|
|
Co víme o rozšíření, původu a historii slanisek Evropy?
Šemberová, Kristýna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Špryňar, Pavel (oponent)
Slaniska patří k velmi specifickému typu azonálního ekosystému. Vyvíjejí se na místech se zvýšenou koncentrací solí v substrátu. Na pobřeží je jejich vývoj výsledkem kontaktu břehu s mořskou vodou, ve vnitrozemí vznik slanisek závisí na specifických klimatických, geologických a pedologických podmínkách. Aby odolaly zvýšené salinitě a dalším extrémním životním podmínkám, vyvinuly se u rostlin (halofytů) zvláštní adaptace. Tyto adaptace se během evolučního vývoje objevily nezávisle na sobě u několika fylogenetických linií. V závislosti na míře salinity substrátu vytváří struktura a fyziognomie vegetace slanisek ve vnitrozemí i na pobřeží dobře odlišitelné zóny. Klimatické podmínky pleniglaciálu byly pro halofilní vegetaci velmi příznivé. Mezi nejstarší slaniska, plnící roli refugií, patří lokality na mořském pobřeží, ale také ve vnitrozemí střední Asie. Tento druh vegetace zasahoval až na jih střední a východní Evropy. Po odeznění glaciace a nástupu lesa značná část této vegetace vyhynula. V některých vnitrozemských oblastech byla zachována díky člověku, který slaniska již od neolitu využíval jako pastviny. S ústupem pastvy však byla velká část lokalit zrekultivována a odvodněna a využívá se jako zemědělská půda. I to je jeden z důvodů, proč je tento biotop na ústupu a často zachován pouze v rámci...
|
|
|
Gerulata: The Lamps. Roman Lamps in a Provincial Context
Frecer, Robert ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Schmidtova, Jaroslava (oponent) ; Chrzanovski, Laurent (oponent)
Co všechno by měl katalog s archeologickým materiálem obsahovat? Katalog obsahuje rozsáhlý soupis 210 antických lamp z římského tábora Gerulata a přilehlého civilního osídlení. Tyto nástroje na osvětlení byly získány archeologickými výzkumy od roku 1961 až po dnešek v prostorech domů, pohřebišť, vojenských stavění a opevnění jedné římské tvrze na dunajském limitu, a mají časové rozpětí od 80 do 350 let po Kristu. Poprvé jsou nyní publikovány v jedném celku, barevně a s detailní analýzou typů, výrobních značek a ikonografie. Po kritickém úvodu podává první kapitola přehled dějin římské Pannonie a osvětluje naše archeologické poznatky o Gerulatě. Tři po sebe jdoucí katalogy - lamp samotnych, jejich značek a výzdoby - důkladně představují materiál. Po pojednání o úloze lamp jakožto součásti pohřební výbavy následují čtyři cílené studie zaměreny na statistickou analýzu typů lamp, způsob organizace jejich výroby, známky osobního vlastnictví a na společenský význam užívaní osvětlení z lamp v římsko-provinciálním prostředí. Společně tak výtvářejí obraz jedné komunity na samém okraji římské říše, jak je podán její užitím forem umělého osvětlení v životě i smrti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Srovnání villae rusticae na území Provincia Pannonia a Provincia Dalmatia s přihlédnutím k architektonické typologii, chronologii a regionálnímu umístění v 1. - 4. stol. a jejich další vývoj v raném středověku
Kopáčková, Jana ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
V této diplomové práci jsme se zabývali problematikou villae rusticae na území provincií Dalmatia a Pannonia. Počáteční kapitoly jsme věnovali etnicitě původního obyvatelstva regionu, průběhu řecké kolonizace a zakládání kolonií, historii četných vojenských střetů s Římany a konečnému ustanovení nových provincií. Zevrubně jsme popsali i historii provincie Dalmatia a provincie Pannonia v průběhu čtyř století římské nadvlády a jejich další vývoj v pozdní antice až do 7. stol. Hlavní část práce tvoří katalog vybraných lokalit se zevrubným popisem jednotlivých budov villae rusticae. Dále jsme věnovali zvláštní pozornost historii jejich výzkumů, architektuře a architektonickým prvkům, výzdobě vnitřní i vnější, chronologii (1. - 4. stol.), regionálnímu umístění a zemědělství. Klíčová slova villae rusticae, Dalmatia, Pannonia, 1. - 4. stol., zemědělství, výzdoba
