|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hydrocefalem
Suková, Elishka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována ošetřovatelskému procesu a edukaci u pacienta s hydrocefalem. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry onemocnění ovlivňuje kvalitu života pacienta, se zaměřením na období před a po zavedení ventrikulo-peritoneálního shuntu. Dále, jak se pacient cítil v době hospitalizace, zda byl spokojen s přístupem personálu, jestli byl řádně edukován před a po operačním zákroku či před propuštěním do domácího ošetřování. Teoretická část práce se věnuje podrobnému popisu onemocnění, jeho příčinám v novorozeneckém, dětském i dospělém věku, příznakům pacientů všech věkových kategorií a možnostem léčby. Empirická část práce je založena na kvantitativním výzkumném šetření, analýze získaných dat a porovnání výsledků práce s obdobnými pracemi. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku. Dotazníkové šetření proběhlo na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, po předchozím schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči a se souhlasem vedení dané kliniky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že 86,11% dotazovaných udává zlepšení svého zdravotní stavu po implantaci ventrikulo-peritoneálního shuntu. Většina respondentů, konkrétně 97,22% byla velmi spokojena s...
|
|
|
Role sestry v edukaci pacienta na chirurgickém oddělení
KUBEŠOVÁ, Miroslava
Teoretická část bakalářské práce definuje roli sestry edukátorky, edukační realitu, složenou z edukačního procesu, konstruktů a prostředí, soustředí se také na konkrétnější představení jednotlivých témat edukace v předoperačním a pooperačním období na chirurgickém oddělení. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny čtyři výzkumné cíle. Stanovenými cíli práce bylo zjistit jakým způsobem sestry edukují pacienty v předoperačním a pooperačním období. Dalšími cíli bylo zmapovaní edukačních potřeb pacientů před a po operaci. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření a technika polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden se sestrami na chirurgickém oddělení a s pacienty před a po plánovaném operačním výkonu. Kritériem pro výběr informantů bylo, aby se jednalo o pacienty chirurgického oddělení před plánovaným operačním výkonem s předpokládanou dobou hospitalizace delší než 2 dny. Stejní pacienti poté byli dotázáni rovněž v pooperačním období. Kritérium výběru informantek z řad sester byla jejich aktuální práce na standardní lůžkové stanici chirurgického oddělení po dobu delší než 3 měsíce. Výzkumný vzorek tvořilo 9 sester a 5 pacientů. Na základě analýzy provedených rozhovorů byly vytvořeny výsledné kategorie a podkategorie. Z výsledků výzkumného šetření s pacienty a sestrami byl vytvořen edukační materiál pro pacienty chirurgického oddělení, jakožto výstup této bakalářské práce. Materiál je vytvořen tak, aby jej mohl mít pacient k dispozici po celou dobu hospitalizace. Využití edukačního materiálu by mohlo být oporou edukace pacienta na chirurgickém oddělení.
|
|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta s onemocněním žlučníku pohledem sestry a pacienta
HLINŠŤÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá komplexní ošetřovatelskou péčí o pacienta s onemocněním žlučníku. Cílem práce bylo zjistit, jak se na předoperační a pooperační péči dívá nejen samotný pacient, ale také sestra. V práci byly stanoveny čtyři cíle, jako první "Zmapovat komplexní předoperační přípravu před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." Jako druhý "Zmapovat komplexní předoperační přípravu pacienta před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Jako třetí "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." A jako čtvrtý "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Pro sběr dat bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili pacienti, kteří podstoupili operaci žlučníku, a sestry pracující na chirurgickém oddělení. Ukázalo se, že pacienti příliš nevnímají předoperační posloupnost ošetřovatelské péče, spíše se řídí pokyny sester. Další šetření prokázalo, že všichni pacienti znají zásady, které musí dodržovat po propuštění z nemocnice (dieta, péče o ránu, rehabilitace), což svědčí o kvalitní edukaci sester. Výsledky u sester ukazují, že sestry znají zásady předoperační a pooperační péče. Výsledky výzkumu poukázaly na nedostatečnou psychickou podporu pacienta ze strany sester. Sestry vnímají tento problém, který podle nich souvisí s nedostatkem personálu a tím pádem také s nedostatkem času na pacienta. Z bakalářské práce jako doporučení pro praxi vyplynulo, že je nutné vytvořit časovou rezervu v práci sester, aby se mohly věnovat také psychické podpoře pacientů.
