|
|
Odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku daňového řízení
Soukupová, Soňa ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku daňového řízení Abstrakt Rigorózní práce přibližuje přelomovou judikaturu týkající se odčinění nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky daňového řízení. Primárním cílem práce je zhodnotit možné přínosy i úskalí aktuálního přístupu k odškodňování délky daňového řízení a navrhnout jeho optimální nastavení. Sekundárním cílem práce je prozkoumat možné následky rozšiřování odpovědnosti státu za újmu způsobenou při výkonu veřejné moci, což je ilustrováno právě na současném přístupu k odškodňování průtažného daňového řízení. Odškodňování daňového řízení v režimu nepřiměřené délky řízení, v rámci kterého je vznik nemajetkové újmy presumován na základě judikatury ESLP, bylo vzhledem k absenci působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy na daňové záležitosti léta zásadně odmítáno. V důsledku judikatury Ústavního soudu se však situace začala měnit a zejména po vydání navazujícího rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3118/2020, se daňové řízení zařadilo mezi ostatní řízení, která jsou posuzována optikou jejich nepřiměřené délky. Předložená práce se snaží mimo jiné nalézt odpověď na otázku, zda předmětné nastavení odškodňování délky daňového řízení dostatečně vyvažuje zájmy státu a jednotlivce, nebo nikoliv. Při psaní práce byl zvolen deduktivní a...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení - srovnání české a německé právní úpravy
Soukupová, Soňa ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá právní úpravou náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou soudního řízení v České republice a ve Spolkové republice Německo. Když se nedaří nepřiměřeně dlouhým řízením předcházet, je důležité mít alespoň nastavenou vhodnou právní úpravu odčinění vzniklé nemajetkové újmy. Cílem práce je podat základní přehled příslušné české a německé právní úpravy, srovnat je a provést jejich hodnocení de lege ferenda. Práce se podrobně zaobírá také judikaturou ESLP týkající se práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť tato činí základ obou srovnávaných právních úprav. Práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola definuje nemajetkovou újmu a podává základní přehled o obecné právní úpravě nemajetkové újmy v České republice a ve Spolkové republice Německo, včetně jejího vývoje na obou územích. Druhá kapitola se zabývá závěry judikatury ESLP týkající se příslušné problematiky, ze které obě vnitrostátní právní úpravy vychází. Třetí a čtvrtá kapitola se již věnují české a německé právní úpravě. Tyto kapitoly jsou podobně strukturované a vyplývá z nich, které právní předpisy problematiku upravují, jaká je jejich působnost, jak je v dané zemi hodnocena přiměřenost délky řízení a jaký je postup při stanovení formy a výše zadostiučinění. Páta kapitola provádí...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy způsobené průtahy v soudním řízení v právu ČR
Knappová, Žofia ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Rigorózní práce pojednávala o následcích porušení práva účastníků soudního řízení na projednání jejich věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů. V případě porušení tohoto práva dochází ke vzniku odpovědnosti státu za újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce soudního řízení. Rigorózní práce se zabývala zejména náhradou nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení a formami náhrad, které připouští český právní řád. O nepřiměřeně dlouhé řízení se jedná v případě, kdy délka řízení neodpovídá jeho složitosti a významu pro účastníky. Při hodnocení délky řízení je nutno vzít v úvahu celkovou délku řízení, nikoli pouze období případných období nečinnosti soudu. Nemajetková újma se u poškozených v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení předpokládá. Nemajetkovou újmu lze odškodnit v několika formách. Primárním způsobem je odškodnění formou konstatování porušení práva poškozeného na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Peněžité zadostiučinění bude poskytnuto v případě, kdy se konstatování nesprávného úředního postupu nejeví jako dostatečné a vzniklou újmu nebylo možné nahradit jinak, např. omluvou nebo postupem v trestním řízení.
|
host ::
RSS.