|
|
Representation of Masculinity in J.R.R. Tolkien's The Lord of the Rings
BLÁHOVCOVÁ, Václava
Tato bakalářská práce se zabývá rozličnými typy maskulinity zobrazenými v mužských postavách v díle Pán prstenů J.R.R. Tolkiena a jejich porovnáním se stereotypy genderových rolí a zobrazením mužských postav ve fantasy žánru. První část se soustředí na Tolkienův život, vlivy na jeho dílo a přehled kritiky Tolkienova díla. Také představuje debatu o sexismu spojeného se stereotypním zobrazením ženských postav a jejich nedostatek v příběhu. Druhá část obsahuje stručný úvod do genderových studií feminity a maskulinity a žánru fantasy. Ve třetí části je analýza hlavních ras Středozemě a vybraných postav - Aragorna, Samvěda Křepelky, Froda Pytlíka a bratrů Boromira a Faramira - v kontextu maskulinity.
|
|
|
Téma dobrodružství a odvahy v Tolkienových příbězích The Hobbit a The Lord of the Rings
FUKA, Vojtěch
Hlavním cílem bakalářské práce bude analýza vybraných příběhů J.R.R. Tolkiena: The Hobbit a The Lord of the Rings. Východiskem bude přiblížení autorova života a díla, včetně jeho inspirace středověkou epickou tradicí (Beowulf) i soudobou fantastickou literaturou. V tomto směru bude práce vycházet z Bachtinovy charakteristiky dobrodružné literatury jako příběhů postavených na tématech cesty (zdroj dobrodružství) a zkoušky (zkoušky odvahy a pevnosti charakteru). Práce přiblíží i Tolkienův pohled na funkci fantazie v rámci pohádkových příběhů (únik, útěcha, obnova). Vlastní analýza bude zaměřena jak na rozbor konkrétních aspektů dobrodružné cesty, tak i na přiblížení přelomových / krizových momentů (zkoušek) a neobvyklých situací, v nichž hrdinové prokazují svou odvahu či slabost (beznaděj, strach). Pozornost bude věnována vývoji vybraných postav (Frodo Baggins, Samwise Gamgee, Peregrin Took, Merry Brandybuck, Bilbo Baggins, Thorin Oakenshield) na základě prožitého dobrodružství a jejich jednání (rozhodnutí a skutky) v krizových situacích.
|
|
|
Středozemě vs. Západozemí
OPATRNÁ, Lenka
Tato práce se věnuje dvěma fikčním univerzům, která zanechala významnou stopu v kánonu fantasy literatury. Prvním z nich je Tolkienova Středozemě, druhým pak Martinovo Západozemí. Pro práci je čerpáno primárně z jejich románových děl, abychom mohli lépe porovnat jejich naratologické postupy. U Tolkiena je to pak i z toho důvodu, že kromě trilogie Pána prstenů a Hobita vyšly všechny knihy ze Středozemě až po jeho smrti, a proto můžeme o konečné podobě, kterou by jim sám dal, jen spekulovat. Z Martinova díla je pro tuto práci stěžejní sága Píseň ledu a ohně. Jako teoretické východisko práce slouží především dílo Seymoura Chatmana, Shlomith Rimmonové-Kenanové a Lubomíra Doležela. Skrze jejich teorie je nahlíženo na oba fikční světy a postupně jsou ukazovány rozdíly, kterých si můžeme všimnout při jejich čtení, a to především na úrovni vypravěče příběhu a typovosti postav. Odlišnost fikčních univerz se nám ukazuje také v modálních omezeních, kterým podléhají. Největších rozdílů si můžeme všimnout především u rozlišení dobra a zla, které podléhá axiologickému omezení, a pak u deontického omezení, které nám předkládá normy a pravidla fikčních světů. Poslední část práce je věnována adaptacím našich literárních děl, tedy filmovým trilogiím Hobit a Pán prstenů, o které se postaral režisér Peter Jackson, a seriálu Hra o trůny z produkce HBO a tvůrčí dvojice David Benioff a D. B. Weiss. Díky změně média jsme narazili na některé nepopsané části příběhů, kterých si v literatuře jinak nevšimneme. A také se nám naskytl pohled na to, co se stane s příběhem, když změníme sdělovací prostředek. Každý literární příběh totiž musí projít změnami, které jsou vynuceny převedením na audiovizuální sdělení. V závěru práce je vznesena myšlenka, že bylo porovnáváno neporovnatelné. A to z toho důvodu, že kdybychom postupovali dle stanovených parametrů, museli bychom nutně dojít k závěru, že příběhy sepsané Tolkienem jsou vlastně pohádky pro děti a jsou podle toho i sdělovány. Oproti tomu je Píseň ledu a ohně velmi komplikované dílo, které vyžaduje zkušenějšího čtenáře a rozhodně se nedá považovat za dětskou literaturu.