|
|
|
Strategie zvládání strachu před operačním výkonem
ROSOVÁ, Monika
Diplomová práce pojednává o strategiích, které sestra ve své praxi využívá ke zmírnění předoperačního strachu u pacientů. Čekání na operační výkon nebo odvoz na operační sál můžou být stresující události pro pacienta. Celkové psychické rozpoložení pacienta má významný vliv na pooperační výsledek, zejména pak na délku hospitalizace nebo na vznik infekce. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jaké mají očekávání pacienti od sester a jejich postoj k sesterským intervencím ke zvládání strachu, faktory ovlivňující pacientův strach, komunikační techniky sester a informace, které sestry poskytují pacientům v předoperačním období. Výzkumné šetření bylo realizováno kvalitativní metodou, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Získaná dala byla analyzována technikou otevřeného kódování s následným rozdělením do kategorií a podkategorií. Výzkumný vzorek tvořily dvě skupiny dotazovaných. Prvním výzkumným vzorkem byly všeobecné sestry pracující na chirurgickém oddělení. Druhý výzkumný vzorek tvořili pacienti, kteří byli hospitalizovaní na chirurgickém oddělení z důvodu operačního výkonu. K rozhovoru se všeobecnými sestrami bylo použito 21 otevřených otázek, které byly zaměřeny na předávané informace všeobecnou sestrou v předoperačním období, opatření vztahující se k pandemii COVID 19 a jejich vliv na předoperační přípravu, ale také na využívané intervence sestrou pro zmírnění strachu u pacientů. K rozhovoru s pacienty bylo použito 24 otevřených otázek, které byly zaměřeny na vliv nemocničního prostředí, na faktory ovlivňující pacientův strach, informovanost v předoperačním období nebo na opatření COVID 19 a jejich působení na pacienta. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zásadní vliv na snížení strachu má zdravotnický personál, rodina a prostředí nemocnice. Pro dotazované pacienty má nezastupitelnou úlohu pro snížení předoperačního strachu přístup všeobecných sester, vliv spolupacientů, rodina a informovanost. Dotazované sestry považují za nejdůležitější intervenci individuální a empatický přístup, řádnou edukaci s vysvětlením všech rizik. K edukaci využívají edukační karty nebo nástěnky. Měřící nástroje strachu nejsou v praxi používány. Vyslovená důvěra pacienta ve zdravotnický personál má zásadní vliv na snížení předoperačního strachu. Výstupem práce je vytvoření nové škály pro měření předoperačního strachu. Tato škála by měla velmi jednoduše a rychle zjistit, jak velký strach pacient prožívá.
