|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s MRSA
Zajacová, Aneta ; Trojánek, Milan (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce "Ošetřovatelská péče o pacienty s MRSA" se zabývá problematikou bariérového režimu v souvislostí primárně s infekcí zlatým stafylokokem. Cílem práce bylo zjistit postoje ošetřovatelského personálu k bariérové ošetřovatelské péči, analyzovat dodržování bariérových opatření v klinické praxi a identifikovat faktory, které jsou spojené s případnou sníženou motivací k jejich dodržování. Teoretická část práce slouží jako úvod do problematiky, empirická část obsahuje výsledky vlastního šetření a slouží k prozkoumání výše uvedených cílů. Metodou výzkumu byl dotazník vlastní konstrukce o 33 otázkách, který byl distribuován mezi sestry, ošetřovatele a sanitáře na chirurgických a interních lůžkových odděleních dospělé části Fakultní nemocnice v Motole. Byly zahrnuty odpovědi od 67 respondentů a získaná data byla statisticky zpracována. Výsledkem šetření jsou následující zjištění: Pouze 13 respondentů (19 %) tvrdí, že na jejich oddělení vždy všichni dodržují bariérová opatření. Nejčastější odpovědí na otázku "kdo je nejčastěji nedodržuje" jsou lékaři, což odpovídá 23 respondentů (34 %), z toho 17 z jednotek intenzivní péče. Nejčastější situace, kdy se nedodržují, je "akutní stav pacienta" s 27 respondenty (40 %) a "v noci" s 12 respondenty ze standardního oddělení a jen 1 z JIP. Motivací k...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s high flow kyslíkovou terapií
Poláčková, Jitka ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Hromádková, Jaroslava (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat ošetřovatelskou péči a určit specifika péče o pacienty na high flow kyslíkové terapii (HFNO). Teoretická část práce se zaměřuje na obecnou kyslíkovou terapii, seznamuje s možnostmi aplikace této terapie a představuje zásady podání kyslíkové terapie. Uvádí indikace a kontraindikace kyslíkové terapie a prezentuje její základní rozdělení. Dále se více zaměřuje na high flow oxygen terapii. Popisuje její mechanismus, představuje terapeutické výhody, ale také vystihuje nevýhody u této terapie. Nastiňuje důvody indikace HFNO léčby a zároveň poukazuje na její kontraindikace. Seznamuje s druhy onemocnění, při kterých došlo k nastavení kyslíkové terapie za pomoci přístroje high flow nasal oxygen. V poslední oblasti teoretické části zmiňuje nejčastější společný příznak, u něj určuje diagnostiku a možnosti léčby. Praktická část je vypracovaná z několika případových studií. Tvoří ji kazuistiky sestavené z informací konkrétních případů k danému tématu. Na základě získaných informací jsou vytvořeny ošetřovatelské anamnézy a stanoveny ošetřovatelské diagnózy. Praktická část seznamuje s ošetřovatelskou péčí o pacienta na HFNO a zaměřuje se na specifika péče o pacienty s high flow nasal oxygen terapií. Ve zpracovaných kazuistikách pacienti po aplikaci oxygenoterapie...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta se zavedeným Midline a mini-midline katétrem - informovanost sester
Dau, Tra My ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Cíl: Cílem bakalářské práce je posoudit a prozkoumat informovanost sester v oblasti ošetřovatelské péče o dětského pacienta se zavedeným Midline a mini-midline katétrem. Prostřednictvím dotazníkového šetření zjistit úroveň znalostí sester týkající se Midline a mini- midline katétrů a jejich ošetřovatelských postupů. Teoretická část se věnuje střednědobým žilním vstupům a jejich rozdělením, konkrétně na Midline, mini-midline a PICC katétry včetně jejich indikací, kontraindikací, postupů zavedení, komplikací a extrakcí. Dále se zabývá ošetřovatelskou péčí o tyto střednědobé žilní vstupy. Poslední část je zakončena PICC týmem, kompetencí sester a certifikovanými kurzy. Metodika: Empirická část práce obsahuje data získaná pomocí dotazníkového šetření prostřednictvím dotazníku vlastní konstrukce. Získaná data jsou prezentována do výsečových diagramů a přehledových tabulek. Následně jsou zpracována pomocí Chí-kvadrát testu a poté porovnána s hypotézami zaměřenými na věk, délku praxe a absolvování specializačního vzdělání. Dotazníky v tištěné formě byly distribuovány sestrám pracujícím na dětských lůžkových odděleních ve Fakultní nemocnici v Motole a Fakultní nemocnici Lochotín. Celkem bylo rozdáno 100 dotazníků, z nichž se celkem vrátilo 70 řádně vyplněných dotazníků. Výsledky: Většina hypotéz byla...
