|
|
Reprezentace psychických poruch v Young Adult literatuře
SOJKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá reprezentací psychických poruch v Young Adult literatuře. Tento druh literárních textů cílí primárně na čtenáře ve věkové skupině 12-18 let, ale v současnosti získává oblibu u čtenářů všech věkových kategorií. Bakalářská práce zkoumá, jak jsou psychické poruchy v Young Adult literatuře tematizovány, a to jak z hlediska autentičnosti reprezentace vzhledem k psychiatrickým specifikám poruch, tak i z hlediska funkcí zobrazení v rámci literárních textů. Ústředním tématem však je kulturální pohled na to, jak jsou společensky tabuizovaná témata reprezentována v literatuře pro dospívající čtenáře a čtenářky, pro které mohou tyto reprezentace sehrát zásadní roli při uvědomění si vlastních potíží a identity.
|
|
|
Genetické faktory ovlivňující charakteristické faciální rysy u osob s psychickými poruchami
Frajbišová, Aneta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Kočandrlová, Karolina (oponent)
Faciální část hlavy embrya je tvořena společně s mozkem ze stejných prekurzorů. Obličej je tvořen z buněk neurální lišty, které vznikají z neuroepitelu. Jakmile tedy dojde k narušení časného vývoje mozku, projeví se to ve tváři. Neuroepitel indukuje expresi mnoha důležitých genetických faktorů pro vznik obličeje, např. gen PAX3, Dsl-1, HMGN1. Na vzezření obličeje má však vliv i prostředí, konkrétně životospráva či způsob dýchání. Osoby se syndromatickými psychickými poruchami mají dobře známou a prozkoumanou faciální morfologii, kdežto osoby s nesyndromatickými psychickými poruchami, např. se schizofrenií, ASD, OCD či bipolární poruchou, jsou stále objektem mnoha studií. Genetické faktory ovlivňující faciální dysmorfii jsou často geny, které mají hlavní úlohu v centrální nervové soustavě či nepřímo ovlivňují skrze signalizační dráhy jiné geny známé pro vývoj faciální části hlavy, např. Fgf geny. Tato práce si klade za cíl určit tyto genetické faktory.
|
|
|
Effects of memantine and riluzole on learning deficits in an animal model of obsessive-compulsive disorder induced by 8-OH-DPAT sensitization
Mainerová, Karolína ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Obsedantně-kompulzivní porucha je chronické psychiatrické onemocnění. Vážně omezuje a mění kvalitu života. Léčba OCD je v této době založena na kombinaci antidepresiv a psychoterapie, presto spoustu pacientů zůstává bez úspěšné léčby, či s přetrvávajícími symptomy. Zvířecí modely založené na genetické, behaviorální, farmakologické a optogenetické manipulaci jsou úspěšným zdrojem pro výzkum tohoto onemocnění i jeho léčby. Chronická senzitizace serotoninových 1A a 7 - receptorů jejich agonistou 8-OH-DPAT ((8- hydroxy-2-(di-npropylamino)-tetralin hydrobromid) indukuje repetitivní a kompulzivní chování, považované za zvířecí analog symptomů OCD. V této práci byl zjišťován jeho vliv na učení a paměť v kolotočovém bludišti během úkolu aktivního vyhýbání se místu. Dalším cílem této práce bylo zjistit, zda společné podávání memantinu nebo riluzolu s 8-OH-DPAT zmírňuje kognitivní účinky a deficity v učení tohoto modelu. Měřená kritéria byla; celková vzdálenost, počet vstupů do zakázaného sektoru, maximální počet šoků a průměrná rychlost po šoku. Během habituační fáze byla zvířata sensitizována 8-OH-DPAT (s kontrolní skupinou, která dostávala pouze fyziologický roztok). Při akvizici byly zvířatům podávány dvě injekce, jedna s memantinem nebo riluzolem nebo fyziologickým roztokem a druhá s 8-OH-DPAT nebo...