|
|
|
Plánovaný chirurgický výkon z pohledu pacienta
KARŠULÍNOVÁ, Pavla
Bakalářská práce je zaměřena na plánovaný chirurgický výkon z pohledu pacienta. Plánované výkony znamenají pro pacienty mnoho nových zkušeností a informací. Je tedy vhodné pacienta na takový výkon co nejlépe připravit. Práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na chirurgický výkon, předoperační přípravu, intraoperační ošetřovatelskou péči, edukaci pacienta před výkonem, komunikaci sestry s pacientem, pooperační péči a spolupráci s rodinou. Empirická část osahuje výzkumné šetření. Empirická část má jeden cíl: Zmapovat subjektivní připravenost pacienta k plánovanému chirurgickému výkonu. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jak pacient hodnotí sesterskou edukaci před plánovaným chirurgickým výkonem? 2. Jaká jsou očekávání pacienta před plánovaným chirurgickým výkonem? 3. Jaké jsou zkušenosti pacienta po absolvování plánovaného chirurgického výkonu? Ke zpracování empirické části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Základem sběru dat byly polostrukturované rozhovory s pacienty podstupujícími plánovaný chirurgický výkon. Při rozhovoru pacienti odpovídali na 17 otázek, rozhovor byl rozdělen na dvě části, pacienti odpovídali na otázky před i po výkonu. Rozhovorů se celkem zúčastnilo 9 pacientů. Z výsledků vyplynulo, že všichni dotazovaní pacienti, byli k plánovanému chirurgickému výkonu pomocí předoperační edukace sestrou vhodně připraveni. Před svým chirurgickým výkonem byli poučeni sestrou na operačním oddělení, která jim poskytla edukaci o ošetřovatelské péči vztahující se k výkonu a někteří pacienti byli edukováni i sestrami v ambulancích. Všichni pacienti odpověděli, že byli s přístupem a komunikací sester spokojeni. Od sester pacienti očekávali profesionální a vstřícný přístup a potřebnou péči. Výstupem z práce bude odborný článek, který bude informovat o nutnosti edukace pacienta před plánovaným chirurgickým výkonem.
|
|
|
Role sestry v edukaci pacienta před anestezií u operačních výkonů v ortopedii
Slouková, Michaela ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na roli sestry v edukaci pacienta před anestezií u operačních výkonů v ortopedii. Popis této role vychází z praxe na ortopedické klinice a její problematika se odkrývá ve výsledcích výzkumu. Cílem práce bylo zhodnotit úroveň a efektivnost edukace pacienta sestrou před anestezií, zjistit míru spokojenosti a informovanosti pacientů před operací, zhodnotit kvalitu a obsah edukace prováděné sestrou a zjistit současné kompetence sestry v edukaci pacientů před anestezií. Data pro výzkumné šetření byla získána prostřednictvím dvou dotazníků určených pro sestry pracující na ortopedické klinice a pro pacienty, kteří podstoupili na této klinice plánovaný operační zákrok. Nejdůležitějším zjištěním, které vyplynulo z výsledků výzkumu, bylo překračování kompetencí sester v předoperační edukaci pacienta z důvodu chybějících návštěv anesteziologa. Na základě toho, co jsem nastudovala z dostupné literatury a dle výsledků výzkumu, předkládám v diskusi návrhy řešení této situace a pro zkvalitnění edukace navrhuji aktivní nabízení informačních materiálů pacientům při přijetí, vytvoření vylepšených edukačních materiálů pro předoperační přípravu, využití různých edukačních metod a pomůcek. Celkové výsledky vycházející ze stanovených cílů byly uspokojivé. Úroveň edukace byla zhodnocena jako...
|
|
|
Informovanost klientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu na ortopedickém oddělení v Nemocnici Jindřichův Hradec a.s.