|
|
|
Genderové stereotypy související s rolí muže jako poskytovatele ošetřovatelské péče očima studentů
Rudolfová, Vendula ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Genderové stereotypy nesoucí se s mužem, jako vykonavatelem práce sestry jsou ve společnosti aktuálním tématem. Cílem této práce je zmapovat stereotypní smýšlení studentů o mužích jako studentech, či zaměstnancích na pozici všeobecné sestry. Teoretická část práce definuje stereotyp jako takový, role, do kterých jsou sestry stavěny a muže jako jejich plnitele. Dále je popisováno postavení mužů v zaměstnání i během studia a zdali je stereotypní myšlení v jejich kariéře ovlivňuje. Empirická část práce využívá data získaná formou dotazníkového šetření pomocí strukturovaného dotazníku vlastní konstrukce, který byl distribuován studentům Všeobecného ošetřovatelství a studentům Pediatrického ošetřovatelství 2. LF UK v tištěné podobě. Z celkového množství rozdaných dotazníků jich bylo 97 vyplněno kompletně. Podrobné výsledky jsou znázorněny v tabulárních přehledech a výsečových diagramech. Vyhodnocením dotazníkového šetření bylo dokázáno, že stereotypy panují spíše v laické společnosti, než mezi studenty samotnými. Z toho lze odvodit, že sami studenti nepovažují muže na pozici sestry za nezvyklý úkaz. Většinová část studentů pak vnímá muže spíše jako přínosného v tomto povolání a nesoustředí se na stereotypy s ním související. Klíčová slova Gender, Muž jako sestra, Ošetřovatelství, Stereotyp
|
|
|
Enuréza u dětských pacientů z pohledu dětské sestry
VETÝŠKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá enurézou u dětských pacientů z pohledu dětské sestry. To je onemocnění, o kterém se velmi často hovoří jako o nekontrolovaném úniku moči. Práce je rozdělena ne teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá popisem enurézy, anatomickým a fyziologickým popisem vylučovacího ústrojí. V této části také popisujeme psychické nebo anatomické změny, které mohou zapříčinit enurézu, či psychické potřeby pacientů trpící enurézou, diagnostické metody a možnosti léčby enurézy. Z literatury je také čerpán popis úlohy specifické péče dětské sestry s dětmi trpící enurézou, edukací dětí a jejich rodičů. Praktická část je zaměřena na specifika ošetřovatelské péče u dětí s enurézou. S pacienty s tímto onemocněním se častěji setkáme v nefrologické ambulanci, ale i přesto se sestry s enurézou na dětském lůžkovém oddělení setkávají. Hlavními cíli této bakalářské práce bylo prozkoumat zkušenosti a názory sester na péči o dětské pacienty s enurézou, zjistit, jak dětské sestry vnímají enurézu u dětských pacientů a prozkoumat, jaké strategie a přístupy dětské sestry používají při péči o dětské pacienty s enurézou. Pro splnění těchto cílů a metodiky jsme dělali rozhovory s dětskými sestrami. Další rozhovory jsme dělali s rodiči dětí s enurézou, všechny výsledky z rozhovorů byly kategorizovány do 10 kategorií. Z výzkumu vyplynulo, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče u dětí s enurézou. Sestry mají zkušenosti s těmito pacienty. Respondentky využívají adekvátní a účinné strategie a přístupy u dětí s enurézou.