|
|
|
Roman Lamps From Cemeteries in Gerulata (Rusoviec)
Frecer, Robert ; Musil, Jiří (vedoucí práce) ; Ondřejová, Iva (oponent)
Táto práca pozostáva z katalógu rímskych lámp z pohrebísk Gerulaty (dnešných Rusoviec). Tvorí ju 16 obrazových lámp, 89 firemných, a jeden špeciálny tvar. Lampy sa vyskytovali hlavne na dvoch veľkých žiarových a kostrových pohrebiskách, od posledných dekád 1. storočia po Kr. až po začiatok 3. storočia. Zastúpené sú lampy s hranatými volutovými horákmi (Loeschcke typ I) a jeden fragment okrúhlej lampy so zaobleným horákom (Loeschcke typ VIII). Z firemných lámp sú zastúpené lampy oboch typov Loeschcke IX a X, pričom typ X a jeho variácie bol najčastejší (67 lámp). Rozbor ikonografie dokladá mytologické aj profánne námety. Z reliéfnych kolkov sa vyskytuje 20 rôznych značiek, dve bez paralel; najčastejšou je Fortis. Opisuje sa výroba, distribúcia a kopírovanie firemných lámp; výsledné snahy určovať pôvod lámp sú vyhodnotené ako nespoľahlivé bez chemickej analýzy. Je hodnotený pomer lámp k ostatnej hrobovej výbave a ich funkcia hrobovom inventári; v 2. storočí boli v Gerulate lampy dostupným luxusom vhodným pre romanizovanú spoločnosť. Väčšina lámp má ošúchané dná, niektoré aj obhoretý otvor na knôt; väčšina je prepálená z kremačnej hranice. Dokladom osobného vlastníctva lámp sú rôzne ryhy do nich vyryté, jeden inkúzny nápis, a jedinečná reliéfna dekorácia.
|
|
|
Co víme o rozšíření, původu a historii slanisek Evropy?
Šemberová, Kristýna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Špryňar, Pavel (oponent)
Slaniska patří k velmi specifickému typu azonálního ekosystému. Vyvíjejí se na místech se zvýšenou koncentrací solí v substrátu. Na pobřeží je jejich vývoj výsledkem kontaktu břehu s mořskou vodou, ve vnitrozemí vznik slanisek závisí na specifických klimatických, geologických a pedologických podmínkách. Aby odolaly zvýšené salinitě a dalším extrémním životním podmínkám, vyvinuly se u rostlin (halofytů) zvláštní adaptace. Tyto adaptace se během evolučního vývoje objevily nezávisle na sobě u několika fylogenetických linií. V závislosti na míře salinity substrátu vytváří struktura a fyziognomie vegetace slanisek ve vnitrozemí i na pobřeží dobře odlišitelné zóny. Klimatické podmínky pleniglaciálu byly pro halofilní vegetaci velmi příznivé. Mezi nejstarší slaniska, plnící roli refugií, patří lokality na mořském pobřeží, ale také ve vnitrozemí střední Asie. Tento druh vegetace zasahoval až na jih střední a východní Evropy. Po odeznění glaciace a nástupu lesa značná část této vegetace vyhynula. V některých vnitrozemských oblastech byla zachována díky člověku, který slaniska již od neolitu využíval jako pastviny. S ústupem pastvy však byla velká část lokalit zrekultivována a odvodněna a využívá se jako zemědělská půda. I to je jeden z důvodů, proč je tento biotop na ústupu a často zachován pouze v rámci...
|
|
|
Vliv vysokých teplot a různých vodních režimů na tvorbu nadzemní biomasy vybraných odrůd pšenice ozimé
Hlaváčová, M. ; Klem, Karel ; Hlavinka, Petr ; Trnka, Miroslav
Cílem této studie bylo hodnocení vlivu vysoké teploty a nedostatku půdní vláhy v období kvetení na alokaci nadzemní biomasy dvou odrůd pšenice ozimé (Bohemia a Pannonia). Za tímto účelem byly simulovány podmínky stresu teplem s těmito teplotními maximy: 26 °C (kontrolní komora), 29, 32, 35, 38 a 41 °C. Průběh relativní vlhkosti vzduchu (RV) a fotosynteticky aktivní radiace (FAR) byl řízen prostřednictvím protokolů. Kromě toho byla v každé komoře ustanovena varianta stresovaná suchem (Dry) a varianta optimálně zalévaná (Wet). Rostliny byly po 14 dnech stresového režimu vyjmuty z komor a do období plné zralosti byly vystaveny vlivům aktuálního počasí. Po sklizni byla pro všechny varianty nastolených stresových podmínek obou odrůd vyhodnocena produktivita hlavních klasů a sklizňový index (HI) hlavních klasů
|
host ::
RSS.