DOUDOVÁ, Klára
Základní teoretická východiska: Protože se tato bakalářská práce zabývá především informovaností klientů, bylo nutné v práci zmínit i informace o komunikaci ve zdravotnickém zařízení. Komunikace probíhá vždy mezi dvěma či více lidmi. Během komunikace si lidé sdělují potřebné informace, své pocity, postoje, hovoří o vztazích a náladách. Existuje několik komunikačních pravidel, která by měl člověk dodržovat, ovšem záleží na člověku samotném, zda se jimi bude řídit, nebo ne. Komunikační dovednosti se dají postupně rozvíjet a jsou pro nás důležité i v osobním životě. Pokud člověk ztratí schopnost komunikovat, může to vést k ohrožení jeho vztahů s ostatními lidmi. Pro zdravotnické pracovníky je rovněž velmi důležitá oblast sociálních dovedností (Mikuláštík 2003). Cíle práce: Zjistit informovanost klientů v rámci předoperační přípravy po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit informovanost klientů v rámci pooperační péče po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Zjistit, zda mají klienti po totální endoprotéze možnost následné péče (rehabilitace, lázeňská léčba). K těmto cílům byly vytvořeny následující otázky: V jakých oblastech jsou klienti v rámci předoperační přípravy informováni? Jakým způsobem jsou klienti informování v rámci pooperační péče? Jaké možnosti následné péče mají klienti po totální endoprotéze? Metodika: Pro výzkumné šetření bylo zvoleno kvalitativní šetření sběru dat. Kvalitativní šetření bylo schváleno od hlavní sestry nemocnice, kde měl probíhat výzkum, ale nakonec se rozhovory realizovaly v domácím prostředí u klientů. Šetření bylo provedeno formou polostrukturovaných rozhovorů, rozhovory byly anonymní. Sběr dat probíhal v březnu 2015 u sedmi respondentů. I přesto, že rozhovory probíhaly v domácím prostředí klientů, bylo potřeba schválení výzkumu od hlavní sestry. A to zejména z toho důvodu, že byla zkoumána i následná péče u klientů po totální endoprotéze. Bylo tedy nutné si klienty před totální endoprotézou vytipovat v nemocničním zařízení a teprve po určité době po operaci s nimi rozhovory provést.
|
|
|
Sledování informovanosti matek dětí hospitalizovaných na chirurgických JIP jako podklad pro zlepšení ošetřovatelské péče
VOTROUBKOVÁ, Iveta
Diplomová práce se zabývá sledováním informovanosti matek dětí hospitalizovaných na chirurgických jednotkách intenzivní péče (dále jen JIP). Na základě studia literatury byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Teoretická část práce popisuje základní fakta o informovanosti a ošetřování dítěte na chirurgických JIP. Dále na základě literatury popisuje, jak probíhá podávání informací v praxi. Součástí teoretické části je také výčet nejčastějších diagnóz na dětských chirurgických JIP a je zde dále popsán příjem dítěte k chirurgickému výkonu, předoperační příprava, pooperační péče a propuštění dítěte do domácího prostředí. Sběr dat pro praktickou část diplomové práce byl proveden na dvou jednotkách intenzivní péče v ČR ve Fakultní nemocnici v Praze Motole a ve FN Brno. Z každé JIP bylo záměrně vybráno pět respondentek, s nimiž byl veden polostrukturovaný rozhovor, který je zaznamenán v podkapitole 4.2. Výsledky rozhovorů s jednotlivými respondentkami byly následně podrobeny analýze a shrnuty v sumarizačních tabulkách. Diplomová práce měla dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit subjektivní informovanost matek o onemocnění jejich dítěte a možných komplikacích nebo následcích onemocnění. Chtěli jsme zjistit, zda jsou matky subjektivně spokojeny s poskytnutými informacemi o onemocnění svého dítěte a případných komplikacích nebo následcích tohoto onemocnění. Rovněž jsme chtěli zjistit, zda v této oblasti pociťují nějaký deficit v získaných informacích, a jaké mají nejčastěji otázky na zdravotnický personál. Druhým cílem bylo zjistit subjektivní informovanost matek o průběhu hospitalizace na chirurgické JIP a o následné péči o dítě v domácím prostředí. Chtěli jsme vědět, zda měly matky pocit, že byly dostatečně informované o předoperační přípravě a pooperační péči o jejich dítě a zda byly spokojeny s informacemi týkajícími se následné péče o jejich dítě v domácím prostředí. Rovněž jsme chtěli zjistit, zda v této oblasti pociťují nějaký deficit v získaných informacích, a jaké mají nejčastější otázky na zdravotnický personál. Na základě zjištěných výsledků, které poukazují na subjektivní pocit nedostatečné informovanosti matek o předoperační přípravě dítěte, jsme vypracovali materiál Informace pro rodiče o předoperační přípravě a pooperační péči v písemné formě. Dále v důsledku zjištění, že mají matky pocit nedostatečného množství písemných informací o oddělení, jsme zpracovali Informace pro rodiče o oddělení, které jsou určeny pro potřeby lůžkového oddělení Kliniky dětské chirurgie 2. LF UK a FN Motol, 7C JIP pro novorozence a kojence. Tyto informační brožury jsou výstupem z diplomové práce.