|
|
|
Motivace studentů pediatrického ošetřovatelství pro povolání dětské sestry
HRABOVSKÁ, Alžběta
Teoretická část práce byla rozdělena na dvě části: první z nich se věnuje představení oboru pediatrické ošetřovatelství, druhá se zaměřuje na motivaci studentů. V první kapitole, která se týká pediatrického ošetřovatelství, je popsána historie pediatrie, vysvětlen pojem pediatrie, popsána role dětské sestry, vzdělávání dětských sester, a jejich kompetence a působnost. Ve druhé kapitole, která se týká motivace, je popsán pojem motivace, zdroje motivace, vnitřní a vnější motivace, potřeba a motiv, motivace k učení a k práci. Cílem této práce bylo zjistit motivaci studentů ke studiu oboru pediatrické ošetřovatelství a zjistit, zda se studentům pediatrického ošetřovatelství v průběhu studia mění preference pro praxi v budoucím povolání dětské sestry. V empirické části práce byl proveden kvantitativní výzkum. Odpovědi byly sesbírány formou dotazníku vlastní konstrukce. Dotazníkové šetření bylo provedeno na vybraných vysokých školách se studijním programem Pediatrické ošetřovatelství. Školy, které se výzkumu zúčastnily, jsou Zdravotně sociální fakulta JČU, Lékařská fakulta Ostravské univerzity a 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Výzkumný soubor pro zjišťování údajů tvořilo 96 respondentů. Výsledky: Z výsledků kvantitativního vyplynulo následující. První hypotéza týkající se motivačního faktoru pro povolání dětské sestry se nepotvrdila. Předpokládali jsme, že největším motivačním faktorem pro povolání dětské sestry je pozitivní vztah k dětem. Podle grafu 15, je nejsilnějším motivačním faktorem pro studium pediatrického ošetřovatelství odpověď pomoc dětem, která byla na skórovací škále převedena se skóre 3,9. Pozitivní vztah k dětem byl převeden na skóre 3,8. Jistota pracovního místa byla převedena na skóre 3,5. Prestiž povolání je na skórovací škále převeden na skóre 3,1. Nejmenším motivačním faktorem (ve srovnání s ostatními odpověďmi) je finanční ohodnocení, které bylo převedeno na skóre 2,6. Druhá hypotéza, že se preference pro praxi v budoucím povolání dětské sestry mění v závislosti na délce studia, nebyla potvrzena. Třetí hypotéza, že se preference pro praxi v budoucím povolání dětské sestry mění v závislosti na formě studia, nebyla potvrzena. Druhou a třetí hypotézu ověřovaly otázky, které byly určené pouze studentům druhého a třetího ročníku. Statistickým chí-kvadrát testem jsme ověřovali platnost hypotéz H2 a H3. Nulová hypotéza byla ověřována proti alternativní hypotéze na hladině významnosti 5 %. Bakalářská práce může poskytnout bližší pohled na motivaci při studiu pro budoucí povolání dětské sestry přímo z pohledu studentů pediatrického ošetřovatelství. Může také posloužit jako zpětná vazba pro fakulty ke zjištění spokojenosti studentů se studiem. Výsledky práce byly prezentovány na SVOČ a byly s nimi seznámeny zapojené fakulty.
|
|
|
Management práce sestry o pacienty se zrakovým postižením při příjmu a hospitalizaci
PRÁŠILOVÁ, Renáta
Diplomová práce je zaměřena na management práce sestry při poskytování péče pacientům se zrakovým postižením. Zrakově postižení pacienti tvoří zcela specifickou skupinu pacientů, kteří mají pro svůj zrakový handicap jiné potřeby a nároky než vidící pacienti. Cílem výzkumného šetření bylo prozkoumat zkušenosti a poznatky sester, které pečují o pacienty se zrakovým postižením, odhalit nejčastější problémy a překážky, jež nastávají při poskytování péče. Empirická část diplomové práce byla zpracována pomocí kvalitativního šetření. Pro sběr dat byl zvolen polostrukturovaný rozhovor. Výsledky výzkumného šetření nelze generalizovat, jsou charakteristické pouze pro daný výzkumný soubor, odhalily však řadu velmi závažných problémů, které musí sestry a pacienti v každodenní praxi řešit. Šetření poukázalo také na oblasti, jež jsou zdrojem těchto problémů. Sestry mají pouze malé zkušenosti s ošetřováním pacientů se zrakovým postižením a absence vzdělávacích programů zaměřených na tuto skupinu pacientů staví sestry do pozice, kdy neví, jak správně k pacientům přistupovat, jak s nimi vhodně komunikovat. Domníváme se, že výsledky této diplomové práce by mohly být inspirací pro management poskytovatelů zdravotních služeb, v jejichž kompetenci je zajištění bezpečného prostředí pro pacienty se zrakovým handicapem. Výsledky provedeného šetření ukazují na absenci vzdělávacích programů zaměřených na oblast péče o zrakově postižené.
