|
|
Návrh vážící jednotky pro automatickou fenotypizační linku
Mikuš, Martin ; Věchet, Stanislav (oponent) ; Štěpánek, Vojtěch (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh a realizace vážící a zavlažovací jednotky pro automatickou fenotypizační linku. Práce je strukturována do několika fází. Nejprve je proveden průzkum trhu dostupných řídících systémů pro ovládání jednotky, následuje návrh koncepčních řešení a výběr nejvhodnější varianty. Poté dochází k optimalizaci konstrukce a výběru vhodných komponent pro realizaci. V neposlední řadě je provedena samotná realizace vážící a zavlažovací jednotky, která je následně důkladně otestována.
|
|
|
Vývoj automatického analyzátoru vzorků uhlíku a síry ACS 820
Jaroš, Tomáš ; Sloboda, Martin (oponent) ; Polsterová, Helena (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem elektrotechnického zapojení automatického analyzátoru uhlíku a síry ACS 820. Detailn rozebírá jednotlivé funk ní ásti za ízení. Dále se práce zabývá výb rem vhodných komponent pro ovládání za ízení. V neposlední ad se zabývá návrhem bezpe nostních obvod , které zajistí bezpe né užívání za ízení. Sou ástí práce je realizace elektrotechnického návrhu zapojení jednotlivých komponent a provedení návrhu výstavby elektrického rozvad e.
|
|
|
Návrh a implementace řídícího programu pro robotickou buňku
Kořenek, Miroslav ; Lacko, Branislav (oponent) ; Parák, Roman (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh a implementace řídicího programu pro robotickou buňku. V úvodu je popsána problematika manipulačních pracovišť a rozdělení dané oblasti. Další kapitola se věnuje společnosti Omron a jejímu sortimentu se zaměřením na řídicí prostředky v automatizaci. Následující část popisuje společnost Fanuc a její sortiment s důrazem na průmyslové roboty. Další kapitola se zabývá popisem účelu a návrhem konstrukce robotické buňky včetně systémové integrace. Závěrečná část práce se zabývá návrhem řídicích programů pro PLC Omron a průmyslového robota Fanuc. Navazuje tvorba vizualizace aplikace pro HMI obrazovku Omron. Poslední část je věnována ověření navrženého řešení pomocí simulace robotu, implementaci řešení do reálné robotické buňky a ověření jako funkčnosti.
|
|
|
Metody měření podkožního tuku
Marek, Vojtěch ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chlíbková, Daniela (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáním metod měření podkožního tuku. Stručně popisuje tělesnou stavbu, zabývá se rešerší nejvýznamnějších metod měření podkožního tuku. Popisuje použité přístroje, které byly použity při měření. Dále se zabývá statistickým vyhodnocením, naměřených dat. Práce potvrzuje, že výsledky měření jednotlivých přístrojů se liší na statisticky významné hladině, zároveň nebyl identifikovaný jednoznačný faktor, který by to zapříčinil.
|
|
|
Zpřesnění funkce krokoměrů autokalibrací
Kučera, Lukáš ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
v češtině Cíl: Cílem práce je prozkoumat možnosti zpřesnění funkce krokoměrů pomocí částečného odstranění individuální chyby měření u konkrétní dvojice krokoměr-proband, a to pomocí autokalibrace chůzí na předem známou vzdálenost. Metodika: Budou využity krokoměry mechanického typu YAMAX SW-200 a plně elektronické OMRON HJ-720. Studie se zúčastnilo 30 dospělých lidí ve věku 18 až 69 let (11 mužů, 19 žen). V pilotní fázi proběhne vytipování dostatečně dlouhých úseků o známé délce (100 m, 300 m a 1000 m) a autokalibrace na rovné dráze. Vlastní pokus bude spočívat v terénním měření. Výsledky: Ze získaných průměrných délek kroku a z počtu naměřených kroků je možné stanovit vzdálenost, kterou probandi urazili. Nejvíce jsme se skutečné vzdálenosti 1000 m přiblížili v případě, že jsme použili průměrnou délku kroku ze vzdálenosti 300 m. V tomto případě podhodnocení vzdálenosti dosahovalo u Omronu maximálně 7 % a u Yamaxu pouze 10 %. Nicméně se také vzdálenost pro Omron nadhodnotila u 27 % probandů a pro Yamax u 20 % probandů. Závěr: Jako ideální se zdá být průměrná délka kroku vypočtená ze vzdálenosti 100 m. Je u ní sice častější podhodnocení, ale zase minimální nadhodnocení. Pro pacienty bude i navíc lehce proveditelné průměrnou délku kroku zjistit.