|
|
|
Perioperační ošetřovatelská péče na gynekologickém oddělení
WOLFOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče v období před, během a po gynekologické operaci. Gynekologické operace se rozdělují na malé a velké. Jako malé gynekologické operace jsou označovány takové, k jejichž provedení postačuje jeden operatér a hospitalizace pacientky nepřesáhne 24 hodin. Velké operace jsou takové, kdy je nutná přítomnost více operatérů, pacientka je delší dobu pod vlivem anestezie a hospitalizace je delší než 24 hodin. Pro účely této bakalářské práce jsme se zaměřili na perioperační péči o ženy po velké gynekologické operaci. Péče během perioperačního období je nedílnou součástí práce porodní asistentky, neboť obor gynekologie je z velké části oborem chirurgickým. Se stále se zvyšujícím pokrokem techniky a nových operačních metod přibývají také různé druhy operací, které si vyžadují svá specifika v oblasti ošetřovatelské péče. Efektivní perioperační péče je důležitá pro bezproblémovou rekonvalescenci ženy po operaci. K perioperační péči patří nejen ošetřovatelské výkony jako takové, ale i informovanost klientky o průběhu hospitalizace a péče. Perioperační péče je velmi náročná jak pro ženu samotnou, tak pro celý tým, který se na péči podílí. Pro perioperační péči je nezbytná interakce veškerého zdravotnického personálu za účelem zajištění odborné péče dle standardů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké potřeby pacientky jsou během perioperačního období nejvíce narušeny. Výzkum byl zaměřen na to, jak ženy vnímají perioperační péči a přístup zdravotníků a do jaké míry jsou naplněna jejich očekávání.
|
|
|
Problematika intimity pacientů při předoperační přípravě a překladu na operační sál na ortopedickém oddělení.
FERENCZOVÁ, Romana
Bakalářská práce je zaměřena na intimitu pacientů na ortopedickém oddělení, při předoperační přípravě a překladu na operační sál, ale i na chování sester, které tuto činnost vykonávají. Intimita je na operačním oddělení stále diskutovatelné téma. Střetává se zde právo pacientů na soukromí a snaha zdravotníků o co nejlepší předoperační přípravu a následný překlad na operační sál. I přes velké úsilí zdravotnického personálu dochází k situacím vyvolávající u pacientů ostych a stud. Jedním z hlavních důvodů je časový tlak, který je na zdravotníky vyvíjen. K narušení intimity pacientů může dojít špatnou komunikací mezi sestrou a pacientem, ale i mezi personálem samotným. Každý pacient je individualita a proto není možné stanovit jeden standardní postup, který by tuto situaci řešil. Cílem práce bylo zjistit jakým způsobem je zabezpečena intimita pacientů při předoperační přípravě a sledovat možnosti zabezpečení intimity při překladu na operační sál. Zjistit, při jakých činnostech (výkonech) bývá v rámci předoperační přípravy intimita nejčastěji porušena. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden se sedmi náhodně vybranými pacienty ortopedického oddělení daného zařízení. Druhý typ rozhovoru byl veden se sedmi sestrami pracující v daném zařízení, z toho jedna sestra pracuje na operačním sále. Sestry byly dotazovány, zda respektují intimitu pacientů na lůžkové ošetřovací jednotce důsledněji, než sestry na operačním sále a zda je rozdíl v dodržování pacientovy intimity v předoperační přípravě u plánovaného operačního výkonu a u urgentního výkonu. Cíle práce byly splněny. Šetřením bylo zjištěno, že u dotazovaných respondentů docházelo k narušení intimity nejčastěji při překladu na operačním sále. Zjištěné výsledky budou poskytnuty managementu daného zařízení k vytvoření standardu pro zajištění intimity pacienta na operačním sále.
|
host ::
RSS.