|
|
Deterrence in counter-terrorism: the case of Nigeria
Tongpan, Timothy Yusufu ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Aby bylo možné vyhodnotit účinnost odstrašujících opatření, jsou data přebírána z globálního indexu terorismu (GTI). GTI poskytuje komplexní hodnocení trendů a vzorců terorismu v různých regionech a zemích a nabízí rámec pro hodnocení účinnosti protiteroristických strategií. Analýza v této práci vyhodnotí dopad odstrašovacích opatření na snížení teroristických aktivit v Nigérii a identifikuje klíčové faktory, které přispívají k úspěchu či selhání odstrašování. Zjištění této studie bude velmi zajímavé pro tvůrce politik, bezpečnostní experty. V širším měřítku byl boj proti terorismu v Nigérii v posledním desetiletí kritickým problémem, přičemž teroristické skupiny jako Boko Haram představují významnou hrozbu pro bezpečnost a stabilitu země. Nigerijská vláda v reakci na tuto hrozbu zavedla různé strategie, včetně odstrašování. Odrazováním se rozumí použití opatření, jejichž cílem je odradit potenciální teroristy od násilných činností. Tato studie se zaměřuje na účinnost odstrašování v nigerijské protiteroristické strategii v letech 2009 až 2019 s případovou studií Boko Haram. Sledované období je významné, protože znamená vzestup Boko Haram a její přeměnu v impozantní teroristickou skupinu, která způsobila značné škody nigerijské ekonomice a společnosti. Z pohledu akademické obce, pochopení účinnosti...
|
|
| |
|
|
The change of normative perception and thinking about the Nuclear Sharing within NATO
Kořínek, David ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
Primárním cílem této práce je analyzovat vývoj normativního vnímání a uvažování o jaderných zbraních a jejich sdílení v rámci NATO. V samotném centru zájmu této práce leží koncept sdílení jaderných zbraní Severoatlantické aliance, který však nemůže být zkoumán bez obdobné analýzy zaměřené na vnímání a uvažování o jaderných zbraních samotných. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola vysvětluje historickou pozici jaderných zbraní v rámci struktur NATO a minulost konceptu jejich sdílení ve vztahu ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Taktéž představuje základní teoretickou debatu a definici konceptu. Kapitola dvě pak vysvětluje metodologický rámec práce, popisuje set analyzovaných dokument a pravidla pro jejich kódování. Pro účely této práce jsem se rozhodl použít software pro obsahovou analýzu NVivo 12. Poté následuje kapitola tři, která vizualizuje a vysvětluje výsledky obsahové analýzy zpracované na základě schématu popsaného v kapitole dvě.
|
|
|
The change of normative perception and thinking about the Nuclear Sharing within NATO
Kořínek, David ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Jan (oponent)
Primárním cílem této práce je analyzovat vývoj normativního vnímání a uvažování o jaderných zbraních a jejich sdílení v rámci NATO. V samotném centru zájmu této práce leží koncept sdílení jaderných zbraní Severoatlantické aliance, který však nemůže být zkoumán bez obdobné analýzy zaměřené na vnímání a uvažování o jaderných zbraních samotných. Tato práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola vysvětluje historickou pozici jaderných zbraní v rámci struktur NATO a minulost konceptu jejich sdílení ve vztahu ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Taktéž představuje základní teoretickou debatu a definici konceptu. Kapitola dvě pak vysvětluje metodologický rámec práce, popisuje set analyzovaných dokument a pravidla pro jejich kódování. Pro účely této práce jsem se rozhodl použít software pro obsahovou analýzu NVivo 12. Poté následuje kapitola tři, která vizualizuje a vysvětluje výsledky obsahové analýzy zpracované na základě schématu popsaného v kapitole dvě.
|
|
| |
|
|
Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století: komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010
Smetana, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se pokouší o srovnání přístupu administrativ amerických prezidentů George W. Bushe ml. a Baracka Obamy k problematice jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států prostřednictvím podrobné komparativní analýzy obsahu a významu dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. V rámci těchto dokumentů jsou zkoumány jak širší konceptuální otázky, tak i zcela konkrétní kroky týkajících se například jednotlivých prvků amerického strategického arzenálu. Autor rigorózní práce předkládá tezi, že současný politický diskurs představující Obamův přístup v této oblasti jako téměř revoluční změnu v dosavadní jaderné politice Spojených států neodpovídá v mnoha ohledech posunu v rámci daných dokumentů a vývoj americké jaderné strategie si v celé řadě aspektů nadále zachovává vlastní dynamiku. Rigorózní práce se současně snaží i o zasazení obou dokumentů do kontextu trendů ve vývoji americké jaderné strategie od počátku 90. let, což umožňuje identifikaci posunu i konstantních prvků v americké jaderné politice v celém období od konce studené války.
|
|
|
Role jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států ve 21. století : komparace dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010
Smetana, Michal ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se pokouší o srovnání přístupu administrativ amerických prezidentů George W. Bushe ml. a Baracka Obamy k problematice jaderných zbraní v bezpečnostní strategii Spojených států prostřednictvím podrobné komparativní analýzy obsahu a významu dokumentů Nuclear Posture Review z let 2001 a 2010. V rámci těchto dokumentů jsou zkoumány jak širší konceptuální otázky, tak i zcela konkrétní kroky týkajících se například jednotlivých prvků amerického strategického arzenálu. Autor diplomové práce předkládá tezi, že současný politický diskurs představující Obamův přístup v této oblasti jako téměř revoluční změnu v dosavadní jaderné politice Spojených států neodpovídá v mnoha ohledech posunu v rámci daných dokumentů a vývoj americké jaderné strategie si v celé řadě aspektů nadále zachovává vlastní dynamiku. Diplomová práce se současně snaží i o zasazení obou dokumentů do kontextu trendů ve vývoji americké jaderné strategie od počátku 90. let, což umožňuje identifikaci posunu i konstantních prvků v americké jaderné politice v celém období od konce studené války.
|
host ::
RSS.