|
|
Buněčné a molekulární mechanizmy regulace TRPC5 receptoru
Ptáková, Alexandra ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Tureček, Rostislav (oponent)
Iontový kanál TRPC5 je molekulární detektor chladu podílející na vzniku neuropatické a zá- nětlivé bolesti v periferním nervovém systému. Jeho možné zapojení v mechanizmech rozvoje chladové alodynie objevující se jako vedlejší účinek chemoterapeutické léčby není dosud pro- zkoumáno. Elektrofyziologickou metodou terčíkového zámku a mikroskopickou metodou zob- razování změn intracelulárních koncentrací vápenatých iontů byly prozkoumány aktivační vlastnosti lidského TRPC5 receptoru exprimovaného v HEK293T buňkách v souvislosti s pů- sobením nízkých teplot a oxaliplatiny - hojně využívaného cytostatika s vedlejšími účinky, které se často projevují jako periferní neuropatie doprovázená bolestí provokovanou chlado- vými podněty. S využitím metod molekulárního modelování byly navrženy mechanizmy mož- ného působení oxaliplatiny a lysofosfatidylcholinu 18:1, jehož hladina se působením oxalipla- tiny zvyšuje. Chlad (5 řC) snížil amplitudu membránových proudů vyvolaných agonistou a zpomalil jejich deaktivaci. Snímání aktivity jednotlivých kanálů odhalilo, že snížení teploty vede ke zvýšení pravděpodobnosti otevření, prodloužení doby otevření a zkrácení doby zavření. Nejvyšší chladovou citlivost vykazuje TRPC5 přibližně mezi 16-11 řC, kdy se kanál otevírá a zavírá s hodnotou teplotního koeficientu Q10 ~ 0,04....
|
|
|
Buněčné mechanizmy regulace kanálu TRPA1
Barvíková, Kristýna ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
TRPA1 je teplotně citlivý iontový kanál z ankyrinové podrodiny Tranzientních Receptorových Potenciálových (TRP) receptorů. Tyto proteiny hrají významnou roli v převodu širokého spektra vnějších a vnitřních signálů. Kanál TRPA1, který je hojně exprimován v primárních aferentních neuronech, je významný převodník různých škodlivých a dráždivých podnětů a účastní se také detekce změn teploty. Podobně jako ostatní TRP kanály je TRPA1 tvořen čtyřmi podjednotkami, přičemž každá podjednotka obsahuje šest transmembránových segmentů (S1-S6) ohraničených cytoplazmatickým N- a C-koncem. V nativních tkáních je receptor TRPA1 regulován několika fosforylačními místy, která jsou významná z hlediska aktivity TRPA1 za fyziologických a různých patofyziologických podmínek. Za použití mutační metody jsme predikovali a prozkoumali roli potenciálních fosforylačních míst pro proteinkinasu C ve funkci TRPA1, která zvyšuje aktivitu tohoto receptoru. Naše výsledky identifikují rezidua, u kterých fosfomimikující mutace ovlivnila schopnost kanálu reagovat na napěťové a chemické podněty, zatímco mutace za alanin nebo glycin, která znemožňuje fosforylaci na daném místě, funkci kanálu neovlivnila. Identifikovali jsme serin 602 v rámci šestnácté N-koncové ankyrinové repetice, jehož substituce za aspartát překvapivě zcela blokovala...
|
|
|
Buněčné mechanizmy regulace kanálu TRPA1
Barvíková, Kristýna ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Hudeček, Jiří (oponent)
TRPA1 je teplotně citlivý iontový kanál z ankyrinové podrodiny Tranzientních Receptorových Potenciálových (TRP) receptorů. Tyto proteiny hrají významnou roli v převodu širokého spektra vnějších a vnitřních signálů. Kanál TRPA1, který je hojně exprimován v primárních aferentních neuronech, je významný převodník různých škodlivých a dráždivých podnětů a účastní se také detekce změn teploty. Podobně jako ostatní TRP kanály je TRPA1 tvořen čtyřmi podjednotkami, přičemž každá podjednotka obsahuje šest transmembránových segmentů (S1-S6) ohraničených cytoplazmatickým N- a C-koncem. V nativních tkáních je receptor TRPA1 regulován několika fosforylačními místy, která jsou významná z hlediska aktivity TRPA1 za fyziologických a různých patofyziologických podmínek. Za použití mutační metody jsme predikovali a prozkoumali roli potenciálních fosforylačních míst pro proteinkinasu C ve funkci TRPA1, která zvyšuje aktivitu tohoto receptoru. Naše výsledky identifikují rezidua, u kterých fosfomimikující mutace ovlivnila schopnost kanálu reagovat na napěťové a chemické podněty, zatímco mutace za alanin nebo glycin, která znemožňuje fosforylaci na daném místě, funkci kanálu neovlivnila. Identifikovali jsme serin 602 v rámci šestnácté N-koncové ankyrinové repetice, jehož substituce za aspartát překvapivě zcela blokovala...
|
|
|
Úloha proteinkinázy C v patogenezi inzulinové rezistence a jejích komplikacích
Marková, Irena ; Novák, František (vedoucí práce) ; Zeman, Miroslav (oponent) ; Zídková, Jarmila (oponent)
18 SOUHRN Rozšíření poznatků o patogenezi inzulinové rezistence a úloha PKC v mechanismu inzulinové rezistence U HHTg potkanů byly zvýšené sérové hladiny triglyceridů a NEMK spojeny s ektopickým ukládáním triglyceridů ve tkáních a se sníženou citlivostí periferních tkání k účinku inzulinu. Zhoršená utilizace glukózy v periferních tkáních byla provázena sníženou aktivitou GS v kosterním svalu. Snížená aktivita GS a utilizace glukózy v periferních tkáních ukazují na možný defekt v přenosu inzulinového signálu do buněk. V souladu s tím jsou naše nálezy, které ukazují, že rezistence kosterních svalů k účinku inzulinu byla asociována se zvýšenou aktivací a translokací PKC θ. Nutričně indukovaná obezita HHTg potkanů v řadě případů tyto metabolické abnormality spojené s IR ještě dále prohloubila. Zjistili jsme, že zejména PKC θ, by mohla přispívat k metabolickým abnormalitám spojeným s IR a obezitou. Se zvyšujícím se věkem se u HHTg potkanů dále zhoršovala IR a s ní související poruchy lipidového a sacharidového metabolismu, aniž by se zároveň zvyšoval podíl tukové tkáně. Zvyšování IR s přibývajícím věkem bylo u HHTg potkanů doprovázeno nárůstem relativního množství PKC θ. Tyto nálezy svědčí pro možnou účast PKC θ v poruchách IR kosterních svalů. 19 Studium potenciální úlohy rezistinu v patogenezi...
|
host ::
RSS.