|
|
|
Historie a vývoj intenzivní péče
KADLECOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá historií a vývojem intenzivní péče s důrazem na české země. Jejím cílem je popsat historický vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích s akcentem na aspekty (například nové techniky, přístroje a podobně), které tento proces determinovaly. Jádro práce tvoří tři hlavní kapitoly. První z nich stanovuje základní východiska práce, věnuje se tedy definici intenzivní péče, dějin medicíny a ošetřovatelství. Druhá hlavní kapitola analyzuje počátky intenzivní péče v mezinárodním kontextu - v tomto kontextu akcentuje zejména vliv Florence Nightingale na vznik intenzivní péče a reflexi práce této ošetřovatelky v českých zemích. Třetí kapitola již popisuje historii a vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích - tento výklad je rozčleněn do chronologicky seřazených podkapitol. Práce vychází zejména z historických pramenů (primárně se jedná o dobové publikace a časopisecké články, které vznikaly v popisované době a přímo tak reflektují tehdejší diskurs) a z odborné literatury. Jako důležité období je reflektováno komunistické Československo, kdy byl značně omezen kontakt československé medicíny se západními poznatky a intenzivní péče i ošetřovatelství byly značně ideologicky podmíněny, což v mnoha aspektech vedlo k zaostávání za Západem.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
ZAJÍCOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění varixů, o pooperačních režimových opatřeních a následně popisuje specifika péče po výkonu. Teoretická část se skládá z anatomie a fyziologie cév, kde se zaměřuje především na žíly dolních končetin. Dále pokračuje charakteristikou chronické žilní insuficience, na kterou navazuje hlavní téma, a to jsou varixy dolních končetin. U varixů se zabývá etiologií, příznaky, prevencí, rizikovými faktory a také diagnostikou tohoto onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny možnosti a způsoby léčby, předoperační a pooperační péče u pacientů indikovaných k chirurgickému řešení. Výzkumná část je zaměřena na pooperační péči u pacientů po operaci varixů, na zhodnocení informovanosti pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Následně jsou popsána specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem práce je zhodnotit informovanost pacientů po operaci varixů a popsat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci varixů. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativní strategie pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sběru dat se zúčastnilo dvanáct sester ze třech chirurgických oddělení různých nemocnic. Po získání informací bylo následně provedeno jejich zpracování. V závěru jsou popsána a porovnána specifika ošetřovatelské péče a je zhodnocena informovanost pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Z výsledků vyplývá, že specifika péče a způsoby edukace jsou poměrně individuální záležitostí, která se odvíjí od rozsahu výkonu, stavu a také věku pacienta. Ve vybraných nemocnicích byla zjištěna odlišná specifika a postupy v péči o pacienty po operaci varixů.
|
|
|
Muž v managementu ošetřovatelství
ROTHSCHEDL, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá muži pracujícími na manažerských pozicích v ošetřovatelství. V managementu všeobecně dochází k vyrovnávání poměrů mezi muži a ženami na manažerských pozicích. V ošetřovatelství, jakožto oboru, kterému dominují ženy je tento trend výrazně pomalejší. Cílem práce bylo zmapovat názor středního nelékařského zdravotnického personálu na muže v ošetřovatelských manažerských pozicích. Druhým cílem předkládané práce bylo zjistit, jak se sami muži pracující na těchto pozicích vnímají. Výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření se středním NLZP a rozhovory s muži na manažerských pozicích v ošetřovatelství.
|
host ::
RSS.