|
| |
|
|
Reliéf sv. Kryštofa haptická pomůcka pro nevidomé
RONOVSKÁ, Tereza
První část teoretické práce se s ohledem na účel praktického výstupu (haptickou pomůckou) zabývá odvětvími speciální pedagogiky oftalmopedií a tyflografikou. Druhá část teoretické práce analyzuje námět sv. Kryštofa, který se objevuje v podobě nástěnné malby v klášterním kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích. V souvislosti s místem výskytu je nastíněna historie kláštera. Praktická část se věnuje různým řešením zhotovení konkrétní haptické pomůcky pro nevidomé. Ta slouží k "nahlédnutí do obrazu" prostřednictvím reliéfu, který díky svým plastickým vlastnostem podává ucelenou vizuální představu plošného zobrazení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku
TOMANOVÁ, Katarína
Bakalářská práce s názvem "Prostorová orientace a samostatný pohyb jedinců se zrakovým postižením za pomoci bílé hole se zaměřením na dobu vzniku" je zaměřena na zrakově postižené jedince, jejichž zrak je poškozen do takové míry, že při své prostorové orientaci využívají kompenzační pomůcku bílá hůl. Bakalářská práce je celistvou ilustrací fenoménu bílé hole. Lidé s poruchou zraku nemohou přijímat informace ze svého okolí vizuálně, musí ho kompenzovat, a to za pomoci hmatu a sluchu. To lze ovšem využít za předpokladu krátké vzdálenosti. Při vzdálenosti větší jsou odkázáni na ostatní kompenzační pomůcky, jako je například bílá hůl, která napomáhá v prostorové orientaci a samostatném pohybu. Práce se skládá z části teoretické, praktické a přílohové. Teoretická část obsahuje 5 kapitol. První kapitola se věnuje anatomii a patologii zrakového orgánu, jeho vyšetřovacím metodám, rozdělení očních vad vrozených a získaných a poruchám zrakových drah. Druhá kapitola se věnuje jedinci se zrakovým postižením, konkrétněji historii péče o zrakově postižené, zrakovým funkcím, kategoriím osob se zrakovým postižením. Jaký je vliv zrakového postižení na vývoj osobnosti jedince a v neposlední řadě popisuje jedince se zrakovým postižením vrozeným a jedince se zrakovým postižením získaným. Třetí kapitola se věnuje poradenským zařízením, definuje střediska rané péče a dále SPC pro jedince se zrakovým postižením. Předposlední kapitola se věnuje prostorové orientaci a to jejímu rozdělení oblastí výchovy POSP, jejím zásadám samostatného pohybu a také významu POSP. Poslední kapitola seznamuje s kompenzační pomůckou bílá hůl, popisuje její historii a současnost a uvádí techniky správného užívání. K dosažení vytyčených výzkumných cílů byla pro praktickou část použita kvalitativní metoda zkoumání. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor a anamnéza. Rozhovor byl sestaven z předem připravených otevřených otázek zaměřených na prostorovou orientaci a kompenzační pomůcku bílá hůl. Výběrový soubor tvoří 6 respondentů. Vyhodnocení dat proběhlo formou analýzy, při níž se data a výpovědi utřídily a poté sepsaly mezi výsledky. Tyto výsledky jsou pro lepší orientaci utříděny do tabulek v kapitole 8.4 Vyhodnocení získaných dat. Ve výsledcích jsou obsaženy identifikační údaje, kategorie a diagnóza zrakového znevýhodnění a dále subjektivní názory respondentů týkající se prostorové orientace a bílé hole. V diskuzi byly porovnány výsledky informací od respondentů s tvrzením teoretické části. Z výzkumu se potvrdilo, že nauka POSP a především kompenzační pomůcka bílá hůl napomáhá jedincům se zrakovým znevýhodněním při orientaci v prostoru a také při signalizaci přítomnosti zrakové vady ve větších vzdálenostech a v neznámém exteriéru. Zrakově znevýhodnění se mohou díky dnešní technologii, například možnosti propojení více kompenzačních pomůcek s bílou holí, více přiblížit majoritní populaci dnešní společnosti. Poznatky získané z bakalářské práce by mohly posloužit k větší informovanosti o prostorové orientaci, samostatném pohybu a bílé holi. Mohly by být námětem pro další zkoumání. Po přepracování by tato práce mohla být použita jako edukační materiál o POSP.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rehabilitace očních patologií a kompenzace zrakových znevýhodnění
