlastních dotazů a krátké edukace týkající se této problematiky. Všechna získaná data byla zaznamenána do tabulek a následně zpracována do grafů v počítačovém programu Microsoft Office Excel. Statistické vyhodnocení bylo provedeno pomocí softwaru Tibco Statistica 14.0. Výsledky: Výsledky této studie ukazují, že pravidelná pohybová aktivita je asociována s lepšími laboratorními výsledky. Nejvýznamnějším parametrem při posuzování pohybové aktivity byl dotaz na každodenní fyzickou zátěž trvající alespoň 30 minut. Pacienti fyzicky aktivní >30 minut denně měli oproti těm méně aktivním významně lepší HbA1c (50±9 vs. 60±15 mmol/mol, p<0,01), celkový cholesterol (3,7±0,8 vs. 4,3±0,9, p<0,05) i triacylglyceroly...
|
|
| |
|
|
Detekce chůze a stanovení počtu kroků s využitím chytrého telefonu
Kočendová, Kateřina ; Vítek, Martin (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na detekci chůze a běhu a následné stanovení počtu kroků. Testování je provedeno na několika záznamech běžné denní fyzické aktivity člověka, které obsahují úseky klidu, chůze a běhu. Záznam je snímán pomocí akcelerometru v chytrém telefonu. Pro rozlišení aktivity je použito metod s využitím průměru, variačního koeficientu a na závěr je testována metoda s využitím vlnkové transformace. Pro stanovení počtu kroků v úsecích chůze a běhu jsou využity základní statistické veličiny. Algoritmus na detekci fyzické aktivity i algoritmus pro stanovení počtu kroků jsou podrobeny optimalizaci a následně otestovány sadou signálů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.