|
|
|
Vliv klomipraminu a risperidonu na učení a flexibilitu u animálního modelu obsedantně kompulzivní poruchy
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Chronická sensitizace dopaminových D2/D3 receptorů jejich agonistou quinpirolem (QNP) indukuje u potkanů kompulzivní kontrolování, které je považováno za model obsedantně-kompulsivní poruchy (OCD). Předchozí studie odhalila deficit v kognitivní flexibilitě u QNP sensitizovaných potkanů. Tato práce se zaměřila na určení, zda je tento deficit kognitivní flexibility zmírněn společným podáváním klomipraminu (CMI), risperidonu (RIS) nebo kombinací obou (CMI+RIS) a QNP léčby. Byla použita averzivně motivovaná úloha aktivního vyhýbání se místu na kolotočovém bludišti s tzv. přeučením. K měření výkonu byl hodnocen počet vstupů do šokového sektoru, kterému je zapotřebí se vyhýbat. Bylo využito šesti skupin léčených různými látkami: kontrolní skupina, QNP skupina, CMI skupina, skupina s kombinací QNP/CMI, skupiny s kombinacemi QNP/RIS a QNP/CMI/RIS. Překvapivě byla u QNP skupiny ve srovnání s kontrolní pozorováno horší akviziční učení pokud byly tyto dvě skupiny porovnávány samostatně. Nicméně, i tak předvedla podobně jako v předchozí studii QNP skupina ve srovnání s kontrolní horší výkon v první den přeučení. Při porovnání všech skupin bylo zhoršené počáteční učení pouze u skupiny dostávající kombinaci QNP/CMI ve srovnání s kontrolní skupinou. První den přeučení měla pouze QNP skupina výrazně vyšší počet vstupů než...
|
|
|
Effects of memantine and riluzole on learning deficits in an animal model of obsessive-compulsive disorder induced by 8-OH-DPAT sensitization
Mainerová, Karolína ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
Obsedantně-kompulzivní porucha je chronické psychiatrické onemocnění. Vážně omezuje a mění kvalitu života. Léčba OCD je v této době založena na kombinaci antidepresiv a psychoterapie, presto spoustu pacientů zůstává bez úspěšné léčby, či s přetrvávajícími symptomy. Zvířecí modely založené na genetické, behaviorální, farmakologické a optogenetické manipulaci jsou úspěšným zdrojem pro výzkum tohoto onemocnění i jeho léčby. Chronická senzitizace serotoninových 1A a 7 - receptorů jejich agonistou 8-OH-DPAT ((8- hydroxy-2-(di-npropylamino)-tetralin hydrobromid) indukuje repetitivní a kompulzivní chování, považované za zvířecí analog symptomů OCD. V této práci byl zjišťován jeho vliv na učení a paměť v kolotočovém bludišti během úkolu aktivního vyhýbání se místu. Dalším cílem této práce bylo zjistit, zda společné podávání memantinu nebo riluzolu s 8-OH-DPAT zmírňuje kognitivní účinky a deficity v učení tohoto modelu. Měřená kritéria byla; celková vzdálenost, počet vstupů do zakázaného sektoru, maximální počet šoků a průměrná rychlost po šoku. Během habituační fáze byla zvířata sensitizována 8-OH-DPAT (s kontrolní skupinou, která dostávala pouze fyziologický roztok). Při akvizici byly zvířatům podávány dvě injekce, jedna s memantinem nebo riluzolem nebo fyziologickým roztokem a druhá s 8-OH-DPAT nebo...
|
|
|
Vliv klomipraminu a risperidonu na učení a flexibilitu u animálního modelu obsedantně kompulzivní poruchy
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Chronická sensitizace dopaminových D2/D3 receptorů jejich agonistou quinpirolem (QNP) indukuje u potkanů kompulzivní kontrolování, které je považováno za model obsedantně-kompulsivní poruchy (OCD). Předchozí studie odhalila deficit v kognitivní flexibilitě u QNP sensitizovaných potkanů. Tato práce se zaměřila na určení, zda je tento deficit kognitivní flexibility zmírněn společným podáváním klomipraminu (CMI), risperidonu (RIS) nebo kombinací obou (CMI+RIS) a QNP léčby. Byla použita averzivně motivovaná úloha aktivního vyhýbání se místu na kolotočovém bludišti s tzv. přeučením. K měření výkonu byl hodnocen počet vstupů do šokového sektoru, kterému je zapotřebí se vyhýbat. Bylo využito šesti skupin léčených různými látkami: kontrolní skupina, QNP skupina, CMI skupina, skupina s kombinací QNP/CMI, skupiny s kombinacemi QNP/RIS a QNP/CMI/RIS. Překvapivě byla u QNP skupiny ve srovnání s kontrolní pozorováno horší akviziční učení pokud byly tyto dvě skupiny porovnávány samostatně. Nicméně, i tak předvedla podobně jako v předchozí studii QNP skupina ve srovnání s kontrolní horší výkon v první den přeučení. Při porovnání všech skupin bylo zhoršené počáteční učení pouze u skupiny dostávající kombinaci QNP/CMI ve srovnání s kontrolní skupinou. První den přeučení měla pouze QNP skupina výrazně vyšší počet vstupů než...
|
host ::
RSS.