PLÍŠKOVÁ, Kateřina
Práce s názvem ?Rehabilitace očních patologií a kompenzace zrakových znevýhodnění? byla zaměřena na zrakově znevýhodněné osoby. Lidé s poruchou zraku nemohou přijímat informace ze svého okolí vizuálně, ale musí se spoléhat na ostatní smysly, především hmat a sluch. V tom jim do jisté míry pomáhají kompenzační pomůcky. Ty hrají významnou roli v procesu integrace zrakově postiženého do společnosti i do pracovního procesu. Pomůcky nevidomým uživatelům napomáhají orientovat se v prostoru, zjednodušit péči o svoji osobu a udržovat kontakt s přáteli. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu oftalmopedie, anatomie a fyziologie zrakového orgánu, typům zrakových vad, jejich příčinou vzniku a stupni postižení. Jak už sám název bakalářské práce naznačuje také popisem kompenzačních pomůcek, které jsou rozděleny na neoptické, optické, optoelekrtické, výpočetní techniku a další pomůcky usnadňující zrakově znevýhodněným pohyb a práci. V krátkosti se teoretická část zaobírá i sociální rehabilitaci a středisky zabývajících se touto problematikou. Pro přehled jsou uvedeny i příspěvky na pomůcky. Cílem bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem kompenzační pomůcky zkvalitňují život lidem se zrakovým znevýhodněním. Podle cíle jsou stanoveny výzkumné otázky. Hlavní otázkou je zjistit, jaké kompenzační pomůcky se nejčastěji v současnosti používají. Druhá otázka zní, jaké oftalmologické patologie se u respondentů vyskytují. Ke sběru dat bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Použity byly dvě metody. První metoda analýzy dokumentů, tím se zjistilo, které kompenzační pomůcky se nejvíce v Jihočeském kraji pořizují. Jako druhá byla použita metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Respondenti byli vybíráni pomocí metody příležitostného výběru zkoumaného souboru. Hlavními kritérii pro poskytnutí rozhovoru byla osoba se zrakovým znevýhodněním a ochota poskytnout rozhovor. Výběrový soubor tvoří šest klientů. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí metody vytváření trsů. Výsledky jsou rozděleny do dvou částí. První část tvoří analýza dokumentů, získaná z Tyflokabinetu o. p. s. v Českých Budějovicích. Druhá část obsahuje subjektivní názory klientů na uživatelnost kompenzačních pomůcek. Výsledky jsou pro větší přehlednost rozděleny do okruhů. První okruh obsahuje identifikační údaje respondentů, v následujícím okruhu jsou zmíněny zrakové vady a stupně postižení respondentů. Ostatní okruhy se zabývají kompenzačními pomůckami a poslední okruh vypovídá o sociální rehabilitaci a příspěvku na péči. Diskuse je také rozdělena podle okruhů a výzkumných otázek. V diskuzi jsou porovnávány výsledky z informací od respondentů s tvrzením v teoretické práci. Z výsledků vyplývá, že nejvíce žádanou pomůckou je počítač. Dle odpovědí klientů by se dalo říct, že trendy zrakově znevýhodněných osob jsou v ekvivalentu ?zdravé? populace. Počítače využívají ke zprostředkování kontaktu s přáteli, vyhledávání nových informací a čtení psaného textu. Využívání ostatních pomůcek závisí především na individualitě jedince. Z výzkumu se potvrdilo, že pomůcky pomáhají lidem nejen při orientaci v prostoru, v práci a ve vzdělávacím zařízení, ale také v mnoha dalších činnostech. Zrakově znevýhodnění se mohou díky dnešní technologii, co nejvíce přizpůsobit většinové společnosti a udržovat s ní stejný krok. Poznatky získané z bakalářské práce by mohli sloužit k větší informovanosti o kompenzačních pomůckách jak u zdravotně znevýhodněných občanů, tak i u laické veřejnosti a jako podklad pro další výzkumné práce.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.