|
|
Alternativní napájení pro senzorové sítě
Pačinek, David ; Kučera, Pavel (oponent) ; Hynčica, Ondřej (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je věnována problematice napájení bezdrátových senzorů za využití alternativního zdroje napájení, jímž je solární energie. V práci je provedena rešerše týkající se fotovoltaických panelů, dostupných akumulátorů a jejich nabíjení. Dále bakalářská práce zachycuje návrh a realizaci obvodového řešení pro solární nabíječku akumulátorů a dataloggeru sestávajícího z mikrokontroléru a GSM modulu.
|
|
|
Studium hydroxidů a oxidů kovů ve vodných roztocích
Špičák, Petr ; Trnková, Libuše (oponent) ; Kadlec, Jaromír (oponent) ; Kazelle, Jiří (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá analýzou obou fází hydroxidu nikelnatého i jejich oxidovaných stavů. Řeší problém stability a degradačních mechanismů elektrochemicky aktivnější alfa fáze na běžně používanou beta fázi. Aktivní materiál byl připravován dvěma odlišnými metodami, elektrodepozicí a chemickým srážením. Hlavní použitou analytickou metodou byly elektrochemické křemenné krystalové mikrováhy, které v kombinaci s běžnými elektrochemickými metodami (cyklická voltametrie, galvanostatická potenciometrie) dokáží rozlišit jednotlivé modifikace a kvantitativně popsat rozdíl v proudotvorné reakci v obou fázích Ni(OH)2 sledováním hmotnostních změn. Špatná stabilita alfa fáze byla zlepšována přísadami dvou, tří a čtyřmocných kationtů do struktury, z nichž nejvýznamnější roli hraje kobalt a zcela nově také titan. Dále byly zkoumány vlivy různých elektrolytů a to především přídavek hydroxidu lithného. Bylo zjištěno optimální množství a složení stabilizujících přísad a popsány přínosy LiOH na zvýšení odolnosti v alkalickém elektrolytu. Jako velmi nadějná se ukazuje cesta přísad čtyřmocného titanu v kombinaci s dalšími dopujícími prvky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Nabíječ akumulátorů s mikrokontrolérem.
Losenický, Roman ; Punčochář, Josef (oponent) ; Šebesta, Jiří (vedoucí práce)
Úvodní část diplomové práce je zaměřena na seznámení a podrobný rozbor metodiky a problematiky nabíjení akumulátorových článků běžně užívaných technologií. Detailnější popis je věnován specifickým typům nabíjecích akumulátorů, pro která bude nabíječka konstruována. Jedná se o baterie NiMH a NiCd a také baterie Li-ion. V následující části práce pak již probíhá konkrétní návrh konstruované nabíječky. Je vymezeno blokové a následně detailní schéma celé nabíječky. Z podrobného rozboru zapojení a použitých součástek pak vznikly dostatečné podklady pro realizaci plošného spoje a následné osazení součástkami. Velmi důležitou částí projektu je pak samotný firmware mikrokontroléru, jež je podrobněji rozebrán v závěru práce. Testovacím nabíjením je pak ověřena funkčnost a stanoveny základní parametry zkonstruované nabíječky.
|
|
|
Automatický nabíječ akumulátorů pro zdravotnické přístroje
Talanda, Oldřich ; Daněček, Vít (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Záměrem této práce je popsat vlastnosti akumulátorů používaných ve zdravotnictví a navrhnout automatický nabíječ akumulátorů pro zdravotnické přístroje. V první části diplomové práce jsou rozebrány nejčastěji používané druhy elektrochemických systémů akumulátorů používaných ve zdravotnictví. Dále jsou uvedeny kritéria pro rozpoznání stavu nabití akumulátorů. V druhé části diplomové práce jsou definovány požadavky na automatický nabíječ a jsou zde navržena konkrétní obvodová řešení.