|
|
|
Teologická antropologie ve světech J. R. R. Tolkiena, C. S. Lewise a George Lucase
Michálek, Ondřej ; Outrata, Filip (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
V této práci se zabývám tématem teologických motivů ve vybraných světech Johna Ronalda Reuela Tolkiena - Středozemě, Clive Staplese Lewise - Narnie a George Lucase - Star Wars. Ve světě Středozemně půjde o celý kánon, který obsahuje příběhy ze Středozemě se zaměřením na Pána prstenů a Hobita. Ze světa Narnie použiji všech sedm knih. Ve světě George Lucase porovnám hlavně tzv. G-kánon, vlastní materiál George Lucase. Pokud se vyskytne téma, které tímto kánonem nebude pokryto, podívám se do tzv. T-kánonu, případně do C-kánonu. Porovnám jednotlivé teologické otázky v přístupech autora ovlivněného anglikanismem, katolicismem a metodismem s budhismem. Nejdůležitějšími otázkami pro mě bude stvoření, hřích, milost, naděje, odpuštění a vykoupení. Pro jednotlivá témata porovnávám jednotlivé přístupy a jejich porovnání s biblickým vyprávěním. Cílem práce je tedy posouzení, zda a v jaké míře tyto příběhy odrážejí biblický pohled na člověka a na dějiny.
|
|
|
Pohádky K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie
VOHRADSKÁ, Zuzana
Jádrem diplomové práce je snaha o kontextuální interpretaci pohádek K. J. Erbena z pohledu teologické antropologie. A v kontextu celkové problematiky pohádek pak v nich nalézt hodnoty, které mohou být takto uchopeny a interpretovány. Vlastnímu výkladu předchází pět teoretických kapitol, kde je nejprve pojednáno o problematice pohádek, jejich typologii, vzniku a vývoji. A také o specifikách doby a tvorby K. J. Erbena. Homér a J. R. R. Tolkien se stávají inspirací následné interpretace. Obě díla byla křesťansky interpretována. Integrativní a rekonstruktivní teorie tak je ukázána na výkladu dvou velkých děl světové literatury. Odyssea, jako dílo, o jehož vzniku není mnoho známo, je vzorem integrativní teorie. Pán prsten seznamuje s rekonstruktivní teorií, neboť zde je tomu naopak. Ze svérázné struktury klasické pohádky pak vychází její vlastní výklad. Jeho jádrem je studium morfologie pohádky V. J. Proppa. Pohádka Pták Ohnivák a liška Ryška je jakýmsi úvodem k výkladu pohádek jiných. Nejprve jsou její symboly analyzovány a uvedeny v souvislosti pohádkového děje. Později je nalézáno její jádro v době, kdy ještě nebyla pohádkou. A tím je její struktura dána do souvislosti s rituálem zasvěcení. Následně jsou zde rozpracovány některé aspekty člověka: člověk jako "oduševnělý prach", hříšník a obraz Boží. Kontinuálně k tomu a v souvislosti jiných pohádek je toto téma rozvedeno do obecnější roviny osudovosti, života, smrti, dobra a zla. Otázka hodnoty je zpracována v kapitole o estetice a symbolice, s důrazem na symboliku symbolu, mýtu a rituálu.
|
|
|
Vlastní jména a toponyma v české a ruské verzi překladu knihy Pán prstenů
Tiagusheva, Tatiana ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
(česky) Bakalářská práce porovnává jediný český překlad s jedním z ruských překladů vlastních jmen a místních názvů v románu Pán Prstenů J. R. R. Tolkiena. Hledá původní význam jmen a názvů v jazyce originálu a snaží se vysvětlit, čím se překladatelé řídili, případně, co je mohlo vést k tomu či onomu řešení při překládání. Věnuje se také teoretické stránce překladu vlastních jmen a místních názvů, uvádí názory řady odborníků, popisuje existující metody překládání. Pomocí statistické analýzy porovnává přístupy české překladatelky a ruského překladatele, zjišťuje, jaké metody překladu (např. doslovný překlad, transkripce aj.) preferovali a kde při překladu chybovali. Součástí práce je také celkové porovnání a hodnocení překladů.
|
|
|
Reprezentace hrdiny a antihrdiny v britské fantasy literatuře
HARŠOVÁ, Pavlína
V diplomové práci na téma Reprezentace hrdiny a antihrdiny v britské fantasy literatuře se autorka zaměří na typologii postav v žánru fantasy. Bude se soustředit na rozlišení postav na hrdiny a antihrdiny a popíše specifika jejich reprezentace v dílech britských autorů, a to především v díle J. R. R. Tolkiena, C. S. Lewise, J. K. Rowling, P. Pullmana, N. Gaimana a T. Pratchetta. Teoretické poznatky bude autorka čerpat především z publikace Josepha Campbella s názvem Tisíc tváří hrdiny: Archetyp hrdiny v proměnách věků a z knihy Archetyp a nevědomí Carla Gustava Junga Získané poznatky bude demonstrovat na vybraných textech výše zmíněných autorů.
|
host ::
RSS.