|
|
|
Návrh a implementace řídícího programu pro robotickou buňku
Kořenek, Miroslav ; Lacko, Branislav (oponent) ; Parák, Roman (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je návrh a implementace řídicího programu pro robotickou buňku. V úvodu je popsána problematika manipulačních pracovišť a rozdělení dané oblasti. Další kapitola se věnuje společnosti Omron a jejímu sortimentu se zaměřením na řídicí prostředky v automatizaci. Následující část popisuje společnost Fanuc a její sortiment s důrazem na průmyslové roboty. Další kapitola se zabývá popisem účelu a návrhem konstrukce robotické buňky včetně systémové integrace. Závěrečná část práce se zabývá návrhem řídicích programů pro PLC Omron a průmyslového robota Fanuc. Navazuje tvorba vizualizace aplikace pro HMI obrazovku Omron. Poslední část je věnována ověření navrženého řešení pomocí simulace robotu, implementaci řešení do reálné robotické buňky a ověření jako funkčnosti.
|
|
|
Metody měření podkožního tuku
Marek, Vojtěch ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chlíbková, Daniela (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáním metod měření podkožního tuku. Stručně popisuje tělesnou stavbu, zabývá se rešerší nejvýznamnějších metod měření podkožního tuku. Popisuje použité přístroje, které byly použity při měření. Dále se zabývá statistickým vyhodnocením, naměřených dat. Práce potvrzuje, že výsledky měření jednotlivých přístrojů se liší na statisticky významné hladině, zároveň nebyl identifikovaný jednoznačný faktor, který by to zapříčinil.
|
|
|
Zpřesnění funkce krokoměrů autokalibrací
Kučera, Lukáš ; Slabý, Kryštof (vedoucí práce) ; Procházka, Michal (oponent)
v češtině Cíl: Cílem práce je prozkoumat možnosti zpřesnění funkce krokoměrů pomocí částečného odstranění individuální chyby měření u konkrétní dvojice krokoměr-proband, a to pomocí autokalibrace chůzí na předem známou vzdálenost. Metodika: Budou využity krokoměry mechanického typu YAMAX SW-200 a plně elektronické OMRON HJ-720. Studie se zúčastnilo 30 dospělých lidí ve věku 18 až 69 let (11 mužů, 19 žen). V pilotní fázi proběhne vytipování dostatečně dlouhých úseků o známé délce (100 m, 300 m a 1000 m) a autokalibrace na rovné dráze. Vlastní pokus bude spočívat v terénním měření. Výsledky: Ze získaných průměrných délek kroku a z počtu naměřených kroků je možné stanovit vzdálenost, kterou probandi urazili. Nejvíce jsme se skutečné vzdálenosti 1000 m přiblížili v případě, že jsme použili průměrnou délku kroku ze vzdálenosti 300 m. V tomto případě podhodnocení vzdálenosti dosahovalo u Omronu maximálně 7 % a u Yamaxu pouze 10 %. Nicméně se také vzdálenost pro Omron nadhodnotila u 27 % probandů a pro Yamax u 20 % probandů. Závěr: Jako ideální se zdá být průměrná délka kroku vypočtená ze vzdálenosti 100 m. Je u ní sice častější podhodnocení, ale zase minimální nadhodnocení. Pro pacienty bude i navíc lehce proveditelné průměrnou délku kroku zjistit.
|
|
|
Vývoj automatického analyzátoru vzorků uhlíku a síry ACS 820
Jaroš, Tomáš ; Sloboda, Martin (oponent) ; Polsterová, Helena (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem elektrotechnického zapojení automatického analyzátoru uhlíku a síry ACS 820. Detailn rozebírá jednotlivé funk ní ásti za ízení. Dále se práce zabývá výb rem vhodných komponent pro ovládání za ízení. V neposlední ad se zabývá návrhem bezpe nostních obvod , které zajistí bezpe né užívání za ízení. Sou ástí práce je realizace elektrotechnického návrhu zapojení jednotlivých komponent a provedení návrhu výstavby elektrického rozvad e.
|
host ::
RSS.