|
|
|
Mikroprocesorem řízená nabíječka baterií
Husník, Ondřej ; Ježek, Michal (oponent) ; Kovář, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem mikroprocesorem řízené nabíječky baterií s podporou článků NiCd, NiMH a Li-Ion. Těžištěm celého projektu je kromě nabíjecích obvodů především řídící firmware mikroprocesoru s implementovanými metodami detekce nabití článků. Uživatelské rozhraní je tvořeno aplikací v PC, se kterým nabíječka komunikuje prostřednictvím USB. Spojení s PC umožňuje záznam průběhu nabíjecích charakteristik. Výsledkem práce je kompletně navržená a vytvořená nabíječka baterií včetně zdrojových kódů mikrokontroléru a PC aplikace.
|
|
|
Nabíječka NiCd, NiMH a Li-ion akumulátorů napájená a řízená pomocí USB
Nosek, Petr ; Mišurec, Jiří (oponent) ; Zeman, Václav (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozborem a nabíjení baterií typu NiCd, NiMH, Li-lon pomocí mikrokontroleru z řady ATMEL AVR ovládaného a napájeného z PC pomocí USB. Část je věnována charakteristice USB rozhraní a jeho možnostem softwarové enumerace do mikrokontroleru AVR. Obsahuje také základní charakteristiky nabíjených baterií včetně známých metod nabíjení. Druhá polovina práce potom obsahuje kompletní návrh a realizaci nabíječy akumulátorů, která se skládá z elektronické části, porgramu pro mikrokontrolér ATMEGA168 a programu pro PC. Uvádí obvodové schéma nabíječky a vývojové diagramy hlavních funkcí programu. Výsledkem práce je funkční vzorek nabíječky akumulátorů výše uvedených typů. Přílohy obsahují návrh DPS, kompletní obvodé schéma a nabijecí a vybijecí chrakteristiky článků. Obsahem práce je také příloha uvedená optickém disku. Zde se jedná havně o programy pro mikrokontrolér a PC. Jsou zde uvedeny také jednotlive projekty pro AVR studio, Borland Builder C++ a Eagle, pomocí ketých byla vytvořena nabíječka.
|
|
|
Testování a nabíjení akumulátorových článků
Sršeň, Jan ; Kubánek, David (oponent) ; Lattenberg, Ivo (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrh a konstrukce elektronického zařízení pro testování současně dostupných akumulátorů. Proto jsou zde detailně popsány různé metody nabíjení článků a jejich vhodné použití s ohledem na typ článků. Také připadně problémy vznikající při volbě nevhodné metody. Další částí je popis vlastností a principů funkce jednotlivých akumulátorů a jejich zatěžovací charakteristky, které je nutné znát pro volbu vhodného testovacího postupu. Klíčovou znalostí je také detekce ideálního momentu při nabíjení, kdy akumulátor již není schopen dalšího bezpečného nabíjení nebo vybíjení. Jelikož se metody detekce bodu ukončení nabíjení různí podle typu akumulátoru, je zde uveden jejich přehled. Stěžejní částí je však návrh testeru na základě zmíněných metod. Ten je rozděn na několik samostaných částí, které spolu komunikují. Řídící část inteligentního testeru staví na jednočipovém mikroprocesoru ATmega128, a proto je uvedena i část řídícího kódu. Poslední část diplomové práce je zaměřena na fyzickou konstrukci zařízení, rozdělení na samostatné celky z důvodu větší univerzálnosti celku a lepšího chlazení jednotlivých částí a logiku fungování celého testeru.
|
|
|
Perspektivní pohonné jednotky autobusů
Kubík, Jan ; Maršálek, Ondřej (oponent) ; Píštěk, Václav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je posoudit možný budoucí vývoj alternativních pohonů s ohledem jejich využití v autobusech. Nejdříve jsou popsány nejnadějnější alternativní pohony, které využívají spalovacího motoru . V další části práce jsou zhodnoceny způsoby skladování energie při využití elektropohonů. Na konci práce jsou zmíněny hybridní technologie jako kombinace předchozích pohonů.
|
host ::
RSS.